1. V Brně
1.1.2013
Závěrečný úkol KPI:
Karel Čapek
Život a dílo
Vypracovala: Sabina Opavská
Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
2. Argumentace:
Jelikož studuji český jazyk a literaturu, vybrala jsem si pro tento závěrečný úkol vypracování
odborného textu o Karlu Čapkovi, jeho životě a díle. Zvolila jsem si téma Karla Čapka, protože je to
jeden z nejvýznamnějších a největších spisovatelů české literatury, informace o něm a jeho
spisovatelské činnosti se tedy hodí k mému studiu. Napsal mnoho významných děl a také se podílel
na velkém pokroku a rozvoji literatury 20. století. V této práci bych se tedy chtěla zaměřit nejen na
jeho život, ale také na jeho dílo a vliv na celou generaci literátů.
Anotace:
Tento text je věnován významnému českému spisovateli Karlu Čapkovi. Je obsáhle zaměřen na jeho
život, dílo, názory a postoje. Zabývá se jeho dětství, dospíváním, začleňováním do české a
celosvětové literární společnosti, jeho názory a postoji ke společnosti a životu obecně. V textu jsou
nadále vyjmenována a stručně popsána jeho díla. V životopisné části je zhruba popsána doba, ve
které samotný autor žil, aby bylo čtenáři umožněno snadněji pochopit určité okolnosti, týkající se jak
jeho života, tak i psaní. Nadále je zde zmíněn i jeho starší bratr Josef, který mu v jeho kariéře i životě
velice pomohl. Zmíněny jsou také jiné významné osobnosti, které do jeho života patřily.
KLÍČOVÁ SLOVA: spisovatel, dílo, literatura, spolupráce, filizofie
Karel Čapek se narodil 9.ledna 1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova, jeho otec MUDr. Antonín
Čapek byl báňský a lázeňský lékař, matka Božena Čapková byla dcerou mlynáře. Karel Čapek měl dva
sourozence, sestru Helenu, narozenou roku 1886 a bratra Josefa, rozeného roku 1887. Ještě téhož
roku se rodina odstěhovala do vlastního domu v Úpici, kde byl 13.1.pokřtěn, později zde Karel
navštěvoval obecnou školu až do roku 1900, kdy začal studovat školu měšťanskou. V září 1901 odešel
studovat na gymnázium do Hradce Králové, kam se s ním přestěhovala babička Helena (která se po
smrti svého manžela odstěhovala z mlýna k Čapkům do Úpice). Na podzim roku 1904 vstoupil do
tajného studentského debatního spolku pokrokářského zaměření a sebevzdělávacích cílů, stal se i
členem jeho výboru, který byl roku 1905 odhalen a Karel musel přestoupit na gymnázium do Brna
(přestup ale zvažoval již dříve). V září téhož roku se přestěhoval a ještě v listopadu mu v brněnském
týdeníku vyšel první publicistický příspěvek s názvem „Ze studentstva o studentstvu“. V roce 1907 se
celá rodina přestěhovala z Úpice do činžovního domu v Praze, Karel přestoupil na Akademické
gymnázium. Roku 1908 napsal první prózu s bratrem Josefem a vyšel mu první samostatný tištěný
referát. Další rok nastoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity, počátek korespondence mezi
ním a S.K. Neumannem. V říjnu byl imatrikulován na filozofické fakultě Univerzity Friedricha
Wilhelma v Berlíně. V březnu 1911 byl imatrikulován na Sorboně. Vrátil se zpět do Prahy a vstoupil do
Skupiny výtvarných umělců, pro kterou se snažil získat více členů v kruhu svých přátel. V listopadu mu
vyšla první samostatná próza „Mezi dvěma polibky“. V dopise S. K. Neumannovi z roku 1912 se
poprvé zmínil o zamýšlené účasti na Almanachu na rok 1914, v květnu roku 1913 pro něj napsal
báseň „Ve věku mladého života“, jeho vydání nakonec znemožnila válka. V březnu následujícího roku
podepsal v Přehledu prohlášení České veřejnosti, namířené proti nízké mravní úrovni českého
politického tisku, proti senzacechtivosti a korupci. V korespondenci s Neumannem začali uvažovat o
potřebě nového uměleckého časopisu (plán realizován roku 1918). S Josefem se kvůli svým
3. zahraničním cestám stali podezřelými a byli vyslýcháni policií. V dopisech z roku 1915 pro zamýšlený
časopis navrhoval skladbu monografických čísel. Sám chtěl přispět sešitem o realismu v literatuře a
sešitem dojmů z cesty po Španělsku (společně s bratrem). V listopadu téhož roku promoval na
doktora filozofie Karlovy univerzity. 1916 vyšly Zářivé hlubiny a jiné prózy, intenzivně pracoval na
překladech moderní francouzské poezie, u odvodu ale pro špatný zdravotní stav neodveden. Roku
1917 se stal členem redakční rady týdeníku Národ a nastoupil na místo domácího učitele Prokopa
Lažanského. Opět byl u odvodu a opět nebyl odveden, přijat za volontéra muzejní knihovny. Zároveň
s bratrem podepsali prostřednictvím O. Theera manifest českých spisovatelů. Vyšel jeho samostatný
knižní debut Boží muka a nastoupil jako volontér, kde ovšem vydržel jen 14 dní a nastoupil do
redakce Národních listů. V roce 1918 poprvé vyšla kniha Pragmatismus čili Filozofie praktického
života a Krakonošova zahrada, na jeho vlastní žádost mu Česká akademie za knihu boží muka udělila
jednu z šesti výročních odměn. V dubnu 1919 vyšel jeho překlad Apollinairova Pásma. Se svou životní
láskou Olgou Scheinpflugovou se seznámil v létě 1920, ten rok také knižně vyšla jeho divadelní hra
Loupežník a uskutečnila se její premiéra. Vyšel svazek jeho překladů z francouzské lyriky Francouzské
poezie nové doby, soubor sloupků Kritika slov a hra R.U.R.. S řadou redaktorů Národních listů
podepsal interní kolektivní protest proti sílící protimasarykovské linii novin. S bratrem patří k těm,
kdo ani po Rašínově zásahu svůj dopis neodvolali. Josef dostal následkem svého protestu čtvrtletní
výpověď z Národních listů, ze solidarity dal Karel sám výpověď. Následujícího roku měla hra R.U.R.
premiéru v Národním divadle, začal psát libreto k filmu Rusalka, poprvé knižně vyšly Trapné povídky,
byla mu udělena Náprstkova cena za rok 1920 a to za hru Loupežník. S Josefem vstoupili do redakce
Lidových novin, kde pracoval až do své smrti. Nastoupil úřad dramaturga v Městském divadle
Královských Vinohrad, v listopadu poprvé vyšla hra Ze života hmyzu. V březnu 1922 podepsal protest
proti požadavku Československé obce novinářské, aby hra A. Dvořáka a L. Klímy Matěj Poctivý byla
stažena z repertoáru Stavovského divadla v Praze, protože prý špinila novinářský stav. Poprvé osobně
představen T. G. Masarykovi, knižně poprvé vyšel román Továrna na absolutno a Lásky hra osudná,
premiéra hry Ze života hmyzu v Národním divadle. S ostatními členy umělecké rady Vinohradského
divadla rezignoval veřejně na svou funkci na protest proti přetahování nejlepších hereckých i
režisérských sil souboru Národním divadlem. Na téma „vinohradské krize“ se začátkem září zúčastnil
polemiky v tisku, posléze svou demisi odvolal. Knižně vyšla Věc Makropulos, ještě ten měsíc proběhla
v jeho režii její premiéra. V lednu 1923 poprvé navštívil prezidenta republiky T. G. Masaryka na
Pražském hradě. Premiéra hry Ze života hmyzu v Berlíně, došlo ke zhoršení Karlova zdravotního
vztahu. S bratrem získali Státní cenu za původní dramatické novinky za hru Ze života hmyzu. Ve
stejném roce odešel z funkce dramaturga Vinohradského divadla, vychází cestopisné fejetony Italské
listy. V roce 1924 poprvé vyšel román Krakatit a to na pokračování v Lidových novinách, poprvé se
setkal R. Rollandem, významná cesta do Londýna za účelem zasedání Penklubu a návštěvy výstavy
britského impéria, na cestě se setkává se spoustou zajímavých osobností, hned po návratu domů
připravoval do tisku Anglické listy, které knižně vyšly ještě tentýž rok. Začínal zvát do svého bytu na
neformální debaty zprvu čtvrteční, později páteční společnost intelektuálů různých oborů i
přesvědčení. Tato tradice se udržela až do jeho smrti. Obdržel státní cenu za Krakatit. Na začátku
roku 1925 se stal členem přípravného výboru pro ustavení pražské pobočky mezinárodní
spisovatelské organizace Penklub, na ustavující schůzi byl zvolen jeho předsedou, na slavnostní večeři
na jeho uvedení nechyběl ani prezident. Vstoupil do nově založené národní strany práce. V letech
1925 – 1926 často cestoval do Brna. V květnu 1926 podepsal provolání českých a slovenských
osobností politického, hospodářského, vědeckého a uměleckého života k založení panevropské unie,
hospodářského sdružení evropských států, které by se tak mohly účinněji bránit mimoevropské
4. konkurenci a ekonomickou stabilizací snáze zabezpečily vývoj k demokracii. Na půdě pražského
Penklubu se setkává s řadou významných osobností. Roku 1927 proběhla premiéra hry Adam
Stvořitel v Národním divadle a o měsíc později vyšla hra i knižně, v následujícím roce za ni s bratrem
obdrželi státní cenu za umění dramatické. V tomto roce jej napadlo napsat Hovory s T. G. M., které
dokončil roku 1928 a které knižně vyšly v prosinci téhož roku. V lednu 1929 poprvé knižně vyšly
Povídky z jedné kapsy, připravoval druhý díl Hovorů s T. G. M., v říjnu cestoval po Španělsku (spisy
pod jménem Výlet do Španěl vycházeli časopisecky 1929 - 1930) a v prosinci vyšly Povídky z druhé
kapsy. V červnu roku 1930 byl ministrem školství jmenován členem poradního sboru pro věci
Národního divadla v Praze. Na konci roku mu byla udělena státní cena za Povídky z jedné kapsy.
V lednu 1931 byl výborem pro mezinárodní duševní spolupráci při Společnosti národů jmenován do
stálého výboru pro literaturu a umění, v únoru vyšel 2. díl Hovorů s T. G. M., v březnu byl opět zvolen
předsedou československého Penklubu, poté se zúčastnil kongresu světových Penklubů v Haagu a
cestoval po Holandsku (Obrázky z Holandska poprvé vyšly knižně v roce 1932). Z Holandska
pokračoval do Ženevy na zasedání stálého výboru pro literaturu a umění při komisi pro mezinárodní
duševní spolupráci Společnosti národů. Knižně vyšlo Devatero pohádek. V březnu s bratrem přešli
z krachujícího nakladatelství Aventinum do nakladatelství Fr. Borovský. Karel vstoupil do firmy jako
tichý společník s vkladem asi půl miliónu korun. V Lednu 1933 poprvé vyšel Hordubal v knižní
podobě, kterého začal psát v předešlém roce. Před nástupem na léčení v Karlových Varech začal psát
román Obyčejný život, který ještě v listopadu téhož roku vyšel. Roku 1935 si vzal svou životní lásku
Olgu Schneipflugovou a ministrem školství byl jmenován do komise pro udělení státních cen za
literaturu. V únoru 1936 poprvé knižně vyšel román Válka s mloky, vydal se se svou ženou na cestu
do Dánska, v listopadu se v norském tisku objevil návrh, aby mu byla udělena Nobelova cena za
literaturu. Na počátku roku 1937 vyšla knižně Bílá nemoc, s několika dalšími osobnostmi z kulturního,
politického a vojenského života navštívil prezidenta republiky, Eduarda Beneše. Jako čestný host se
zúčastnil kongresu Penklubů v Paříži. V tomto roce takés několika přáteli a manželkou vyrazil na
automobilovou cestu po Rakousku, Švýcarsku a jižní Francii. 1. června 1938 podepsal otevřený dopis
členů čs. sekce Mezinárodní asociace spisovatelů na obranu kultury. Knižně poprvé vyšla Matka.
Zasedal na kongresu Penklubů v Praze, podepsal výzvu Obce čs. spisovatelů spisovatelským a
kulturním organizacím celého světa, aby hájily princip svobody a pomáhaly orientovat veřejné mínění
celého světa pravdivým objasňováním současné čs. politiky. V září v Praze pomohl stylizovat
prohlášení, jímž vláda oznamovala občanům přijetí ultimáta francouzské a anglické vlády. V den
mnichovského diktátu podepsal výzvu Obce čs. spisovatelů K svědomí světa. Pravicový tisk proti
němu vedl nactiutrhačnou kampaň. V prosinci prodělal chřipku, ke které se později přidal zánět
ledvin a oboustranný zápal plic. Zemřel 25. prosince 1938 v 18:25. Nedokončil už román Život a dílo
skladatele Foltýna. Byl pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze.
Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka. Byl sedmkrát nominován na
Nobelovu cenu.
Zpočátku tvorby hodně spolupracoval s bratrem Josefem, na celou jeho tvorbu mělo velký vliv jeho
filozofické a estetické vzdělání, především pragmatismus (filozofický směr 20. století, který si zakládá
na lidském jednání a praxi), a expresionismus (umělecký směr vzniknuvší v 19. století v Německu,
jehož cílem je vyjádřit vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence) ovlivnila ho i vědeckotechnická
revoluce, v mnoha dílech vyjadřoval svou obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem.
Typickým znakem jeho literárního díla je využívání slovní zásoby, používání neobvyklých slov a
5. několikanásobných větných členů a souvětí. Dalším znakem jeho děl je hledání pravdy – neuznává
jednoznačnou pravdu, pouze pravdu z pohledu jednotlivce.
Jeho obrovské dílo dělíme na dvě části:
1. část se zabývá vnitřním životem člověka, Čapek se pokouší zkoumat možnosti hranice
lidského poznání, mnohost pohledů na realitu, zabývá se noetikou
2. část, utopická, do které se řadí romány a díla utopie, kterými kritizoval společenské problémy
moderní společnosti, zároveň zde poukazoval na své obavy ze zneužití techniky proti člověku,
nastínění obavy z nastupujícího fašismu pro tato díla jsou oba bratři Čapkovi považováni
za předchůdce sci-fi literatury
Čapkova publicistická činnost je spojena především s Lidovými novinami, kde v jistém slova smyslu
navazoval na Nerudu. Napsal velké množství fejetonů. Pomocí tzv. sloupků, které vymyslel Karel
Poláček, se vyjadřoval k aktuálním problémům. Dále také působil například v časopisech Nebojsa a
Národní listy, jejichž byl stejně jako v Lidových novinách redaktorem.
Jednou z méně známých zajímavostí je, že tíhnul k etnické hudbě a celkově se zajímal o cizí kultury.
Byl vášnivým sběratelem.
Byl mimořádně dobrým amatérským fotografem, svědčí o tom nejen fotografie v knize Dášenka, čili
život štěněte, ale také řada dochovaných snímků známých osobností (Masaryka a dalších pátečníků).
Často s různými autory polemizoval.
V roce 1989 byl do kin uveden jeho životopisný film Člověk proti zkáze.
Jelikož Čapek jednu světovou válku zažil a ke druhé se ještě za jeho života taky schylovalo, byl jedním
z autorů, kteří se snažili určitým způsobem společnost informovat a varovat o nadcházejícím
nebezpečí, a to jak formou prózy, tak publicistiky.
„Zdá se mi, že už tu nemám co dělat, byl bych tu směšnou figurkou, můj svět umřel, věřil jsem totiž v jakési
závazky, v takzvanou čest ve smlouvě a podobné věci. Myslím, že bych se v téhle tlačenici nevyznal...“
- Karlovo vyjádření k Mnichovské dohodě, která byla příčinou zhroucení jeho dosavadního
světa a osobní tragédii
Jelikož pár jeho děl se týká utopie a antiutopie, následuje vysvětlení těchto termínů:
- Utopie je idealizovaná představa nereálné lidské společnosti, obce nebo státu
- Antiutopie je myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, zásadní
nedostatky (totalitní forma vlády, atd.)
K jeho předem již zmíněným cestopisům: nejde v nich o zeměpisnou studii, nýbrž o zachycení
zvláštností, zvyků a životního stylu. Bohatý jazyk, obsažen v těchto dílech, se snažila velká spousta
autorů napodobit, nikdo se Čapkovi ovšem nevyrovnal.
6. Italské listy (1923) – v těchto fejetonech se Čapek čtenářům snažil přiblížit kulturní a historická
centra jako Benátky, Florencii, Neapol, Palermo, Řím, Pisu, Janov, Miláno a Bolzano
Anglické listy (1924) – tento cestopis původně vznikal pro Lidové noviny, ve kterých postupně
v sloupcích vycházel, líčí zde dojem z hlavního města, vtipně komentuje návštěvy
pamětihodností, zmiňuje zde i výlety do Cambridge a Oxfordu, Skotska a Wales
- výstižně charakterizuje anglickou národní povahu, dává najevo svůj respekt k anglickým
demokratickým tradicím
Výlet do Španěl (1930) – v této zemi se hodně zaměřil na architekturu, zamýšlel se nad jejím
politickým významem a míšením kultur
Obrázky z Holandska (1932) – v dalším z řady cestopisů se Čapek tentokrát zmiňuje se o starých
mistrech malířství, o přírodě a vodách, o krásných květinových pláních
- Jsou popisem historicky významných měst, např. Amsterdamu, Rotterdamu nebo Delftu
Cesta na sever (1936)- opět seznámení čtenářů s kulturou, tentokrát Dánska, Švédska a Norska,
pohlíží na současný politický stav, zmiňuje se o nacismu
Následují jeho díla, rozdělena na prózu a dramata, souhrn jeho děl je nadále doplněn časovou
křivkou, kde jsou tituly zaznačeny, rok po roce, tedy tak, jak jednotlivě vycházely.
Próza:
o Zářivé hlubiny – jak bylo již dříve zmíněno, Zářivé hlubiny jsou knižním vydáním jeho povídek,
které napsal spolu s bratrem Josefem a které dříve vycházely časopisecky
o Boží muka – soubor třinácti filozofických povídek, které filozofují nad záhadami lidské duše a
náhodami v životě člověka, je to první dílo, na kterém se nepodílel jeho bratr, z této knihy
pochází legendární povídka Šlépěj, která vypráví o náhodném setkání dvou mužů, kteří
filozofují nad tím, kdo zanechal stopu uprostřed neporušené vrstvy sněhu na louce, zprvu se
pokouší o racionální vysvětlení toho, jak stopa ve sněhu vznikla, později ale přicházejí na to,
že je mnohem logičtější uvěřit v nadpřirozenou existenci takovýchto záhad
o Krakonošova zahrada – knižní vydání jeho časopiseckých próz napsaných s bratrem, už zde se
projevuje pro Čapka typický pragmatismus a také německé výrazy, které se objevily
v několika jeho dílech
o Kritika slov – dílo je napsáno formou sloupků a Čapek zde podrobně rozebírá frázi a její
zneužití, pozastavuje se nad tím, nakolik se v nich odráží česká povaha a jak s ní dokáže
pracovat žurnalistika
o Trapné povídky – kniha obsahuje osm povídek s tématem uvažování o smyslu lidské existence
a jeho duševna
7. o Továrna na absolutno – Čapkův první antiutopistický román, děj se stáčí okolo vynálezu
karburátoru, který dokonalým spalováním hmoty uvolňuje elektrony a tajemné, všeovládající
absolutno – boha, který dělá z lidí náboženské fanatiky, lidé sice spalování látek získávají
blahobyt, ale brzy vzniká chaos a vypuká válka, končící úplným vyčerpáním, nakonec si lidé
uvědomí, kdo je viník a karburátor zničí
o Krakatit – román, jehož tématem je nebezpečí zneužití vědy, pokud ovládne přírodní síly,
kniha vypráví o Ing. Prokopovi, který objeví novou a velmi silnou trhavinu, schopnou zničit
celý svět, dále také vypráví o jeho příteli Tomešovi, který jej podvede a zneužije, Prokop se jej
snaží najít a zabránit tak katastrofě, na konci potkává stařečka, se kterým rozmlouvá o smyslu
života
o O nejbližších věcech je vydání jeho sloupků, zahrnuje i drobné úvahy
o Skandální aféra Josefa Holouška – inspirací pro tuto satirickou prózu byla tzv. silvestrovská
aféra, 31. ledna 1926 Karel místo tradiční páteční schůzky uspořádal silvestrovský večer
pátečníků, mj. za účasti Masaryka, z tohoto v následujícím roce vznikla kampaň, kterou
nepodloženými a urážlivě formulovanými zprávami o silvestrovském večeru v jeho domě
vyvolal národně demokratický a klerikální tisk; Čapek se nejdříve hájil publicistickými
prostředky, potom soudní žalobou podanou na večerník Národních listů Národ a na list Čech
o Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy – obě knihy obsahují povídky s detektivní
tematikou, jejichž příběh je většinou podáván humornou formou, která ovšem nevede jen
k pobavení, ale díky obsaženému relativismu (pravda není přesně dána, vždy záleží na úhlu
pohledu) i k zamyšlení, hrdinou je například jen malý zlodějíček nebo kriminalista, v těchto
dílech autor vystihuje různé typy osob
- příklady povídek: Modrá chryzantéma je o zahradníkovi, kterému bláznivá Klára
přinesla vzácnou modrou chryzantému, ale nedovedla mu říct, kde ji utrhla a tak
zahradník vyhledal pomoc, kde mohl a s několika jeho známými se pokusili
chryzantému najít, po ukončení neúspěšného hledání a hádce s baronem se
rozhodne odjet. Z vlaku, v místě, kde je na nádraží zakázaný vstup, květinu uvidí.
Vyryje jí a přesadí, ale ta už nikdy modře nevykvete.
- Rekord je povídka o sporu statkáře s mladíkem, který, když viděl, jak statkář bije
malého kluka, po něm přes řeku hodil kamenem vážícím skoro šest kilo, vzdálenost
jeho hodu znamenala nový světový rekord, četník Hejda, který případ vyšetřoval, po
mladíkovi chtěl, aby svůj fantastický hod zopakoval, ten to ovšem nedokázal a
protože mu četník tedy nevěřil, musel si počkat na soud a odbýt si svůj trest ve
vězení.
- Povídka starého kriminálníka je o příběhu, který se udál v Palermu. Policie tam
chytila muže se zakrvavenou dýkou v ruce, který tvrdil, že někoho zabil, ale nechtěl
přiznat, koho. Byl tedy zatčen a uvězněn ale policisté stále nemohli najít žádnou
stopu. Jelikož se tělo oběti nenašlo, měl být vrah, jménem Marko, propuštěn. Když
8. mu policisté sdělili, že bude na druhý den muset opustit vězená, oběsil se. Od té doby
v ní strašilo a každý člověk, který tam strávil noc, se „obrátil“ na správnou cestu.
Jednou tam zavřela Čecha, pana Bobka a nápravná cela přestala fungovat.
o Zahradníkův rok – obsahuje fejetony o zahradničení, kdy autor popisuje, co dělá zahradník
během roku na své zahrádce, co je nutno udělat každý měsíc, druhou část knihy tvoří
zajímavosti ze zahradnického života, jednotlivými fejetony zároveň alegoricky vystihuje
českou povahu
o Marsyas čili na okraj literatury – několik esejí, ve kterých se zabývá brakovou literaturou a
dochází k závěru, že její existence je nutná
o Kniha apokryfů – povídky, historická a biblická témata, je psaná převážně hovorovou
češtinou, kniha je členěna do několika kapitol, které na sebe ale nijak nenavazují, každá z nich
má svého hrdinu a děj v každé z nich se odehrává v různou dobu na různých místech, Čapek
se zde kladl otázku „Jak to bylo doopravdy?“ a snažil se zrekonstruovat původní základ
příběhů
o O věcech obecných čili Zoon politikon je souborem esejí, úvah a fejetonů na různá témata, ve
kterých čtenáře seznamuje se svými názory na veřejné události a problém své doby, zabývá
se zde politikou a jejími podobami, svobodou, hospodářstvím a filozofií
o Hordubal, Povětroň, Obyčejný život - tato díla tvoří volnou noetickou trilogii spojenou
filozofickými myšlenkami a závěry a v níž vyvrací představu, že je jen jediná, absolutní pravda
- romány jsou ovlivněny pragmatismem
- Hordubal je novela o sedlákovi, který se po letech práce v Americe vrátí domů a
zanedlouho je zavražděn svou ženou a jejím milencem, při vyšetřování se sedlákovo
srdce ztratí
- Povětroň je příběhem letce, který je vytažen z trosek letadla, nikdo jej nezná, neví,
odkud pochází, v nemocnici u jeho postele sedí zdravotní sestra, básní a jasnovidec a
na základě svých představ a zkušeností mu vytvoří novou identitu
- Obyčejný život – vyprávění drážního úředníka v penzi o pamětech z jeho života,
který považuje za příliš obyčejný a zamýšlí se nad ním, dojde k závěru, že se vlastně
skládá z mnoha důležitých osobností, které dohromady tvoří jeho osud
o Válka s mloky – protifašistický, alegorický román, který vypráví příběh o tom, jak lidé objevili
mloky, velice inteligentní živočichy, které začnou využívat jako levnou pracovní sílu, mloci se
však vzbouří a začnou si budovat svůj vlastní stát s vůdcem, mezi mloky ale postupem času
začnou vznikat rozbroje a tím pro lidstvo vznikne naděje, že jednou mloky přemůžou
o První parta – román o lidské solidaritě a statečnosti, odehrává se během důlního neštěstí, ke
kterému jsou přivoláni záchranáři, kteří musí horníky uvězněné pod sutinami zachránit
o Život a dílo skladatele Foltýna – nedokončený román, který byl vydán po Karlově smrti,
román je napsán formou svědectví různých lidí se s panem Foltýnem za různých okolností
setkali, zároveň nám pomáhají odhalit, jaký byl pan Foltýn ve skutečnosti
9. Díla z jeho dramatické tvorby:
o Lásky hra osudná – divadelní hra, kterou napsal spolu s bratrem, hlavní inspirací byla
komedie dell´arte, což byl druh improvizovaného divadla barokní Itálie, který dosáhl rozkvětu
v 17. století
o Loupežník – zajímavé na tomto dramatu je fakt, že bylo psáno během dlouhých osmi let,
Karel jej začal psát při pobytu v Paříži, kdy se mu stýskalo po domově, poté přišla 1. Světová
válka, v knize se odráží autorova proměna, dospívání a stárnutí, z bezstarostného mladíka se
během tvorby tohoto díla stal dospělý, zodpovědný muž a proto je ústředním motivem
tohoto díla mládí, touha po něm a jeho pomíjivost
- Loupežníkem je lehkovážný student, který se zamiluje do mladší dcery svého
profesora, když ho přišel navštívit do jeho domu, mladí lidé se do sebe zamilují a
Loupežník využije nepřítomnosti rodičů a zamkne se s Mimi v jejich domě, odmítají
rodiče vpustit dovnitř, až dokud se neobjeví její starší sestra s dítětem v náručí a
nepřesvědčí je, aby otevřeli
- Zajímavé na tomto díle je jeho jazyk, kdy se mísí profesorova spisovná čeština
s češtinou nářeční a nespisovnou
o R.U.R. – název je zkratkou spojení Rossum´s Universal Robots – pro tohle dílo vymyslel Karlův
bratr Josef slovo „robot“, které se stalo celosvětově známým a dodnes používaným
- Jazyk díla je spisovný, vyskytují se zde také odborné výrazy a hovorová mluva
- Utopistické drama rozdělené na tři dějství se odehrává v budoucnosti na Rossumově
ostrově, kde stojí továrna na roboty, kde geniální vědec Rossum vymyslí recept na
umělé lidi, který jeho syn ještě zdokonalí, a dojde tak k vytvoření o účinný vynález,
který sice nedokáže cítit a nemá duše, za to však pomáhá lidem, těm ale brzy dojde,
že s jejich pomocí vlastně nemusí nic dělat, na ostrov přijíždí prezidentova dcera
Helena, které je robotů líto, Helena přijme nabídku vynálezce robotů, stane se jeho
ženou a zůstane na ostrově
- Při oslavě desátého výročí sňatku se roboti po celém světě začnou bouřit, obyvatelé
ostrova mají obavy o lidské pokolení, lidé už se totiž nerodí, Helena si myslí, že lidem
pomůže, když se navrátí ke starému způsobu života a proto spálí recept na výrobu
robotů, k ostrovu přijíždí parník s roboty přinášejícími vzpouru
- V druhém jednání je vykreslen boj lidí na ostrově s roboty, kteří se snaží dostat do
domu, kde jsou schováni, vynálezce přiznává, že za vzpouru může on, protože
vyslyšel Heleninu prosbu a vytvořil pár robotů s lidskými vlastnostmi – city, nakonci
jednání roboti vniknou do domu a všechny kromě Alquista (stavitel robotů) pobijí
- Ve třetím jednání roboti žádají po Alquistovi tajemství výroby robotů, ten jednoho
robota nadarmo rozpitvá, až později objeví lásku v páru robotů, proto je poslal pryč,
aby mohli začít od začátku, jako Adam a Eva
10. o Ze života hmyzu – komedie, na jejímž vytváření spolupracoval s bratrem, tato hra má
předmluvu, ve které si osamělý tulák stěžuje, že ho lidé oslovují člověče, zatímco od něj by
toto oslovení nesnesli a proto je začal považovat za hmyz, děj se odehrává na louce, jejíž
obyvatelé zastupují jednotlivé typy lidí a mají jejich vlastnosti, prostřednictvím hmyzu jsou
kritizovány negativní lidské vlastnosti, jako je například povrchnost, egocentrismus,
prospěchářství, atd.
- V prvním dějství se ocitá ve společnosti pěti motýlů, dvou párů a jednoho básníka,
obě samičky flirtují s partnerem té druhé, vymění se a odlétají, jedna se posléze vrací
s tím, že jejího druha sežral pták, musí se starat o vajíčka, proto si odlétá najít jiného
partnera, básník zůstává osamocen
- Ve druhém dějství vystupují chrobáci a cvrčci, dojde ke sporu o kuličku, všichni zde
nakonec nějakým způsobem umírají
- Ve třetím dějství jsou mravenci, kteří pracují v takovém tempu, až někteří z nich
umírají, protože mravenci touží o nadvládu velkého území, vedou bitvu se žlutými
mravenci, které si jako jediné ještě nepodmanili nebo nezničili, žlutí mravenci ovšem
bitvu vítězí a jejich vůdce se prohlásí za vládce vesmíru, když promlouvá o národní
cti, je rozšlapán tulákem
- V epilogu umírá i sám tulák a dřevorubec vysloví myšlenku, když jeden člověk zemře,
druhý se narodí
- Drama nabízí i alternativní konec, kdy tulák nezemře, ale zjistí, že všechno byl jen
sen, dřevorubci v lese mu nabízejí práci a tulák se tak začleňuje do společnosti
o Věc Makropulos – divadelní hra, která byla zhudebněna Leošem Janáčkem, pojednává o
nesmrtelnosti a elixíru mládí, který objevil alchymista Rudolfa II. a ten ho donutil, aby elixír
vyzkoušel, té mnoho lidí závidí její nesmrtelnost, ona sama je svým tři sta let dlouhým
životem unavena, poznala už všechny lidské vlastnosti, vše se jen opakuje, přes svou únavu a
stereotyp se však stále obává smrti
o Adam Stvořitel – opět dílo obou bratrů, tvořeno sedmi obrazy, hlavní myšlenkou je
přesvědčení, že současný svět je špatný a každý pokus jej násilně změnit je marný
- Po tom, co Adam zničí svět, dostane od Boha za úkol stvořit svět nový, Adam na
zkoušku vytvoří nejprve blechy a potom Evu, která jím opovrhuje, stvoří nadčlověka
Milese, který chce s Adamem bojovat, ten ovšem odmítá
- Potom, co Miles odejde za Evo, Adam stvoří Alter Ega, který chce tvořit jako Adam,
ten se s ním tedy rozdělí o svou hlínu, lidé, které oba vytvořili se pohádají a poperou,
čehož využije Miles, který je naučí bojovat a vysmívá se Adamovi, že se mu práce
nevydařila, Adam si to nenechá jen tak líbit, dá mu, co pro to a Miles utíká, usmíří se
s Egem a dohodnou se, že budou tvořit už jen spolu, ze zbytku hlíny ovšem vytvoří
pouze zmetka
11. - Setkávají se po letech jako starci a chtějí se zjevit lidem, kteří jdou proti sobě, chtějí
svět opět zničit, v tom jim ale zabrání zmetek, který žije v jeskyni se svou rodinou
- V epilogu se oba rozhodují nechat svět takový, jaký je
o Bílá nemoc – v dramatu se objevuje maršál, který chce zahájit válku, současně se ovšem
objevuje nakažlivá zákeřná nemoc, kterou nikdo nezná, jejímž symptomem je necitlivá bílá
skvrna na těle, lék na ni najde mírumilovný doktor Galén, který léčí pouze chudé lidi, bohaté
léčit nechce, pokud nejsou ochotni brojit proti válce, zprvu onemocní maršálův přítel, doktor
jej ovšem odmítne vyléčit a ten se proto zastřelí, posléze onemocní samotný maršál, jeho
děti ho tedy přemlouvají, aby válku zrušil a přijal podmínky míru, aby ho mohl doktor Galén
vyléčit, maršál nakonec přijímá, doktor se tedy vydá pro léky, ale cestou je ubit a ušlapán
zfanatizovaným davem
o Matka – další jeho antifašistické drama, kde otevřeně vyhlašuje nutnost boje proti fašismu,
vypráví o Matce, která postupně ve válce ztratila svého manžela, potom i své čtyři syny,
proto chce svému nejmladšímu synovi zabránit jít do boje, její názor změní až fakt, že byla
potopena námořní loď, na které byly záměrně zabíjeny děti, když se tuto zprávu dozví, sama
dá synovi pušku a posílá jej do boje
- Zajímavostí tohoto díla je střet mužského a ženského pohledu na svět, ten mužský
zobrazuje dosáhnutí něčeho velikého, slávy a klidně proto položit i život, kdežto ten
ženský pohled pojednává o ochraně rodiny, kterou milujeme
Překlady:
o Francouzská poezie nové doby – výběr z literárních děl francouzských básníků, v datech od
Charlese Baudelaira až po Guillauma Apollinaira
- Dílo výrazně ovlivnilo vývoj české literatury, např. postoj k české poezie k asonanci
- Překlady byly jazykově dokonalé, proto se na dlouhou dobu staly vzorem pro
překládání, dokonce velmi ovlivnily i Vítězslava Nezvala
- Klíčovou součástí díla je i Apollinairova nejznámější báseň Pásmo
Politické dílo:
Hovory s T.G.M.
- Spis mám tři díly, dílo je velmi ceněno, jelikož podrobně vypovídá o prezidentově
životě a jeho celkových politických, náboženských a filozofických názorech
- Dílo je přehledně rozděleno do několika částí
- V první části je popisováno Masarykovo dětství na jižní Moravě, dospívání, vstup do
politického života, je zde zmíněna cesta do USA, končí jeho jmenováním profesorem
filosofie na UK
12. - Druhá část zahrnuje prezidentovy pohledy na svět, začlenění do veřejného života,
jeho zapojení do první světové války, jsou zde vylíčena léta strávená v exilu nebo jeho
pozdější zahraniční cesty, také jeho zvolení prezidentem
- Třetí část je psaná stylem interview, kdy Čapek pokládá delší či kratší komplexní
otázky a Masaryk na ně odpovídá; zevrubně popisuje své náboženské, filosofické a
politické názory
- Ve čtvrté části Čapek vysvětluje, jak dílo vznikalo
Pro děti:
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek je soubor pohádek, ve kterých
Čapek pomocí milého humoru objasňuje spoustu jevů běžného života a popisuje, co se děje
na místech, do kterých je běžný člověk málokdy puštěn, vysvětluje spoustu faktů z psí a kočičí
říše nebo ze zajímavých profesí, např. loupežnické či vodnické; některé z pohádek byly
dokonce zpracovány filmově
Dášenka čili život štěněte – kniha je o štěňátku foxteriéra jménem Dášenka
- poté, co si do svého domu na Vinohradech pořídil její maminku Iris, která později
Dášenku porodila, se Čapek snažil zachytit každý detail jejího vývoje do doby, než si ji
odvedli noví majitelé
- v knize líčí, jak se nejprve učila chodit, sedět a když byla větší, také pít
- popisoval, jak si často hrávala se svou maminkou a jak jako každý pejsek rozžvýkala,
na co přišla
- do knihy dokonce zahrnul i pohádky, které pro Dášenku vymyslel
- velkou zajímavostí na knize jsou fotky Dášenky pořízené samotným Čapkem
Pudlenka aneb Měl jsem psa a kočku – humorná vyprávění o životě s čtyřnohými přáteli
nejdříve vznikala ve formě fejetonů a sloupků, později z nich byla utvořena kniha, vtipné
vyprávění doplňují fotografie a řada kreseb, jejichž autorem je sám Karel a jeho bratr
Filozofie:
Pragmatismus čili Filozofie praktického života – seminární práce z doby jeho studia na
filozofické fakultě UK, kde se Karel hloubkově zabývá pragmatismem 20. století
13.
14. HALÍK, Miroslav a Jiří OPELÍK. Karel Čapek, život a dílo v datech. Vyd. 1. Praha: Academia, 1983, 88 s.,
*28+ s. obr. příl.
1. Literatura doporučená kantorem
2. Přehledné zpracování
3. Ideální rozsah
4. Jako tištěná publikace dosahuje vysoké věrohodnosti
5. Snadná dostupnost
Karel Čapek. WIKIPEDIE. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 29.12.2012 v 19:58 [cit. 2013-01-
01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_%C4%8Capek
1. Jeden z nejznámějších a největších internetových zdrojů
2. Nejdostupnější
3. Rychlé vyhledávání
4. Pro věrohodnost uvedeny zdroje
5. Snadná kontrola
Karelcapek.cz. WORDPRESS. Karel Čapek [online]. 24.7.2009 v 01:28 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z:
http://karelcapek.cz/karel-capek-zivotopis/#more-1
1. Oficiální web věnovaný spisovateli
2. Shoduje se s fakty z již předem zmíněné knihy
3. Hodí se pro doplnění informací
4. Dostupnost
5. Jednoduchost
ČULÍK, Jan. Karel Čapek: Člověk pro dnešní svět?. Britské listy [online]. 11.1.2010 [cit. 2013-01-01].
ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/50719.html
1. Šéfredaktorem je profesor českého původu žijící ve Skotsku
2. Seriózní vydavatel
3. Ojedinělost
4. Věrohodnost doložena texty, odkazy a citacemi
5. Publikovali zde známí, věrohodní autoři
Zbytek textu byl doplněn o mnou vypracované poznámky ze střední školy.