Prezentace z Týdne vědy na FF UK. 9.11.2016

1. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
Filosofická fakulta, Univerzita Karlova
Katedra sociologie
petr.lupac@ff.cuni.cz

5.  Kapitalistický světosystém výroby (nadvláda ekonomiky)
◦ Masová průmyslová výroba a masová spotřeba
◦ Výrazná role ekonomického určení společenské pozice
 Stranická politika opírající se o „lid“
◦ Suverénní národní stát
◦ Masová demokracie (i v etatismu)
◦ Dichotomie soukromé x veřejné
 Individualizace
◦ Prosazování nukleární rodiny a její permanentní krize
◦ Diskuse o konci komunit
◦ Identity nejsou určeny prostorově vymezenými komunitami
 Masová média a povinné vzdělávání
◦ Normalizace identit (národ, gender, třída)
◦ Důvěra v dominantní instituce (politické, vědecké, pořádkové, …)
 Racionalizace
◦ Vertikální, racionální byrokracie
◦ Věda nastupuje na místo náboženství
◦ ?

8. „The Internet is the fabric of our lives.“
Manuel Castells (2001, s. 1)

9. identita
politická
angažovanost
zločin masmédia
náboženstvímigrace
sociální
chování
sociální
nerovnos
t
organizační
změna
kulturní
spotřeba
bezpečnost
děti
sociální
média
každodennost
zpravodajství
veřejné
x
soukromé
(sub-)
kultura
ekonomika
práce
politika
a
vládnutí

10.  Proměna organizačního principu lidských
činností a její dopad na společnost a jedince
 Proměna sociálního života
 Vliv na kvalitu života?

11.  4. nejcitovanější žijící sociální vědec (00-15)1,
◦ Nejcitovanější v komunikačních vědách
Od sedmdesátých až osmdesátých let dvacátého
století jsme svědky utváření nové sociální
struktury, společnosti sítí, která je historicky a
kulturně specifickým vtělením informačního
způsobu rozvoje prosazujícího se v kontextu
restrukturace kapitalismu.
 Společnost sítí
 Síťová organizace
1) zdroj: http://www.manuelcastells.info/en/SSCIsocialranking_eng.pdf

13. „Síťový podnik je modelem částečně
decentralizované organizace, která se snaží
maximalizovat výhody plynoucí z využití
informačních technologií za účelem dynamické
adaptace organizační struktury a cílů organizace na
podmínky vysoce dynamického sociálního a
ekonomického prostředí.“
(Lupač, 2014, s. 51)
.

17. „Síťový podnik je modelem částečně decentralizované
organizace, která se snaží maximalizovat výhody
plynoucí z využití informačních technologií za účelem
dynamické adaptace organizační struktury a cílů
organizace na podmínky vysoce dynamického sociálního
a ekonomického prostředí.“ (Lupač, 2014, s. 51)
 Efektivita, rychlost, automatizace a propojenost
 Ekonomická volatilita
 Připojení podmíněno komparativní výhodou
 Segmentace
 Krize sociálního státu
 Vytváření „čtvrtého světa“
 Centralizace
 Narůstání nerovností v distribuci příjmů/zisků

18.  Jak mění Internet sociální život?
◦ Kde na to lidé berou čas? (hydraulická hypotéza)
◦ Čas x kontakt
◦ Integrace komunikace do dalších činností (off x on)
◦ Dlouhodobé srovnání (USA od roku 1985)
 Jádrová skupina se zmenšila
 Míra sociální izolace podobná
nezávisle na užívání

19. Rodina Přátelé

21.  ICT slouží spíše k udržování stávajících sociálních
vztahů než k vytváření vztahů nových
 Kontakt s rodinou a přáteli vzrůstá
 Sociální sítě jsou v průměru větší
 Prokazatelně negativní vliv jen…
◦ …u uživatelů vykonávajících online solitérní aktivity
◦ …u excesivních uživatelů
 Situačně podmíněný výběr komunikačního média
◦ Telefon a F2F častější při řešení osobně důležitých věcí a pro
komunikaci s lidmi žijícími v blízké vzdálenosti
◦ Přidaná hodnota ICT u slabých vazeb a kontaktů žijících ve
větších vzdálenostech
 Matoušův efekt (rich-get-richer hypotéza)

22.  „Internet působí jako prostředek-zesilovač
specificky strukturované transformace
sociálního života, nikoli jako nosič vlastní
přidané hodnoty, kterou by v důsledku
použití obohatil či ochudil uživatele.
 Distribuce výhod z užívání internetu je tedy v
dané populaci silně odvislá od distribuce
relevantních zdrojů, která předchází jeho
rozšíření a užití.„
(Lupač 2013, s. 264)

23. Individualizace zasíťovaný
individualismus
ICT
„Ztráta pohodlí skupinové identity je vyvážena
přínosem manévrovatelnosti; jednoduchost
organizování skupinových činností ustoupila
více namáhavé mikrokoordinaci sítí.“
(Rainie – Wellman 2012, s. 56)

26. Systém sociální
nerovnosti
Nerovný
přístup k ICT
Nerovná
distribuce
benefitů z ICT

27. Používání Internetu může změnit životy lidí k lepšímu i k
horšímu. Když se zamyslíte nad Vaší osobní zkušeností
v posledních letech, jak ovlivňuje Vaše používání Internetu
následující oblasti Vašeho života?
Odpovězte prosím pomocí stupnice, kdy -5 odpovídá
výraznému zhoršení a 5 výraznému zlepšení
[Škála:]
-5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5
(-5=Výrazně k horšímu 5 = Výrazně k lepšímu)

28. 1) Moje informovanost o tom, co se děje v ČR.
2) Moje informovanost o tom, co se děje v zahraničí.
3) Moje informovanost o tom, co se děje v obci, v níž bydlím
4) Moje zapojení do veřejného života v obci, v níž bydlím
5) Snadnost vyřizování úředních záležitostí (např. sociálních
dávek, potvrzení, dokladů)
6) Kontakt s mojí rodinou a můj rodinný život
7) Kontakt s mými přáteli a známými
8) Moje celková finanční situace (tedy Vaše příjmy a výdaje)
9) Moje pracovní kariéra nebo uplatnění na trhu práce
10) Pěstování a rozvíjení mých koníčků a zájmů
11) Celkový pocit spokojenosti s mým životem

30. To, že dnes někdo nepoužívá Internet, může být
velkou výhodou i nevýhodou. Když se zamyslíte
nad Vaší osobní zkušeností v posledních letech,
jak ovlivňuje to, že neužíváte Internet, následující
oblasti Vašeho života? Odpovězte prosím pomocí
stupnice, kdy -5 odpovídá výraznému zhoršení a 5
výraznému zlepšení
[Škála:]
-5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5
(-5=Výrazně k horšímu 5 = Výrazně k lepšímu)

32.  69 % českých neuživatelů zná někoho, kdo by za ně poslal
email, vyplnil online formulář nebo pro ně našel něco na
internetu (67 % zná někoho, kdo by něco objednal online)
◦ 31 % neuživatelů takto někoho opakovaně využívá (2014)
 72 % britských neuživatelů a 89 % bývalých uživatelů zná
někoho kdo… (2013)… a přes polovina z nich toho již někdy
využila (2009)
 44 % amerických neuživatelů se již “někdy zeptalo přítele nebo
člena rodiny, aby za ně něco vyhledal nebo vyplnil na internetu”
(2013)
 45 % britských uživatelů „využívá“ členy rodiny nebo přátele, aby
za ně užívali Internet (2013 data, 62 % v roce 2007)
Zdroje: WIP-CZ, WIP-GB, PIP

33. Mají proxy Nemají proxy
Věk 66 (63; 13) 73 (73; 14)
Počet osob v
domácnosti 2 (2,03; 12) 1 (1,63; 4)
Ind. měsíční příjem 2/17 (2; 3) 2/17 (2; 2)
Počet blízkých
přátel 3 (4; 3) 1 (2; 3)
Podíl uživatelů
Internetu v
respondentově okolí
30 % (40 %; 30 %) 0 % (20 %; 30 %)
Spokojenost se
životem 8/10 (7; 3) 6/10 (6; 4)
Medián (průměr; st. odchylka)

34. Metcalfův zákon >
Hodnota sítě se rovná kvadrátu počtu lidí, kteří ji používají.
Odvrácená strana (Tongia & Wilson, 2011)>
“as a network grows in size and value, those outside the network
face growing disparities. (…) The increasing costs of not being in
the network can spread to the “included”.
Příklady:
- Systém automobilové dopravy a veřejná doprava, chodníky
- Systém zdravotního pojištění
- Taxi služby
- Vysokorychlostní internet a uživatelé s pomalým připojením

35. Čím více se budou ICT stávat výlučnou
infrastrukturou komunikace a přístupu
k informacím, tím více budou neuživatelé či
slabší uživatelé znevýhodněni.
Digitální propast

38.  Nezbytností (určité úrovně) DG v oblasti jeho
odborné kvalifikace.
 Mírou užívání digitálních technologií v jeho
bezprostředním okolí (přátelé, rodina, práce).
 Tlakem na využívání digitálních technologií
ze strany institucí a v jednotlivcově širším
sociálním prostředí

39.  Dostupností alternativních komunikačních či
informačních kanálů
 Rozdíly v nákladech na využití
 Poměr velikosti komunikačních sítí
Vliv na kvalitu života je situačně specifický

40. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Katedra sociologie
petr.lupac @ ff.cuni.cz
@petrlupac