Děvčátko Momo a ukradený čas
•
0 gostou•5,951 visualizações
Článek z http://www.pravydomaci.cz o tom, co nám ukazuje pohádkový příběh Děvčátkou Momo a ukradený čas od Michaela Endeho
Recomendados
Mais conteúdo relacionado
Mais de Tomáš Hajzler
Mais de Tomáš Hajzler (20)
Děvčátko Momo a ukradený čas
- 1. 38 | Pravý domácí časopis Za starých časů Co se tedy stalo v knížce, potažmo v našich světech? Život na okraji italského městečka se podobá tomu, na co si někteří vzpomenou ze sedmdesátých, osmdesátých let. Nikam se tu nepospíchá, lidé jsou hodně spolu, věnují se tomu, co mají rádi. Život má přednost před penězi. V časem poznamenaném opuštěném amfiteátru se objeví děvčátko Momo, osiřelá dívka, se kterou se během krátké chvíle spřátelí celá čtvrť. Obchodníci s časem Do této situace přicházejí takzvaní Šedí muži z Ústavu pro úsporu času s nabídkou, která se nedá odmítnout a která poplete hlavu každému. Můžete si u nich uložit svůj čas jako do banky, na úrok. Tak zní jejich nabídka, reklama. Jenomže stejně jako v reálném světě, tak i v pohádce je re-klama ve své podstatě opakovaný klam, který má s realitou pramálo společného. Ve skutečnosti tak Šedí muži manipulují obyvatele, aby uvěřili, že smyslem jejich života je ú-spěch (všimněte si kořene toho slova), a to především úspěch materiální. Už nestačí být. Nově musíte mít, tj. vlastnit. Čím víc máte, tím víc jste. Kdo má hodně, tak ten je opravdu někdo. Peníze a věci se tak najednou stávají důležitější, než bývali přátelé a kamarádi. Šedí muži tvrdí, že vztahy s druhými by člověka neměly svazovat či ho jakkoli jinak omezovat. Měly by mu jen pomoci na cestě k úspěchu. Druhé lidi je k tomu třeba prostě jen využít, hlavně ale nemrhat časem nějakým zbytečným, neproduktivním žvaněním, neboť času je (najednou) málo, a je proto nutné (a zároveň možné) s ním šetřit. Panna Momo má tu nejčistší dětskou duši a navíc je sirotkem, na kterého rodiče nemohou přenést kletbu touhy po mamonu, a tak si na ni Šedí muži nepřijdou. Nenechá se omámit tak jako my dospělí. Jako jediná si nenechá nakukat, že pomíjivé radovánky pocházející z vlastnění věcí nebo povrchních „zážitků“ znamenají skutečnou radost. Ví, že je to nesmysl, prostě bouda. Ví, že přátelství je nade vším ostatním. Text: Tomáš Hajzler Šedí muži aneb proč nemáme čas Děvčátko Momo Takhle vypadá hlavní posta- vička na hřbetě želvy Kasiopeji. Děvčátko Momo v podání Diva- dla Kampa. Momo je jednou z těch vzácných knih, které vás strhnou a inspirují příběhem, ale které vám navíc – jen tak mimoděk – ukážou skutečnost tak, jak jste ji doposud ještě nezahlédli. Je fascinující si formou pohádkového příběhu číst o tom, co se to u nás od začátku 90. let stalo (americký nebo britský čtenář si přečte, co se u nich dělo v letech osmdesátých). Dozvíme se tu, jak se věci staly důležitějšími než přátelé, jak jsme uvěřili, že smyslem života je úspěch, nebo tomu, že času je málo a že je možné jím šetřit.
- 2. Pravý domácí časopis | 39 Na stránkách, na plátně i na prknech Já na knížku narazil náhodou (nebo mi ji poslal Vesmír – dosaďte si to, v co věříte). Naše holky ji přinesly ze školy. Když jsme ji pak po večerech četli, tak upřímně nevím, kdo se na čtení těšil víc – zda já, nebo ony. Překvapilo mě, že Michael Ende napsal knihu už v roce 1973. Existuje filmové zpracování, a dokonce i divadelní hry. Jedna taková se hraje v Divadle Kampa. Fotografie k článku pocházejí právě odtud. Přesto spousta lidí o Momo ještě neslyšela. Většina zná známější Endeho dílo Nekonečný příběh s Atrejem a Sandonorikem. Momo je prostě chyba v systému – pro Šedé muže zásadní ohrožení, ale pro společnost naděje, že bude zase čas a s časem se vrátí kamarádi a s nimi i život. Plíživé změny Možná si také, jako mnozí našinci, občas povzdechnete, že „dnes není na nic čas“ nebo že „jsou to dnes všude samý šmejdy a nic to nevydrží“ nebo že „děti dnes nemůžeme pustit jen tak ven“ nebo třeba že „je to všude samá korupce“. Málokdo se ale při podobném vzdychání zamyslí nad tím, jak se to stalo a že to není zas tak dávno, kdy lidská společnost fungovala jinak, a bylo jedno, jestli žijete na východ nebo na západ od Aše. Šedí muži jsou velmi trefnou metaforou neoliberálního kapitalismu – systému, který od počátku devadesátých let formuje i naši společnost, a tedy i životy většiny z nás. Příliš málo se mluví o tom, že se jedná o extrémní formu kapitalismu, která přikládá všemocnou důležitost volnému trhu a jeho „neviditelné ruce“. Podmínkou pro fungování takového systému je maximální deregulace veřejné správy a omezení společného majetku. Ty dnes dosahují historicky nejvyšší míry. Soukromé je vše, od movitého majetku až po přírodu, přírodní zdroje nebo třeba nápady. To je spolu s privatizací a takzvanou volnou soutěží (každý může soutěžit s každým – rozuměj např. i armády právníků obřích společností vs. paní Nováková) klíčem k tomu, co nás dovedlo do stavu, kdy žijeme den ode dne víc každý sám za sebe. Přišli jsme o pojistku v podobě záchranné sítě tvořené vztahy a pocit bezpečí si zajišťujeme hromaděním majetku a kupováním ochrany. Chamtivost přestává patřit, poprvé v lidské historii, mezi lidské hříchy. Hrr na ně Boudu, kterou na nás ušili, prokouknete nejlépe tak, že budete pozorovat svoji Momo. Obklopte se dětmi, které jsme ještě nenaočkovali přesvědčeními typu, že „to musí daleko dotáhnout“ nebo že „venku to jsou samí cizí lidé“. Funguje také uvědomit si životní hodnoty. To vám pomůže otevřít oči. Občas se lidí okolo sebe ptám, jaké jsou jejich životní hodnoty, a odpovědi jsou vždy velmi konzistentní. Zazní důležitost vztahů, přátelství a další kvality, o kterých mluví taky Momo. Když se pak ale zeptám na hodnoty naší společnosti, ozvou se slova jakoby vypreparovaná z programu Šedých mužů – úspěch, zisk, majetek. Svatý týden Žijeme v době, kdy máme našlápnuto na pořádný malér. Drancujeme přírodu i lidskou duši tak, že už mám někdy pocit, že to nemůže být horší. Šedí muži nás dostali na lopatky. Víc než kdy předtím se proto potřebujeme učit od dětí. Přestat je zavírat do ústavů, kde probíhá jejich nakažení společenskými představami, a nechat je hrát si. My ostatní, kteří jsme si hrát zapomněli, bychom se na ně měli bedlivě dívat a učit se od nich jako o svaťáku. Děkujeme Divadlu Kampa za obrázky z představení o děvčátku Momo. Hraje se stále! Na této fotce ředitelka divadla Iveta Dušková. KoUkNĚte nA: www.divadlokampa.cz Další texty na téma dobrý život, svobodná práce, silné stránky nebo mezilidské vztahy najdete na Tomášově blogu: blog.tomashajzler.com Hodnoty člověka Hodnoty, které lidé považují za důležité ve společnosti zdraví přátelství svoboda láska příroda spolupráce možnost tvořit … zisk výkon úspěch růst peníze a majetek soutěž postavení … Přebálka knížky