1. Význam logoterapie v 21. storočí
Argumentácia : Som študentkou prvého ročníka Sociálnej pedagogiky a poradenstva, kde sa
okrem iného zaoberáme aj rôznymi terapeutickými prístupmi. Z množstva prebratých
intervencií ma najviac zaujala logoterapia, pretože len v mojom okolí je množstvo ľudí, ktorí
si deň čo deň pokladajú otázku - čo je zmyslom ich života. A práve to im dokáže logoterapia
pomôcť odhaliť.
Logoterapia je psychoterapeutickým prístupom vytvoreným V.E.Franklom, ktorý sa
zameriava na hľadanie zmyslu života. V.E.Frankl bol rakúskym neurológom a psychiatrom,
ktorý kvôli svojmu židovskému pôvodu bol v čase 2. svetovej vojny odvlečený do
koncentračného tábora, kde na základe všadeprítomného utrpenia položil základy logoterapie.
Už v roku 1945 napísal prvú knihu napísanú v logoterapeutickom duchu - A přesto říci životu
ano. Túto knihu písal spamäti na kúsky papierov, pretože rozpísaný originál ho Nemci
donútili pri príchode do tábora zahodiť a následne ho zničili.
Význam logoterapie v 21. storočí je v tom, že sa ľudia začínajú nudiť, odvracajú sa od
tradícií a zvykov, ktoré im kedysi hovorili ako sa majú správať, vytvára sa tzv. existenciálne
vákuum = pocit prázdnoty, a preto si ľudia čoraz častejšie pokladajú otázku čo je zmyslom ich
života a aký je dôvod na to, aby svoj život neukončili. Logoterapia im môže významne
pomôcť pri hľadaní zmyslu a šťastia.
Existenciálne vákuum sa najviac prejavuje v západnom svete hlavne v USA, čo dokazuje aj
nasledujúci graf, ktorý je vytvorený podľa štatistiky uvedenej vo Franklovej knihe Vůle ke
smyslu. [1, s. 7-8]

2. Existenciálne vákuum
poslucháči z USA
poslucháči z Rakúska, Švajčiarska,
Nemecka
Podľa tohto grafu priznalo na Franklovej prednáške pocit prázdnoty 60% poslucháčov z USA
a 25% poslucháčov zo Švajčiarska, Nemecka a Rakúska.
Zmysel života podľa V. E. Frankla - „Abychom se však vrátili k pocitu
bezesmyslnosti: Smysl nemůže být dán. Smysl vychází z morální úvahy. A morálka ve starém
smyslu bude brzy vyřazena ze hry. O tom, je-li něco krátké nebo dlouhé, moralizovat
nebudeme, ale budeme hledat morální stav věci – dobro a zlo. A to se nedá definovat
uvedením toho, co to je, co dělat máme, případně dělat nesmíme, dobrem se nám bude jevit
to, co vyžaduje naplnění požadovaného smyslu, za zlé budeme pokládat to, co naplnění
smyslu brání. Smysl nemůže být dán, nýbrž musí být hledán. „ [2, s. 15]
Z toho vyplýva, že psychoterapeut, ktorý používa logoterapeutický prístup, je v intervencii
pasívny a klient je aktívny. Psychoterapeut ho len vhodnými otázkami, podobne ako v
Sokratovom dialógu, dovedie k uvedomeniu si svojho cieľa a zmyslu.
„Typický pacient dneška trpí především propastným pocitem nesmyslnosti svého
života, který je spojený s pocitem prázdnoty anebo s existenciálním vakuem. Nezodpovězené
tzv. existenciální otázky „jaký je smysl života, bytí, utrpení, smrti?“ jsou uložené hluboko v
lidském podvědomí a v konfrontaci se životem – nejednou až v nuzných situacích, které se
nevyhýbají nikomu z nás – „čekají“ na odpověď. A to, jak člověk nemoc či neodvratnou smrt
prožívá, závisí na jeho pohledu na život: především jako na dar a úkol anebo jako na věc
osobního názoru – jako projev osobní svobody. V dnešní době, kdy triumfuje zejména
utilitaristický způsob myšlení, podle kterého je podnětem lidských skutků bezprostřední
konkrétní osobní užitek (snaha těžit ze všeho ve svůj osobní prospěch), není divu, že

3. následkem takovéhoto uvažování je osamocenost a nespokojenost. Člověk tyto pocity
nejednou přehlušuje tím, že se ještě víc žene do horečnaté aktivity, která tímto způsobem
potlačí každodenní přirozené výčitky svědomí a nakonec už na „to“ nemá čas. Pocit
nesmyslnosti života může být pro někoho tak frustrující, až je patogenní – v odborné
terminologii mu říkáme noogenní neuróza, se kterou se dříve či později potká téměř každý
člověk. I když se projevuje svou typickou symptomatikou, jako je úzkost, strach, nepokoj, ve
své podstatě poukazuje na konflikt svědomí, na kolizi hodnot v důsledku neústupného
(tvrdohlavého) zaměřování pozornosti na sebe.“ [3]
Pokud nejsou naplněny základní existenciální motivace, spočívá smysl situace v tom, zabývat
se nejprve předpoklady plné existence (přijetí, prožití hodnoty, bytí sám sebou). Smysl potom
spočívá například v tom, zabývat se vlastní ohrožeností a tím, že člověk nedokáže přijímat.
Nebo se zabývat zjevným nedostatkem hodnot, který se neustále posouvá do popředí života.
Nebo je třeba vyjasnit pocit, že člověk něco nesmí učinit. Můžeme z toho vyvodit závěr:
Člověk subjektivně vnímá jako nesmyslné, když prožívá nebo činí něco, co (1) nemůže
přijmout , nebo (2) něco, k čemu nemá žádný vztah , nebo (3) když činí něco, o čem cítí, že
by to vlastně neměl dělat, protože si to nedokáže zodpovědět. [4]
Techniky logoterapie
Jednou z techník logoterapie je dereflexia - odvrátenie pozornosti od seba samého. Klient
musí všetku pozornosť odvrátiť od svojich problémov resp. od seba a preniesť ju na iný
objekt napr. na partnera alebo na nejakú činnosť.
Ďalšou technikou je paradoxná intencia, ktorou sa liečia neurózy typu agorafóbia a pod.
Klient si musí želať, aby sa stalo presne to, z čoho má strach. Napr. ak sa klient bojí vyjsť na
ulicu, lebo by ho tam mohlo zraziť auto, musí si želať, aby ho auto zrazilo a on sa bude smiať
ako všade strieka krv. Základom paradoxnej intencie humor, ktorý musia priania obsahovať.
Treťou technikou je tzv. spoločný menovateľ. V prípade, že sa človek nevie rozhodnúť medzi
dvoma možnosťami, musí si v oboch možnostiach nájsť spoločného menovateľa. Napr. ak sa
muž rozhoduje či vymení svoj pokojný život s milovanou ženou za chvíľu strávenú s inou
ženou, musí si vytvoriť akúsi rovnicu, v ktorej vytvorí spoločného menovateľa - je viac
dlhodobý alebo krátkodobý zážitok?
Pre človeka, ktorý zažíva existenciálne vákuum = tzv. životné prázdno, je dôležité, aby
otázku aký zmysel má jeho život/utrpenie zmenil na otázku aký zmysel chce dať svojmu
životu.
POUŽITÁ LITERATÚRA
[1] FRANKL, Viktor Emil a Elisabeth S LUKAS. Vůle ke smyslu: vybrané přednášky o
logoterapii. Brno: Cesta, 2006, s. 7-8. Prameny (Cesta). ISBN 8072950843.
- autor je aj skutočným autorom danej problematiky
- je písaný odborne a hĺbkovo
- autor je odborne spôsobilý (psychiater)

4. - často citovaný
- vydané vydavateľstvom, ktoré vydalo aj mnoho iných odborných monografií
[2] FRANKL, Viktor Emil. Psychoterapie pro laiky. Brno: Cesta, 1998, s. 15. ISBN 80-
85319-80-2.
- autor je aj skutočným autorom danej problematiky
- je písaný odborne a hĺbkovo
- autor je odborne spôsobilý (psychiater)
- často citovaný
- vydané vydavateľstvom, ktoré vydalo aj mnoho iných odborných monografií
[3] MUDr. ČERNÁKOVÁ, Margaréta. Logoterapie: Lékařská péče o duši. Svět grálu
[online]. 2009, č. 22 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z:
http://www.svetgralu.cz/clanky/Logoterapie
- vydané v časopise zaoberajúcom sa danou problematikou
- je uvedená autorka - doktorka medicíny
- odborne písaný článok
- objektivita
- článok je stále aktuálny ( vydaný v roku 2009)
[4] LÄNGLE, Alfried. Nalézt přitakání životu. In: [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z:
http://www.slea.cz/index.php?page=al2
- uvedený autor
- autor je rakúskym psychiatrom
- objektivita
- odborný článok
- prevzatý z tlačeného časopisu PROPSY
Anotácia : Článok pojednáva o logoterapeutickom prístupe, vytvorenom viedenským
psychiatrom Viktorom E. Franklom a jeho potrebe v 21. storočí, kedy mnoho ľudí začína
premýšľať nad zmyslom svojho života. Odkazuje na odborné publikácie, kde záujemcovia
môžu nájsť viac informácií o logoterapii. Ďalej sú v článku rozobraté techniky, ktoré sa pri
liečbe využívajú a ktoré vie človek použiť v bežných životných situáciach aj bez konzultácie
s psychoterapeutom.
Kľúčové slová : logoterapia, Frankl, techniky logoterapie, zmysel života