První přednáška z cyklu Management sportu, která proběhla 10. 1. 2013 v Brně

1. Seminář – Zahájení cyklu Management
sportu
Brno, 10. 1. 2013

2.  Občanské sdružení Sport+
 Soustředíme se na vzdělávání v oblasti sportu
a další služby pro sportovní kluby
 Členové Evropské asociace sportovního
managementu
 Současné projekty:
 Sportovní management
 E-learningové kurzy
 Další vzdělávání – pro vedoucí mládeže atd.

3.  Proč tento seminář a kurz?
 Management sport – jeho význam, současné
přístupy
 Význam sportu pro společnost i jednotlivce
 Sport a volný čas v ČR, Evropě a ve světě
 Podpora sportu ze strany státu a obcí, je
dostatečná a dobře cílená? - diskuze

4.  Manažerské vzdělání pro vedení klubů
 Možnost výměny zkušeností
 Zvýšení kvality nabízených služeb
Motto: Sportovní prostředí nemůže jen čekat
na dotace a pomoc od ostatních, ale musí
samo reagovat na potřeby doby.

5.  Projektové řízení ve sportu a řízení akcí
 Ekonomika I. – financování (kde peníze brát)
 Řízení organizace, klubu, týmu
 Základy práva
 Ekonomika II. – účetnictví (jak peníze řídit a
kontrolovat)
 Marketing sportovního klubu

6. Zdroj: KPMG: Koncepce financování sportu v ČR

7. V ČR je registrováno 35.243 sportovních
klubů a 2 995 684 sportovců (2011)
 V 1. skupině je 1,2 milionu sportovců – 40 %
 2. a 3. skupina cca 350 000
 4. skupina – 570 000
 5. skupina 18 000
 6. skupina – 450 000
Zdroj: KPMG: Koncepce financování sportu v ČR

8. Konvenční kluby
 Tradiční kluby se zaměřením na soutěž a společný život, spíše v
menších obcích, nemají problémy s dobrovolníky
Společenské kluby
 Pospolitost a zachování – sport jako příležitost pro společné
aktivity
Otevřené kluby
 Orientace na soutěže a výkony, otevřenost novým nabídkám,
chápe sebe jako poskytovatele služeb
Individuální výkonnostní kluby
 Zaměření na výkony a soutěživost, spíše městské kluby, menší
pospolitost
Dezorientované kluby
 Spotřební chování členů a neochota se otevírat, problém s
obsazováním funkcí
Stamm, Hanspeter und Markus Lamprecht (1998b): »Der Sportverein zwischen
Geselligkeit, Leistungssport und modernem Dienstleistungsunternehmen«.

10.  Zvýšení konkurenceschopnosti
 Zvýšení kvality nabízených služeb
 Reakce na společenské trendy
 Zlepšení ekonomické výkonnosti

11.  Jaká je realita?
 Většina sportovních klubů spoléhá na pomoc
zvenčí, dotace atd.
 Kluby většinou řídí lidé, kteří k tomu mají chuť,
ve velké většině se jedná o bývalé sportovce
 Vedení klubů je spíše vzdělané ve sportovní
oblasti, ale nemá zkušenosti ani vzdělání v
oblasti řízení a vedení
 Učí se za pochodu

12.  Vzdělávání
 Většinou jen vysokoškolské programy, které
nejsou zaměřeny spíše na „business“
 V zahraničí tvoří samostatnou kategorii
management sportovního klubu -
Vereinmanagement

13. Pozice
 Třetí sektor – mezi trhem a státem
 Mezi inovací a tradicí
Ohrožení pro sportovní kluby:
 Stávají individualizace => rozmanitost
sportovních potřeb
 Požadavky na časovou flexibilitu
 Komerční poskytovatelé sportovních služeb
 Snižování dotací
 Krize dobrovolnosti

14. Ztráta smyslu pro
společnost vede k
poklesu sociálního
kapitálu
X
Změna hodnot – od
materiálních hodnot po
sebeuplatnění a jiné
hodnoty.

15. 1. Diferenciace sportu a pluralizace hodnot
 Nové sporty
 Rozšíření hranic sportu (jóga, turistika)
 Potlačení výkonnostního motivu, důraz na
zdraví, společenství.
 výkonnost -> zážitek

16. 2. Rozšíření a demokratizace sportu
- Více skupin lidí i skupin sportuje
- Větší přístup ke sportu pro všechny vrstvy
- Role sportu pro seniory a sportovních aktivit
pro ženy

17. 3. Komercionalizace a profesionalizace
sportu
- Tenisové haly, fitness centra, taneční studia,
lanová centra
- Kluby ztratily svůj monopol
- Vznik sportovního průmyslu
- Módní trendy – spojení nových sportů =>
pomůcky

18. 4. Instrumentalizace sportu
- Nové úkoly sportu
- Socializace, integrace nebo hospodářský
faktor

19. Stále více členů
profituje bez
zapojení se
Hledání Roste zatížení
následovníků je pro jednotlivé
stále složitější spolupracovníky
Stávající
Stále méně
spolupracovníci
dobrovolníků je
přijali
ochotno
dodatečné
přijmout funkci
úkoly

20. Tradiční Moderní
Koncept Solidární Poskytovatel
společenství služeb
Struktura Dobrovolníci Profesionálové
spolupracovníků
Tržní reakce Nabídková Poptávková
Otevřenost Tendence k Otevřenost
uzavřenosti
Členská struktura Tradiční klientela Více vrstev
Vztah členů Učelný, emoční Účelný,
distancovaný
Zájmy členů Homogenní Heterogenní
Prognóza Žádná Orientovaná na
budoucnosti budoucnost

21.  Klub jako poskytovatel služeb
 Využití nástrojů controllingu (finanční,
měření spokojenosti)
 Personální práce – změna zaběhlých
rozdělení kompetencí
 Stakeholderský přístup
 Využití marketingu, PR

22. Sport ve svých počátcích byl soukromou záležitostí jednotlivců, ale s postupem
času získává stále větší důležitost a také roste role státu.
Sport je dnes určitě nejmasovější aktivitou, které se lidé ve svém volném čase
věnují. Dle průzkumu společnost Sanep se sportu v České republice alespoň
nepravidelně věnuje 6,3 milionu obyvatel.
Z průzkumu také vyplývá četnost sportování a to, zda se jedná o sportování
pravidelné či nepravidelné.
Počet organizovaně sportujících 1,58 milionu
registrovaných osob v ČR (intenzivní
sportovní činnost)
Počet individuálně sportujících 1,73 milionu
neregistrovaných osob v ČR (intenzivní
sportovní činnost)
Počet rekreačních neregistrovaných 3,07 milionu
sportovců v ČR sportujících
nepravidelně
Počet nesportujících osob v ČR 4,20 milionu

23.  Sociální integrace
 Upevňování zdraví a kvalita života
 Rekreace, obnova sil
 Hospodářský rozměr sportu
 Aktivní občanství
 Výchova a vzdělání
 Prožitek a seberealizace
 Sportovní výkony
 Mezinárodní kontakty a podpora míru

24.  Schopnost sportu spojovat
 Jasná pravidla, známá mezinárodně =>
srozumitelnost pro všechny
 Příklady:
 Integrace menšin
 Partnerství měst
 Paralympijské hry

25. „Každý dolar investovaný do sportu ušetří čtyři
dolary ve zdravotnictví“
Ekonomické fórum, Davos, únor 2009 (Sport: Untapped
Asset)
Rakouská studie:
- Koronární srdeční onemocnění a cévní mozková příhoda
- Obezita
- Cukrovka
- Kosti a svaly
- Některá rakovinová onemocnění
- Mentální zdraví

26. Zdroj: studie HSBC 2012

27. Zdroj: studie HSBC 2012

29. Zdroj: ÚZIS, Zdravotnická ročenka ČR (2010)

30. stát vynakládá na zdravotní péči obézního jedince o 30 % více
než na jedince s normální tělesnou hmotností
VZP vydává na léčbu jednoho obézního pacienta cca
100 000 Kč/rok (přičemž celkový počet nemocných obezitou
v ČR je 200 000)
Náklady na léčbu cukrovky u dětí
Věk Chlapci Dívky
0-4 3 361 668 Kč 4 596 467 Kč
5-9 8 749 464 Kč 7 484 259 Kč
10-14 14 926 263 Kč 17 185 155 Kč
15-19 19 098 276 Kč 17 175 760 Kč
Celkem 46 135 671 Kč 46 441 640 Kč
Zdroj: Min. zdravotnictví: Sport. Nejpřirozenější prevence zdravotních rizik

31. V Rakousku úspory 566 milionů €
 30 % připadá na snížení mortality
 29 % na snížení nákladů na ambulantní a
 25 % na stálou péči.
 náklady na nemocenské náhrady (9 %)
 nemožnost vydělávat (7 %).
 Náklady: 310 milionů €
 (léčení, nemocenské náhrady či výpadek
produktivity)

32.  PodleBílé knihy o sportu generuje sportovní
prostředí v zemích EU až 3.7% HDP a
zaměstnává až 5.4% pracovní síly.

34.  Aktivní občanství
 Výchova a vzdělání
 Prožitek a seberealizace
 Zdatnost
 Sportovní výkony
 Státní reprezentace, vlastenectví
 Mezinárodní kontakty a podpora míru

35.  Podpora projektů
 Podpora komunit
 Dlouhodobější plánování – Anglie 2013 – 2017
 Strategický přístup
 Diverzifikace nabídek
 Kontrola návratnosti investic

36. Sport England, the body which issues funding for grassroots sport, on Monday
announced £493 million in funding for the next four years across 46 sports. It
withheld three years of the money due to the LTA and will release it only if
participation in tennis increases.
Sport England’s chief executive Jennie Price accused the LTA of being out of
touch and said they had to provide a “stronger plan”. The comments will be
embarrassing for Roger Draper, who earns £640,000-a-year as LTA chief
executive and previously filled the same role at Sport England.
The total number of people playing tennis once a week for 30 minutes or
longer has fallen 10 per cent since 2008, despite the LTA having received
four years of government support to boost numbers. This year 445,100
people played the game once a week.
Sport England chief executive Jennie Price said: “The LTA has taken a while
to grasp that it is a different market place now and you have to build
participation despite so much competition out there. You can’t just shout,
‘I am tennis, here’s my product’, the sport has to start instead with
understanding what their customer wants, it has taken the LTA some time to
understand this.
“They need a stronger plan, they need the right skills to deliver it and they
need to have feedback so they know what is working and change it fast if it
isn’t working. It is very important that tennis gets it right, because this is a
sport that appeals across a wide age range and for men and women.”