1. Název práce – nadpis (téma):
Rozšiřování eurozóny
Argumentace výběru tématu:
Projekt jednotné evropské měny je jedním z klíčových pilířů evropské integrace, se
kterým se každý ze studentů evropských studií musí dříve či později setkat a je zároveň
jednou z důležitých oblastí vlivu EU, kterou je schopna identifikovat i široká veřejnost.
Pro svou práci jsem hledala takové téma, které by bylo zajímavé pro širší čtenářskou
základnu. Otázky měnové integrací jsou zajímavé a dotýkají se opravdu každého z nás.
Problémy eurozóny jako takové plní mediální prostor v době krize poměrně pravidelně a
otázka našeho členství v eurozóně, ke kterému jsme se zavázali se vstupem do EU, se u
veřejnosti také pravidelně objevuje.
Téma evropské integrace je však velmi široké a proto jsem se zaměřila pouze na výsek
zabývající se samotným rozšiřováním eurozóny jako takovým.
Anotace:
Evropská integrace měla nejenom přinést mír a spolupráci mezi dříve znepřátelené a
světovými válkami zdevastované země evropského kontinentu ale postupně si kladla i další
cíle. Jedním z nich je jednotná evropská měna. Ta přispívá ke smazání rozdílů mezi obyvateli
jednotlivých zemí a jejich větší provázanosti díky možnosti snadněji obchodovat, stěhovat se
a tím pro všechny zaručit srovnatelné podmínky k životu.
Tato práce si klade za cíl popsat samotný proces rozšiřování eurozóny a jeho aktuální stav
k počátku roku 2013.
Klíčová slova:
EU, Evropská unie, jednotná evropská měna, Euro, členské státy eurozóny, rozšiřování
eurozóny
Zdroje:
SYCHRA, Zdeněk. - Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. 1.
vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 291 s. ISBN 978-80-210-5082-2.
Autorem je uznávaný odborník v oboru

2. Tato monografie pojednává o daném tématu konkrétně i v širším kontextu
Tato monografie obsahuje odbornou terminologii a celkově je po odborné stránce
kvalitní
Tato monografie obsahuje odkazy na kvalitní zdroje a prameny informací
Text je vhodným způsobem strukturován
Rozšiřování eurozóny. In: Zavedení Eura v České republice [online] [vid. 2013-01-06].
Dostupné z:
http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_rozsir_eurozony.html?year=PRES
ENT
Jedná se o důvěryhodný zdroj tvořený Národní koordinační skupinou pro zavedení
eura v České republice a Ministerstvem financí ČR
Text podává odborné informace srozumitelnou formou – jedná se o informační
server pro širokou veřejnost
Text je vhodným způsobem strukturován
Text obsahuje přehledné tabulky
Text obsahuje přesné a kvalitní informace
Václav Klaus: The future of the Euro: an outsider's view, Cato Journal 24. 1/2 (Spring 2004):
171-177. [online] [vid. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://search.proquest.com/docview/195575197?accountid=16531
Text obsahuje přesné a kvalitní informace
Text je vhodným způsobem strukturován
Text obsahuje odbornou terminologii a celkově je po odborné stránce kvalitní
Autorem je uznávaný odborník v oboru
Jedná se o důvěryhodný zdroj
Text:
Eurozóna fakticky vznikla 1. ledna 1999 zavedením Eura v prvních jedenácti členských
státech evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo,
Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko). Přípravy tohoto projektu však probíhaly již

3. dávno předtím a návrhy na jeho realizaci datujeme již téměř do samých počátků evropské
integrace. První konkrétní návrhy a iniciativy objevujeme v dokumentech jako je Wernerova
zpráva či Delorsova zpráva avšak ne vždy tyto snahy našly odezvu u těch, kteří měli možnost
o těchto záležitostech rozhodovat. Ta správná doba nastala až v období před přijetím
Maastrichtské smlouvy, která třífázové spuštění projektu jednotné měny potvrdila a členské
státy k němu zavázala. Velká Británie, Dánsko a Švédsko si vyjednaly výjimku z účasti na
projektu jednotné evropské měny, zatímco nově přistupivší členské státy jsou již k zavedení
eura zavázány, avšak bez stanovení konkrétního data, ke kterému by tak musely učinit.
V rámci evropské integrace se tak jedná o ne ojedinělý projekt, v rámci kterého se všechny
členské státy nenacházejí v tutéž chvíli ve stejné fázi realizace daného projektu, což lze
v současném nastavení očekávat stále častěji.
Jakmile se kterýkoli členský stát Evropské unie, ve kterém dosud euro není zákonným
platidlem, rozhodne o zavedení eura, požádá evropské instituce o posouzení jeho
připravenosti. Evropská komise a Evropská centrální banka vydají konvergenční zprávy
obsahující dle čl.140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie prozkoumání kompatibility
národní legislativy, včetně statusu národní centrální banky a ověření dosažení vysokého
stupně udržitelné konvergence členského státu (tzv. konvergenční nebo také maastrichtská
kritéria) (zavedenieura.cz 2013). Čtyři hlavní kritéria vycházejí z článku 140 (1) Smlouvy o EU,
který stanoví, že státy, jež chtějí euro zavést , musejí splnit následující: 1. Cenová stabilita –
průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tří
členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace (to neznamená nutně 3 země s nejnižší inflací,
ale spíše, i když to není nikde explicitně napsané, tři země s inflací nejblíže k inflačnímu cíli
ECB. Tento cíl je definován jako hodnota inflace nižší, ale blízká 2 %). 2. Stabilita devizového
kurzu – alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit
do ERM II a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci. 3. Konvergence dlouhodobých
úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b.
průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability. 4. Veřejné finance Výše
hrubého veřejného dluhu – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. Deficit
veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 % (Sychra
2009: 90).

4. 1999 - Bezhotovostní eurozóna (11 států EU)
2001 - Vstup Řecka
2002 - Hotovostní operace
2007 - Slovinsko
2008 - Malta, Kypr
2009 - Slovensko
2011 - Estonsko
Eurozóna nejsou jen členské státy EU, ale rovněž i další mimoevropská území, ležící
na různých kontinentech. Mezi území, která mezi ně patří, řadíme například Azory a
Madeiru, Kanárské ostrovy, Martinik, Réunion, Svatý Bartoloměj a Svatý Martin a další
zámořská území. Euro mají zavedeny bez dohody s EU Černá Hora, Andorra a Kosovo,
Andorra začne razit mince v průběhu roku 2013, Kosovo a Černá Hora k tomu dosud
nezískaly právo. V roce 2011 žilo v zemích eurozóny 331 000 000 osob. Ve státech a území,
jejichž měny byly navázány na euro, žilo ve stejném roce 158 800 000 lidí, ovšem je nutné
podotknout, že tato čísla jsou každým dnem rozdílná a proměnlivá.

5. V kontextu probíhající ekonomické krize a související krize eurozóny je otázkou, kam
se její vývoj bude dále ubírat. V rámci EU a eurozóny samotné se na toto téma vedou
nesčetné debaty a teprve příští týdny a měsíce ukážou, zda idea společné měny obstojí a
projekt se bude dále rozšiřovat, což by šlo pravděpodobně ruku v ruce s užší hospodářskou a
i politickou integrací. U části členských států pro takovéto utužení integrace nevidíme příliš
mnoho nadšení, nadrbou stranu se však zdá, že EU je dnes již rozjetým vlakem, který bude
těžké zastavit a který na sebe bude dál a dál nabalovat další oblasti zájmu jako se ukázalo
doposud. Uvidíme tak, kdy k dalším potenciálním rozšířením eurozóny dojde.