2. Zemědělství a potravinářství
Jaroslav Faltýnek
Ideová konference ANO
27. 4. 2013, Olomouc

3. Současný stav českého zemědělství a potravinářství
Díky zvyšujícím se dotacím vykazuje české zemědělství
po vstupu do EU kladný hospodářský výsledek.
Velmi negativní je však propad výroby ve většině důležitých
komodit a tím i míry jejich soběstačnosti.
Tento propad je v ČR výrazně vyšší, než u okolních zemí, které
společně s námi do EU vstoupily, naopak západní země
z původní EU výrobu zvyšují.

4. Tento vývoj má negativní dopad na celou národní ekonomiku ČR. Výrazně se snižuje
potenciál zaměstnanosti v zemědělství a navazujících odvětví a tím i příjmy
do rozpočtu ČR.
Občané ČR jsou vystavení riziku výrazně nízké soběstačnosti v základních potravinách,
která může způsobit problémy v případě veterinární, klimatické či jiné světové
katastrofy. Každá země by měla dbát na zajištění minimální soběstačnosti v základních
potravinách.
Ke snížení výroby a ke ztrátě soběstačnosti došlo prakticky u všech komodit živočišné
výroby, kde nejhorší výsledek dosáhnul chov prasat, ale i u některých rostlinných
komodit s vyšší přidanou hodnotou jako například ovoce, zeleniny a brambor.
Dovoz potravin se zvýšil z roku 2000 z 53 mld. na 131 mld. Kč v roce 2011 a celková
obchodní bilance se zhoršila ze stavu v roce 2000, z -16 mld. Kč, na stav v roce 2011,
na -36 mld. Kč.

5. Příčiny negativního vývoje I.
• Nerovné podmínky pro jednotlivé členské země v rámci společné
zemědělské politiky jednotného trhu. Před naším vstupem do EU byly pro
všechny nové členské země vyjednány výrazně horší podmínky než pro
země původní patnáctky. Tento rozdíl byl největší v prvních letech po
vstupu do EU, a to právě nastartovalo největší propad.
• Špatné rozdělení dotací v rámci ČR – velmi špatně nastavené rozdělení
dotací zvyšovalo ještě více rozdíl v jednotlivých komoditách. Hlavní
chybou bylo nastavení přímých plateb všem stejně na hektar
zemědělské půdy bez ohledu na výrobu s přidanou hodnotou (na rozdíl
od EU-15), kde výrazně více dostávají zemědělci s vyšší výrobou
(přidanou hodnotou).

6. Příčiny negativního vývoje II.
• Výrazné nasměrování dotací v rámci Programu rozvoje venkova do extenzivní
údržby trvalých travních porostů a ekologického zemědělství. Tím vzniknul
nedostatek finančních prostředků na podporu investic v zemědělství
a potravinářství. Toto špatné rozdělení nejen snižuje konkurenceschopnost těm
co něco vyrábí, ale navíc je motivuje, aby výrobu ukončili a jednodušším
způsobem brali dotace s menšími problémy a větší rentabilitou.
• Neregulovaný rozvoj nadnárodních obchodních řetězců, které preferují
zahraniční dodavatele a tlakem na cenu výrazným způsobem zhoršují kvalitu
potravin pro české občany.
• Z EU 27 je ČR pátá nejlevnější v potravinách. Bohužel má ČR výrazně větší podíl
prodejní plochy hypermarketů a diskontů na 1 tis. obyvatel, než ostatní země EU
– toto bylo způsobeno obrovskou chybou politiků. Kromě negativního dopadu
na výrobu českých potravin a na kvalitu to negativně ovlivňuje zaměstnanost
v menších obchodech.

7. Příčiny negativního vývoje III.
• Nekompetentní řízení ministerstva zemědělství, kde docházelo k častým
výměnám ministrů. Od roku 2002 do současné doby řídilo resort osm ministrů
a většina z nich před nástupem na post ministra nevěděla o zemědělství téměř
nic. Tato nekompetentnost byla přenesena i na pozice náměstků, kde
po většinu času v průměru 75 procent náměstků nemělo zemědělské
vzdělání, ani v zemědělství nikdy nepracovali. To způsobilo logicky špatná
rozhodnutí, která se podepsala na propadu výroby.
• Špatná vládní politika – nízká podpora exportu českých zemědělských
a potravinářských výrobků, vytváření vysoké byrokratické zátěže a omezení
spotřeby potravin extrémně vysokou DPH v porovnání s okolními zeměmi.

8. Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství I.
Efektivnější rozdělení dotací v rámci ČR
Využít všechny možné nástroje na přesun podpory extenzivního zemědělství, které
je založené na inkasování dotací, na podporu intenzivní výroby komodit, které
vyžadují větší pracovní náročnost.
Příklad konkrétních nástrojů:
• v přímých platbách jde o maximální využití plateb spojených s produkcí
na živočišnou výrobu (skot, prasata, drůbež) a některé komodity rostlinné výroby
(zelenina, ovoce, cukrovka).
• zajistit rozdílnou základní platbu pro rozdílnou úroveň výroby a aplikovat výhody
náročnější výroby pro splnění podmínek platby za ozelenění.
• v rámci Programu Rozvoje Venkova podmínit platby za znevýhodněné přírodní
podmínky (LFA) a agroenvironmentální opatření (AEO) minimální intenzitou
živočišné výroby na dostatečné úrovni
• alokovat dostatek finančních prostředků na podporu investic v zemědělství
a potravinářství, kde v porovnání s našimi konkurenty zaostáváme.

9. Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství II.
• Kompetentnost – na pozici ministra zemědělství, řídících pracovníků
ministerstva zemědělství a dalších institucí, které ovlivňují zemědělství, musí
pracovat lidé, kteří jsou odborníky a mají za sebou pozitivní výsledky v oboru.
Tato kompetence je důležitá i při dosazování našich zástupců do orgánů EU.
• Rovné podmínky pro ČR v rámci EU – systematickou prací v rámci Komise EU,
Rady EU, Evropského parlamentu dosáhnout toho aby se snížil výrazný rozdíl
v objemu podpor v porovnání s konkurenty v rámci společné zemědělské
politiky a v oblasti národních a regionálních podpor. Toho lze dosáhnout
koordinací, odborností a motivací pracovníků v rámci MZe, parlamentu,
stálého zastoupení, Evropského parlamentu a dalších českých pracovníků
orgánů EU.

10. Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství III.
• Zapojit racionálním způsobem české zemědělství do oblasti obnovitelných
zdrojů. Využít potenciál českého zemědělství při respektování priority výroby
potravin a minimalizace nákladů pro spotřebitele v oblasti bioplynových stanic
napojených na živočišnou výrobu, efektivní výroby biomasy a výroby biopaliv.
• Pokud bychom dosáhli zpět plnou míru soběstačnosti ve výrobě základních
potravin, tak přesto bude v rámci ČR k dispozici minimálně 900 tis. hektarů
zemědělské půdy, kde budeme buď exportovat surovinu do zahraničí s nízkou
přidanou hodnotou, nebo je můžeme efektivně zapojit do energetické bilance
státu.

11. Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství IV.
• Legislativně regulovat obchodní řetězce.
Vytvořit alespoň částečnou legislativní ochranu proti významné síle obchodních
řetězců, kterou zneužívají proti českým zemědělcům a potravinářům.
• Vytvořit systém kontinuální propagace spotřeby kvalitních českých potravin.
Koordinovat současné roztříštěné podpory propagace českých kvalitních potravin
a propojit financování ze soukromých a veřejných prostředků. Soukromé prostředky
budou kontrolovat efektivitu jejich vynaložení a správné směřování.
Do této propagace zapojit i nejvyšší politické představitele, tak jak je to zvykem
ve vyspělých zemích EU, včetně prezidenta republiky.

12. Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství V.
• Zaměřit se proti korupci při správě veřejného majetku, zavést transparentní systém výběrových
řízení na veškeré zakázky s důraznější kontrolou na oblast IT. Systémově kontrolovat hospodaření
státních podniků.
• Sloučit dozorové orgány kontrolující kvalitu potravin do jedné instituce.
• Posílit kontrolu bezpečnosti dovážených potravin.
• Snižovat byrokracii a nesmyslné kontroly nad rámec požadavku z EU.
• Kromě posílení přísné kontroly dovozu potravin ze zahraničí snížit míru překážek pro domácí
producenty. Zakázat přísnější a složitější parametry, než je určeno ze strany EU pro všechny
členské země.

13. Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství VI.
• Zlepšit systém vzdělávání budoucích pracovníků v zemědělství
a potravinářství zapojením soukromých společností do tohoto procesu.
Cíleně podporovat studijní obory vyžadované potřebami českého
zemědělství.
• Je nutné zvýšit prestiž zemědělství a potravinářství, aby schopní mladí
lidé si tento obor vybrali, jako perspektivní.
• Vytvořit špičková výzkumná a vzdělávací pracoviště.
• V oblasti zemědělského výzkumu zrušit zbytečné duplicitní výzkumné
ústavy a pracoviště. Jsme malá země na to, abychom podporovali výzkum
a vývoj ve všech oblastech zemědělství a potravinářství.

14. Cíle pro české zemědělství a potravinářství
• Dosažení minimálně 100 % soběstačnosti v základních
potravinách ze současných 80 % v rámci ČR a tím zajistit
dostatečné množství kvalitních a bezpečných potravin české
občany.
• Vytvoření 40 tis. pracovních míst v samotném zemědělství
a dalších 80 tis. v navazujících odvětvích. Tato pracovní
místa vytvoří pozitivní efekt do státního rozpočtu na úrovni
cca 40 mld. Kč přímým finančním dopadem.

15. 40,000
&
80,000

16. Děkuji za pozornost.
Jaroslav Faltýnek
faltynek@ano2011.cz