Mais conteúdo relacionado Semelhante a Pravopis na 1. stupni ZŠ (17) Pravopis na 1. stupni ZŠ1. PRAVOPIS
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
2. LP
DĚLENÍ SLOV NA KONCI ŘÁDKU
2. ročník
Na konci řádku dělíme slova pod slabikách: ve-se-lý, mi-lo-va-ný, sr-na, vl-na, lou-ka, dou-fat.
Slova jednoslabičná nikdy nerozdělujeme: pes, hrad, vlk, vůz, dnes.
Nevíš-li, jak slovo správně rozdělit, neděl je a celé je napiš na nový řádek.
ÚKOLY:
Naznač, jak můžeš slova rozdělit na konci řádků (např. šíp-kový, šípko-vý).
Vypiš slova, která se nedají rozdělit.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
3. LP
DĚLENÍ SLOV NA KONCI ŘÁDKU
Ve slovech se slabičnou předponou oddělujeme předponu: na-psat, u-mět, ne-u-mět.
Slova utvořená příponami, které začínají souhláskou, dělíme tam, kde se stýká kořen
slova s příponou: škol-ní, prac-ný, čerpa-dlo, měst-ský, ředitel-ství. K příponám začínajícím
samohláskou připojujeme předcházející souhlásku: sa-dař, ko-ník, hra-diště.
Souhláskové skupiny uvnitř slova můžeme dělit dvojím způsobem: ci-trón / cit-rón,
lás-ka / lá-ska, bub-lat / bu-blat, čerst-vý / čer-stvý, ošk-livý / oš-klivý.
Zdvojené souhláskové skupiny dělíme napolovic: měk-ký, babič-čin, pan-na, uvědom-me si.
Slova složená a slova od nich odvozená můžeme dělit na švu složeniny: vino-braní,
ohňo-stroj, půl-arch, černo-vlasý, čtyř-stěnný, půl-litr.
Neslabičné předložky píšeme na jeden řádek se slovem, ke kterému patří,
nenecháváme je na konci řádku (s, z, k, v). Pro slabičné předložky to neplatí.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
4. LP
KRÁTKÉ A DLOUHÉ SAMOHLÁSKY, DVOJHLÁSKY
2. ročník
- a/á
- e/é
- i/í
- o/ó
- u/ú
- ú/ů
- u/ú/ů
- ou/au
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
5. LP
KRÁTKÉ A DLOUHÉ SAMOHLÁSKY
Ú/Ů
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
6. LP
KRÁTKÉ A DLOUHÉ SAMOHLÁSKY
Ú/Ů
2. ročník
- Aplikuje u, ů a ú na jednoduchých příkladech slov.
3. ročník
- Aplikuje u, ů a ú na vybraných složitějších příkladech slov (např. trojúhelník,
čtyřúhelník...).
4. ročník
- Aplikuje ú na morfologickém švu a v citoslovcích.
5. ročník
- Aplikuje ú v cizích slovech (např. ocún, túra, kúra, múza, skútr, Bejrút).
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
7. LP
KRÁTKÉ A DLOUHÉ SAMOHLÁSKY
Ú/Ů
PRAVOPIS
Ú
Ú píšeme:
a) na začátku slov (úzký, údolí, únava),
b) po předponě (zúčastnit se, neúnavný,
bezútěšný),
c) v druhé části slova složeného
(pravoúhlý trojúhelník).
Dále také:
- v citoslovcích (cukrú, vrkú, bú),
- v některých slovech přejatých
(kúra, túra, manikúra, pedikúra, drezúra, fúze,
infúze, ocún).
Ů
Ů píšeme:
a) uvnitř slova (půda, důvěra, odrůda),
b) v koncovkách podstatných jmen
(filmů, mrazům),
c) v zakončení příslovcí (dolů, domů).
V některých přejatých slovech
vyslovujeme [ú], ale píšeme U
(kultura, literatura, inventura,
struktura).
zůstat kůra (= na stromě)
zúčastnit se kúra (= léčení)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
8. LP
I/Y
2. ročník
PRAVOPIS
PO MĚKKÝCH SOUHLÁSKÁCH
Po měkkých souhláskách Ž, Š, Č, Ř, C, J, Ď,
Ť, Ň píšeme vždy I/Í.
Písmeno I ve skupinách DI, TI, NI
změkčuje předcházejí hlásku D, T, N.
Napsané skupiny DI, TI, NI
vyslovujeme ĎI, ŤI, ŇI.
di ti ni
[ďi] [ťi] [ňi]
PO TVRDÝCH SOUHLÁSKÁCH
Po tvrdých souhláskách H, CH, K, R, D, T,
N píšeme vždy Y/Ý.
Písmeno Y ve skupinách DY, TY, NY
předcházejí hlásku D, T, N nezměkčuje.
Napsané skupiny DY, TY, NY
vyslovujeme DY, TY, NY.
dy ty ny
[dy] [ty] [ny]
PO OBOJETNÝCH SOUHLÁSKÁCH
Po obojetných souhláskách B, F, L, M, P, S, V, Z píšeme I/Í nebo Y/Ý.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
9. I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH
Nejprve je potřeba rozhodnout, ve které části slova se I/Y objevuje:
PRAVOPIS
A. V KOŘENI
Y/Ý se píše ve SLOVECH VYJMENOVANÝCH a k nim PŘÍBUZNÝCH.
B. V PŘEDPONĚ
Y/Ý se píše v PŘEDPONĚ VY-/VÝ-.
C. V PŘÍPONĚ
Y se píše jen v PŘÍPONĚ -YNĚ (Ruz-yně, Vol-yně, Chrop-yně, Hrab-yně).
D. V KONCOVCE
U podstatných a přídavných jmen se řídíme VZORY.
U sloves v PŘÍTOMNÉM ČASE vždy píšeme I/Í,
v PŘÍČESTÍ MINULÉM se řídíme SHODOU PŘÍSUDKU S PODMĚTEM.
Dívky si to vy mys li ly .
B A C D
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
LP
MP
SP
10. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KOŘENI
VYJMENOVANÁ SLOVA A SLOVA K NIM PŘÍBUZNÁ
3. ročník
- Aplikuje pravopis i/y na vyjmenovaných slovech a jednoduchých příkladech slov
s nimi příbuzných.
4. ročník
- Zvládá pravopis i/y u slov vyjmenovaných a k nim příbuzných.
VYJMENOVANÁ SLOVA jsou slova, ve kterých píšeme Y/Ý.
Y/Ý se píše také ve slovech k nim příbuzných.
SLOVA PŘÍBUZNÁ mají blízké významy, souvisí spolu.
Jejich společné části říkáme kořen.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
11. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KOŘENI
VYJMENOVANÁ SLOVA A SLOVA K NIM PŘÍBUZNÁ
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Chudá slovní zásoba žáků (některá vyjmenovaná slova nemají žáci v aktivní slovní
zásobě, někdy ani v pasivní slovní zásobě, proto jim dobře nerozumí, nedokáží s nimi
operovat a odvozovat od nich slova příbuzná) Zaměřit se na kvalitní vymezení
věcného významu vyjmenovaných slov, významy konkretizovat pomocí obrázků.
V tématu vyjmenovaných slov není dodržen princip jazykového pragmatismu,
kterým bychom se v pravopisném výcviku měli řídit (učit žáky psát především slova,
která potřebují umět správně napsat) – např. slova čepýřit se, dmýchat atd.
Řady vyjmenovaných slov jsou různě obtížné Zvážit pořadí vyvozování konkrétních
řad vyjmenovaných slov. Ustálené pořadí slov v řadách neměnit, směřovat
k automatizaci řad. Pravidelně je opakovat.
12. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KOŘENI
VYJMENOVANÁ SLOVA A SLOVA K NIM PŘÍBUZNÁ
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Odvozování slov příbuzných ovlivňuje kvalita osvojení vyjmenovaných slov a chápání
jejich věcného významu (limitem je obsáhlost slovní zásoby a kvalita jazykového citu).
V období vyvození příbuzných slov žáci nemají kompletně zvládnuto téma stavby
slova (jsou schopni pracovat jen s velmi jednoduchými kořeny, u kterých nedochází při
odvozování k alternaci hlásek, proto se při určování příbuznosti nelze o rozpoznávání
kořene opřít). Při přiřazování slov příbuzných vycházíme ze slovotvorného principu
(slovní zásobu slov příbuzných budujeme postupným odvozováním slov od slov
vyjmenovaných).
V RVP je poněkud nelogicky striktně odděleno učivo o slovech vyjmenovaných
(1. období) od slov příbuzných (2. období), což je problematické nejen pro postupné
osvojování učiva, ale také pro hodnocení žáků a jejich pokroků.
13. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KOŘENI
VYJMENOVANÁ SLOVA A SLOVA K NIM PŘÍBUZNÁ
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Pravopis doprovází první složitější algoritmus, žáci doposud operovali s výrazně
jednoduššími algoritmy. Pravopisný výcvik je proto potřeba doprovázet
zdůvodňováním pravopisu, při němž je nutné dodržovat kauzalitu (nejprve
zdůvodňovat, poté doplňovat i/y).
V pravopisném výcviku se žáci hojně setkávají s homonymy (např. být/bít, my/mi)
a paronymy (vy/ví), které výcvik komplikují. Systematicky se věnujeme jejich
významovému vymezování, stejně jako vymezování významu slov vyjmenovaných
a k nim příbuzných.
14. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KOŘENI
VYJMENOVANÁ SLOVA A SLOVA K NIM PŘÍBUZNÁ
ETAPA I. - NÁCVIK VYJMENOVANÝCH SLOV
ÚKOLY:
Přiřazování vyjmenovaných slov k obrázkům v zavedeném pořadí (pexeso).
Odříkávání vyjmenovaný slov.
odříkávání vyjmenovaných slov s vynecháváním některých slov (písemně, slovně).
Hledání konkrétního slova v pořadí.
Řazení slov na rychlost (individuálně, skupinově – každé dítě dostane 1 slovo
na kartičce).
Bingo (děti napíší určený počet vyjmenovaných slov, vyvolávající říká pořadí
vyjmenovaných slov – např. B1 = být, B2 = obyvatel…).
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
15. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KOŘENI
VYJMENOVANÁ SLOVA A SLOVA K NIM PŘÍBUZNÁ
ETAPA II. - BUDOVÁNÍ PŘEDSTAVY O VÝZNAMU VYJMENOVANÝCH SLOV
ÚKOLY:
Hádanky na významy slov (slovní, pantomima…).
Vyhledávání slov podle obrázků.
„Vypiš zvířata z vyjmenovaných slov v P a S.“
Omalovánky.
Křížovky.
Bingo (děti napíší určený počet vyjmenovaných
slov, vyvolávající říká hádanky na vyjmenovaná
slova).
Pexeso.
Vyjmenovníček.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
1 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. VILDOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1992.
1
16. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KOŘENI
VYJMENOVANÁ SLOVA A SLOVA K NIM PŘÍBUZNÁ
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
2 JIRKŮ, Z. TARABÍKOVÁ, J. Vyjmenovaná slova hrou.
Pracovní sešit pro 3. ročník. Brno: Nová škola, 2010.
2
17. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KOŘENI
VYJMENOVANÁ SLOVA A SLOVA K NIM PŘÍBUZNÁ
ETAPA III. - ODVOZOVÁNÍ SLOV PŘÍBUZNÝCH KE SLOVŮM VYJMENOVANÝM
ÚKOLY:
Přiřaď vyjmenované slovo k příbuznému a naopak.
Vymysli slovo příbuzné.
Vyber, které slovo není k ostatním příbuzné.
Domino se slovy vyjmenovanými a příbuznými.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
18. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KOŘENI
VYJMENOVANÁ SLOVA A SLOVA K NIM PŘÍBUZNÁ
ETAPA IV. - APLIKACE I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH UVNITŘ SLOVA
ALGORITMUS URČOVÁNÍ
PRAVOPIS
Je to slovo
VYJMENOVANÉ?
y /ý
y /ý
i / í
Je to slovo
PŘÍBUZNÉ?
Je to slovo
PŘÍBUZNÉ?
Slovo NENÍ
ANI vyjmenované,
ANI příbuzné.
Je to slovo
VYJMENOVANÉ?
Slovo NENÍ
ANI vyjmenované,
ANI příbuzné.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
19. I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V PŘEDPONĚ
PŘEDPONA VY-/VÝ-
3./4. ročník
- Aplikuje pravopis i/y ve slovech začínajících vi-/vy- (slova s předponou vy-/vý-).
PRAVOPIS
LP
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
20. I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V PŘEDPONĚ
PRAVOPIS
LP
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
3 KOUBEK, V. KILIÁNOVÁ, J. Korektor. Komiks o chybách a o životě. Havlíčkův Brod: Plus, 2014.
3
21. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
4. ročník
- Píše správně koncovky podstatných jmen (kromě vzorů předseda a soudce).
5. ročník
- Píše správně koncovky podstatných jmen.
Určitá skupina podstatných jmen se vždy skloňuje stejně.
Proto jsou všechna podstatná jména rozdělena do skupin a pro každou skupinu je
jedno podstatné jméno vybráno jako VZOR.
Ostatní podstatná jména se potom skloňují podle vzoru.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
22. MP
VZORY RODU
STŘEDNÍHO
VZORY RODU
ŽENSKÉHO
VZORY RODU MUŽSKÉHO
životné neživotné
1.p. 2.p. 1.p. 2.p. 1.p. 2.p. 1.p. 2.p.
město -o -a žena -a -y pán -ø -a hrad -ø
-u
-a
moře
-e
-ě
-e
-ě
růže
-e
-ě
-e
-ě
muž -ø
-e
-ě
stroj -ø
-e
-ě
kuře
-e
-ě
-ete
-ěte
píseň -ø
-e
-ě
předseda -a -y
stavení -í -í kost -ø -i soudce
-e
-ě
-e
-ě
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
ETAPA I. - NÁCVIK VZORŮ PODSTATNÝCH JMEN A JEJICH PODVZORŮ
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Složitý algoritmus určování vzorů, který je tvořen řadou dílčích algoritmů určování
mluvnických kategorií (pádu, čísla, rodu, životnosti). Před vyvozením vzorů je nutné
tyto algoritmy automatizovat. Při určování vzorů je třeba důsledně trvat na všech
krocích algoritmu, včetně určování životnosti, které žáci často pro zrychlení
z algoritmu vypouští (někdy i v důsledku dosud neautomatizovaného algoritmu).
Obtížné je samo analogické doplňování koncovek podle vzorů. Zdlouhavý postup se
snaží žáci zrychlovat a tipovat. Zejména zpočátku je tento pravopisný výcvik velmi
obtížný. Je důležité preferovat kvalitu (sice pomalé, ale správné určení koncovky)
před kvantitou (rychlé doplnění). Správný postup, který je zpočátku velmi pomalý, se
bude časem automatizovat, a tím zrychlovat. Naproti tomu fixace nesprávného
postupu bude v budoucím nácviku čím dál větším problémem.
24. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Žáci musí mít dobře vybudovanou představu o tom, co je koncovka a jak ji rozlišit.
Problematické může být ohýbání slov (zejména u žáků se sníženým jazykovým citem,
nižší slovní zásobou, v nářečních oblastech). Při ohýbání slov se opíráme
o jazykové zkušenosti žáků, tedy o jejich aktivní slovní zásobu. Slova, se kterými
chceme při tomto výcviku pracovat, je tedy nutné ve slovní zásobě aktivizovat. Větší
pozornost věnujeme zejména slovům, které se ohýbají v daném regionu v rozporu s
normou.
Některé tvary patří k obecně problematickým – např. 7. p. č. mn. u většiny vzorů,
protože právě tyto tvary se používají nejčastěji v běžné komunikaci nesprávně.
V praxi se setkáváme také se slovy, která je pro žáky těžší přiřadit ke vzoru, nebo je
správně skloňovat (např. vejce, veš, pes-psa).
25. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
U vzorů by měli žáci zvládnout jejich skloňování, a to včetně tvarových dublet.
Výhodné je také seznámit žáky s dělením vzorů podle druhů, což jim pomáhá rychleji
určit i/y, přičemž u tvrdých vzorů je třeba dát si pozor na výjimky.
Žáci by měli být seznámeni také s důležitými podvzory, zejména les, otec, hoch.
Do počátečního výcviku nezařazujeme problematická slova, u kterých nelze plně
aplikovat algoritmus určování vzorů (např. podstatná jména, u nichž dochází ke
kolísání v některé mluvnické kategorii a podstatná jména hromadná). Tato slova
ale můžeme využívat při pokročilejším nácviku, přičemž práce s nimi nabízí ideální
příležitost učit žáky pracovat s pravidly českého pravopisu nebo s Internetovou
jazykovou příručkou (https://prirucka.ujc.cas.cz/), která přehledně představuje
kompletní skloňování jednotlivých slov (pro 1. stupeň je ideálním nástrojem).
26. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Důsledně dbáme na zdůvodňování pravopisu, neboť je to diagnostický nástroj, který
nám pomáhá odhalovat příčiny chybovosti. Chybovost bude v drtivé většině případů
způsobena nedodržením algoritmu, nebo deficitem při ohýbání slov. Žáci nejčastěji
zaměňují tyto vzory: moře-kuře, růže-píseň, pán-les, pán-předseda, muž-stroj.
(Zamyslete se, proč k těmto záměnám dochází.) Podobné vzory procvičovat spolu.
Žáci často chybují v přiřazování slov ke vzoru předseda a soudce, což je často
důsledkem menší časové dotace, která je těmto vzorům věnována, a také tím, že je
jejich skloňování obvykle přesouváno do 5. ročníku, zatímco skloňování ostatní vzorů
je řešeno již ve 4. ročníku. Ve 4. ročníku by se žáci měli seznámit se všemi
základními vzory a se všemi vzory pracovat při přiřazování podstatných jmen.
27. LP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Pozor na záměny koncovek podstatných jmen a přídavných jmen přivlastňovacích,
neboť jsou zde časté případy homonym (např. dej ty boty otcovi – jsou to otcovy
boty). S přivlastňovacími přídavnými jmény se žáci v jazykové výchově seznamují
v 5. ročníku v učivu o druzích přídavných jmen. Tyto případy je opět nutné
procvičovat společně, resp. učit žáky oddělit od doplňování koncovek podstatných
jmen přídavná jména přivlastňovací, neboť jejich pravopis není učivem 1. stupně.
Na tvarovou podobnost je však důležité žáky upozornit.
28. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
ETAPA I. - NÁCVIK VZORŮ PODSTATNÝCH JMEN A JEJICH PODVZORŮ
ÚKOLY:
Hádanky se vzory.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
29. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
ETAPA II. – PŘIŘAZOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN KE VZORŮM
ALGORITMUS URČOVÁNÍ
PRAVOPIS
ROD
ŽIVOTNOST
VZOR
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
30. Ž
MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
ETAPA II. – PŘIŘAZOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN KE VZORŮM
ALGORITMUS URČOVÁNÍ
PRAVOPIS
S
M ŽIVOTNOST
živ.
neživ. VZOR
Ukážu
si
TEN
TA
TO
ROD
Porovnám koncovky
1. a 4. pádu sg. i pl.
vzor
vzor
vzor
vzor
Porovnám koncovky
substantiva a vzoru
1. a 2. pádu sg.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
31. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
ETAPA II. – PŘIŘAZOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN KE VZORŮM
ÚKOLY:
Přiřaď podstatné jméno ke vzoru (spojovačky s obrázkem, doplňování do tabulky
nebo sloupce, barevné podtrhávání, manipulace s lístečky s napsanými slovy +
kartami vzorů, hra: cesta, bludiště).
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
32. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN – TVAROVÉ DUBLETY
PRAVOPIS
MĚSTO, jablko, středisko, pončo HRAD, les, rybník, pytlíček PŘEDSEDA, paňáca, husita, sluha
6.p.sg -u / -ě 2.p.sg. -u / les-a 2.p.sg. -y / paňác-i
6.p.pl -ech / středisc-ích / jablk-ách 5.p.sg. -e! / rybník-u! 1.p.pl. -ové / husit-é
7.p.pl. -y / ponč-i 6.p.sg. -ě / rybník-u 4.p.pl. -y / paňác-i
RŮŽE, ulice 6.p.pl. -ech / rybníc-ích / pytlíčk-ách 5.p.pl. - ové! / husit-é!
2p.pl. -i / ulic-ø MUŽ, otec, obyvatel 6.p.pl. -ech /sluz-ích
PÁN, hoch, občan 3.p.sg. -i / -ovi 7.p.pl. -y / paňác-i
3.p.sg. -u / -ovi 5.p.sg -i! / otč-e! SOUDCE
5.p.sg. -e! / hoch-u! 6.p.sg -i / -ovi 3.p.sg. -i / -ovi
6.p.sg. -u / -ovi 1.p.pl -i / -ové / obyvatel-é 5.p.sg. soudce!
1.p.pl. -i / -ové / občan-é 2.p.pl. -ů / přátel-ø 6.p.sg. -i / -ovi
5.p.pl. -i! / -ové! / občan-é! 5.p.pl -i / -ové / obyvatel-é! 1.p.pl. -i / -ové
6.p.pl. -ech / hoš-ích 5.p.pl. -i! / -ové!
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
33. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
ETAPA III. – SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN PODLE VZORŮ
ÚKOLY:
Doplň správné koncovky podstatných jmen (doplňovačky, tabulky s doplňovačkami,
křížovky).
Vytvoř věty s danými slovy (např. šakaly – šakali).
Uprav podstatná jména do množného čísla.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
34. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
ETAPA IV. – APLIKACE UČIVA NA PRAVOPIS
PRAVOPIS
MĚSTO MOŘE KUŘE STAVENÍ
TVRDÝ VZOR MĚKKÝ VZOR SMÍŠENÝ VZOR DLOUHÝ VZOR
-y -i -i -Í
-y
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
35. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
ETAPA IV. – APLIKACE UČIVA NA PRAVOPIS
PRAVOPIS
PÁN HRAD MUŽ STROJ PŘEDSEDA SOUDCE
TVRDÝ
VZOR
TVRDÝ
VZOR
6.p.č.mn.
-ích
MĚKKÝ
VZOR
MĚKKÝ
VZOR
TVRDÝ
VZOR
MĚKKÝ
VZOR
-y -i
-y -i -y -i
6.p.č.mn.
-ích
3. a 6.p.sg.
-ovi
3. a 6.p.sg.
-i/-ovi
1. a 5.p.pl.
-i
6.p.č.mn.
-ích
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
36. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
ETAPA IV. – APLIKACE UČIVA NA PRAVOPIS
PRAVOPIS
ŽENA RŮŽE PÍSEŇ KOST
TVRDÝ VZOR MĚKKÝ VZOR MĚKKÝ VZOR MĚKKÝ VZOR
-y -i -i
7.p.sg.
-ami
-i
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
37. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PŘÍDAVNÝCH JMEN
5. ročník
- Píše správně koncovky přídavných jmen tvrdých a měkkých.
Určitá skupina přídavných jmen se vždy skloňuje stejně.
Proto jsou všechna přídavná jména rozdělena do skupin a pro každou skupinu je
jedno přídavné jméno vybráno jako VZOR.
Ostatní přídavná jména se potom skloňují podle vzoru.
PRAVOPIS
VZOR MĚKKÝ VZORY TVRDÝ VZORY PŘIVLASTŇOVACÍ
jarní mladý
mladá
mladé
otcův
otcova
otcovo
matčin
matčina
matčino
mladými
vzor pro přídavná jména
přivlastňovací odvozená od
podstatných jmen rodu ženského
vzor pro přídavná jména
přivlastňovací odvozená od
podstatných jmen rodu ženského
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
38. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY SLOVES V PŘÍTOMNÉM ČASE
4. ročník
- Píše správně koncovky sloves tvaru přítomného času.
V KONCOVKÁCH SLOVES V PŘÍTOMNÉM ČASE píšeme vždy -i.
PRAVOPIS
jednotné číslo množné číslo
1. osoba myslím myslíme
2. osoba myslíš myslíte
3. osoba myslí myslí
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
39. SP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PŘÍČESTÍ MINULÉHO
A. SHODA PŘÍSUDKU S VYJÁDŘENÝM PODMĚTEM
4. ročník
PŘÍČESTÍ MINULÉ je slovesný tvar zakončený na -L, -LA, -LO, -LI, -LY, -LA.
Sloveso v přísudku se shoduje s podmětem v rodě i čísle.
Shoda podnětu s přísudkem je důležitá pro pravopis.
PRAVOPIS
PODSTATNÉ JMĚNO jednotné číslo množné číslo
rodu středního -lo -la
rodu ženského -la -ly
rodu mužského životné -l- -li
rodu mužského neživotné -l- -ly
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
40. SP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PŘÍČESTÍ MINULÉHO
B. SHODA PŘÍSUDKU S NEVYJÁDŘENÝM PODMĚTEM
Není-li podmět vyjádřen,
a) můžeme ho poznat z kontextu, postupujeme jako v případě VYJÁDŘENÉHO
PODMĚTU,
b) nemůžeme ho poznat z kontextu (neznáme jeho rod), pak se v koncovce příčestí
píše -i.
PRAVOPIS
C. SHODA PŘÍSUDKU SE VŠEOBECNÝM PODMĚTEM
V příčestí minulém, který se řídí podle všeobecného podmětu (všichni, lidé, lidičky...),
píšeme vždy -i.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
41. MP
I/Y PO SOUHLÁSKÁCH OBOJETNÝCH V KONCOVCE
KONCOVKY PŘÍČESTÍ MINULÉHO
D. SHODA PŘÍSUDKU S NĚKOLIKANÁSOBNÝM PODMĚTEM
a) Je-li přísudek ZA PODMĚTEM
b) Je-li přísudek PŘED PODMĚTEM
Stojí-li přísudek před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí řídit
také rodem nejbližšího podmětu.
U rybníka nás obtěžovali mouchy a komáři. U rybníka nás obtěžovaly mouchy a komáři.
PRAVOPIS
Ve větách, kde je v několikanásobném podmětu:
- alespoň 1 podstatné jméno
rodu mužského životné
-li
př. Věra, Jiřina a jejich mladší bratr
mě čekali.
- všechna podstatná jména rodu středního pl. -la př. Kuřata a housata plavala.
- v ostatních případech -ly
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
42. LP
Ě
2. ročník
PRAVOPIS
DĚ, TĚ, NĚ
Písmeno Ě ve skupinách
DĚ, TĚ, NĚ označuje hlásku
E a měkkost předcházejících
hlásek D, T, N.
Napsané skupiny DĚ, TĚ, NĚ
vyslovujeme ĎE, ŤE, ŇE.
dě tě ně
[ďe] [ťe] [ňe]
BĚ, PĚ, VĚ
Písmeno Ě ve skupinách
BĚ, PĚ, VĚ označuje hlásky
J a E.
Napsané skupiny BĚ, PĚ, VĚ
vyslovujeme BJE, PJE, VJE.
bě pě vě
[bje] [pje] [vje]
MĚ
Písmeno Ě ve skupině
MĚ označuje obvykle
hlásky Ň, E.
Napsané MĚ obvykle
vyslovujeme MŇE.
mě
[mňe]
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
43. LP
Ě
4. ročník
PRAVOPIS
BĚ/BJE
Skupinu -BJE- píšeme ve slovech, která
mají předponu OB- a kořen začíná
skupinou -JE-.
Ve slovech, která nemají předponu OB-,
se píše BĚ.
(oběť, obětovat, oběd, obědvat, oběh,
oběhnout, oběžnice).
VĚ/VJE
Skupinu -VJE- píšeme ve slovech, která
mají předponu V- a kořen začíná
skupinou -JE-.
Ve slovech, která nemají předponu V-,
se píše VĚ.
(věc, věk, věta, větev, věno, věnec, věrohodný,
věšák, větrák, větřík, větší, věštit, věštkyně,
vězeň, věž, Věra, nevěřil, povětroň).
ob- + jet objet
ob- + jednat objednat
v- + jet vjet
v- + jezd vjezd
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
44. LP
Ě
4. ročník
PRAVOPIS
MĚ/MNĚ V KOŘENI
V kořeni se téměř vždy píše -MĚ- (měď, měchačka, měchýř, měkký, měna, měnit, měřit,
měsíc, město, měšťan, náměstí, předměstí, směnárna, Mělník).
Jen ve slovech příbuzných se slovy DOMNÍVAT SE, VZPOMÍNAT, POMNÍK se
v kořeni slova píše -MNĚ- (domněnka, domnělý, vzpomněl, zapomněl, připomněl,
zapomnětlivý, pomněnka).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
45. Ě
4. ročník
PRAVOPIS
MĚ/MNĚ V PŘÍPONOVÉ ČÁSTI
Pokud slovotvorný základ základového slova končí na: -M-, píšeme -MĚ-,
-MN, píšeme -MNĚ-.
Toto pravidlo platí pro:
1. příslovce odvozené od přídavných jmen, stupňování přídavných jmen a příslovcí
2. koncovky podstatných jmen
3. podstatná jména odvozená od sloves pamětlivý × zapomnětlivý
rozuměl × rozumně
soukromě × skromně
zatmění × zatemnění
M střídm-ý střídmě střídměji nejstřídměji zřejmě, vědomě, strmě
MN tajemn-ý tajemně tajemněji nejtajemněji skromně, příjemně, rozumně
M jam-a v jámě strom, dům, krám, jám-a, slám-a, zim-a, písm-o, Znojm-o
MN hymn-a o hymně hymn-a, výkrmn-a, humn-o
M zatm-í-t zatmění uvědomění
MN zatemn-i-t zatemnění uzemnění
MP
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
46. Ě
4. ročník
PRAVOPIS
MĚ/MNĚ/MNE (skloňování zájmena JÁ)
Pro zapamatování koncovek zájmena JÁ můžeme využít podobnost tvarů zájmena TY.
MI a TI se používá jen
ve tvarech bez předložky.
1. p. JÁ TY
2. p. mne tebe
mě tě
3. p. mně tobě
mi ti
4. p. mne tebe
mě tě
6. p. mně tobě
7. p. mnou tebou
MP
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
47. LP
PÁROVÉ SOUHLÁSKY (SPODOBA ZNĚLOSTI)
Na 1. stupni ZŠ řeším párové souhlásky zejména:
PRAVOPIS
A. UVNITŘ SLOVA
B. NA KONCI SLOVA
C. V PŘEDPONÁCH A PŘEDLOŽKÁCH
- Předpony ROZ-, BEZ-, OD-, NAD-, POD-, PŘED- a tvarově shodné předložky.
- Předpony S-/Z-, VZ-.
- Předložky S/Z.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
MP
48. LP
PÁROVÉ SOUHLÁSKY (SPODOBA ZNĚLOSTI)
2. ročník
Některé hlásky uprostřed a na konci slov jinak píšeme, než slyšíme nebo vyslovujeme.
Říkáme jim PÁROVÉ SOUHLÁSKY.
Slova s těmito souhláskami napíšeme správně, když si řekneme jejich jiný tvar nebo
najdeme příbuzné slovo. Hledáme tvar, v němž je za párovou souhláskou samohláska.
3. ročník
Pravopis některých slov se znělou hláskou na konci si musíme pamatovat:
když, až, než, už, již, totiž, poněvadž, jelikož, teď, snad, dokud, dosud, odsud, pokud, hned
PRAVOPIS
ZNĚLÉ SOUHLÁSKY B D Ď H K V Z Ž
NEZNĚLÉ SOUHLÁSKY P T Ť CH G F S Š
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
49. LP
PÁROVÉ SOUHLÁSKY (SPODOBA ZNĚLOSTI)
4. ročník
PŘEDPONY ROZ-, BEZ-, OD-, NAD-, POD-, PŘED-
A TVAROVĚ SHODNÉ PŘEDLOŽKY
PRAVOPIS
ROZ-, BEZ-
V předponách ROZ-, BEZ- a v předložce
BEZ píšeme vždy -Z-,
i když je někdy vyslovujeme se S.
rozdíl rozkvět
[roz-] [ros-]
OD-, NAD-, POD-, PŘED-
V předponách OD-, NAD-, POD-, PŘED-
a v předložkách OD, NAD, POD, PŘED
píšeme vždy -D-,
i když je někdy vyslovujeme s T.
předjet představení
[před-] [přet-]
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
MP
50. LP
PÁROVÉ SOUHLÁSKY (SPODOBA ZNĚLOSTI)
4. ročník
PŘEDPONY S-, Z-, VZ-
PRAVOPIS
S-/SE-
Předponu S-/SE- píšeme tam,
kde má sloveso význam:
- směřování dohromady (na
jedno místo, k sobě, ke středu),
- směrem shora dolů,
- směrem z povrchu pryč.
Z-/ZE-
Předponu Z-/ZE- píšeme
v ostatních případech.
Často jsou to slovesa
utvořená z podstatných
a přídavných jmen:
VZ-/VZE-
Předponu VZ-/VZE-
píšeme tam, kde má
sloveso význam
směřování vzhůru.
stmívat se, skončit, shnít, shořet,
strávit (jídlo ne čas), stvořit,
spravit (opravit)...
vzpomenout si,
vzpamatovat se...
_
hudba zhudebnit
názorný znázornit
nechuť znechutit
červený zčervenat
směšný zesměšnit
šedivý zešedivět
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
MP
51. LP
PÁROVÉ SOUHLÁSKY (SPODOBA ZNĚLOSTI)
4. ročník
PŘEDLOŽKY S, Z
PRAVOPIS
S/SE
Předložku S/SE píšeme ve spojení
se 7. pádem.
Z/ZE
Předložku Z/ZE píšeme ve spojení
s 2. pádem.
pospíšit si s prací
hospodařit se svěřenými penězi
lešení z ocelových trubek
výrobek ze dřeva
Chceme-li rozlišit pohyb z povrchu předmětu nebo zevnitř, můžeme i ve 2. pádě
užít předložky S.
vzít ze stolu (= ze zásuvky)
vzít se / ze stolu (= předmět ležící na stole)
kdo s koho
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
52. SP LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
Velká písmena mají zejména tyto funkce:
A. Označují VLASTNÍ JMÉNA a slova od nich odvozená.
B. Označují SKUTEČNOST, KTERÁ JE PRO PISATELE VÝZNAMNÁ
(vykání, oslovování v písemném vyjadřování, oslovení šlechticů).
C. Označují ZAČATEK VĚTNÉHO CELKU
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
53. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
2. ročník
- Aplikuje pravopis vlastních jmen (zejména jména osob a zvířat).
- Píše velké písmeno na začátku vět.
3./4. ročník
- Aplikuje pravopis vlastních jmen (místopisné názvy).
VLASTNÍ JMÉNA pojmenovávají nějakou určitou osobu, zvíře nebo věc a odlišují ji tak
od ostatních. Píší se s velkým počátečním písmenem.
OBECNÁ JMÉNA označují jakoukoli osobu, zvíře nebo věc.
5. ročník
- Aplikuje pravopis přídavných jmen odvozených od podstatných jmen vlastních.
PŘÍDAVNÁ JMÉNA ODVOZENÁ ZE JMEN OSOBNÍCH A VLASTNÍCH JMEN ZVÍŘAT se píší
s velkým začátečním písmenem.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
54. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
4 KOUBEK, V. KILIÁNOVÁ, J. Korektor. Komiks o chybách a o životě. Havlíčkův Brod: Plus, 2014.
4
55. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA
Obecná pravidla psaní velkých písmen u jmen vlastních:
PRAVOPIS
1. JEDNOSLOVNÁ vl. jm. velké počáteční písmeno Jiří, Vltava, Plzeň, Polsko, Afrika...
2. VÍCESLOVNÁ vl. jména velké písmeno v 1. slově Pohár mistrů evropských zemí,
Tichý oceán...
3. VÍCESLOVNÁ vl. jména
označující OSÍDLENÁ
MÍSTA (názvy měst, částí
a čtvrtí, vsí, sídlišť...)
velké počáteční písmeno
ve všech slovech kromě
předložek
Karlovy Vary, Frýdek-Místek, Hora
Svatého Šebestiána, Nové Město
na Moravě...
4. VÍCESLOVNÁ vlastní
jména S DRUHOVÝM
JMÉNEM na začátku
druhové jméno se píše
s malým písmenem, velké
počáteční písmeno má až
rozlišující bližší určení
mys Dobré naděje, okres Příbram,
ulice Elišky Krásnohorské, alej
Svobody, třída Politických vězňů,
most Legií, nábřeží Kapitána
Jaroše, stanice Národní třída...
5. Vlastní jména
ZAČÍNAJÍCÍ
PŘEDLOŽKOU
s velkým písmenem se
píše předložka i
následující slovo
ulice Ke Karlovu, Na Můstku, dům
U Goliáše, restaurace U Medvídků,
náměstí Mezi zahrádkami…
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
56. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA
Obecná pravidla psaní velkých písmen u jmen vlastních:
1. JEDNOSLOVNÁ vlastní jména se píší s velkým počátečním písmenem (Jiří, Vltava,
Plzeň, Polsko, Afrika).
V cizích jménech, zejména osobních, se však zpravidla dodržují zvyklosti
příslušného jazyka (d'Artagnan, McDonald).
2. VÍCESLOVNÁ vlastní jména se píší s velkým písmenem v 1. slově (Tichý oceán,
Organizace spojených národů, Pohár mistrů evropských zemí).
Je-li součástí sousloví vlastní jméno, píše se rovněž s písmenem velkým
(Malá Lhota, Benešov u Prahy, Roudnice nad Labem, Vysoké Tatry, Bílá Rus, Univerzita Karlova,
Akademie věd České republiky, kniha s názvem Moudrost starých Čechů).
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
57. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA
Obecná pravidla psaní velkých písmen u jmen vlastních:
3. VÍCESLOVNÁ vlastní jména označující OSÍDLENÁ MÍSTA (názvy měst, jejich částí
a čtvrtí, vsí, sídlišť aj.) se píší s velkým počátečním písmenwm ve všech slovech
kromě předložek (Nový Jičín, Lázně Bělohrad, Karlovy Vary, Frýdek-Místek, Hora Svatého
Šebestiána, Nové Město na Moravě, Klenčí pod Čerchovem, Malá Strana, Slezské Předměstí,
Zahradní Město, Sídliště Míru, Červený Vrch).
Bližší určení po předložce se píše vždy s velkým písmenem v prvním slově a dále
tak, jako když stojí mimo sousloví (Lhota pod Horami, Rokytnice v Orlických horách, Kostelec
nad Černými lesy, Rychnov u Nových Hradů).
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
58. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA
Obecná pravidla psaní velkých písmen u jmen vlastních:
4. VÍCESLOVNÁ vlastní jména S DRUHOVÝM JMÉNEM na začátku – druhové jméno
se píše s malým písmenem, velké počáteční písmeno má až rozlišující bližší určení
(poloostrov Kola, mys Dobré naděje, okres Příbram, ulice Elišky Krásnohorské, alej Svobody, třída
Politických vězňů, most Legií, nábřeží Kapitána Jaroše, stanice Národní třída, zámek Hrubý Rohozec,
kino Letka, hotel Slovan).
Totéž ovšem platí o jménech, v kterých je obvyklejší opačný pořádek slov
(moře Středozemní (častěji: Středozemní moře), poloostrov Pyrenejský (Pyrenejský poloostrov),
podobně: záliv Mexický, průplav Suezský, ulice Vodičkova, most Palackého).
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
59. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA
Obecná pravidla psaní velkých písmen u jmen vlastních:
5. BLIŽŠÍ URČENÍ ZAČÍNAJÍCÍ PŘEDLOŽKOU – s velkým písmenem se píše předložka
i následující slovo (ulice Ke Karlovu, Na Můstku, náměstí Mezi Zahrádkami, dům U Goliáše,
U Tří lilií, knihkupectví U Zlatého klasu, výstavní síň U Hybernů, restaurace U Medvídků, U Tří
hvězd).
Pokud však předložky není v dané souvislosti užito jako součásti názvu, ale její
užití vyplývá z větné stavby, začíná písmenem malým (sejdeme se na Můstku, seděli
jsme u Medvídků, u Tří hvězd). Jde vlastně o užití názvu zkráceného bez předložky,
jako např. ve spojení Můstek je pro vozidla uzavřen, nebo s předložkou jinou (šli jsme
na oběd k Medvídkům). Je však možné chápat označení jako eliptické (bydlí (v ulici)
Pod Zámkem, chodí do školy (v ulici) Na Planině).
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
60. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA
Obecná pravidla psaní velkých písmen u jmen vlastních:
Protože ne každý píšící zná oficiální označení instituce, organizace, akce apod.
a její povahu, druh její činnosti a další skutečnosti důležité pro to, aby se mohl
rozhodnout, která pravidla o jeho napsání platí, musíme u tohoto pravopisu
počítat s jistým kolísáním. Zejména nemusí být všem zřejmé, zda první slovo
označení patří k vlastnímu jménu, nebo zda jde jen o jméno obecné, označující
druh jevu. Jako součást vlastního jména se pak chápe - a proto i píše s velkým
písmenem - takové podstatné jméno, jehož obecný význam plně neodpovídá
jeho užití v souslovném jménu (např. Dům módy – jde nejen o stavbu, ale také
o obchodní zařízení).
V NEJASNÝCH PŘÍPADECH je vhodné dát přednost psaní s velkým písmenem
ve slově prvním.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
61. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA – OZNAČENÍ ŽIVÝCH BYTOSTÍ
PRAVOPIS
RODNÁ JMÉNA
(KŘESTNÍ), PŘÍJMENÍ,
PŘEZDÍVKY, PŘÍZVISKA
JMÉNA POSTAV
Z NÁBOŽESTVÍ
JMÉNA POSTAV
Z POHÁDEK
(Bůh, Pán Bůh, ve jménu Páně,
Kristus – Syn boží, Vykupitel, Panna
Marie, Duch svatý, svatý Duch,
svatá Trojice, Panna Orleánská,
Svatý otec – tj. papež)
(pohádkové postavy Rozum
a Štěstí, král Kazisvět Šestý,
Smolíček pacholíček, Šípková
Růženka, Červená karkulka,
Karkulka, děd Vševěd)
(Učitel národů, Mistr
vyšebrodský, Vyšebrodský
mistr, náčelník Orlí oko, Petr
Veliký, Jiří z Poděbrad)
JMÉNA OBYVATEL
místa nazývaného
vlastním jménem
JMÉNA PŘÍSLUŠNÍKŮ
NÁRODŮ a KMENŮ
JMÉNA POSTAV
Z MYTOLOGIE
(Bulhar, Moravák, Severočech,
Západoevropan, Moravský Slovák,
Cherokee)
JMÉNA PŘÍSLUŠNÍKŮ
RODŮ a RODIN
(Evropan, Seveřan – tj.
Skandinávec, Jihlavan,
Staroměstští, Marťan)
(Přemyslovec, Novákovi)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
62. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA – OZNAČENÍ ŽIVÝCH BYTOSTÍ
PRAVOPIS
- JMÉNA PŘÍSLUŠNÍKŮ ANTROPOLOGICKÝCH SKUPIN se píší s malým písmenem
(černoch, indián, cikán, mongol – ale ne jako obyvatel Mongolska).
- JMÉNA PŘÍSLUŠNÍKŮ JINÝCH SKUPIN se píší s malým písmenem
(členové organizací, názorových skupin, zaměstnanců závodů, sportovní
fanoušci, účastníci akcí, příslušníci náboženských vyznání...)
(lumírovec, marxista, sokol, tatrovák, slávista, františkán, jezuita, mohamedán)
Jidáš (Ježíšův učedník) zachoval se jako jidáš (zobecněný výraz pro zrádce) ,
pečeme jidášky (pokrm)
Švejk (příjmení) dělá ze sebe švejka/švejkuje
(zobecněný výraz pro určitý typ chování)
Kuba (jméno) kuba (pokrm)
Mongol (obyvatel Mongolska) mongol (antropologický typ)
Kladenští (obyvatelé Kladna) kladenští hokejisté
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
63. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA – JMÉNA HVĚZDÁŘSKÁ A ZEMĚPISNÁ
PRAVOPIS
NÁZVY NEBESKÝCH TĚLES,
SOUHVĚZDÍ a jejich částí
NÁZVY SVĚTADÍLŮ, ZEMÍ,
KRAJIN, OSTROVŮ, HOR,
MOŘÍ, OCEÁNŮ, ŘEK...
NÁZVY ULIC, NÁMĚSTÍ,
NÁBŘEŽÍ, SADŮ...
- velké písmeno píšeme
v prvním slově odborného
názvu
(Mléčná dráha, Mars, souhvězdí
Panna)
- velké písmeno píšeme
u rozlišovacího
přídavného jména
ve víceslovném názvu
- v názvech začínajících
předložkou píšeme velké
písmeno v předložce
i v následujícím slově
(Růžová ulice, Na Příkopě, ulice
J. Ježka)
- velké písmeno píšeme
u rozlišovacího
přídavného jména
ve víceslovném názvu
(Čechy, Teplicko, mys Dobré
naděje, Máchovo jezero,
Niagarské vodopády, Severní
ledový oceán, Spojené státy
americké, Severní Čechy,
Velká Morava, Nízké Tatry,
Divoká Orlice, Jižní Amerika)
NÁZVY OBCÍ, MĚST, SÍDLIŠŤ
- velké písmeno píšeme
ve všech částech vlastního
názvu s výjimkou předložek
(Olomouc, Jindřichův Hradec,
Nové Město nad Metují)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
64. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA – JMÉNA HVĚZDÁŘSKÁ A ZEMĚPISNÁ
PRAVOPIS
Náměstí Republiky (zastávka metra) náměstí Republiky (náměstí je zde obecným
označením)
Pražský hrad / Hrad (sídlo prezidenta) pražský hrad (jakýkoliv hrad v Praze)
Bílá Hora (městská část Prahy 6) Bílá hora (pahorek)
Severní Amerika (název světadílu) severní Čechy, severní Evropa
Sever (severní oblasti země, severní státy USA
apod.)
sever (světová strana)
Galaxie (tj. Mléčná dráha) galaxie (hvězdná soustava), sluneční soustava
Slunce, Měsíc, Země (odborný název
vesmírného tělesa)
slunce, měsíc, země
- NÁZVY STANIC a ZASTÁVEK se píší obdobně jako názvy ulic, náměstí, nábřeží...,
pouze první slovo v názvu je psáno také velkým písmenem.
(Letiště Praha, nádraží Praha-Smíchov, Kadaň-předměstí, Ostrava-Poruba, zastávka Dívčí škola,
U Nemocnice, Most Barikádníků, zastávky metra Vltavská).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
65. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA – JMÉNA HVĚZDÁŘSKÁ A ZEMĚPISNÁ
PRAVOPIS
- STAVBY A JEJICH VÝZNAČNÉ ČÁSTI
(Loreta, hrad Rožmberk, Kozí hrádek, palác Smiřických, Klementinská kolej (Klementinum), chrám sv.
Jakuba, svatojakubský chrám (Svatý Jakub), Týnský chrám (chrám Panny Marie před Týnem), Obecní
dům (v Praze), Památník osvobození, dům U Minuty, U Zlatého půlkola).
- VÝZNAČNÉ JEDINEČNÉ PŘÍRODNÍ JEVY
(Semtínská lípa (památný strom), Boubínský prales, prales Jizera, Rudolfův pramen, Křížový pramen,
prameny Rudolfův a Křížový, pramen Knížete Václava).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
66. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA – OFICIÁLNÍ NÁZVY INSTITUCÍ
PRAVOPIS
- NÁZVY INSTITUCÍ
(Organizace spojených národů (Spojené národy, OSN), Rada bezpečnosti Organizace spojených
národů, Evropská unie, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Poslanecká sněmovna, Sejm
(v Polsku), Český červený kříž, nakladatelství Prodos, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR,
Velvyslanectví České republiky v Praze, Úřad vlády ČR, Komerční banka, Národní divadlo, Základní
škola Komenského, Střední pedagogická škola a Obchodní akademie v Litoměřicích).
- NÁZVY STÁTŮ A SPRAVNÍCH OBLASTÍ
(Česko, Česká republika, Spolková republika Německo, Království dánské, Dánské království, Spojené
království Velké Británie a Severního Irska, Černá Hora, okres Brno-venkov)
Univerzita Karlova Karlova univerzita
navštěvuje Základní školu Korunovační navštěvuje sedmou třídu základní školy
vyučuje management na Vysoké škole ekonomické je profesorkou na vysoké škole
podal žádost na Ministerstvo spravedlnosti měl známého na ministerstvu
o věci rozhodl Městský úřad Svitavy svatba proběhla na Městském úřadě
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
67. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA – NÁZVY UMĚLECKÝCH DĚL, DOKUMENTŮ
- NÁZVY UMĚLECKÝCH DĚL, KNIH, ČASOPISŮ...
(Dekret kutnohorský nebo Kutnohorský dekret, Mladá fronta, Deník Litoměřicka, Sbírka zákonů,
Pravidla českého pravopisu, Bible (Písmo svaté, svaté Písmo), Zlatá bula sicilská, Čtvero ročních období,
Symfonie č. 5, „Osudová“ (Osudová symfonie), Polka Es dur).
VLASTNÍ JMÉNA – NÁZVY VÝROBKŮ, PLODŮ A ROSTLIN
- OFICIÁLNÍ ZNAČKY VÝROBKŮ, FIREM
(automobil Škoda Favorit , krém Lavera, jablko Parména zlatá, Vlak Brněnský drak, raketoplán Apollo).
PRAVOPIS
prodám vůz značky Trabant 601 jezdí v trabantu (zobecněný hovorový výraz)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
68. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
VLASTNÍ JMÉNA – NÁZVY VÝZNAMNÝCH UDÁLOSTÍ, OCENĚNÍ
- VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI
(Květnová revoluce, Květen 1945, Pražské povstání, Den lidských práv, Zahrada Čech).
- VÝZNAMNÉ DNY
(Den vítězství, První máj, Nový rok, Štědrý den, Vánoce, Velikonoce, Hromnice, Květnová neděle,
Hod boží Vánoční, Boží hod vánoční, Svatodušní svátky).
- SOUTĚŽE A JEJICH TROFEJE
(Zlatý krokodýl, Stříbrná růže mezinárodního televizního festivalu v Praze, Zlatá deska Supraphonu,
(závod o) Primátorský štít, (soutěž o) Pohár mistrů evropských zemí).
- JMÉNA VYZNAMENÁNÍ A CEN
PRAVOPIS
druhá světová válka, napoleonské války
Dvacátý mezinárodní film. festival v Karlových Varech filmový festival v Karlových Varech
advent, masopust, letnice
Řád bílého lva, Cena T.G.M., Nobelova cena míru čestná plaketa F. Palackého, stříbrná
medaile Masarykovy univerzity
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
69. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
PŘÍDAVNÁ JMÉNA PŘIVLASŇOVACÍ ODVOZENÁ
OD VLASTNÍCH JMEN OSOB A ZVÍŘAT
Přídavná jména přivlastňovací odvozená ze jmen osobních a vlastních jmen zvířat
se píší s velkým počátečním písmenem.
Přídavná jména vyjadřující vlastnosti, které souvisí s těmito osobami nebo které
připomínají jejich dílo, jejich projevy nebo jsou pro ně příznačné, se píší s malým
počátečním písmenem.
Petr Petrův Petrův bratr
Brok Brokův Brokova bouda
Neruda Nerudův Nerudovy básně nerudovský verš
Čapek Čapkův Čapkova Strž čapkovský humor
Rudolf II. Rudolfův Rudolfova galerie rudolfínská doba
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
70. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
PŘÍDAVNÁ JMÉNA ODVOZENÁ OD JMEN MÍSTNÍCH
A OBYVATELSKÝCH
Přídavná jména odvozená z podstatných jmen místních a obyvatelských se píší
s malým začátečním písmenem.
Jsou-li však na začátku několikaslovného vlastního pojmenování, píší se s velkým
počátečním písmenem.
Praha pražský pražský primátor Pražský hrad
Hradčany hradčanský hradčanská panoráma Hradčanské náměstí
Krkonoše krkonošský krkonošské boudy Krkonošský národní park
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
71. LP
MALÁ A VELKÁ POČÁTEČNÍ PÍSMENA
ZKRATKY A ZNAČKY
- USTÁLENÉ ZKRATKY A ZNAČKY
(CHKO, EU, ČR, HIV, AIDS, PdF UP).
- ZKRATKY AKADEMICKÝCH TITULŮ
(DiS., Bc., Mgr., Ing., Ph. D., CSc., PaedDr., JUDr., MUDr., MVDr.).
PRAVOPIS
BIO (oficiální značka certifikovaných
potravin z ekologického zemědělství)
biopotravina / bio potravina
Prof. (Profesor jmenovaný prezidentem) prof. (neoficiální označení)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
72. LP
ODVOZOVÁNÍ SLOV
4. ročník
ZDVOJENÉ SOUHLÁSKY NA MORFOLOGICKÉM ŠVU
-DD-/-D-, -ZZ-/-Z-, -JJ-/-J-
Ke zdvojení souhlásek dochází, pokud předpona a základové slovo začínají stejným
písmenem. Tento jev se týká předpon OD-, NAD-, POD-, ROZ-, BEZ-, NEJ-.
Nesprávným vypuštěním jedné z hlásek může dojít ke změně významu slova:
poddaný (pod-)× podaný (po-), nejjasnější (nej-) × nejasnější (ne-).
od- + dělit oddělit roz- + -zářit rozzářit nej- + jasnější nejjasnější
pod- + daný poddaný bez- + zubý bezzubý
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
73. LP
ODVOZOVÁNÍ SLOV
5. ročník
ZDVOJENÉ SOUHLÁSKY NA MORFOLOGICKÉM ŠVU
-NN-/-N-
Ke zdvojení -NN- dochází, pokud přidáme příponu -NÍ/-NÝ/-NÁ ke slovu
s kořenem končícím na -N.
K názvům zvířat se přidává pouze přípona -Í (havran + -í havraní).
Ke zdvojování -NN- tak u těchto slov nedochází.
kámen + -ný kamenný den + -ní denní
cena + -ný cenný jeskyně + -ní jeskynní
postup + -ný postupný zima + -ní zimní
Anna Anička, Aninka, Anuška… RANNÍ (ráno) RANÝ (časný, brzy dozrávající)
panna panny, panen, panenka ranní noviny raná zelenina
povinnost povinen, povinován rané ovoce
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
74. LP
ODVOZOVÁNÍ SLOV
5. ročník
PŘÍPONA -STVÍ
Přípona -STVÍ se připojuje za kořen základového slova.
Koncovka základového slova se odsouvá (bohat-ý bohatství).
U některých slov způsobuje někdy dochází k alternaci: CH Š (slaboch slabošství).
V některých případech se setkáváme s vkládáním -E- (příbuzn-ý příbuzenství).
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
75. LP
ODVOZOVÁNÍ SLOV
5. ročník
PŘÍPONA -SKÝ/-CKÝ
Přípona -SKÝ se připojuje za kořen základového slova.
Koncovka základového slova se odsouvá (Vltav-a vltavský, město městský).
U některých slov způsobuje přidání neznělého -S- regresivní asimilaci znělosti:
dský [tský], žský [šs], vský [fs] (Island islandský, Paříž pařížský, Chodov chodovský).
Při tvoření přídavných jmen z podstatných jmen s kořenem končícím na:
-H, -CH a -G dochází k alternaci: H Ž, CH Š, G Ž (Prah-a pražský, běloch
bělošský, Haag haagský),
-C nebo -K dochází ke změně předpony na -CKÝ (Olomouc olomoucký, Hanák
hanácký),
-S se jedno -S- vypouští (Brandýs brandýský, Kobylisy Kobyliský).
V množném čísle mají předpony -SKÝ /-CKÝ tvar -ŠTÍ /-ČTÍ
(dětský dětští, krkonošský krkonošští, olomoucký olomoučtí, ruský ruští).
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
76. LP
ODVOZOVÁNÍ SLOV
4. ročník
PŘEDLOŽKOVÉ PÁDY × PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY
PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY vznikají spojením předložky a podstatného jména (nahoru),
přídavného jména (zlevo), zájmena (nanic), číslovky (najednou) nebo příslovce (dodnes).
Někdy může být připojeno i více předložek (napřesrok, napozítří, dozajista, nadosmrti).
na l stole nastolený
Rozdíl mezi předložkovým pádem a spřežkou není vždy jasný, proto se ve psaní
projevuje kolísání.
PRAVOPIS
bezesporu i beze sporu
bezpočtu i bez počtu
bezpochyby i bez pochyby
kupodivu i ku podivu
kupříkladu i ku příkladu
například i na příklad
vpodvečer i v podvečer
zjara i z jara
zpočátku i z počátku
bílém ×
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
77. SP
INTERPUNKCE – . ! ?
DRUHY VĚT PODLE KOMUNIKAČNÍHO ZÁMĚRU MLUVČÍHO
1. ročník
Za větou píšeme tečku.
2./3. ročník
5. ročník
PRAVOPIS
Druhy vět Znaménko
VĚTA OZNAMOVACÍ .
VĚTA ROZKAZOVACÍ . !
VĚTA PŘACÍ .
VĚTA TÁZACÍ ?
VĚTA TÁZACÍ
a) zjišťovací (ano / ne) ?
b) doplňovací ?
VĚTA ZVOLACÍ
Vyjadřuje citové zabarvení,
pronáší se jako zvolání.
!
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
78. SP
INTERPUNKCE
PSANÍ ČÁREK
2./3. ročník
Věty v souvětí oddělujeme čárkou.
Jsou-li spojeny spojkami A, I, ANI, NEBO, čárku zpravidla nepíšeme.
4./5. ročník
Mezi částmi několikanásobného větného členu může být: a) čárka,
b) spojka,
c) čárka a spojka.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
79. SP
INTERPUNKCE – PSANÍ ČÁREK
Čárkou se oddělují:
A. VĚTY V SOUVĚTÍ,
B. SLOŽKY NĚKOLIKANÁSOBNÝCH VĚTNÝCH ČLENŮ,
C. VÝRAZY, KTERÉ JSOU DO VĚTY VLOŽENY NEBO JSOU K NÍ VOLNĚ PŘIPOJENY.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
80. SP
INTERPUNKCE – PSANÍ ČÁREK
A. ODDĚLOVÁNÍ VĚT V SOUVĚTÍ
1. SPOJENÍ SOUŘADNÉ
Čárkou se oddělují souřadně spojené věty hlavní i vedlejší.
Čárka se nepíše:
- před spojkami A, I, ANI, NEBO, ČI s významem slučovacím.
- před spojkou NEBO, zvláště jde-li o výčet možností:
Vrátím se už ve středu večer nebo tam zůstanu až do čtvrtka.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
81. SP
INTERPUNKCE – PSANÍ ČÁREK
A. ODDĚLOVÁNÍ VĚT V SOUVĚTÍ
2. SPOJENÍ PODŘADNÉ
Čárkou se oddělují věty závislé od vět řídících.
Čárka se nepíše:
- Před přirovnávacími spojkami NEŽ, JAKO, JAK, když uvozují výraz.
Je lepší, než jsem si myslel. × Je lepší než já.
Někdy je ale těžké stanovit, zda se jedná o několikanásobný přísudek,
nebo o dvě věty v souvětí, proto se mohou objevit obě varianty.
Víc ležel, než seděl. / Víc ležel než seděl.
- Závisí-li věta vedlejší na příslovečném výrazu s oslabenou větnou platností.
Jistě že přijde. Hlavně když to víš. Možná že zapomněl. Hlavně abys to udělal. Raději abys
ještě počkal.
- Vvýrazy vzniklé z vedlejších vět, které pozbyly větné platnosti.
ať dělá co dělá; ať chce nebo nechce; dělej co dělej; ať je jak je; ať je jaký chce...
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
82. SP
INTERPUNKCE – PSANÍ ČÁREK
A. ODDĚLOVÁNÍ VĚT V SOUVĚTÍ
3. SLOŽITĚJŠÍ TYPY KONSTRUKCÍ
a) Stojí-li před spojovacím výrazem vedlejší věty zesilující nebo vytýkací výrazy
TEPRVE, PRÁVĚ, JEN, ZVLÁŠTĚ apod., klade se čárka už před nimi, a nikoli až
před spojovacím výrazem.
Dejte se do psaní, teprve když jste věc dobře zvážili. Vlak se rozjel, právě když jsme přicházeli
k nádraží. Pište, jen bude-li u vás něco nového.
Někdy je možné dvojí členění: Pustil se do toho, hned jak se vrátil z dovolené.
Pustil se do toho hned, jak se vrátil z dovolené.
b) Setkají-li se mezi větami dva spojovací výrazy, z nichž každý patří k jiné větě,
píše se čárka ve většině případů jen před prvním z nich.
Platí stará zásada, že když neznáš obsah cizího slova, nemáš ho používat. Odpovězte prosím
obratem, nebo kdyby to nebylo možné, nejpozději do konce tohoto měsíce. Seděl dlouhou chvíli
bez hnutí, a teprve když se za ním již zcela setmělo, vstal a přistoupil k oknu.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
83. SP
INTERPUNKCE – PSANÍ ČÁREK
A. ODDĚLOVÁNÍ VĚT V SOUVĚTÍ
3. SLOŽITĚJŠÍ TYPY KONSTRUKCÍ
c) Je-li mezi souřadně spojenými větami umístěna věta podřazená, odděluje se
z obou stran čárkami. V takovém případě se čárka píše i před slučovacími
spojkami A, I, ANI, NEBO, ČI.
Amazonské pralesy odpařují vlhkost, za niž Brazílie vděčí polovině svých dešťových srážek,
a naopak zadržují dešťovou vodu. Obilí kvapem rostlo, a nežli jsem se nadál, bylo vyšší než já.
Pověz mi, co čteš, a já ti povím, jaký jsi.
d) Čárkou se obvykle oddělují infinitivní konstrukce s významem podmínkovým
a možnostním.
Potkat ji jinde, byl bych ji nepoznal. Nebýt oné náhody, nebyli by se potkali. S chutí by se protáhl,
mít o trochu víc místa. Nevěděl, kam skočit dřív. Přemýšlel, jak uspořádat knihovnu.
Čárkou se však neoddělují infinitivní konstrukce závislé na slovesech být/nebýt
a mít/nemít, pokud tvoří s infinitivem těsnou významovou a zvukovou jednotu.
Není co jíst. Není kam jít. Je co dělat. Nemá oč se opřít.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
84. SP
INTERPUNKCE – PSANÍ ČÁREK
B. SLOŽKY NĚKOLIKANÁSOBNÝCH VĚTNÝCH ČLENŮ
Čárkou se neoddělují:
a) složky několikanásobného větného členu spojené spojkami A, I, ANI, NEBO, ČI
s významem slučovacím: Ta práce byla pro něho koníčkem a rozptýlením i zdrojem nového
poznání. Dnes ani zítra nemohu přijít. Testy bývají založeny na výběru jedné nebo několika
odpovědí. Neumíme si už představit život bez rozhlasového či televizního přijímače;
a výrazy připojené slučovací spojkou a ve spojení s vytýkacími příslovci nebo
částicemi A TAKÉ, A ROVNĚŽ, A ZÁROVEŇ I aj.
Publikace podává popis, výklad a také hodnocení dynamických společenských procesů.
b) členy ustálených (často frazeologických) spojení, jako křížem krážem, staří mladí;
rukama nohama, zuby nehty; hory doly; dva tři lidé, před pěti šesti lety; daleko široko, sem tam,
nahoru dolů; hlava nehlava, cestou necestou; v zimě v létě, ve dne v noci; jakž takž, jakýs takýs;
čím dál tím více; chtěj nechtěj...
c) přívlastky postupně rozvíjející
přední světová hokejová družstva; včerejší ranní směna; omšelý starý borový kmen;
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
85. SP
INTERPUNKCE – PSANÍ ČÁREK
B. SLOŽKY NĚKOLIKANÁSOBNÝCH VĚTNÝCH ČLENŮ
Čárkou se neoddělují:
d) nesouřadná, i když stejnorodá příslovečná určení,
např. letos v zimě; v lese na pasece, vlevo nahoře;
e) údaje místa a času v datech,
např.: V Praze (dne) 9. května 1985; Nové Město na Moravě 1. 10. 1987 apod.
Přídavná jména, která stojí vedle sebe, mohou mít dvojí významovou platnost:
buď jsou složkami několikanásobného přívlastku (oddělují se čárkou), nebo jsou
složkami přívlastku postupně rozvíjejícího (a čárkou se neoddělují),
např. druhá, závažná otázka (druhá otázka je závažná) vedle druhá závažná otázka (závažná otázka
v pořadí druhá).
Někdy je odlišení několikanásobného přívlastku od přívlastku postupně
rozvíjejícího obtížné. Je-li možné pojetí obojí, užití čárky záleží na pisateli,
např. dlouhé černé vlasy i dlouhé, černé vlasy; starý kamenný dům i starý, kamenný dům.
PRAVOPIS
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
86. PRAVOPIS
Mgr. Veronika Krejčí, , Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
Děkuji za pozornost!