Prezentace ze semináře Strategické výzvy nastupující průmyslové revoluce konaného pod záštitou vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka dne 15. 9. 2015 v rámci MSV v Brně.
4. Šest let zkušeností, které nikdo nemá
Typ organizace Velikost/druh
organizace
Počet
účastníků
Dotace
(v mil. Kč)
Podniky
Celkem 1 698 7 792,5
malé podniky 746 2 586,2
střední podniky 431 2 053,2
velké podniky 596 3 235,9
Výzkumné
organizace
Celkem 1 614 8 943,4
veřejné vysoké školy 1 041 5 967,6
AV ČR 212 1 206,5
ostatní VVI 216 727,0
ostatní VO 235 1 204,7
Celkem 3 312 16 735,9
5. Od Alfy ke Gamě - Alfa
Program ALFA
- 961 podpořených projektů,
- 2 536 účastníků (nejvíce VVS 778, malé 547 a velké 440 podniky),
- 9,25 mld. Kč jako dotace (64,3 % z celkových nákladů projektů)
- předpokládáno vytvoření 216 patentů (70 již dosaženo),
- 3 182 výsledků typu F,G a Z (užitné a průmyslové vzory, prototypy a funkční
vzorky, poloprovozy a ověřené technologie),
- 670 výsledků typu software (464 již dosaženo),
- 678 výsledků typu N – certifikované metodiky, mapy s odborným obsahem
(351 již dosaženo)
- více než 3 500 dalších výsledků
6. Gama – systém komercializace
ve výzkumných organizacích
7. Nový program
Program ZÉTA
• Spolupráce mladých výzkumných pracovníků a lidí z aplikační
sféry.
• Cíl – zvýšení propojení s praxí a zájmu studentů a mladých
výzkumných pracovníků do 35 let o projekty s konkrétním
praktickým dopadem a podpora takových projektů
v akademické sféře obecně.
• Dílčí cíl – vyrovnání šancí žen na zapojení
do výzkumné a vývojové činnosti.
Zdroj: www.prozenyvevede.cz
10. Nové společenské výzvy
Galerie TA.M
Aktivitami v rámci galerie TA.M chceme upozornit na
skutečnost, že kreativita, tedy schopnost vymýšlet tvůrčí
řešení, je jen jedna. Projevuje se stejně ve výzkumu
i v inovacích, v průmyslu jako v umění.
0, 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 911 kg Rozpolcení
14. Nové výzvy související se 4. průmyslovou
revolucí
Vladimír MAŘÍK
Předseda výzkumné rady TA ČR
MSV Brno
15. 9. 2015
15. Vyjasnění pojmů
• At´chceme nebo nechceme, ať ji pojmenováváme, jak chceme –
nová průmyslová revoluce viditelně nastupuje
• Pojmy 4. (2.) průmyslová revoluce, Industrie 4.0, Průmysl
4.0 se objevují stále častěji – a stále častěji jsou zneužívány
jako líbivé heslo, samotný obsah často uniká
• Německá iniciativa Industrie 4.0 je iniciativou, která má
systémově podpořit probíhající průmyslovou revoluci s cílem
udržet či zlepšit pozici SRN ve světové ekonomice, udržet
hegemonii německé ekonomiky
• Odpověď na ní přišla z USA, Číny, Japonska a dalších zemí –
s výjimkou USA se všichni hlásí k Industrie 4.0
• Ode dneška budeme mít i českou odpověď – iniciativu MPO
Průmysl 4.0
16. Industry 4.0 – iniciativa vlády SRN
• Technologické pokroky
• 1. průmyslová revoluce: pára
• 2. průmyslová revoluce: elektřina
• 3. průmyslová revoluce: počítače a roboti
• 4. průmyslová revoluce: Kyberneticko-fyzikální systémy (CPS)
17. Klíčové vize
Původní myšlenka:
• Počítačovým propojením
• výrobních strojů,
• opracovávaných produktů a polotovarů a
• všech dalších systémů a subsystémů průmyslového podniku
(včetně ERP, obchodních atd.)
• vytvořit inteligentní distribuovanou síť různorodých entit podél celého
řetězce vytvářejícího hodnotu (tedy síť napříč výrobními, ekonomickými,
obchodními, logistickými a dalšími úseky), přičemž subsystémy pracují
relativně autonomně, navzájem dle potřeby komunikují (a vývojově směřují
k uvědomění si sama sebe i k samostatné predikci).
• Industry 4.0 navazuje na vize FoF (Factory-of-the-Future), které vznikly
evolucí vizí CIM (Computer Integrated Manufacturing), a to především díky
rozvoji metod umělé inteligence i rozvojem počítačových a komunikačních
technologií.
18. Klíčové vize
Dnešní pohled, daný dalším rozvojem technologií:
• Internet věcí – napojování fyzických zařízení, čidel,
transportních vozíků, robotů atd. na internet
• Výrobky i polotovary či rozpracované výrobky jsou
reprezentovány autonomně fungujícími softwarovými
moduly (SW agenty), které mohou za ně domlouvat
a vyjednávat způsob jejich vlastního zpracování, montáže,
přepravy atd.
• Lidé vstupují prostřednictvím specializovaných rozhraní
jako další autonomní entity
• Autonomní jednotky napojené na internetovou síť (ať již
virtuální či fyzické) nabízejí a poskytují služby
prostřednictvím otevřených platforem – ty vycházejí
z filosofie SOA (Service Oriented Architecture)
19. Klíčové vize
• Propojení internetu věcí a internetu služeb =
– Vytvoření kyberneticko – fyzikálního prostoru, v němž jsou už jen
nejasné hranice mezi reálnem a virtuálnem, které se dle potřeby
posouvají
• Integrovaný výrobní systém chápaný jako kyberneticko-
fyzikální systém je systémem velmi složitým, který lze řídit
pouze na základě principů důsledné decentralizace,
asynchronní adresné komunikace a koordinace.
• Modularita, interoperabilita a rekonfugurabilita: systémy
4.0 by měly být maximálně modulární a schopny
autonomní rekonfigurace na základě automatického
rozpoznání situace
20. 4. průmyslová revoluce
je celospolečenským fenoménem
4. průmyslová revoluce přináší myšlenky a technologie, které zasáhnou další
oblasti, např.
• Energetiku při řízení a koordinaci decentralizovaných zdrojů: na úspěšnosti
myšlenek bude záviset, kolik centrálních zdrojů budeme muset vybudovat
• Smart Cities: jde též o distribuované procesy s možností permanentní
optimalizace a nutností flexibilní reakce na změny
• Zdravotní péči: zde se jedná především o optimalizaci distribuovaných služeb
4.průmyslová revoluce není o digitalizaci nebo informatizaci, je to revoluce
KYBERNETICKÁ
Bez větší nadsázky lze konstatovat, že kybernetická průmyslová revoluce je
více revolucí v myšlení lidí než v konkrétních technologiích.
Zasáhne celou společnost!
Technologie už máme , myšlení jsme ještě nezměnili!
21. 4. průmyslová revoluce: Výzvy
1. Výzva ekonomická
2. Výzva technologická
3. Výzva organizační (včetně VaVaI)
4. Výzva v oblasti výchovy lidských zdrojů
5. Další výzvy…
22. Výzva ekonomická pro ČR
• V ČR: nejvyšší podíl průmyslové výroby na HPH v Evropě (25%) – ten
chceme nejen udržet, ale i zvýšit (v Evropě v průměru 15 %, cíl EU: dosáhnout
20 % v roce 2020)
• Přímý export do SRN činí 29 %, připočteme-li vazby na německé firmy uvnitř
ČR, jsme nejméně polovinou průmyslové výroby závislí na SRN
• Chceme-li tuto ekonomickou pozici udržet či posílit, musíme být kompatibilní
s řešeními Industrie 4.0 – konkurence bude veliká
• Průmysl 4.0 musí být v centru pozornosti všech, kdo zodpovídají
za ekonomiku
Pokud je Industrie 4.0 v SRN vládou vytýčenou a sledovanou
Národní prioritou
obdobná pozornost by měla být Průmyslu 4.0 věnována i v ČR
23. Výzva týkající se organizace výzkumu
• VaVaI již nebudou moci být otázkou jednoho podniku!!
• Dnešní rozdrobený způsob financování aplikovaného výzkumu
(relativně malé a krátkodobé projekty) neodpovídá potřebám
Průmyslu 4.0
• Čeká nás proces sdružování, integrace, propojování týmů –
nutno dát důvěru (a prostředky) organizacím a jejich vůdčím
osobnostem, které se osvědčily
• Je třeba nastavit nová objektivnější kritéria hodnocení
výzkumu, zejména aplikovaného (místo počtu článků nutno měřit
kvalitu a potenciál pracoviště z pohledu konkurenceschopnosti
ČR) – např. metody peer-review či přístup StarMatrix
• To by pomohlo prolomit bariéru spolupráce průmyslu
a akademické sféry, zvýšilo by investice průmyslu do výzkumných
organizací
24. Výzva týkající se organizace výzkumu
• Výzkum přednostně zaměřovat na integraci stávajících dílčích řešení
a na nová, inovativní řešení tam, kde má český výzkum dlouhodobou
úspěšnou tradici, např. v oblasti technik automatického řízení, kyberneticko-
fyzikálních systémů, robotiky, simulace, vizualizace a software
pro počítačovou bezpečnost.
• Aplikovaný výzkum se nemůže opírat jen o malé, kapacitně slabé projekty,
na významu musí nabývat systémově budovaná centra aplikovaného
výzkumu, dostatečně investičně vybavena, s nadkritickou výzkumnou
kapacitou a s portfoliem institucionálního a účelového financování.
• Rekonstrukce prostoru aplikovaného výzkumu směrem od jednotlivých,
nahodile vybraných projektů směrem k cílenému a řízenému budování
dlouhodoběji fungující infrastruktury aplikovaného výzkumu s dostatečným
prostorem pro flexibilní menší doplňkové projekty a start-upové aktivity
je v případě Průmyslu 4.0 nezbytností.
25. Výzva týkající se organizace výzkumu
• Veřejná podpora aplikovaného výzkumu musí být koncentrována
a koordinována na národní úrovni.
• Není třeba vytvářet instituce nové, naopak zapojení dnes již
existující infrastruktury výzkumných center a jejich jasná
dlouhodobá, státem podporovaná profilace by měla přispět
k jejich lepšímu a smysluplnějšímu využití.
• Nazapomenout na společenskovědní výzkum –
pro celospolečenská řešení a dopady bude nezastupitelný
(posílení programu OMEGA)
• Nutno vybudovat systém center/ústavů aplikovaného výzkumu
na národní úrovni, který by převzal zodpovědnost
za technologickou podporu naplňování cílů Průmyslu 4.0 a stal se
jeho technologickou páteří - možno se poučit z role a fungování
Fraunhoferovy společnosti
26. • Navázat s Frauenhoferovou společností úzké kontakty, silná odborná
partnerství, společné projekty i výzkumná centra – VR TA ČR doporučuje
využít program DELTA
• Možné a vhodné budovat národní centra na bázi Center kompetence TA ČR,
Center excelence GA ČR a Center VaVpI – i zde má VR TA ČR řešení
směrem k „českému Fraunhoferu“
• Nutno vytěžit maximum z Evropských prostředků (Horizon 2020, ESF…)
– jak na to?
• OP PIK a OP VVV by měly sehrát zásadní roli – je však potřeba dobře je
provázat s již existujícími infrastrukturami a týmy, s národními cíli
a prostředky z národních zdrojů, zejména je nutná koordinace s TA ČR
(Epsilon, CK) a MPO (TRIO), ale nejenom tato – jak na to?
• Hledáme-li S3 specializaci a KET technologie – Průmysl 4.0 musí být
v popředí našeho zájmu – odsud se musí podpora výzkumu
pro Průmysl 4.0 odvíjet
Výzva týkající se organizace výzkumu
27. Výzva v oblasti výchovy lidských zdrojů
• Již dnes si stěžujeme na nedostatek inženýrů
• Budeme jich potřebovat ještě více, ale zejména s úplně jiným
profilem (schopné interdisciplinárního myšlení a se systémovým
pohledem na složité distribuované systémy)
• Musí se změnit obsah a styl výuky, nelze minimalizovat výuku
matematiky a fyziky
• Nutno podporovat interdisciplinaritu jako doplněk do hloubky
zaměřeného odborného vzdělávání a systémový pohled
• Nutno vytvořit nové programy zaměřené na Průmysl 4.0 se silnou
participací průmyslu
28. Výzva v oblasti výchovy lidských zdrojů
• Průmysl 4.0 se musí promítnout do všech učebních
plánů všech oborů na vysokých i středních školách
• Protože se jedná o celospolečenský fenomén s dopady
sociálními a kulturními, výuka se musí dotknout
i humanitních a společenskovědních oborů
• Volání po větším množství inženýrů a po jejich kvalitě
nestačí, je třeba:
• větších investic, zejména z průmyslu do technických
univerzit
• zásadní změna způsobu hodnocení a zejména řízení univerzit
29. Další výzvy
• Výzva sociální: dopad na trh práce
• člověk nebude nahrazen, nýbrž dostane nové nástroje
• Výzvy v oblasti bezpečnosti a dostupnosti infrastruktury
• jedná se o komplexní systémovou bezpečnost, nikoliv jen
počítačovou
• Výzvy v oblasti standardizace
povede ke kompatibilitě řešení, specializované standardy zatím
neexistují
Každá z výzev – pokud bude ignorována – se stane hrozbou pro
konkurenceschopnost české ekonomiky
Věřím, že to nakonec zvládneme, ale je třeba začít pracovat na
výzvách a odstraňovat hrozby IHNED, nejlépe ještě DNES
32. INKA - podnět pro českou podnikavost
Pavel Komárek
člen předsednictva TA ČR
MSV Brno
15. 9. 2015
33. Cíle a účel projektu INKA
Cílem projektu je vytvoření metodiky, která:
• Umožní opakovaně popsat inovační systém ČR a jeho změny
v souvislosti s vývojem hospodářství.
• Identifikovat a popsat charakteristiky existujících a potenciálních
cílových skupin a jejich změny.
• Identifikovat oblasti možných tržních selhání.
Metodika umožní TA ČR:
• Lépe porozumět dynamice a charakteru inovačního systému v ČR.
• Navrhovat a cílit (stávající i nové) intervence.
• Vyhodnotit výsledky a dopady intervencí.
34. Různé úrovně podrobnosti analýz
Makroekonomická analýza
a analýza agregátních dat
Hrubý pohled na struktury
a vývoj ekonomiky a NIS
Jemný, selektivní pohled
na struktury a vývoj NIS
Pohled na jednotlivé
subjekty NIS
kvalitativní hlediska a analýzy
Terénní šetření a analýzy
firmy a VO, inovační procesy
Mikroekonomická analýza
a analýza individuálních dat
vybrané dílčí skupiny
a znaky NIS
35. Významná odvětví z hlediska příspěvku k HDP,
zaměstnanosti, exportu a znalostní náročnosti
• 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků,
kromě strojů a zařízení;
• 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů
a zařízení;
• 27 Výroba elektrických zařízení;
• 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedené;
• 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů
a návěsů.
Odvětví služeb:
• 62 Činnosti v oblasti informačních technologií.
36. Identifikace inovačně silných oborů
– prioritní odvětví inovačního systému
Oddíly NACE dle podílu na exportu ČR a podnikových výdajích na výzkum a vývoj
29
26
28
27
32
25
24
20
22
23
01
13
35
31
10
17
21
38
19
30
14
02/16
15
11/12
08
03
0,0%
0,1%
0,3%
1,3%
6,3%
31,3%
0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% 18%
PodílnapodnikovýchvýdajíchnaVaV2011
Podíl na exportu ČR – průměrný podíl 2010–12
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat ČSÚ a
UNCTAD Statistics – Mezinárodní obchod se zbožím a službami
37. Odvětví NACE 26
Struktura exportu odvětví elektrického a elektronického průmyslu
(NACE 26+27) v ČR podle zdrojů tvorby PH, 1995, 2000, 2005, 2008–09
0%
20%
40%
60%
80%
100%
1995 2000 2005 2008-09
PH vytvořená v
zahraničí
(importovaná)
Re-importovaná PH
PH nepřímo vytvořená
domácími
subdodavateli
PH přímo vytvořená
exportérem zboží
Zdroj: OECD Database – Trade in Value Added (TiVA)
38. Odvětví NACE 26
Zaměstnanost v odvětví NACE 26 podle vybraných profesních skupin,
ČR, 2008–2012
2008 2009 2010 2011 2012 Změna
Výzkumní pracovníci (FTE) 971 876 827 832 819 -16 %
ISCO 2+3 celkem 18 877 18 135 18 490 18 550 20 912 +11 %
Podíl výzkumných
pracovníků
5 % 5 % 4 % 4 % 4 % -
Zdroj: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil,
Výzkum a vývoj – finanční a lidské zdroje, vlastní
výpočty
39. Výběr firem pro sběr primárních dat
Krajně asymetrické rozdělení četností firem dle velikostních charakteristik
1+ mld. Kč – 2 firmy
důraz na „rising innovation stars“
všechny velikostní kategorie firem, rozdílná aspirace
C
A
10+ mil. Kč – 559 firem
100+ mil. Kč – 58 firem
Velikost firmy dle výdajů na VaV
(krajně asymetrické rozdělení četností platí i pro velikost obratu, exportu a další velikostní charakteristiky firem)
Počet firem
B
nejvýznamnější podniky z hlediska vlastních VaV kapacit, ale i aspirace
vyšší řády technických inovací
40. Tematické okruhy dotazů
• Příběh vzniku firmy
• Produkty, služby, řešení, přidaná hodnota
• Zákazníci, trhy, konkurence
• Tržní pozice, konkurenční výhoda a strategie
• Inovace, výzkum a vývoj a jejich role ve strategii firmy
• Spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a budování
konkurenční výhody
• Lidské zdroje, práce s talenty a role ve strategii firmy
Zatím navštíveno 299 firem.
41. Typologie firem
Umožňuje provádět korektní srovnávací analýzy
seskupením firem dle vybraných charakteristik. Jednotlivé
typy firem jsou definovány na základě kombinace kategorií
těchto dvou dílčích typologií:
• Aspirace k vůdcovství změn na světovém trhu
(produktový trh působení dané firmy)
• Postavení na trhu
42. Komplexní typologie
Rozdělení firem dle komplexní typologie pro hodnocení inovačního potenciálu
Postavení na trhu
(Post)
startup
Lokální
firma
Regionální
firma
Globální
firma
Závislá
firma
Celkem
Inovačníaspirace
Lídr 16 1 18 37 0 72
Pobočka NNS 0 2 0 1 86 89
Následovatel 8 12 38 15 0 73
Optimalizátor 4 26 16 3 3 52
Firma bez vize 5 4 2 1 1 13
Celkem 33 45 74 57 90 299
Zdroj: Vlastní úprava na základě šetření ve firmách projekt INKA
43. Závěry
• Z makroekonomických a mikroekonomických analýz a jejich porovnáním
se strukturou vzorku inovačních firem je zřejmé, že exportní položky,
v nichž roste česká ekonomika nejrychleji, nepatří zpravidla mezi
inovační špičku.
• Přímé zahraniční investice a jejich charakter souvisí s vývojovým stadiem
ekonomiky. Jejich proměna k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou
indikuje vývoj ekonomiky k vyšší kvalitě (znalostní náročnosti).
• Terénní šetření zároveň ukazuje, že zde existuje určitá hranice
ve zvyšování kvality zahraničních investic. Není pravděpodobné, že by se
do ČR začaly přesouvat funkce strategického rozhodování nadnárodních
společností.
• Zjištění z terénních šetření ukazují, že zahraniční společnosti jsou pro
českou ekonomiku významné svým objemem i dynamikou růstu, ale že
české firmy s aspirací k vůdcovství změn představují jedno z možných
jader růstu české ekonomiky.
43
44. Závěry
• Zahraniční firmy zásadě přispěly a stále přispívají
k technologické modernizaci tuzemské ekonomiky.
• Vedení mnoha firem má omezené či konzervativní aspirace
z hlediska růstu velikosti firem v horizontu 5–10 let.
• Firmy s aspiracemi k vůdcovství globálních změn vydávají
nejvíce prostředků na VaV.
• Nejrychleji rostoucí firmy (dle výkonů i zaměstnanosti)
působí na nových či mladých trzích s rychle rostoucím
počtem nových uživatelů.
45. Závěry
• V tuzemské ekonomice je minimum firem v pozici
technologického lídra, který přichází se změnami.
• Orientace na zakázková řešení či specifické tržní segmenty
je ve vzorku nejčastěji se opakující technologická strategie.
• Firmy, které v zásadě optimalizují výrobu zavedených
produktů a nejsou v popředí technologických změn, mohou
mít významné interní VaV kapacity.
• Za hlavní bariéru inovací firmy označují především oblast
lidských zdrojů.
51. Východiska
• Existence velkého množství datových zdrojů
relevantních z hlediska VaVaI (IS VaV počínaje
přes veřejné rejstříky až po patentové databáze)
• Problematická integrace dat znesnadňující
systematickou analýzu dat z těchto zdrojů
52.
53. Důsledky
• Nemožnost reálného provádění “evidence based
policy” v oblasti VaVaI
• Ztížená možnost podpory efektivní spolupráce
mezi institucemi i jednotlivci v oblasti VaVaI
55. DAFOS a dobývání znalostí
• Nový přístup: od generování reportů a statistik z
dat v databázi k dobývání znalostí a jejich
vizualizaci
• ...aneb od tabulek ke grafovým datům
• Ukázka: hledání častých vzorů – kategorie CEP
56. Časté souvýskyty oborových kategorií - tj.
kategorie mají k sobě “blízko” – v tomto
případě inženýrské stavitelství a stavebnictví.
Využití např. v databázi oponentů
57. Grafový přístup
• Základní entity: osoby, instituce, projekty
• Relace na základě:
– sémantiky (podobnost textových popisů daných entit)
– formálních vztahů (např. participace na stejném
projektu)
• Zpracovávání dat metodami vycházejícími z SNA (social
network analysis - hledání komunit) a metodami
strojového učení bez učitele (clusterování)
58. Motivační dotazy:
• Jaká je struktura a podobnost projektů, které byly
podporovány v daném období (př. informatika v roce
2014)
• Jaká je struktura a podobnost institucí, které řeší projekty
z dané oblasti? (př. jaderná energetika)
• Kteří oponenti jsou svým zaměřením nejblíže
konkrétnímu podávanému projektu?
• Jaká je provázanost řešitelů projektů v soutěžích různých
poskytovatelů: např. program NAKI vs. OMEGA?
59. Komunita projektů
týkajících se otevřených
dat, strojově čitelných a
propojitelných dat
Komunita projektů
týkajících se IT v dopravě
61. Podobnost projekt–oponent
● Výpočet podobnosti mezi
textovou reprezentací projektu
(klíčová slova, názvy a cíle
projektu) a oponenty (klíčová
slova, jejich výsledky)
● Využití latentní sémantické
analýzy
● Aplikace dalších dat k ošetření
konfliktů – podjatosti
Cíl: výběr optimálních oponentů z
hlediska odbornosti.
Aktuálně probíhá evaluace...
Analogické nástroje by bylo možné
využít k vyhledávání expertů pro
spolupráci na daném projektu
64. Hodnocení VaV – už jsme v Evropě
Miroslav Janeček
člen předsednictva TA ČR
MSV Brno
15. 9. 2015
65. Hodnocení VaV z pohledu mezinárodního auditu
Obecná poznámka: hodnocení, založené na sčítání bodů je
nedokonalé a může vést k účelovému chování
• Hodnocení je spíše monitorováním, postrádá některé významné
prvky hodnotícího procesu
• Indikátory odpovídají nastavené „kultuře“ hodnocení a postrádají
širší vhled do problematiky (sčítají body za výsledky)
• Systém hodnocení nesleduje koncepci politického cyklu
• Chybí některé typy hodnocení (ex-ante, hodnocení dopadů)
• Nepoužívají se adekvátní nástroje, např. ekonometrické
(kontrafaktuání analýza)
66. Mezinárodní praxe
TA ČR se zúčastnila práce ve dvou pracovních
skupinách:
• Benchmarking Impact, Effectiveness and Efficiency
• SELECT
Dosavadní výsledky:
• Evaluation Reference Model pro hodnocení programů
• Pokračují práce na sjednocení indikátorů
• Porovnání v hodnocení programů i projektů
67. Zásady evidence based policy
1. Zjištění problému/příprava
programu
4. Konstrukce programu
5. Implementace
a monitorování
programu
6. Hodnocení programu
3. Volba řešení/Výběr preferované
varianty programu
2. Tvorba alternativ
programu/Formulace
programu
Zdroj: Young and Qinn 2002: Writing Effective Public policy Papers, vlastní úprava
68. Hodnocení vlastních programů TA ČR
Monitoring
• Průběžné zpráva o stavu programů TA ČR
• Analýzy, hodnotící každou z vypsaných veřejných soutěží
Interim hodnocení programu OMEGA
• rozsáhlá evaluace, závěry a doporučení se uplatnily
při vyhlášení 3. veřejné soutěži
• dále při tvorbě programu ETA (navazující program)
• bude použito jako podkladový materiál a referenční báze
pro ex post hodnocení programu
Interim hodnocení programu CK
• probíhá, první závěry na konci září
69.
70. Výhled do blízké budoucnosti
Usnesením vlády ze dne 13. května 2015 č. 351 byly přijaty Základní
principy přípravy a hodnocení programů a skupin grantových
projektů výzkumu, vývoje a inovací.
• Dokument stanoví zásady, respektující mezinárodní praxi
• Nedořešená zůstává otázka organizačního zajištění (doporučuje se
hodnocení externím subjektem)
• V rámci IPn Metodika vzniká Návrh obecných zásad hodnocení
programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
a potřebných systémových změn
74. Projekt Zefektivnění činnosti TA ČR v oblasti
podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit
organizací veřejné správy v oblasti VavaI
Aktivita Zmapování a posouzení významu VaVaI
ve strategických dokumentech veřejné správy
Cíle:
• zefektivnit poskytování podpory VaVaI ze strany TA ČR
• přispět k posílení významu a využití VaVaI při stanovování
priorit a cílů strategií ministerstev a krajů a při jejich
naplňování
• zpřehlednit oblast strategických dokumentů veřejné
správy ve vazbě na působnosti jednotlivých ministerstev
a krajů a na zákony
• přispět ke zkvalitnění tvorby a implementace politik
a posílit systém strategického plánování ve veřejné správě
75. Dosavadní postup
posouzení strategických dokumentů ministerstev a krajů dle jejich
vazby na VaVaI
(cca 350 strategických dokumentů)
• stupně hodnocení vazby
(zásadní, významná, částečná, nevýznamná, žádná)
• použité parametry hodnocení:
o rozsah VaVaI v dané strategii
(v počtu priorit, cílů, opatření apod.)
o míra detailu popisu VaVaI
(konkrétní popis v cílech, opatřeních apod.)
o míra závaznosti
(odpovědnosti, termíny plnění, financování apod.)
o realizátoři cílů, opatření apod. VaVaI
o vazba na jiné strategické dokumenty VaVaI
81. Další postup
• sestavit souhrnné strategické mapy VaVaI za celou ČR
včetně programů podpory VaVaI
• navrhnout doporučení pro intenzivnější provázání
soustavy národních a resortních strategických
dokumentů a programů v oblasti VaVaI a ostatních
strategických dokumentů ministerstev a krajů
• navrhnout doporučení pro přípravu programů podpory
VaVaI poskytovaných TA ČR
85. Proč uplatnění výsledků VaVaI exportem?
Cíl – přispět k většímu podílu komercionalizace výstupů
VaV podpořených státem
Přínos
• pro výzkumné instituce
o dodatečné finanční prostředky
o navázání spolupráce s komerční sférou
• pro exportéry
o zvýšení konkurenceschopnosti výrobků
o navázání spolupráce s výzkumnou sférou
• pro stát
o snížení tlaku na dotační způsob financování VaV
o podpora ekonomického růstu zvyšováním přidané
hodnoty českého exportu.
86.
87. Schéma spolupráce
TA ČR/Pracovní
skupina
Technologická agentura
vytipuje projekty
aplikovaného výzkumu,
které již byly podpořeny,
a mají tržní potenciál,
který nebyl dosud využit
EGAP/CzechTrade/
Pracovní skupina
Vytipují se možní
exportéři, kteří by mohli
tyto výsledky výzkumu
aplikovat ve výrobě
pro export
TA ČR
TA ČR kontaktuje
výzkumné organizace
a exportéry a zorganizuje
vzájemná jednání
(účastnit se mohou dle
pokročilosti vyjednávání
i další členové pracovní
skupiny)
Exportér/MZV/
CzechTrade
Exportér ve spolupráci
s MZV a MPO
(CzechTrade) zjišťuje
zahraniční poptávku
a konkrétního
odběratele
Exportér + banka
Pokud dojde k dohodě
mezi výzkumnou institucí
a exportérem, a existuje
smluvní poptávka
ze zahraničí, může se
přistoupit ke konstrukci
financování
Odběratel +
exportér + banka
Exportér čerpá úvěr na
výrobu a nákup know-
how a zahraniční
odběratel na nákup, poté
postupně platí za odběr
a úvěry jsou spláceny
89. Vybrané projekty
Č. Předkladatel Nazev vlastnika patentu nebo vzoru Typ výsledku VaV Název projektu
1 SPUR a.s., Zlín
SPUR a.s., Zlín/Centrum organické
chemie, s.r.o.
patent
Fotoaktivní nanovláknitá struktura s
antimikrobiálními vlastnostmi a způsob její
přípravy
2 ASIO, spol. s r.o. ASIO, spol. s r.o. F/U - Užitný vzor Zařízení pro čištění odpadní vody
3
Ústav struktury a mechaniky hornin
AV ČR
VŠCHT - Ústav struktury a
mechaniky hornin AVČR, v. v. i. -
GLASS SERVICE, a. s
patent Způsob čeření skloviny odstřeďováním
4
Univerzita Palackého v Olomouci /
Přírodovědecká fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci patent
Způsob bezkontaktní detekce absolutní polohy
pohybujícího se předmětu s využitím jevu
koherenční zrnitosti a zařízení k provádění
tohoto způsobu
5 CRYTUR, spol. s r.o. CRYTUR, spol. s r.o. patent
Scintilační detekční jednotka pro detekci
elektronů, iontů a fotonů sendvičové struktury
6
CONTEG, spol. s r.o., CZECH REPUBLIC;
ČVUT v Praze, Fakulta strojní
CONTEG, spol. s r.o., ČVUT v Praze,
Fakulta strojní
F/P - Průmyslový
vzor
Datové rozvaděče
7 VŠCHT VŠCHT F/U - Užitný vzor Separace a rafinace kovového india
91. Výsledky pilotního ověřování
• Většina projektů s největším komerčním potenciálem z řad
soukromých společností,
• v některých případech soukromé společnosti měly zahraničního
partnera
• vítaná zejména pomoc s financováním
• zpočátku nedůvěra vůči projektu
• příznivé zapojení EGAP
• odezva na oslovení prostřednictvím elektronické komunikace byla
prakticky nulová
• pomohla prezentace projektu na konferenci v rámci MSV v Brně
• spontánní zájem výzkumných institucí o zapojení v pilotním ověřování
93. Mezinárodní strojírenský veletrh 2015
• První pilotní projekt – firma LESIKAR –pokročilý senzor do
tachografů
• Podpis mnohostranného memoranda
• TA ČR, EGAP, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo
zahraničních věcí, Czech Trade, Svaz průmyslu a dopravy,
Hospodářská komora a Asociace malých a středních podniků na
• Připravuje se další kolo výběru projektů
• Zakotvení v připravovaném
poradenském centru TA ČR
94. Poradenské centrum TA ČR
Poradenské centrum TA ČR
ÚOHS,
EK
Uchazeč
EGAP ÚPV ŘO OP
Ochrana
duševního
vlastnictví
Veřejná
podpora
Podpora
exportu
Nové
nástroje
podpory
TA ČR
Programy
TA ČR
Daňové
odpočty