Krevní paraziti

1. Krevní paraziti

2.  někteří paraziti napadají erytrocyty nebo makrofágy a působí jejich rozpad
 v diagnostice má velký význam nátěr z periferie

3. Malárie
 původce: prvok rodu
Plazmodium (vivax, falciparum,
ovale…)
 výskyt: tropy
 přenašeč: samička komára rodu
Anopheles

4.  vývojový cyklus:
 část vývojového cyklu prodělává parazit v žaludku samičky komára
 při bodnutí nakaženým hmyzem dochází k přenosu do krevního oběhu člověka
 parazit vniká do erytrocytů, kde se množí a působí rozpad erytrocytů >>
třesavka a horečka
 uvolnění paraziti po rozpadu erytrocytů napadají další krvinky
 podle druhu původce dochází k hemolýze a horečkám ve 3- až 4-denních
intervalech

7.  vyšetření: z tlusté kapky krve, ev. i z nátěru, vyžaduje erudici
 vedlejší nálezy – monocytóza, leukopenie, vyplavování normoblastů (hemolýza)
 leukocytóza svědčí proti malárii

11. Leishmanióza
 původce: bičíkovec – Leishmania
 přenašeč: bodavý hmyzu rodu Phlebotomus a Lutzomvia
 vývojový cyklus:
 paraziti jsou fagocytovány v makrofázích nebo extracelulárně, onemocnění
Kala-Azar – černá horečka
 člověka považujeme za hostitele a hmyz za přenašeče
 Leishmanie se v těle hostitele vyskytují ve formě bez bičíku a napadají
buňky jater nebo sleziny, v nich se množí dělením tak dlouho, až buňka
praskne a uvolnění paraziti napadají další zdravé buňky
 jsou-li nasáti komárem společně s lidskou krví, mění se v jeho zažívacím traktu
ve formu bičíkatou >> opět se množí, a to ve střevě komára, poté se dostávají
zpět do komárova hltanu a při sání na člověku pronikají do lidské krve a cyklus
začíná znovu

15.  vyšetření:
 v krevním obrazu – leukopenie, lymfocytóza, monocytóza, hypochromní
anémie
 materiál: kostní dřeň, játra, slezina, lymfatické uzliny, kůže (existuje kožní forma)

17. Trypanozomiáza – spavá nemoc
 původce: bičíkovec Trypanosoma brucei
 přenašeč: moucha tse-tse
 výskyt: Afrika, Jižní a Střední Amerika
 parazit postihuje především centrální nervový systém
 v akutním stadiu nacházíme parazity v krvi, ale extracelulárně
– červovité hádkovité útvary

19.  klinický obraz: dvě fáze
 1. fáze:
• kožní léze (kožní šankr): vzniká lokální kožní zánět v místě bodnutí → rozvíjí se
kožní edém → místo po čase ulceruje → hojí se jizvou = mizí samovolně.
• Winterbottomův symptom:
• jedná se o zduření mízních uzlin v oblasti šíje;
• rozvíjí se v časném stádiu, kdy trypamozomy jestě nepřestoupily přes
hematoencefalickou bariéru (jsou tedy jen v krvi a lymfě);
• vznikají typické horečky (ve vlnách), bolesti hlavy a kloubů, malátnost, anémie, atd.
atd.
 2. fáze:
• vzniká edém řady orgánů spojený s nákazou CNS
• v této fázi již trypanosomy přestoupily přes HE bariéru.

20.  Mikroskopie = přímý průkaz:
• materiál odebíráme z vředů, krve, likvoru
• nesmí se odebírat v době horečky! (trypanozomy jsou lyzované)

21. Návratná horečka
 původce: Borelia recurentis
 vyšetření: v době horeček nacházíme v periferní krvi jemné červené nitky

22. Filarióza
 původce: červy vlasovců
 přenos: komáři
 napadají lymfatické cévy a z nich
pronikají do krevního oběhu, kde
nacházíme hadovité útvary