Stanovisko ICT Unie k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu
na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další
související zákony (vznik Digitální informační agentury, tisk 287)
Určeno: poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členové Výboru pro veřejnou správu a
regionální rozvoj
V Praze dne 6. října 2022
Vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci,
dovolujeme se na vás obrátit ve věci založení Digitální informační agentury, která by měla vzniknout na
základě novely souboru zákonů obsažených ve výše uvedeném tisku. Rádi bychom vás ujistili, že je i
naším zájmem podpořit a urychlit digitalizaci a digitální transformaci české veřejné správy, ale také
dalších oblasti podnikatelského a veřejného života. Jako zástupci odborné veřejnosti jsme se v minulosti
velmi aktivně podíleli na tvorbě legislativních návrhů, které z našeho pohledu zásadním způsobem
ovlivnily další pokrok v této oblasti. Za klíčovou normu z hlediska dalšího rozvoje digitálních služeb
považujeme zákon o právu na digitální služby, který přinesl zásadní obrat ve vnímaní proklientské a
uživatelsky přívětivé veřejné správy. To, že bylo zákonem dáno občanům a podnikatelům právo na
poskytnutí digitální služby ze strany veřejné správy, je skutečně revolučním krokem, který nemá
v legislativě jiných států obdoby. V posledních letech jsme se taktéž aktivně podíleli společně
s Bankovní asociací a dalšími podnikatelskými organizacemi na přijetí zákona o bankovní identitě, která
přinesla jednoduchý a uživatelsky zavedený systém ověření identity klientů na dálku prostřednictvím
zejména identitních prostředků bank a které jsou již mnoho let využívány pro internetové bankovnictví.
Tato zákonem definovaná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem se stala vzorem pro další
možné společné projekty v oblasti digitalizace. V neposlední řadě jsme se podíleli také na přípravě
zákona o digitalizaci stavebního řízení, který v sobě zahrnuje nejen vznik několika klíčových
informačních systémů pro zvládání povolovacích řízení ve výstavbě včetně vzniku digitální mapy
veřejné správy, resp. digitálních technických map.
Tyto zákonné normy vznikaly nejen v úzké součinnosti mezi ministerstvy a jejich reprezentanty, poslanci
a senátory, ale také s odbornou veřejností. Jsme přesvědčeni, že to byl také důvod, proč byly tyto
zákony přijímány s nebývalou podporou napříč politickým spektrem, a to vždy více jak 160 hlasy
poslanců. Všechny tyto normy byly projednávány a prezentovány velmi otevřeně na všech možných
odborných konferencích, workshopech a jiných jednáních a setkáních, kde bylo důležité informace o
dopadech přijímaných zákonů poskytnout, ale také získat zpětnou vazbu od těch, kterých se přijaté
normy budou týkat. Tento přístup byl a je pro nás vzorem příkladné spolupráce mezi veřejným a
soukromým sektorem.

Zároveň nám dovolte v úvodu zmínit, že jako zástupci soukromého sektoru jsme volali a následně velmi
podporovali, aby byla zřízena funkce místopředsedy vlády pro digitalizaci a digitální transformaci. Byli
jsme přesvědčeni, že je nezbytné, aby byl přímo ve vládě slyšet hlas, který bude apelovat na větší
akceleraci digitální agendy, ale také garantovat komunikaci a koordinaci nejen mezi resorty, ale také
mezi veřejným a soukromým sektorem.
O to větším překvapením je pro nás nyní nejen obsah předkládaného zákona, ale také způsob, jakým
je tento zákon, který má být podle předkladatelů symbolem digitální transformace, projednáván.
ICT Unie má možnost sledovat dlouhodobě vývoj digitalizace ve veřejné správě, a to již od Úřadu pro
státní informační systémy přes Ministerstvo informatiky až po současnou roli Ministerstva vnitra a jím
zřizovaných a ovládaných organizací nebo úřadů při koordinaci digitalizace ve veřejné správě.
S odstupem času se ukazuje, že spojení role Ministerstva vnitra jako koordinátora v oblasti organizace
a výkonu veřejné správy s rolí koordinátora pro oblast informačních a komunikačních technologií (pro
oblast digitalizace), mělo svoje silné opodstatnění a také svůj velký efekt. V letech 2006-2012 totiž byly
z našeho pohledu položeny strategické a pevné základy českého eGovernmentu, bez kterých by dnes
žádná digitalizace nemohla efektivně pokračovat. Nakonec všechny vlády včetně této vlády na tomto
základu staví budoucnost českého eGovernmentu.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, které jsou z našeho pohledu zásadní, navrhujeme,
aby byl návrh zákona zamítnut nebo vrácen zpět k diskusi v širokém plénu jak veřejné správy,
tak i odborné veřejnosti tak, aby získal maximální podporu nejen u poslanců a senátorů, ale také
u těch subjektů, kteří budou následné kroky realizovat. Nejsme přesvědčeni, že je nezbytně
nutné v této krizové situaci urychleně a bez řádného projednání přijímat zákon, který může oproti
předpokladům ohrozit fungování českého eGovernmentu.
Pro úplnost dodáváme, že celý koncept byl připraven ve velmi krátkém čase a prakticky bez jakékoliv
diskuse s odbornou veřejností i většinou dotčených orgánů veřejné správy, kterých se týká.
Připomínkové řízení proběhlo během pouhých 14 dní a byly do něj zařazeny pouhé 4 subjekty: Úřad
vlády, Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra. K připomínkám
nebyla vyzvána další ministerstva (zejména Ministerstvo dopravy, Ministerstvo práce a sociálních věcí,
Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany a další), ústřední orgány státní
správy (zejména ty, které spravují centrální informační systémy, tj. ČÚZK, ČSÚ, ÚOOÚ, ČSSZ a další)
a ani zpravodajské služby, pokud je nám známo z dostupných informací. Nebyla oslovena ani odborná
veřejnost v čele s Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími. Odborné
veřejnosti tento materiál důkladněji představil místopředseda vlády Ivan Bartoš až na odborné
konferenci v Mikulově na začátku září tohoto roku.

Členové ICT Unie jsou nuceni po detailním prostudování návrhu vyslovit i zásadní obavy
z dopadu tohoto zákona na realizaci probíhajících projektů eGovernmentu a dalších ICT projektů
v České republice. Jsme přesvědčeni, že představený koncept by ve svém důsledku znamenal
naopak řadu kompetenčních sporů, chaos při realizaci mnohých digitalizačních projektů
financovaných z Národního plánu obnovy s ohrožením jejich čerpání.
Jak už jsme uvedli výše, je podle našeho názoru správné a potřebné zajistit zastřešení správy a provozu
nadresortních a centrálně sdílených informačních systémů, které zajišťují provoz:
• Základních registrů;
• Datových schránek;
• CzechPOINTů;
• Portálu veřejné správy / Portálu občana;
• NIA;
• Centrálního místo služeb;
• Centrální telefonní linky;
• a dalších.
Zde je skutečně namístě, aby byly spravovány a provozovány jedním centrálním orgánem a aby bylo
zajištěno jejich financování a správa, protože tvoří páteř digitálních služeb. K tomu ale není třeba
překotně a možná i zbytečně zřizovat nový centrální orgán veřejné správy, pokud je možné využít
existující organizace jako je třeba Správa základních registrů.
Předložený návrh v sobě představuje velký přesun kompetencí, tabulkových míst, finančních
prostředků, vytvoření zcela nového rozpočtu pro takový útvar (s navýšením tabulkových míst pro vznik
uvedených kompetenčních center) bez jakékoliv záruky zlepšení současného stavu a v prakticky
nestihnutelném termínu. Jak už jsme uvedli výše, je vzhledem k napjaté situaci se stavem veřejných
financí a státního rozpočtu krajně riskantní a z našeho pohledu neefektivní a rozpočtově nezodpovědné
vytvářet a financovat tuto novou státní agenturu v navrhovaném rozsahu.
Existuje řada dalších konkrétních rizik:
• nevyjasněné kompetence mezi agenturou, NAKITem, CENDISem, SPCSS, SZR, RVIS,
MVČR,…;
• není zřejmá kompetence agentury směrem k jednotlivým rezortům;
• není jasné financování toho, co má agentura budovat a provozovat;
• nově vzniklá DIA v mnohém duplikuje činnosti RVIS, která taktéž nezaniká a bude fungovat
souběžně;
• vzhledem k posouvajícím se termínům je nejasné, od kdy by měla vzniknout (od 1. 1. 2023 plní
MV, od 1. 3. 2023 agentura), od kdy by měla být financována, jak bude personálně obsazena
tak, aby mohla plnohodnotně fungovat s odpovídající náplní a nebrzdila tak nutné a plánované
aktivity spadající do její kompetence;
• vzhledem k fatálnímu nedostatku kvalifikovaných odborníků na pracovním trhu bude velmi těžké
obsadit důležitá místa s kritickým vlivem na rozvoj eGovernment.

Vážené poslankyně a poslanci, jsme připraveni s našimi odbornými týmy přispět k jakémukoli
smysluplnému opatření ze strany vlády a Parlamentu, které přinese pokrok v oblasti digitalizace a
digitální transformace. Od nové vlády jsme očekávali, že bude vytvářet silný tlak na rozvoj konkrétních
digitálních služeb pro občany a podnikatele, které jim usnadní život a podnikání v České republice.
Tento návrh na vznik nového úřadu-agentury, jde však podle našeho názoru jiným směrem, než vláda
deklarovala ve svém programovém prohlášení. I proto by bylo vhodné, aby byla tato předloha vrácena
k přepracování a pro další rozvoj eGovernmentu nalezena širší shoda nejen uvnitř veřejné správy, ale
také s odbornou veřejností.
V úctě
S pověřením představenstva ICT Unie
Ing. Jaroslav Krupka
Tajemník ICT Unie
Příloha: seznam členů ICT Unie

Příloha: seznam členů ICT Unie
1. Algotech, a.s.
2. A L I S spol. s r.o.
3. ALTAIR SOLUTIONS s.r.o.
4. Asseco Central Europe, a.s.
5. Asseco Solutions, a.s.
6. Atos IT Solutions and Services, s.r.o.
7. AUTOCONT a.s.
8. CISCO SYSTEMS (Czech Republic) s.r.o.
9. CNS a.s.
10. Com-Sys TRADE spol. s r.o.
11. Česká pošta, s.p.
12. České Radiokomunikace a.s.
13. Československá obchodní banka, a.s.
14. DATRON, a.s.
15. DELL Computer, spol. s r.o.
16. Deloitte Advisory s.r.o.
17. DNS a.s.
18. GEOREAL spol. s r.o.
19. GEOVAP, spol. s r.o.
20. Google Czech Republic
21. GOPAS, a.s.
22. GORDIC spol. s r.o.
23. HAVEL & PARTNERS s.r.o.
24. Huawei Technologies (Czech) s.r.o.
25. IBM Česká republika, spol. s r.o.
26. ICZ a.s.
27. IDC CEMA s.r.o.
28. INADVISORS, s.r.o.
29. info.com s.r.o.
30. Intergraph CS s.r.o.
31. Internet Info, s.r.o.
32. KOMIX s.r.o.
33. KPC-Group s.r.o.
34. KPMG Česká republika
35. Kyndryl Česká republika, spol. s r.o.

36. MICOS TELCOM s.r.o.
37. MICROSOFT s.r.o.
38. NESS Czech s.r.o.
39. NEWPS.CZ s.r.o.
40. O2 Czech Republic a.s.
41. Oracle Czech s.r.o.
42. Revolgy Business Solutions a.s.
43. scanservice a.s.
44. SEFIRA spol. s r.o.
45. SITEL, spol. s r.o.
46. Software602 a.s.
47. STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik
48. SYKORA DATA CENTER s.r.o.
49. TECHNISERV IT, spol. s r.o.
50. T-MAPY spol. s r.o.
51. TOTAL SERVICE a.s.
52. TRIADA, spol. s r.o.
53. T-SOFT a.s.
54. TTC MARCONI s.r.o.
55. VERA, spol. s r.o.
56. VITA Software, s.r.o.
57. VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s.
58. Vodafone Czech Republic a.s.
59. VUMS LEGEND, spol. s r.o.
60. XIXOIO a.s.
61. YOUR SYSTEM, spol. s r.o.
62. Mgr. Zdeněk Zajíček, advokát