Zápočtová práce k předmětu kriminalistická technika na téma Trasologie a trasologické stopy. Jejich klasifikace, vyhledávání a zajištění. Popsání metod zkoumání v trasologie.
https://www.krimiblog.cz
https://www.facebook.com/krimiblog.cz
Studium kriminalistiky na VŠFS Praha
http://www.vsfs.cz/?id=2514-studijni-obory&o=kps&u=b
Beginners Guide to TikTok for Search - Rachel Pearson - We are Tilt __ Bright...
Trasologie - Kriminalistická technika - zápočtová práce na VŠFS Praha
1. Zápočtová práce na téma Trasologie
Předmět Kriminalistická technika B_KrTe/vBSKPH
Milan Beneda 21. února 2015
2. Co je to Trasologie
Historie Trasologie
Klasifikace trasologických stop
Stopy bosých a obutých nohou
Stopy obuvi
Stopy lidské lokomoce
Stopy dopravních prostředků
Jiné stopy podobného druhu
Vyhledávání a zajišťování trasologických stop
Zajištění trasologických stop
Metody zkoumání v trasologii
Dělení kriminalisticko-expertizních sbírek
Obsah prezentace
3. Trasologie – obor kriminalistiky, zabývající se
vyhledáváním, zajišťováním a zkoumáním stop
nohou, obuvi, dopravních prostředků a stop dalších
objektů podobného druhu
Objekty zkoumání se dělí na:
Stopy obuvi a bosých nohou
Stopy lidské lokomoce
Stopy dopravních prostředků
Jiné stopy podobného druhu
(stopy uší, zubů, rtů, rukavic, zvířat atd.)
Co je to Trasologie
Zdroj: Konrád Z., Porada V., Straus J., Suchánek J.: Kriminalistika: Teorie, metodologie a metody
kriminalistické techniky, Plzeň: Aleš Čeněk , 2014. ISBN 978-80-7380-535-7, str. 222
4. Eugène-François Vidocq (1775 – 1857)
Francouzský trestanec a zločinec
Zakladatel a velitel Brigade de Sûreté
Založil první soukromou detektivní
agenturu v Evropě
Považován za spoluzakladatele
moderní kriminalistiky
Použil jako první otisk podrážky
k identifikaci pachatele
Historie Trasologie
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eug%C3%A8ne-Fran%C3%A7ois_Vidocq
5. Klasifikace trasologických stop
Trasologické stopy
Stopy obuvi a
bosých nohou
Stopy lidské
lokomoce
Stopy dopravních
prostředků
Jiné stopy
podobného druhu
Stopy
pneumatik
Stopy kovových
nebo pryžových
obručí
Stopy pásových
vozidel
Stopy
smykových
vozidel
7. Vznikají kontaktem bosé nohy nebo podešve
obuvi s podložkou
Stopa může vykazovat
obecné znaky skupinové příslušnosti
geometrické tvary, vzor, rozměry
zvláštní znaky, vlastní pouze jednomu objektu
opotřebení či poškození obuvi, výrobní vady, opravy,
na plosce bosé nohy pak případné jizvy po operacích,
deformace
Podle vnějších podmínek vzniku stopy se dělí na
Plošné 2D (navrstvené, odvrstvené)
Objemové 3D (v zemině, písku, blátě, ve sněhu)
Plošná stopa bosé nohy se označuje jako plantogram
Stopy bosých a obutých nohou
8. Vznikají kontaktem spodku obuvi s podložkou
U spodku obuvi se rozlišuje
Podešev – kryje spodní část svršku obuvi
monolitní, tvárnicová, vstřikolisovaná, válená
(vykrojovaná), kolíčkovaná, prošívaná
Podpatek – vyráběný z různých hmot
buď součást podešve nebo tvoří samostatnou část
Podrážka – může být hladká nebo různě tvarovaná
podrážka se především používá při opravách obuvi
Stopy obuvi
9. Setkáváme se především v terénu
Pohybový projev odrážející se v materiálním
prostředí v podobě tzv. pěšinky lokomoce
Pěšinka chůze je charakterizována
Délkou kroku, kladením chodidel, vzdáleností stop
levé a pravé nohy, polohou chodidel k ose chůze,
šířkou chůze
Stopy lidské lokomoce
Zdroj: Konrád Z., Porada V., Straus J., Suchánek J.: Kriminalistika: Teorie, metodologie a metody
kriminalistické techniky, Plzeň: Aleš Čeněk , 2014. ISBN 978-80-7380-535-7, str. 225
10. Stopy se člení do skupin
Pneumatiky jizdních kol, motocyklů, automobilů,
traktorů
Pryžových nebo železných obručí kol zemědělských a
jiných strojů
Pásových vozidel
Smykových vozidel (lyží a saní)
Stopy dopravních prostředků
11. Stopy rtů, ucha, kolen, loktů, pěstí a dlaní, rukavic,
ponožek, zavazadel, stopy zvířecích nohou, berlí,
opěrných holí apod.
Odráží morfologické znaky působícího objektu
Vznikají za vhodných podmínek
Opření pachatele o zaprášenou stěnu, podložku,
okenní rám, v zemině apod.
Převážně jde o stopy objemové
Někdy vznikají i stopy plošné
Stopy kolen, loktů, rukavic
Jiné stopy podobného druhu
12. Provádí se zpravidla při ohledání místa činu v
objektech nebo v terénu
V objektech plošné stopy obuvi, v terénu
plastické stopy obuvi, pneumatik
Vyhledávání stop je nutné provádět systematicky
Plošné stopy 2D se nejčastěji vyhledávají pomocí
šikmého osvětlení pod úhlem 45°
Plastické stopy 3D - vyhledávání se řídí taktickým
vyhodnocováním předpokládaného pohybu pachatele na
místě činu a v jeho okolí
Vyhledané stopy se vhodně označí a chrání se
před nepříznivými vlivy počasí nebo pošlapáním
Stopy se fixují a zajišťují pro znalecké zkoumání
Vyhledávání a zajišťování tras. stop
13. Stopy se mohou zajistit několika způsoby
v originále (in natura)
např. stopa na papíře, dřevu, tkaninách, skle apod.
odlitkem
objemové stopy, používá se sádra nebo jiné materiály
ofotografováním
stopy plošné i objemové. Ke stopě se přikládá měřítko
sejmutím na daktyloskopickou folii
snímají se plošné stopy, zajištění prašných tras. stop
zapečení na termopřístroji
elektrostatickým prašným snímáním
Zajištění trasologických stop
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Trasologie
14. Přípravky využívané v trasologii
Aerosolový
zpevňovač
na písek a
prach
Otiskovací
vosk na sníh
Durocast
odlévací tmel
Mikrosil
odlévací materiál
Trasologický
rámeček
Lukopren Zdroj: http://www.elasbrno.cz/index_l=cs_t=18.html
Gumové misky
Fotografická měřítka
15. Způsobilost stopy k určení skupinové příslušnosti
nebo individuální identifikace s objektem, který
stopu vytvořil
Vzájemná shoda různých stop
Shoda stopy se srovnávacím materiálem
(kontrolním otiskem)
Kriminalistickou trasologickou expertizou
se zjišťuje a zkoumá
16. Jednotlivé metody zkoumání v trasologii jsou
Vizuální porovnání
Superprojekce - překrývání
Geometrická konstrukce
Bodování
Komparace – spojené zobrazení s dělící rovinou
Metody zkoumání v trasologii
17. Zkoumání bosých nohou => skupinová příslušnost
Značný význam seskupení a vytvarování prstů
Všechny prvky odražené ve stopě => proměřit
Můžeme zjistit tělesnou výšku a hmotnost osoby
Určování skupinové příslušnosti obuvi
Znalost výrobní technologie a evidence obuvi, vzory
Velikost zjištěné stopy nelze bez korekce srovnat s
velikostním číslem obuvi
Stopa bývá o něco větší (rozdíl 1, 2 i více cm)
Individuální identifikace obuvi => specifické znaky
Specifické znaky dané výrobou pouze u obuvi s
gumovým váleným spodkem
Zkoumání stop bosých nohou a obuvi
18. Pro individuální identifikaci obuvi mají význam:
zejména změny vzniklé opravami a užíváním
vklíněním či ulpěním cizích předmětů na jejím spodku
individuální znaky vzniklé při výrobě
Pro individuální identifikaci stop bosých nohou
mají význam:
různé deformace po úrazech
jizvy po operaci
detailní záhyby kůže
jiné morfologické zvláštnosti
Identifikace stop obuvi a bosých nohou
19. Nošením se obuv postupně přizpůsobuje tvaru nohy
a vznikají u ní určité deformace => lze
identifikovat osobu, která obuv nosila
Cílem zkoumání otisků nohou, zanechaných uvnitř
obuvi, je prokázat, zda osoba nosila nebo nenosila
danou obuv
S požadavky na zkoumání se lze setkat
pachatel popírá vlastnictví obuvi, jejíž otisk byl
nalezen na místě činu
pachatel zanechal, ztratil nebo záměrně odložil
obuv na místě činu
možnost vyloučení podezřelého jako nositele obuvi
Zkoumání otisků nohou v obuvi
Zdroj: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/9582/%C5%A1kod%C3%ADk_2009_bp.pdf?sequence=1
20. Délka stopy, šířka stopy, délka kroku, délka
dvojkroku, úhel stop
Z pěšinky lokomoce lze zjistit výšku osoby
Z bipedální lokomoce lze dekódovat
biomechanický obsah trasologických stop
Odraz biologických vlastností a pohybového chování
Geometrické, kinematické, dynamické znaky
Vyhodnocování pěšinky chůze
21. Zjištění skupinové příslušnosti kolových vozidel
Existence charakteristických identifikačních znaků
Společné pro určitý druh pneumatik a automobilů
Skupinové identifikační znaky
Rozměr pneumatiky
Tvar a rozměr dezénu
Rozchod a rozvor vozidla
Zkoumání stop pneumatik
Rozvor náprav Rozchod kol
22. K zjištění totožnosti mrtvoly nebo
pachatele podle stop kousnutí na místě činu
Nepravidelnosti čelisti mohou být
Dědičné
Důsledkem profesionálních návyků
Následkem stomatologických zákroků
Individuálnost každého konkrétního chrupu
Stomatologické znaky – čelistní kosti, zuby,
změny v důsledku stomatologických zákroků
Při identifikace se vychází z – anatomické
detaily, anomálie, změny způsobené stárnutím,
zubní kaz a jeho ošetření (plomby, inlaye), můstky,
korunky, protézy, stomatologické zákroky
Zkoumání stop chrupu a zubů
23. Podle objektu zkoumání se sbírky dělí na:
sbírky kontrolních otisků a stop obuvi
sbírky kontrolních otisků a stop rukavic a materiálů z
nich vyrobených
sbírky kontrolních otisků a stop lidských uší
sbírky kontrolních otisků a stop rtů
sbírky kontrolních otisků a stop vzorů automobilových
plášťů
Kriminalistický ústav
Praha vyvinul trasologický
identifikační systém
TRASIS
Dělení kriminalisticko-expertizních sbírek
24. Konrád Z., Porada V., Straus J., Suchánek J.: Kriminalistika: Teorie,
metodologie a metody kriminalistické techniky, Plzeň: Aleš Čeněk ,
2014. ISBN 978-80-7380-535-7, str. 222 – 235
http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/9582/%C5%A1kod%
C3%ADk_2009_bp.pdf?sequence=1
https://www.geocaching.com/geocache/GC3347D_dk4-
trasologie?guid=4ddc5f22-930e-4c3f-8421-6ac84f2e764f
https://cs.wikipedia.org/wiki/Trasologie
http://krimi-
spk.sweb.cz/02_exper/expertiz/02n_trasol/02n_trasol.htm
http://topobuv.sk/obsah/biomechanika-chodidla-%E2%80%93-
pronacia-supinacia
http://www.krimi-ltsezam.cz/index.php?menu=10
Použité zdroje
25. Děkuji za Vaši pozornost
Kontakt:
Milan Beneda
+420 605 376 530
milan@krimiblog.cz
www.linkedin.com/in/milanbeneda