1. Současné čtenářské výzkumy
 Stěžejní výzkumy čtenářství
 Jak studenti čtou?
 Rozdíl mezi studenty FSS MUNI a FSV UK
 Jak dál? Možnosti a perspektivy čtenářských
výzkumů

2. Čtenářská vs. Informační
gramotnost
 Gramotnost
 Informační gramotnost
 Čtenářská gramotnost

3. Výzkumy čtenářství
 PISA – mezinárodní hodnocení žáků v oblasti
čtenářské, matematické a přírodovědné
gramotnosti
(pojem čtenářské kompetence)
 PIRLS – mezinárodní výzkum čtenářské
gramotnosti
 Pedagogické výzkumy čtenářství
 Slovenské výzkumy čtenářství
 Výzkumy služeb knihoven (NK, UPOL, Plzeň,
Brno, Zlín)

4. Instituce podporující čtenářství
 IBBY (Mezinárodní sdružení pro dětskou
knihu) www.ibby.cz
 IRA (Mezinárodní čtenářská asociace) www.
reading.org
 Kritické myšlení www.kritickemysleni.cz
 Klub dětských knihoven www.futuranp.eu/kdk/

5. Projekty na podporu četby
Celé Česko čte dětem www.celeceskoctedetem.cz/
Noc s Andersenem
Bibliohelp www.bibliohelp.cz/
Rosteme s knihou www.rostemesknihou.cz

6. Reprezentativní výzkum
čtenářství Čteme?
AV ČR + NK ČR, 5-6/2007, 1 551 respondentů
starších 15 let
 typický český „knižní“ člověk je žena s vyšším
vzděláním
 83% občanů ČR přečte za rok alespoň jednu knihu
 četbě časopisů a novin se čtenář věnuje 30 minut
denně, internetu v průměru 86 minut denně
 největší oblibě se těší současná oddechová beletrie
 odborná literatura 8%
 extenzivní čtenáři odborné literatury nečtou beletrii

7. Anketa „Kdy a jak hledáte
odborné informace“
2008, sedm fakult UP v Olomouci,
2056 respondentů (především studentů)
 internet je základní pomůckou , vědecké časopisy
jsou využívané málo
 z hlediska informačního chování se mezi sebou liší i
jednotlivé fakulty
 s knihami, sborníky a dalšími tištěnými dokumenty
pracují více na fakultě filozofické, pedagogické,
teologické a právnické

8. Výzkum čtenářů jako uživatelů informačních
institucí se zaměřením na studenty
s preferencí odborných textů
 Nereprezentativní typ čtenářského výzkumu se
zaměřením na VŠ studenty humanitních oborů
 Cílová skupina výzkumu: uživatelé informačních
institucí v roli čtenářů knih, novin a časopisů a v
rolích uživatelů internetu
 leden 2006 – prosinec 2007
kvantitativní část (dotazníkové šetření): 303
respondentů
kvalitativní část (hloubkový rozhovor : 10
respondentů

9. Teoretický rámec výzkumu
Základním kritériem hodnocení byla čtenářská aktivita
 rozdílnost v používání vybraných mediálních typů
(přístup, preference, názory)
 analýza recepce odborných textů (preferované
čtení)
 aktivita a pasivita čtenáře/studenta při práci s
odborným textem
 ověření mediální teorie užití a uspokojení vztahující
se k aktivitě publika

10. Vybrané informační instituce
výzkumu
ČTENÁŘI ZKOUMANÝCH KNIHOVEN
21,5%
33,8%
10,6%
3,3%
9,6%
7% 7,3%
7%
UK Jinonice (FSV UK, FF UK, FHS UK) FSS MU v Brně
FSV UK (centrální knihovna) Akademie věd
Národní knihovna (obecná studovna) Národní knihovna (studovna časopisů)
Národní muzeum Jiné

11. Průměrný čtenář výzkumu
 Student ve věku 20-25 let, preferuje odborné publikace,
největší prioritou je využití učebnic a skript
 Preferuje tištěné verze u novin i časopisů. „Knihy obstojí
v konkurenci elektronických médií“
 Vědecké časopisy používá jako doplňkový informační
zdroj.
 Elektronické databáze používá rovněž jako občasný
zdroj
 Motivem je především splnění konkrétního úkolu ve
studiu nebo práci
 Racionální čtenářský typ, který uspokojuje potřebu
informovanosti a potřebu získání vědomostí, jehož
motivují potvrzovací a instrumentální účinky četby
 Knihovnu navštěvuje 2-3x týdně a k odborné literatuře
obecně přistupuje za konkrétním účelem

12. Využívání typu dokumentů
-studenti vs. ostatní
JAKÉ TYPY DOKUMENTŮ VYUŽÍVÁTE NEJINTENZIVNĚJI?
49,8%
10,6%
studenti 22,6%
6,9%
10,1%
11,7%
26% učebnice, skripta
příručky, slovníky
ostatní 20,8%
vědecké publikace
22,1%
vědecké časopisy
19,5% jiné, neumí se rozhodnout

13. Vědecké časopisy vs. vědecké
publikace
DÁVÁTE PŘEDNOST VĚDECKÝM ČASOPISŮM PŘED
PUBLIKACEMI?
8,9%
23,1%
humanitní
42,7%
obory
14,2%
10,7%
ano
12,7% spíše ano
23,9%
spíše ne
ostatní obory 29,6%
21,1% ne
11,3% nevím

14. Využívání dokumentů podle úspěšnosti
(23) NEJVÍCE ÚSPĚŠNOSTI VE VAŠEM STUDIU ČI PRÁCI VÁM
POSKYTUJÍ:
7,3% 7%
14,2%
33,8%
4%
3%
18,1%
0,9% 7,1% 2,6% 2%
odborné publikace
odborné časopisy
elektronické databáze
internet (obecně)
odborné publikace a odborné časopisy
odborné publikace a elektronické databáze
odborné publikace a internet
elektronické databáze a odborné časopisy
elektronické databáze a internet
všechny typy
nezjištěno

15. Využívání vybraných dokumentů
NEJVYUŽÍVANĚJŠÍM DOKUMENTEM JSOU:
51%
učebnice, skripta
53,8%
9,8%
příručky, slovníky 7,7%
26,5%
vědecké publikace
24,6%
6,9%
vědecké časopisy
7,7%
Jinonice
5,8% Brno
jiné
6,2%

16. Četba časopisů
JAK ČASTO ČTETE VĚDECKÉ ČASOPISY?
9,8%
16,7%
Jinonice
32,4%
40,2%
20,0% 1x týdně
10,8% 1x za 14 dní
Brno
32,3% 1x měsíčně
36,9% méně často

17. Využívání elektronických
databází
JAK ČASTO VYUŽÍVÁTE ELEKTRONICKÉ ČASOPISECKÉ
DATABÁZE?
20,6%
Jinonice 53,9%
19,6% často
občas
nevyužívám
21,5%
Brno 50,8%
24,6%

18. Vybrané proměnné (1)
Návštěvnost knihoven
 2-3x týdně (Jinonice 53,9%, Brno 43,1%)
 1x týdně (15,7% Jinonice, Brno 18,5%)
 denně (Jinonice 13,7%, Brno 21%)
Návštěvnost studentů z FSS v Brně je častější v
denních a týdenních intervalech.

19. Vybrané proměnné (2)
Preference tištěné či elektronické verze
časopisů
 spíše tištěná (Jinonice 57,8%, Brno 47,7%)
 obě verze (Jinonice 17,6%, Brno 18,5%)
 výhradně tištěné (Jinonice 15,7%, Brno 21,5%)
U brněnských studentů je větší procento těch,
kteří preferují výhradně tištěnou verzi časopisů.

20. Vybrané proměnné (3)
Preference typu časopisů
 vědecké (Jinonice 44,1%, Brno 36,9%)
 zájmové (Jinonice 35,3%, Brno 26,2%)
 společenské (Jinonice 16,7%, Brno 26,2%)
Stejná preference časopisů, až na společenské,
výrazněji ji preferují brněnští studenti

21. Shrnutí
 V průměru jsou rozdíly mezi oběma
skupinami minimální, největší skupiny
respondentů se shodují.
 Vědecké časopisy čtou častěji studenti z
Brna než jinoničtí studenti.
 Frekvence návštěvnosti knihoven je vyšší u
studentů z Brna než u studentů z Jinonic

22. Kvalitativní část výzkumu
 Přístup k médiím (tištěná média a rozdílnost v používání,
čtenářské preference, návyky a motivy užití, přístupy, potřeby,
subjektivní návyky, tištěná a elektronická média a názor na
konkurenci elektronických ve vztahu k tištěným médiím,
budoucnost tištěných a elektronických médií, elektronická
média a jejich vlastnosti, použití, názory respondenta na tento
typ médií)
 Metodika práce s textem (práce s odborným textem,
interpretace odborného textu, kritičnost k odbornému textu,
validita odborných informací-ověřitelnost zdroje (elektronické
vs. tištěné, volně přístupné vs. placené), rozlišovací kritéria
kvality odborného textu, odborný vs. vědecký text
 Čtenářská preference (čtenářská motivace, čtenářská
sebereflexe, čtenářská aktivita)

23. Výpovědi respondentů – typy
dokumentů
 „Při učení používám učebnice a skripta, pro odbornou
práci jsou základem elektronické časopisecké
databáze. Tištěné časopisy, ani noviny nečtu.“ (M.K.)
 „Odborné časopisy čtu jen náhodně, sice se zájmem,
ale ne cíleně.“ (Z.M.)
 Odborná literatura je základ, především v tištěné
podobě. Také přednášky čtu v tištěné podobě.
Vědecké časopisy nečtu cíleně, spíše nárazově. (B.V.)
 „Beletrii čtu rád, i mám výčitky když čtu beletrii, mám
pocit že mám číst něco odborného, nebo kvalitnějšího.
Když teď studuji, čtu víc braky… (M.L.)

24. Obsah
 „Odborný text, když mi ho někdo, třeba ze školy doporučí, nebo je
povinný, věřím mu. Pokud hledám sám, dám na to, jestli je
přehledný, má podnázev, úpravu, první dojem, má odkazy (pokud
hodně, nemá to cenu číst, spíše zdržuje), autor není podstatný.
(J.V.)
 „Pracovat s odborným textem moc neumím, spíš pracuji intuitivně,
spíše to jsou rozšířenější výpisky, měl bych používat více zdrojů,
cítím že mi to bude chybět až budu psát bakalářku.“ (K.P.)
 „Nemám čas na doplňování informací nebo studování ze zájmu,
musím do zásadních problémů jenom povrchně, štve mě to, pokud
bych nebral jenom ´výcucy´, zvládl bych do hloubky, ale není na to
čas, od tohohle jsou vědecký pracovníci.
 „Na škole jsou hodně zajímavý věci, ale v mým věku a v mým
postavení se musím starat o živobytí, tohle budu dělat jako koníček.
Když se tomu oboru budeš věnovat dál profesně, většinou ho ještě
zobecníš víc než ve škole.“ (M.K.)

25. Výpovědi respondentů –
elektronické databáze
 V elektronické databázi jsou jen pojmy, komplexní informaci
najdu v knize.“ (E.S.)
 „Vzhledem ke svému studiu preferuju učebnice a skripta…
Elektronickou verzi novin moc nečtu, elektronické databáze také
nevyužívám, jen z nutnosti po doporučení pedagogem kvůli své
bakalářské práci.“(B.L.)
 „... pro odbornou práci jsou základem elektronické časopisecké
databáze.“ (S.V.)
 „Elektronické databáze nepoužívám, možná jako domácí úkoly,
jsou to už hodně specifické informace.“ (M.K.)

26. Závěr výzkumu
 Tištěné médium je stále primárním zdrojem využití
 Čtenářské preference tištěných médií vycházejí z tradičního
modelu tištěných médií.
 Byl potvrzen utilitární přístup a selektivní způsob čtení
respondentů odborného textu.
 Elektronické databáze jsou využívány „občas“
 Přístup studenta k odbornému textu je dán mnoha faktory
 Funkce informační, instrumentální a vzdělávací byly při
recepci odborného textu přirozeně v obou typech výzkumu
potvrzeny.
 Názor respondentů na budoucnost tištěných médií
v konkurenci elektronických byl i v kvalitativním výzkumu
většinový a pozitivní ve vztahu ke knize

27. Čtenářský výzkum – jak dál
 Kvalitativní metody výzkumu
 Inspirace zahraničními výzkumy
 Výzkumy knihoven
 Informační vzdělávání
 Terminologie a definice proměnných