1. KREATIVNÍ PRÁCE
S INFORMACEMI
TÉMA 6
Mediální gramotnost
Po nastudování byste měli:
»» chápat, co je mediální gramotnost,
»» vědět, čím se vyznačuje mediálně gramotná osoba,
»» umět aplikovat principy mediální gramotnosti.
2. Proč jsme toto téma zařadili a k čemu slouží
Média mají velký vliv na chování společnosti i jedince, na styl i kvalitu jeho
života. Sdělení v médiích však mají různorodý charakter, jsou vytvářena
různorodými lidmi, a tak výjimkou nejsou ani různé manipulace. Kvůli takto
velkému vstupu médií do společnosti je důležité, aby lidé poznali povahu a
podstatu jejich působení. Jendá se o kompetenci, které říkáme mediální gramotnost. Tato
gramotnost je ve společnosti velmi nerovnoměrná, lidé si k mediální gramotnosti hledají
cestu pomalu. Cílem tohoto modulu je přiblížit vám problematiku mediální gramotnosti a
ukázat vám na příkladech, jak si sami můžete mediální gramotnost zlepšovat.
Klíčové pojmy
Média prostředek komunikace, sdělovací prostředek,
nositel sdělení.
Mediální gramotnost schopnost a kompetence vyhledávat, analyzovat a
hodnotit informace z médií.
2
3. Teorie
Mediální gramotnost můžeme definovat jako schopnost získávat přístup k médiím a
kriticky vyhodnocovat informace z médií. Média i jednotlivé ekonomické a politické
síly se snaží mít vše pod kontrolou, ve svých rukou. Vzniká tak nerovnoměrný vztah
mezi médii, politickými a ekonomickými elitami a uživateli. Právě proto by se mediální
gramotnost měla stát součástí všeobecného vzdělávání. Média mají výrazný vliv na chování
jednotlivce i společnosti, měli bychom se
tedy naučit zpracovávat, vyhodnocovat a
využívat podněty přicházející z médií. Jen
díky zvyšování mediální gramotnosti může
jednotlivec dosahovat plnohodnotného života
ve společnosti.
Podívejte se na model mediální gramotnosti.
Z obrázku můžete vyčíst, že základními pilíři
jsou texty, publikum a produkce.
Základní funkcí médií je zprostředkování
informací. Neméně významnými funkcemi
jsou i zábava, uchování a přenos znalostí
nebo vzdělávání. Cílem médií je dostat
rychle informace do myslí lidí (někdy bohužel
i informace zbytečné či škodlivé). Vším
tím naplňují média potřeby většiny lidí –
komunikovat, bavit se, vzdělávat se. Média
znají zákonitosti a nástroje komunikace a díky
nim umí podnítit čtenáře či posluchače k činům.
Médií existuje spousta. řadíme k nim jak média masová (televizi, rozhlas, noviny, časopisy),
tak média zájmová a sociální (tematické weby, zájmové časopisy) či média institucionální
(vydávaná firmami či úřady).
Čím se vyznačuje mediálně gramotná osoba?
»» Umí hodnotit a srovnávat fakta, rozlišovat podstatné od nepodstatné-
ho.
»» Zapojuje se do mediální komunikace, chápe média jako zdroj infor-
mací.
»» Srovnává získané informace se svými znalostmi a zkušenostmi.
»» Má kritický odstup od médií, uplatňuje analytický přístup.
»» Rozlišuje různé komunikativní styly a vnímá typy mluvených a psaných jazyko-
vých prostředků.
»» Rozlišuje mezi bulvární a významnou mediální informací, vyhodnocuje věrohod-
nost informace.
»» Aktivně sleduje zpravodajství.
»» Vnímá rozdíly ve sděleních (stylistické, kvalitativní, lexikální atd.).
»» Rozlišuje vlivy nebezpečně ovlivňující jeho názor.
»» Při tvorbě mediálních sdělení volí vhodné výrazové prostředky, využívá kvalitní
zdroje, sděluje pravdu.
3
4. Na mediální gramotnost můžeme nahlížet ze dvou úhlů pohledu: znalostního a
dovednostního. Znalostní rozměr zahrnuje poznatky o principech fungování médií a o jejich
rolích a hrozbách. Dovednostní rozměr se zaměřuje na získávání a rozvíjení dovedností
při práci s médii. Jde o sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojení jedince do mediální
komunikace.
Myslete na to, že jste nejen příjemci, ale také tvůrci mediálního sdělení a že
nesete za svoje sdělení zodpovědnost.
Aplikace a příklady
Abychom lépe pochopili to, jak média pracují,
podívejme se na základní principy:
»» Média neodrážejí svět; vše, co se v médi-
ích objeví, je výsledkem výběru a zpraco-
vání.
»» Každá z etap zpracování prochází ze-
stručněním.
»» Interpretace příjemce je ovlivněna jeho osobními zkušenostmi, publikum není uni-
fikovaná masa.
»» Obsah média je ovlivňován více faktory, ne pouze jedním.
»» Existuje velké množství způsobů pro vyjádření a prezentaci sdělení.
Média mnohdy ovlivňují náš harmonogram dne, rozvržení prostoru, jsou součástí našich
každodenních rituálů a ilustrují mezilidské vztahy.
Jak ovlivňují média naše myšlení?
Je samozřejmé, že společnost si bude hledat nástroje, kterými bude
předkládat hodnoty a normy pro ovlivňování chování lidí. Mediální
sdělení mohou velmi ovlivňovat náš pohled na svět.
Příkladem může být definice
krásy objevující se ve většině
médií. Krásná je jedině ta žena,
která je hubená, s pevným,
sportem vypracovaným tělem,
dokonale pěstěnými hustými
vlasy, profesionálně nalíčená, vždy usměvavá, šťastná atd.
Dalším příkladem mohou být reklamy na rozmanité zboží. Všimněte si,
že vám reklama vnucuje něco, co ve skutečnosti nepotřebujete. Snaží se
vám však nutit názor, že pokud výrobek nebudete mít, nebudete šťastní,
nebudete dobří, budou vám hrozit různá nebezpečí atd. Opravdu
potřebujete ten nový prací prášek, který je lepší, voňavější a účinnější? A jak to, že o tom
prášku, který byl prezentován před měsícem, se již nemluví?
Jak ovlivňují média náš čas?
Televize vysílá pořady v určitou dobu. Časopisy a noviny se objevují na stáncích také v
určitý čas. Na tom ještě nemusí být nic problematické. Problém nastává, když si svůj čas
4
Je toto opravdu jediná možná definice krásy
ženy?
5. 5
a zájmy řídíme podle vybraných pořadů. Když se např. začínaly v televizi vysílat seriály,
zjistilo se, že výrazně poklesl silniční provoz a bylo méně lidí v tramvajích. Stejně tak všichni
známe situaci, kdy se chodilo spát „po Večerníčku“.
Jak ovlivňují média náš prostor?
Dobrý příkladem může být opět televize. Obývací stěny jsou designovány s předpokladem,
že tam umístíte televizi. Na WC si skladujeme časopisy, které jsme si nakoupili. V RSS čtečce
máme několik online deníků, aby nám neunikla žádná informace. Každý si určitě najdete
příklad ilustrující váš prostor pro média.
Jak média mají sklon tvořit rituály?
Takovým rituálem může být např. ranní popíjení kávy/čaje a čtení novin či online deníků.
Do tramvaje či auta někdo nenasedne bez hudby a sluchátek v uších. Po příchodu domů
zapneme televizi, rádio… Rizikem je to, že se nám tyto činnosti zautomatizují, a nastane-le
nečekaná změna, jste nervózní (nefungující internet, vybité baterie…).
Tipy a triky
Podívejte se, jak s námi média nejčastěji manipulují.
»» Klamání titulkem – titulek často nevyjadřuje obsah článku, většinou
totiž titulek tvoří jiný člověk než autor textu.
»» Klamání popiskem obrázku – k neutrálnímu obrázku umožňujícímu různé inter-
pretace redaktor nasměruje popiskem tam, kam po-
třebuje.
»» Desinterpretace – zejména v rozhovorech, kde taza-
tel klade posunuté informace, se zneužívá zejména
fakt, že jeden výraz může nabývat různých význa-
mů.
»» Desinformace – stává se, že autor nemá dostateč-
nou znalost tématu a podává nepravé informace,
neodlišuje šum od podstatné informace a neumí správě seřadit fakta.
»» Předpojatost – často se různé postoje a názory ignorují nebo zesměšňují, chybějící
neutralita pak způsobuje zejména etické a politické problémy.
»» Změna kontextu – dochází k němu nejčastěji u televizních pořadů při výpovědích,
kdy jsou odpovědi osob „rozsekány a poslepovány“ podle potřeb autora.
»» Záměrná fabulace – jedná se vždy o záměr, kdy si autor vymýšlí informace, které
prezentuje jako skutečnost.
»» Vytěsňování témat – je důsledkem předpoja-
tosti, nevzdělanosti či časového presu. Mnoh-
dy se jedná o témata jako výchova, věda, ná-
boženství, generační problematika…
Existují zprávy, které nejsou jednoznačné, u nichž je
potřeba se zamyslet a vyhodnotit si jejich pravdivost
a významnost.
6. Jak na to?
1. Přečtěte si k tématu názory všech stran, ne pouze jedné. Následně si udělejte vlastní
názor.
2. Nebojte se názor měnit. Pokud jste ale přesvědčeni o svém názoru, stůjte si za ním.
3. Čtěte mezi řádky a čtěte důkladně.
4. Myslete na to, že vždy může existovat korporace, která si článek objednala.
5. Sledujte, kdo jaký časopis, článek, webovou stránku atd. sponzoruje nebo je jejím
partnerem.
6. Položte si otázku „Kdo je cílovou skupinou zprávy?“.
Zdroje a nástroje
Literatura
1. JIRÁK, Jan a Radim Wolák. Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání. Radioservis,
2007. ISBN 978-80-86212-58-6
2. Média v našem každodenním životě. Mediální gramotnost. [online]. [cit. 2013-02-19] Do-
stupné z: http://medialnigramotnost.fsv.cuni.cz/files/cigankova-klara-media-kazdo-
denost.doc
3. Mediální gramotnost. [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://medialnigramotnost.
fsv.cuni.cz
4. PASTOROVÁ, Markéta. Mediální výchova – ukázka zpracování. Metodický portál
RVP. [online]. 21. 03. 2008 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/cla-
nek/o/z/2108/MEDIALNI-VYCHOVA---UKAZKA-ZPRACOVANI.html
5. Škola médií. [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.skolamedii.cz/metodic-
ky-material/koncentrat-medialni-teorie
6. VRANKOVÁ, Eva. Mediální gramotnost. Revue pro média[online]. 8 [cit. 2013-03-19].
Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/medialni_gramotnost.htm
7. VRANKOVÁ, Eva. Ujasněme si pojmy: Mediální gramotnost. Klíče pro život: Rozvoj
klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání. [online] 2006. [cit. 2013-02-19]
Dostupné z: http://www.nidm.cz/projekty/realizace-projektu/klice-pro-zivot/me-
dialni-vychova-a-medializace/realizace/ujasneme-si-pojmy-medialni-gramotnost
8. ZAJÍC, Jiří. Mediální výchova v mediální společnosti. Metodický portál RVP. [online]. 8.
7. 2011. [cit. 2013-02-19] Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/NO/13207/ME-
DIALNI-VYCHOVA-V-MEDIALNI-SPOLECNOSTI.html
K zamyšlení
1. Kdy jste se setkali s tím, že média výrazně manipulovala společností?
2. Jak se aktivně podílíte na zapojení do mediální komunikace?
3. Jak si zvyšujete mediální gramotnost?
6