závěrečný úkol kpi

1. Božena Němcová
Autor: Veronika Lánová

2. Argumentace
Téma „Božena Němcová“ jsem si vybrala jak pro přínos Boženy Němcové české literatuře,
tak pro její velmi náročný život. Neméně mě zaujala i její díla, ze kterých se dozvídáme
informace o životě tehdejších lidí. Rozhodla jsem se, že život Boženy Němcové pouze stručně
shrnu a vystihnu dle mého názoru nejdůležitější informace. Více jsem se potom věnovala jejím
dílům, na která jsem takto chtěl a upozornit. Z hlediska mého studia jsou pro mě nejzajímavější
právě pohádky, které B. Němcová sbírala (s dětmi v mateřské škole se nejlépe pracuje právě
s pohádkami). Název práce nebylo obtížné určit.
Anotace
V odborném textu o Boženě Němcové se můžete dočíst o jejím původu i nelehkém životě.
Blíže jsem se zabývala jejími díly, především povídkami, z nichž nejdůležitější pozici zaujímá
samozřejmě povídka nejvýznamnější Obrazy z venkovského života nebo-li Babička.
Klíčová slova
 Božena Němcová
 Původ
 Rodina
 Noviny
 Sběratelství
 Povídky
 Babička

3. Vizualizace tématu

4. Božena Němcová
Život
Původ, dětství
Přesný rok narození Boženy Němcové není znám, avšak bývá uváděno datum 4.2.1820.
Dětství prožila v rodině Panklových, která se po jejím narození usadila v Ratibořicích poblíž
České Skalice, jako Barbora Panklová. Ještě před sňatkem Terezie Novotné s panem Panklem se
ale jmenovala Barbora Novotná. Základní vzdělání získala v České Skalici.
Život v manželství
V sedmnácti letech byla Barbora Panklová provdána za celníka Josefa Němce, který byl
velice bouřlivé a drsné povahy. Byl často překládán a tak se rodina neustále stěhovala. Spolu s
ním a čtyřmi dětmi pobývala v Josefově, v Litomyšli, v Polné, Domažlicích, v Uherských
Ďarmotech a v Praze. Manželství bylo nešťastné. Pro jejich vlastenectví byla rodina stále
sledována tajnou státní policií.
Důsledky smrti syna
Po smrti nejstaršího syna Hynka, zemřel roku 1853, která ji velmi zasáhla, se vyhýbala
společnosti a žila v ústraní. Opustila manžela a idealizovaně vzpomínala na dětství velmi úzce
spjaté s její babičkou Magdalénou Novotnou.
Vždy žila v chudobě. Zemřela roku 21.1.1862. Je pochovaná na vyšehradském hřbitově.

5. Dílo
Noviny
Při pobytu v Praze se Božena Němcová sblížila s májovci a scházela se i s ostatními
představiteli tehdejší společnosti. Psala do novin, zejména do Květů. Její příspěvky byly později
vydány jako Obrazy z Okolí Domažlického. Cestopisné články, ve kterých použila poznatky z
Chodska a z několikaletého pobytu na Slovensku.
Sběratelská činnost
Roku 1845 se přestěhovali na Chodsko. Tam se Němcová začala věnovat sběratelské
činnosti. Podle sebraných pamětí napsala Národní báchorky a pověsti, které obsahovaly
pohádky, místní pověsti a legendy a jejichž hlavní myšlenkou je rovnost všech lidí a vítězství
mravních hodnot nad zlem.
Když byl její manžel roku 1850 přeložen do Uher, vrátila se i s dětmi do Prahy , rozhodla
se žít sama a opět navázala styky s vlasteneckými spisovateli. Nicméně několikrát svého muže
v Uhrách navštívila. Těchto návštěv využila ke shromažďování materiálů a pozdějšímu sepsání
lidových pohádek, které zpravidla převyprávěla. Takto vzniklo desítisvazkové dílo Slovenské
pohádky a pověsti.
Povídky s dobrým člověkem
Největšího objemu v tvorbě Němcové však dosahují povídky, v nichž se věnuje dvěma
okruhům. V jedněch se zabývá dobrým člověkem zasazeným do lidového prostředí. Zobrazuje
jeho morální kvality, neznalost násilí, nadávek a chytračení a velmi jej idealizuje. Do tohoto
okruhu patří povídky Divá Bára, Karla, Dobrý člověk, Pan učitel a další.
Pan učitel je silně autobiografická povídka, kde Němcová vypráví o její školní docházce.
Povídka Karla je příběh o Markytě, která přišla o muže ve válce a svého syna Karla chrání
před vojnou tím, že ho až do dospělosti úspěšně vydává za dívku.
Divá Bára, další velké dílo Němcové, pojednává o nebojácné venkovské dívce, která při
hledání přátel najde lásku. Pověrčivost a zloba vesničanů připravuje Báře velmi těžké chvíle.
Povídky se sociálními rozpory
V druhých zobrazuje sociální rozpory ve společnosti, realisticky popisuje prostředí
přičemž idealizuje nejen průběh situací, ale především jejich závěr. Tyto povídky k nimž patří
Chudí lidé, V zámku a podzámčí a Pohorská vesnice, mají zpravidla dobrý konec. V Povídce
V zámku a podzámčí jsou vykresleny kontrasty okázalého panského přepychu a
nepředstavitelné bídy. V díle Pohorská vesnice se Němcová zabývá otázkou, zda se dá odstranit

6. přehrada mezi bohatými a chudými. Z této úvahy vyrůstají úvahy jako je vliv vzdělaní na
zvýšení životní úrovně lidu, otázky náboženství, víry a pověry, postavení ženy ve společnosti a
vztah českého a slovenského lidu.
Babička
Výjimečným, nejznámějším a nejproslulejším dílem Boženy Němcové je Babička. Tato
rozsáhlá, převážně nedějová povídka s podtitulem Obrazy z venkovského života, je napsána
metodou obrazů, které jsou pospojovány ústřední postavou autorčiny babičky. Byla napsána
v nejtěžším období autorčina života, totiž po smrti jejího syna Hynka, kdy se utíkala do
vzpomínek z dětství, které si značně zidealizovala.
Hlavní dějová osnova Babičky se skládá ze dvou pásem. První je věnováno zejména životu
na Starém bělidle, kde babička tráví poslední léta svého života u dceřiny rodiny, kdy se nachází
téměř vždy mezi vnoučaty. Babička je venkovská žena neobyčejné moudrosti a schopnosti vždy
a každému ochotně posloužit dobrou radou. Je zároveň nositelkou velkého množství lidových
zvyků a tradic. Zaujme mimo jiné svou úctou k chlebu. Babička je svými postoji, v prostředí do
kterého na sklonku života přišla, zcela výjimečná. Její rady, úsudky, dobrý úmysl a chování si
podmaňují veškeré obyvatelstvo včetně kněžny Zaháňské. Ta se řídí jejími radami, vyžaduje je
a na prosbu babičky pomáhá několika lidem.
V povídce se setkáváme s celou řadou zajímavých osobností. Jsme obeznámeni s
příběhem bláznivé Viktorky, s panem Beyerem, se schovankou Hortensií, s Kristlou nebo
mlynářem a babkou kořenářkou.
Druhé pásmo knihy začínáme vnímat v 7. kapitole. Ohraničuje ji popis přírodního dění
během jednotlivých ročních období a vylíčení života od jara až do zimy.
Kniha končí smrtí babičky a slovy kněžny Zaháňské Šťastná to žena!

7. Zdroje:
 CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti:
významní autoři a jejich tvorba, díla neznámých tvůrců staré literatury, nejčastější
literární termíny, hlavní literární skupiny a směry, historická období. Vyd. 1. Brno:
Centa, 2005, 1116 s. ISBN 80-867-8503-3.
Hodnocení:
1) kvalifikovaný autor
2) článek je dostatečně obsažný
3) informace jsou objektivní
4) jazyk je bezchybný
5) rokem vydání (2005) je poměrně aktuální
 ŠŮLA, Jaroslav. Dvojí svatba manželů Panklových. [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://www.muzeumbn.cz/sula-dvoji-svatba-panklovych/
Hodnocení:
1) článek je aktuální
2) autor je kompetentní a kvalifikovaný
3) text je objektivní
4) článek má dostatečnou hloubku
5) jazyk je přesný a bezchybný
 Životopis. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/zivotopis/
Hodnocení:
1) přestože je článek stručný je dostatečně obsažný
2) informace jsou objektivní
3) jazyk je bezchybný a přesný
4) text má dostatečnou hloubku
5) text je objektivní