Autor příspěvku je Mgr. Pavel Šlézar. Projekt Národního památkového ústavu, technické řešení společnosti SmartGIS s.r.o.

1. EVIDENCE A PROSTOROVÁ IDENTIFIKACE
ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ V HISTORICKÝCH
JÁDRECH MĚST
PAVEL ŠLÉZAR
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV ÚOP V OLOMOUCI

2. • Od 60. a 70. let 20. století vznik archeologických pracovišť specializovaných
na systematickou záchranu archeologických nálezů (ZAV) v památkově
chráněných jádrech měst (PSSPPOP – archeologický útvar od roku 1965;
OSSPPOP v Olomouci – archeologický útvar od roku 1973), nárůst počtu
výzkumů po roce 1989.
• » Nutnost evidence a prostorové identifikace realizovaných výzkumů
„inventura stavu“.
• Otázka aktivní preventivní ochrany cenných archeologických terénů v souladu
s naplňováním Evropské úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy,
aktivní hospodaření s archeologickými terény.
• Zpřístupnění informací o archeologickém památkovém fondu orgánům veřejné
správy » účinnější ochrana, plánování, výkonné orgány státní památkové péče,
stavební úřady, územní plánování (sítě ve starších liniích, v porušených
územích, mimo torza zdiv, preference nepodsklepených staveb aj.),
archeologické terény součástí hodnoty památky.
• Stavebník: potenciál konkrétního místa, rychlá rešerše, čas, finanční
prostředky, predikce omezení např. požadavky památkové péče na zachování
torzální architektury aj.
• Martin Tomášek: Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. Některé
aspekty archeologické památkové péče v ČR, Archeologie ve středních
Čechách 16, 2012, s. 1049-1054.
PROBLEMATIKA V OBECNÉ ROVINĚ

3. PŘÍKLADY ŘEŠENÍ
• Praha: Mapa stavu archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci
(1996-2001) využila dlouhodobě vytvářenou podrobnou mapu archeologických
dokumentačních bodů na území Pražské památkové rezervace („Hrdličkova
mapa“).
• Vytipováno 122 ploch na území historického centra Prahy s mimořádně
zachovanými historickými terény, PAK navrhla jednotný režim aktivnější
ochrany:
1. Na lokalitách není možné provádět plošné zemní zásahy (budování nových
podzemních prostor), včetně archeologického výzkumu.
2. Nové objekty je možné budovat pouze nepodsklepené.
3. Umístění liniových staveb (zřizování nových inženýrských sítí) bude v těchto
lokalitách vždy konzultováno s archeology NPÚ. Platí zásada, že pokud je
možné vést novou liniovou stavbu mimo vyhlášenou lokalitu, byť delší trasou, je
dané území nedotknutelné.
4. Pro opravy inženýrských sítí platí povinnost využít stávající trasy a rozsahy
stávajících liniových staveb.
• Útvar rozvoje hl. m. Prahy, začlenění do urbanistické studie Pražské
památkové rezervace, webové stránky Magistrátu hl. m. Prahy a OA NPÚ ÚOP
v hl. m. Praze.
• Zánik některých ploch (Náměstí Republiky), 137 ploch = 5 % výměry PPR
(výběrová ochrana), není závazné pro výkonné orgány SPP, Integrovaný
informační systém archeologických pramenů Prahy (NAKI 2013).
• 2011 Kutná Hora (425 ZAV) a Telč (7 AV) stav archeologického poznání
plošně chráněných území (Archiv NZ a Archeologická databáze Čech); Přehled
výzkumů na webu o.p.s. Archaia Brno…

4. PŘÍKLADY ŘEŠENÍ: MPR OLOMOUC
• Nutnost revize stavu (seznam AV, sešity terénních akcí, Zprávy v Ročenkách OA…),
nedostačující SAS polygon „středověké a novověké jádro města Olomouce“.
• Josef Bláha: Slovanská a středověká Olomouc v archeologických pramenech. In:
Archeologické zrcadlení. Olomouc 2001, s. 121-151 (114 významnějších lokalit).

5. PŘÍKLADY ŘEŠENÍ: MPR OLOMOUC
• V roce 2008 vzniká Archeologický atlas města Olomouce (Olomoucký hrad), 2009 plná
verze pro město (R. Zatloukal, H. Dehnerová, P. Šlézar) v rámci VZ Poznávání, hodnocení,
dokumentování a evidence nemovitého kulturního dědictví, identifikace statků, které mohou
být chráněny (Obnova prostorové identifikace nemovitého archeologického fondu v
historických jádrech měst Olomouckého kraje).
• Dokumentační systém zahrnující mapové listy s prostorovým vyznačením archeologických
výzkumů a základními informacemi (Microstation V8, DKM,*.pdf).
• Každým rokem aktualizace dat, úspěšně využitý při ZAV Dolní nám. – rekonstrukce, od
roku 2010 i Archeologický atlas MPZ Litovel (k. ú. Litovel, mapový list 091433 SMO 5).

6. DOLNÍ NÁMĚSTÍ V OLOMOUCI

7. DOLNÍ NÁMĚSTÍ V OLOMOUCI

8. • V roce 2010 vzniká Koncepce oboru archeologie v Národním památkovém ústavu na
období 2011-2016, v oddílu Správa a péče o archeologická data a informace je idea další
specializované vrstvy Informačního systému o archeologických datech (ISAD) NPÚ (SAS)
v rámci IISPP. Informační a mapový systém území na která jsou z hlediska památkové
péče kladeny vyšší nároky, tzn. památkově chráněných objektů, historických jader měst a
intravilánů obcí » oborový informační zdroj, informovanost vlastníků pozemků a archeol.
nálezy, data veřejné správě pro územně analytické podklady, aktivní ochrana
archeologického dědictví, plánování stavebních činností a objektech ve správě NPÚ atd.
• 2012 MK ČR jako zřizovatel NPÚ rozhodl o poskytnutí institucionální podpory na
dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace; Archeologie, podúkol: Průzkum
archeologického potenciálu vybraných památkových území a objektů ČR (SZ Jánský
Vrch, MPZ Litovel, MPR Olomouc, SZ Lednice) » archeologické atlasy » specializované
mapy s odborným obsahem.
• 2013 (+ SH Švihov), aktualizace dat, cíl jednotný tematicky zaměřený GIS na
archeologické dokumentační body na pam. objektech ve správě NPÚ a vybraných pam.
území typu MPR, MPZ; zachycující provedené archeologické výzkumy na daném území s
připojenou databází informací (např. řešitel výzkumu, lokalita výzkumu, časové trvání,
výsledky výzkumu).
• Od roku 2012 spolupráce se společností SmartGIS s. r. o. na projektu GIS.
• NPÚ sbírkotvorná organizace – 23. 11. 2012 ,,Sbírka archeologických nálezů z objektů
ve správě Národního památkového ústavu“ (Demus) » cíl jednoduchá evidence pro CES.
PRŮZKUM ARCHEOLOGICKÉHO POTENCIÁLU VYBRANÝCH
PAMÁTKOVÝCH ÚZEMÍ A OBJEKTŮ ČR

9. PRŮZKUM ARCHEOLOGICKÉHO POTENCIÁLU VYBRANÝCH
PAMÁTKOVÝCH ÚZEMÍ A OBJEKTŮ ČR
• aplikace na platformě Megalit
• prostorová lokalizace výzkumů
• využití katastrální mapy z registru RÚIAN - nový projekt ČÚZK, data jsou aktualizovaná cca
1 × 2 hod.
• vyhledávání výzkumů
• možnost přiřazovat k aktuálním názvům ulic i historické názvy a vyhledávat podle nich v
mapě
• řešení funguje na bázi cloudcomputingu - jednoduše je rozšířitelné do všech pracovišť NPÚ
• sestavení Archeologických atlasů bude probíhat tak, že uživatel vyplní formulář s údaji o
názvu atlasu, autorech, vloží ilustrační obrázek, specifikuje oblast, která se má tisknout a
požadavek odešle. Systém na serveru celý atlas sestaví a připraví PDF. Odešle uživateli
email, že má atlas připravený a on si ho bude moci zobrazit a stáhnout z prostředí
aplikace Megalit
• evidence sbírkových předmětů vyhotovená přesně podle požadavků CES a zákona o
ochraně sbírek muzejní povahy (č. 122/2000 Sb.)

10. PRŮZKUM ARCHEOLOGICKÉHO POTENCIÁLU VYBRANÝCH
PAMÁTKOVÝCH ÚZEMÍ A OBJEKTŮ ČR

11. PRŮZKUM ARCHEOLOGICKÉHO POTENCIÁLU VYBRANÝCH
PAMÁTKOVÝCH ÚZEMÍ A OBJEKTŮ ČR

12. PRŮZKUM ARCHEOLOGICKÉHO POTENCIÁLU VYBRANÝCH
PAMÁTKOVÝCH ÚZEMÍ A OBJEKTŮ ČR

13. PRŮZKUM ARCHEOLOGICKÉHO POTENCIÁLU VYBRANÝCH
PAMÁTKOVÝCH ÚZEMÍ A OBJEKTŮ ČR

14. PRŮZKUM ARCHEOLOGICKÉHO POTENCIÁLU VYBRANÝCH
PAMÁTKOVÝCH ÚZEMÍ A OBJEKTŮ ČR

15. PRŮZKUM ARCHEOLOGICKÉHO POTENCIÁLU VYBRANÝCH
PAMÁTKOVÝCH ÚZEMÍ A OBJEKTŮ ČR

16. DĚKUJI ZA POZORNOST!