AKUSTIKA
Základy audiotechniky a videotechniky
Ing. Josef Bartoněk
Olomouc 2012

Akustické pole
Akustický signál se od zdrojů zvuku šíří ve formě vlnoploch, jejichž tvar
je odvislý od rozměrů zdroje.
Huygensův princip: Vlnění se šíří prostorem tak,
že všechny body, do nichž vlnění dospěje, se
stávají bodovými zdroji elementárního vlnění
Rovinná vlna – když body, které mají ve stejný časový okamžik stejný
akustický stav, v prostoru, vytvářejí rovinu. Je šířena z plošného zdroje
nebo z bodového zdroje, který je v dostatečné vzdálenosti (l  )
Kulová vlna – postupná vlna,
která se šíří z bodového zdroje
všemi směry určitou rychlostí.

Ozvěna – je-li doba, za kterou se zvuk vrátí od překážky  0,1 s.
Dozvuk – při vícenásobném odrazu zvukových vln v uzavřeném prostoru -
trvání dozvuku se měří do poklesu zvuku o 60 dB
Lom zvukové vlny – vzniká při přechodu
z jednoho prostředí do druhého
Interference zvukových vln –skládáním okamžitých hodnot dvou nebo
více postupných vln
stojaté vlnění – složení přímé a odražené
zvukové vlny (stejné frekvence)
zázněje – skládáním zvukových vln,
při málo odlišných frekvencích vzniká amplitudově modulovaný signál
tzv. tremolo.

Sluchový orgán – (ucho) , dochází k za v něm k zachycení a zpracování
Zvukových signálů a jejich přeměně na nervové vzruchy v rozsahu 20 Hz
až 20 kHz. Zvuk je slyšitelný
překročí-li intenzita prahovou
hodnotu, práh slyšitelnosti,
která je frekvenčně závislá
Práh bolesti je intenzita zvuku,
kdy dochází k pocitu bolesti
Ucho se skládá
ze tří základních částí:
- vnější ucho
- střední ucho
- vnitřní ucho

Vnější ucho - slouží k přívodu zvuku do středního ucha, zabezpečuje
směrové slyšení a umožňuje (vylepšuje) slyšení ve větru
Střední ucho -slouží k optimálnímu převodu
zvukové energie ze vzduchu do kapaliny
vnitřního ucha -vyrovnává rozdíly
akustického tlaku mezi vnějším plynem
a vnitřním tekutým prostředím.
Vnitřní ucho – převádí akustický tlak na elektrický signál zpracovávaný
v mozku. Je tvořen dvěma analyzátory - vestibulárním (vnímání polohy
a pohybu) a sluchovým (je tvořené hlemýžděm).
Rozlišovací schopnost sluchu - je nejmenší postřehnutelná změna
Maskování zvuku – překrytí jednoho tónu s nižší hlasitostí tónem s vyšší
hlasitostí, vznikne dojem, že méně hlasitý tón není slyšet
Zkreslení tónu – vzniká při vyšších intenzitách zvuku v samotném uchu

Směrové slyšení – schopnost určit směr zdroje zvuku. Při nižších
frekvencích ( 2 kHz) je určující časový rozdíl mezi zvukem zachycený
pravým a levým uchem. Při vyšších frekvencích ( 2 kHz) je rozhodující
rozdíl tlaku.
Křivky konstantní hlasitosti – udávají, jaký akustický tlak způsobí stejný
subjektivní vjem hlasitosti v závislosti na frekvenci

Akustika uzavřených prostor
V uzavřeném prostoru dochází k odrazu akustické energie od stěn, stropu
a podlahy zpět směrem ke zdroji. To má za následek zvýšení hladiny
akustického tlaku v porovnání se stavem ve volném prostoru.
Základní požadavky na poslechový prostor
- zachováni kvality zvuku -absorpce zvuku v místnosti by měla být stejná
pro všechny frekvence, důležitá je volba materiálů v místnosti
- stejná intenzita zvuku v sále -je nutno využít také zvuk odražený. U
odraženého zvuku nesmí docházet k příliš intenzivnímu doznívání.
- minimální rušení cizími zvuky -vnější zvuk procházející materiálem
stěny. Ideální je snížení úrovně rušivého zvuku pod práh slyšitelnosti.
Požadované klidové úrovně: filmové a rozhlasové ateliéry: 6 – 10 dB
školy, kostely, divadla: 10 – 20 dB
kanceláře: 20-30 dB