O slideshow foi denunciado.
Utilizamos seu perfil e dados de atividades no LinkedIn para personalizar e exibir anúncios mais relevantes. Altere suas preferências de anúncios quando desejar.

Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické symptomy

808 visualizações

Publicada em

Východiska: Emoční vřelost rodičů v dětství bývá dávána do souvislosti s následným rozvinutím schopnosti soucítit se sebou. Naopak nedostatek emoční vřelosti rodičů možná souvisí s pozdějším výskytem některých typických transdiagnostických symptomů jako jsou ostýchavost, internalizovaný stud či potíže v regulaci emocí. Metoda: Pomocí tří dotazníkových šetření jsme se pokusili ověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi emoční vřelostí rodičů v dětství (měřeno pomocí PBI, EMWSS a s-EMBU), soucitem se sebou (SCS-CZ), ostýchavostí (RCBS), pocity internalizovaného studu (ISS) a potížemi v regulaci emocí (DERS-SF-CZ). Výsledky: Šetření 1, 2 i 3 prokázala středně silné korelace mezi emoční vřelostí rodičů a soucitem se sebou (N1=263; PBI, r=0,3; N2=305, EMWSS, r=0,4; N3=440; dotazník s-EMBU, r=0,3; p123 < 0,01). Šetření 1, 2 a 3 dále prokázala následující korelace mezi soucitem se sebou a 1) ostýchavostí (r=-0,44, p < 0,01), 2) internalizovaným studem (r=-0,79, p < 0,01) a 3) potížemi v regulaci emocí (r=-0,72, p < 0,01). Závěry: Tři nezávislá šetření potvrdila souvislost mezi emoční vřelostí rodičů v dětství a soucitem se sebou v dospělosti. Šetření dále ukázala, že soucit se sebou zřejmě významně eliminuje některé typické transdiagnostické symptomy, konkrétně ostýchavost, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí.

Publicada em: Saúde e medicina
  • Seja o primeiro a comentar

Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické symptomy

  1. 1. Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické symptomy JAN BENDA, ŠÁRKA FALTOVÁ, ELIŠKA DVORSKÁ 24. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČMPS 19. - 21. 5. 2017, VERNÍŘOVICE 1
  2. 2. Východiska 2
  3. 3. Transdiagnostické symptomy  Obecně častá komorbidita duševních poruch naznačuje možnou přítomnost skrytých transdiagnostických faktorů, jež se navenek mohou manifestovat různě.  Typické symptomy vyskytující se napříč diagnózami:  Potíže v regulaci emocí (viz např. Gratz, Roemer, 2004; srov. Greenberg, 2015)  Pocity méněcennosti, nedostačivosti (=stud), strach z odmítnutí či zavržení druhými, osamělost, omnipotentní vina (Bradshaw, 2005; Breggin, 2014; Röhr, 2013; Tangney, 2003) 3
  4. 4. John BRADSHAW Peter R. BREGGINHeinz-Peter RÖHR June P. TANGNEY 4
  5. 5. Christopher K. GERMER Kristin NEFFTim DESMOND Paul GILBERT 5
  6. 6. vřelost rodičů v dětství schopnost soucítit se sebou schopnost regulace emocí sebedůvěra (duševní zdraví) 6
  7. 7. odmítání rodičů v dětství přísnost, přehnaná sebekritičnost (automatický odmítavý postoj k některým prožitkům) (různéduševníporuchy) 7 potíževregulaciemocí,ostýchavost,stud
  8. 8. Metoda 8
  9. 9. Výběr respondentů  Tři nezávislá online dotazníková šetření propagovaná prostřednictvím sítě Facebook. 9
  10. 10. Použité nástroje Proměnná Dotazník Položek Příklad položky Péče rodičů v dětství PBI (Parker, Tupling, Brown, 1979; Čikošová, Preiss, 2011) 50 „Byla ke mně něžná.“ Pocity vřelosti a bezpečí prožívané v dětství EMWSS-CZ (Richter, Gilbert, McEwan, 2009; Dvorská, 2018?) 21 „Cítil/a jsem, že mě druzí mají rádi takového/takovou, jaký/á jsem.“ Emoční vřelost rodičů v dětství s-EMBU (Arrindell et al., 1999; Fryštacká, 2014) 23 „Mezi mnou a mými rodiči jsem cítil/a něhu a vřelost.“ 10
  11. 11. Použité nástroje Proměnná Dotazník Položek Příklad položky Soucit se sebou SCS-CZ (Neff, 2003; Benda, Reichová, 2016) 20 „Když prožívám nějaké trápení, jsem k sobě laskavý/á.“ Ostýchavost RCBS (Cheek, Melchior, 1985; Stržínková, 2015) 20 „Cítím se napjatý, když jsem s lidmi, které dobře neznám.“ Internalizovaný stud ISS (Cook, 2001; Hamrová, 2016) 24 „Mám pocit, že nikdy nejsem dost dobrý/á.” Potíže v regulaci emocí DERS-SF-CZ (Kaufman et al., 2015; Benda, 2017) 18 „Mám problém porozumět tomu, co cítím.” 11
  12. 12. Výsledky 12
  13. 13. Soubory 1, 2, 3  Soubor 1: N1=263 (76% ženy, 24% muži, věk 18-68, M=32 let)  Soubor 2: N2=305 (66% ženy, 34% muži, věk 18-69, M=32 let)  Soubor 3: N3=447 (68% ženy, 32% muži, věk 18-77, M=39 let) 13
  14. 14. -0,43* -0,31* -0,22* N3=440 N1=263 N2=305 14Korelace PBI-c EMWSS s- EMBU- ew RCBS ISS DERS-SF *p<0,01
  15. 15. SCS PBI-c RCBS ISS DERS-SF s- EMBU- ew EMWSS 0,29* 0,30* -0,44* -0,72* N3=440 N1=263 N2=305 15Korelace -0,79*0,38* *p<0,01
  16. 16. Regresní analýza soucit se sebou ostýchavost  Soucit se sebou byl v našem vzorku (N1=263) statisticky signifikantním prediktorem ostýchavosti (F(1, 261)=64,193, p<0,001).  Model vysvětluje přibližně 19,7% rozptylu výsledné proměnné (R2=0,197)  Beta=-0,444 (p<0,001). 16
  17. 17. Regresní analýza soucit se sebou internal. stud  Soucit se sebou byl v našem vzorku (N2=305) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 303)= 502,756, p<0,001).  Model vysvětluje přibližně 62,4% rozptylu výsledné proměnné (R2=0,624)  Beta=-0,790 (p<0,001). 17
  18. 18. Regresní analýza soucit se sebou regulace emocí  Soucit se sebou byl v našem vzorku (N3=440) statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 438)=458,116, p<0,001).  Model vysvětluje přibližně 51,1% rozptylu výsledné proměnné (R2=0,511)  Beta=-0,715 (p<0,001). 18
  19. 19. Rozdíly podle pohlaví 19
  20. 20. -0,59*/-0,38* -0,39*/-0,28* -0,22*/-0,22* N3=141/299 N1=64/199 N2=103/202 20Korelace – M/Ž PBI-c EMWSS s- EMBU- ew RCBS ISS DERS-SF *p<0,01
  21. 21. SCS PBI-c RCBS ISS DERS-SF s- EMBU- ew EMWSS 0,30*/0,28* 0,38*/0,26* -0,40*/-0,46* -0,72*/-0,72* N3=141/299 N1=64/199 N2=103/202 21Korelace – M/Ž -0,80*/-0,78*0,64*/0,25* *p<0,01
  22. 22. Mediační analýza – soubor 2, ženy soucit se sebou X - vřelost a bezpečí v dět. Y - internalizovaný stud e1 e2 N2ž=202 -0,19* (-0,38*) Soucit se sebou byl sign. mediátorem efektu X na Y (B=-0,187, BCa CI 95% [-0,285; -0,080]). Nepřímý efekt soucitu se sebou tvořil 49% celkového efektu X na Y - PM= 0,49. 0,18* -1,06* *p<0,001
  23. 23. Mediační analýza – soubor 2, muži soucit se sebou X - vřelost a bezpečí v dět. Y - internalizovaný stud e1 e2 N2m=103 -0,10 (-0,47*) Soucit se sebou byl sign. mediátorem efektu X na Y (B=-0,455, BCa CI 95% [-0,567; -0,358]). Nepřímý efekt soucitu se sebou tvořil 78% celkového efektu X na Y - PM= 0,78. 0,38* -0,97* *p<0,001
  24. 24. Závěry 24
  25. 25.  Tři nezávislá šetření potvrdila souvislost mezi emoční vřelostí rodičů v dětství a soucitem se sebou v dospělosti. Korelace však byly nižší, než jsme očekávali. Na rozvinutí soucitu se sebou se tedy možná kromě zážitků v dětství poměrně významně podílejí i další vlivy.  Je zajímavé, že korelace emoční vřelosti rodičů a proměnných soucit se sebou, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí byly v šetření 2 a 3 výraznější u mužů než u žen (srov. např. Harlow, Harlow, Hansen, 1963).  Soucit se sebou v každém případě zřejmě významně eliminuje některé typické transdiagnostické symptomy, konkrétně ostýchavost, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí. 25
  26. 26. Připravujeme výzkum:  „Význam soucitu se sebou v udržování duševního zdraví a v etiologii úzkostných a depresivních poruch“ (grant č. 44317 GA UK)  Cíl: Porovnat míru prožívaného studu a míru soucítění se sebou u vzorku pacientů s úzkostnými poruchami, u vzorku pacientů s depresivními poruchami a u kontrolního vzorku „zdravých dospělých“. 26
  27. 27. Diskuse Prezentace ke stažení: slideshare.net/janbenda1 Kontakt: psychoterapeut@gmail.com 27
  28. 28. Literatura 28
  29. 29.  Arrindell, W. A., Sanavio, E., Aguilar, G., Sica, C., Hatzichristou, C., Eisemann, M., ... & Kállai, J. (1999). The development of a short form of the EMBU: Its appraisal with students in Greece, Guatemala, Hungary and Italy. Personality and Individual Differences, 27(4), 613-628.  Benda, J. (2017). Krátká forma Škály potíží v regulaci emocí: Pilotní studie české verze. E-psychologie, 11(1), 1-15.  Benda, J. (2018?). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a osobní pohody. Disertační práce. Praha: FF UK v Praze.  Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120- 136.  Bradshaw, J. (2005). Healing the shame that binds you. Deerfield Beach: Health Communications.  Breggin, P. R. (2014). Guilt, shame, and anxiety: Understanding and overcoming negative emotions. New York: Prometheus Books. 29
  30. 30.  Cook, D. R. (2001). Internalized shame scale: Technical manual. North Towanda: Multi-Health Systems.  Čikošová, E., & Preiss, M. (2011). Parental Bonding Instrument. Otrokovice: Propsyco.  Desmond, T. (2016). Self-compassion in psychotherapy: Mindfulness-based practices for healing and transformation. New York: W. W. Norton & Company.  Dvorská, E. (2018?). Rané vzpomínky na vřelost a bezpečí, soucit se sebou a tendence k prožívání studu. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.  Faltová, Š. (2016). Attachment a jeho odraz v rozvoji sebesoucitu. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.  Fryštacká, K. (2014). Souvislost regulace emocí s onemocněním štítné žlázy. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 30
  31. 31.  Germer, C. K. (2009). The mindful path to self-compassion: Freeing yourself from destructive thoughts and emotions. New York: Guilford Press.  Gilbert, P. (2010). The compassionate mind: A new approach to life's challenges. Oakland: New Harbinger Publications.  Gratz, K. L., & Roemer, L. (2004). Multidimensional assessment of emotion regulation and dysregulation: Development, factor structure, and initial validation of the difficulties in emotion regulation scale. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment, 26(1), 41-54.  Greenberg, L. S. (2015). Emotion-Focused Therapy: Coaching clients to work through their feelings. Washington: American Psychological Association.  Hamrová, K. (2016). Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody. Diplomová práce. Praha: FF UK v Praze. 31
  32. 32.  Harlow, H. F., Harlow, M. K., & Hansen, E. W. (1963). The maternal affectional system of rhesus monkeys. In H. Rheingold (ed.) Maternal behavior in mammals, New York: John Wiley and Sons, 254-281.  Cheek, J.M., & Melchior, L.A. (1985). Measuring the Three Components of Shyness. In M.H. Davis & S.L. Franzoi (Co-chairs), Emotion, Personality, and Personal Well-Being II. Symposium conducted at the annual convention of the American Psychological Association, Los Angeles.  Kaufman, E. A., Xia, M., Fosco, G., Yaptangco, M., Skidmore, C. R., & Crowell, S. E. (2015). The Difficulties in Emotion Regulation Scale Short Form (DERS- SF): Validation and Replication in Adolescent and Adult Samples. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment, 1-13.  Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and Identity, 2(3), 223-250.  Neff, K. (2011). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York: Harper Collins. 32
  33. 33.  Parker, G., Tupling, H., & Brown, L. B. (1979). A parental bonding instrument. British Journal of Medical Psychology, 52(1), 1-10.  Richter, A., Gilbert, P., & McEwan, K. (2009). Development of an early memories of warmth and safeness scale and its relationship to psychopathology. Psychology and Psychotherapy: Theory, Research and Practice, 82(2), 171-184.  Röhr, H. P. (2013). Nedostatečný pocit vlastní hodnoty: Sebedestruktivní vnitřní programy a jejich překonávání. Praha: Portál.  Stržínková, K. (2015). Sociální úzkostnost mladých dospělých a její souvislost s vnímanou partnerskou spokojeností jejich rodičů. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.  Tangney, J. P., & Dearing, R. L. (2003). Shame and guilt. New York: Guilford Press. 33

×