2. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. ledna 2014 (NOZ)
zásadním způsobem sjednocuje soukromé právo v ČR tak, aby bylo obsaženo v
jednom kodexu a ne v několika samostatných zákonech jako doposud (NOZ
zrušil či upravuje celkem 238 právních předpisů).
• Ideovým zdrojem je vládní návrh občanského zákoníku bývalého
Československa z roku 1937, který nebyl jako zákon přijat kvůli událostem
následujícím po mnichovské dohodě -> NOZ se tak svým konceptem vrací k
prvorepublikovým právním tradicím a principům.
• Návrh NOZ však hledal inspiraci i v současných aplikovaných zahraničních
úpravách, a to především v zákoníku německém, švýcarském, rakouském,
italském a nizozemském.
3. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Obecně se NOZ použije na:
• práva a povinnosti vzniklá od 1. ledna 2014
• Obecně se i po 1. lednu 2014 dosavadní právní úprava použije na:
• právní poměry vzniklé do 31.12.2013 (např. smlouvy uzavřené do
31.12.2013) včetně práv a povinností z takových smluv a práv a povinností
z porušení takových smluv
• -> pro některé vztahy jsou ale speciální ustanovení: např. po 1. lednu 2014 se
dle NOZ řídí nájemní smlouvy a účet (např. účet v bance), bez ohledu na to, že
smlouva byla uzavřena před účinností NOZ.
• Strany si mohou ale ujednat už nyní, že od 1. ledna 2014 se vše řídí
ustanoveními NOZ.
4. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Individuální pojistné smlouvy, tj. retail:
• Smlouvy sjednané do 31. prosince 2013 se řídí dosavadní právní
úpravou (tj. zákonem o pojistné smlouvě)
• Smlouvy sjednané od 1. ledna 2014 se řídí NOZ
• Skupinové pojistné smlouvy + flotilové pojistné smlouvy:
• V této oblasti nepanuje jasný právní názor, ale máme za to, že:
• Smlouvy sjednané do 31. prosince 2013 se řídí dosavadní právní
úpravou (tj. zákon o pojistné smlouvě), a to včetně všech
pojištění, která budou přihlašována do pojištění i po 1. lednu
2014
• Smlouvy sjednané od 1. ledna 2014 se řídí NOZ
5. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Jedna ze zásadních změn pro podnikatelské subjekty je zrušení obchodního
zákoníku a sloučení úpravy smluv a závazkových vztahů do jednoho předpisu
– NOZ.
• K 31.12.2013 tak končí účinnost zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a
„život“ obchodních společností nově upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o
obchodních korporacích (viz stručně dále).
• NOZ i nadále používá označení právnické osoby, které jsou v NOZ rozděleny na
3 základní typy:
• Obchodní korporace (viz dále)
• Fundace (kam patří např. nadace)
• Ústavy
6. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• NOZ zavádí nový institut kvitance (§1949):
• přijímá-li věřitel plnění a požádá-li o to dlužník, vydá věřitel dlužníkovi
kvitanci jako potvrzení o splnění dluhu
• v kvitanci věřitel uvede jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a
čas, kde a kdy byl dluh splněn
• pokud dlužník požádá o kvitanci, ale věřitel mu ji odmítne dát -> má dlužník
právo plnění odmítnout
• typicky se kvitance může použít např. pokud dlužník splní AACZ pohledávku
po splatnosti a o kvitanci požádá
7. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• k 31.12.2013 se ruší účinnost zákona o pojistné smlouvě a nově je pojistná
smlouva upravena v NOZ -> NOZ přejal z větší části ustanovení zákona o pojistné
smlouvě
• dá se předpokládat, že obsahová část smluv zůstane i po 1. lednu 2014 bez
větších změn
• nutné budou změny u právních ustanovení, jako jsou např. ustanovení o:
• mlčenlivosti a ochraně obchodního tajemství
• smluvní pokutě
• doby trvání či výpovědi smlouvy apod.
• změny se dotknou pouze nových smluv uzavíraných po 1. lednu 2014, staré
smlouvy mohou zůstat nezměněny, nebudou-li změnu požadovat klienti
8. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Obecně pro individuální pojistné smlouvy bude platit obdobný režim jako za
účinnosti zákona o pojistné smlouvě -> velká část ustanovení o vzniku, zániku,
změnách pojištění apod. doznala pouze kosmetické změny
• NOZ zformalizoval institut pojistného zájmu = oprávněná potřeba ochrany před
následky pojistné události:
• NOZ definuje přesně, kdy je pojistný zájem dán a kdy ne
• neměl-li zájemce pojistný zájem a pojistitel o tom při uzavření smlouvy
věděl nebo musel vědět, je smlouva neplatná.
• zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění.
9. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Od 1. ledna 2014 rovněž platí ustanovení o speciálních doložkách ve smlouvě.
• Pokud smlouva bude obsahovat:
• doložky, které lze přečíst jen se zvláštními obtížemi (např. jsou příliš malým písmem),
• doložky, které jsou pro osoby průměrného rozumu nesrozumitelné
• doložky, které odkazují na podmínky mimo smlouvu (tj. VPP)
• -> tyto doložky jsou platné pouze v případě, nezpůsobí-li slabší straně újmu nebo
prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen či že
byla s obsahem a významem doložky seznámena
• Pokud bude smlouva obsahovat doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je
pro to rozumný důvod -> je doložka neplatná.
10. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Oblast likvidace škod dozná od 1. ledna 2014 největších změn.
• Oblast náhrady škody a likvidace událostí je řešena samostatně, proto zde
nastíníme jenom přehled hlavních změn.
• Nově zavedena povinnost nahradit škodu:
• na jmění (tj. na majetku)
• nemajetkovou újmu (např. poškození dobré pověsti, ublížení na zdraví)
• zavedena např. i náhrada při poranění zvířete
• Pokud by smlouva obsahovala omezení nebo vyloučení náhrady nemajetkové
újmy -> k tomuto ustanovení se nepřihlíží.
11. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Hradí se:
• skutečná škoda (tj. to, co z poškozenému ušlo) a
• ušlý zisk
• NOZ významným způsobem upravuje i způsob náhrady majetkové škody:
• upřednostňuje se uvedení do předešlého stavu
• není-li uvedení do předešlého stavu dobře možné nebo žádá-li to poškozený,
hradí se škoda v penězích
• -> je tedy rozhodující, v jaké formě bude chtít náhradu poškozený, pojistitel
musí rozhodnutí poškozeného respektovat.
12. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Při uřčení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a
zohlední se, co poškozený musí k obnovení a nahrazení funkce věci účelně
vynaložit.
• Cena věci je hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích. Cena věci se určí jako cena
obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.
• Mimořádná cena věci se stanoví, má-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím
ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi
věci.
• V mnoha oblastech dochází k posílení postavení poškozeného, např.:
• „Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému
cenu zvláštní obliby.“
13. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou
vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, např. způsobené
dušení útrapy.
• Vznikla-li poškozenému překážka lepší budoucnosti, je nutno nahradit i ztížení
společenského uplatnění.
• Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví se uhradí i:
• duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké
• poskytnutím peněžité náhrady
• Byly zrušeny tabulky s bodovým ohodnocením -> výše náhrady musí být
určena dle zásad slušnosti, předpokládá se ale, že než se ustálí praxe, bude výši
náhrady určovat soud.
14. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Zůstává i nadále speciální stanovení promlčecích lhůt u práva na pojistné plnění:
• Obecná lhůta u práva na pojistné plnění: 3 roky s tím, že počne běžet za
jeden rok od PU, a to i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok vůči
pojistiteli -> tj. zůstává stávající režim 3 + 1
• U životního pojištění: 10 let s tím, že počne běžet za jeden rok od PU, a to i
v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok vůči pojistiteli
• Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději
promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění
vztahuje.
• Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za 10 let
ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
• Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčecí lhůta je 15 let
ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
15. OBČANSKÝ ZÁKONÍK
a jeho dopady
• Zůstává i nadále speciální stanovení promlčecích lhůt u práva na pojistné plnění:
• Obecná lhůta u práva na pojistné plnění: 3 roky s tím, že počne běžet za
jeden rok od PU, a to i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok vůči
pojistiteli -> tj. zůstává stávající režim 3 + 1
• U životního pojištění: 10 let s tím, že počne běžet za jeden rok od PU, a to i
v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok vůči pojistiteli
• Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději
promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění
vztahuje.
• Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za 10 let
ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
• Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčecí lhůta je 15 let
ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
