1. Řekni mi co jíš - já Ti povím kdo jsi…
Kvalita jídla nebo kvalita života
Co je změna?
Co změna znamená?

2. Co vše se okolo nás zrychlilo?
- Komunikace
- Rozhodovaní
- Činy
- Život
- a co my?
Za vším co vyprodukujeme zůstane odpad?

3. Člověk je nejsložitější stroj?
Pokud používáme nekvalitní komponenty vše následující je
nekvalitní
- co třeba naše dálnice 
- co třeba naše jídlo
Lidé jako stroje?
Pokud používáme nekvalitní komponenty ve strojích tak se
brzy opotřebí a začínají se rozbíjet a potřebují servis a nebo
větší péči.
- co třeba špatná nekvalitní nafta
- co třeba naše jídlo

4. Větší nároky, výkony stejný stroj a jaká
výdrž?
• Více poruchovosti
• Více servisních prací
• Více civilizačních chorob
• Více onemocnění
• Více léků
• Více odpočinku
• Více času na regeneraci - WELLNESS
• Čeho získáme více?
Lidé jako stroje?

5. Kdo vydělává na našem zdraví?
Staráme se o něj dobře?
Jaký servis?
Kolik péče?
ANO je čas zamyslet se?
Co vlastně jíme? Jak se stravujeme?
Co naše tělo pohání a jak funguje náš stroj?

6. Co potřebujeme k životu?

7. Voda
Voda, sumárním vzorcem (zároveň však racionálním) H2O, systematicky oxidan[2]
, je
chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Spolu se vzduchem, resp. zemskou atmosférou tvoří
základní podmínky pro existenci života na Zemi. Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá
kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích
: v pevném – led a sníh, v kapalném – voda a v plynném – vodní pára.
Systematicky se nazývá „oxidan“. Častokrát se i v odborné literatuře označuje
jako „dihydrogenmonooxid“ či „oxid vodný“,nebo dokonce jako „kyselina
hydroxylová“. Všechny tyto tři názvy jsou ale chybné: nejedná se ani o oxid,[pozn. 1]
ani o
kyselinu, ale o anorganický[3]
jednojaderný hydrid[4]
(proto končí na příponu „-an“[5]
). Název
oxidan byl užíván již dříve, ale byl to název triviální, systematickým byl ustanoven až od
názvosloví IUPAC 93.[6]
Kromě toho se užívalo a užívá i triviální označení „voda“. Pojem voda se
ale používá i jako označení pro směs, jejímž hlavním základem je právě sloučenina oxidan.
Někdy se oxidan označuje i termínem„destilovaná voda“, ale ani to není správné, protože
destilovaná voda je jen jedním druhem oxidanu (oxidanu získaného destilací).
Podle počtu neutronů v atomu vodíku rozlišujeme lehkou vodu (oba vodíky jsou protia,
strukturní vzorec je 1
H2O), polotěžkou vodu (jeden vodík je protium a jeden deuterium,
strukturní vzorec se dá zapsat jako HDO), těžkou vodu (oba vodíky jsou deuteria, strukturní
vzorec je 2
H2O, ale dá se také zapsat jako D2O; voda vyrobená z těžkých atomů vodíku, v přírodě
se nachází zcela běžně ve směsi s normální vodou v nízké koncentraci, těžká voda sloužila ke
konstrukci prvních atomových reaktorů) a tritiovou vodu (zvána též supertěžká voda, oba
vodíky jsou tritia, strukturní vzorec je 3
H2O, ale dá se zapsat i jako T2O).
http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda

9. Vzduch
Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země - atmosféru - sahající až do výše asi 100 km.
Má vliv na všechny chemické proměny jak v nerostné přírodě respektive v neživé přírodě, tak i
v živých organismech. Prakticky všechny živé organismy (živá příroda) by bez kyslíku z
ovzduší nemohly vůbec existovat. Má i své významné fyzikálně chemické vlastnosti, jedná se
zejména o transport vody neboli koloběh vody v ovzduší. Kromě toho tepelná kapacita
vzduchu udržuje na Zemi teplotu přijatelnou pro život, jinak by na noční straně naší planety
byl mráz několika desítekstupňů, kdežto na denní straně by bylo více než stostupňové horko.
Je také důležitou průmyslovou surovinou. Mimo jiné vzduch (resp. kyslík v něm obsažený)
také slouží k oxidaci paliva ve všech běžných spalovacích motorech, k oxidaci paliva při
výrobě elektrické energie v tepelných elektrárnách, dále při vytápění či ohřevu vody atd.
Vzduch tedy slouží coby druhá (prakticky neviditelná) složka každého běžného fosilního
paliva.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch

11. StravaLidská výživa je závislá na příjmu výživových látek z potravy. Výživové látky, které potřebuje lidský organismus
k získání energie, růstu a obnově buněk,tkání a orgánů, a které přijímá v potravinách, musí obsahovat bílkoviny,
sacharidy, tuky, vitamíny, minerály, vlákniny a vodu.[1]
Energetická hodnotapotravin se obvykle vyjadřuje v
kilokaloriích nebo joulech.
Již v roce 475 př. n. l. prohlásil řecký předsokratovský filozof Anaxagorás, že lidské tělo tráví stravu a dá se tedy
předpokládat existence živin.[2]
Kolem roku 400 př. n. l. řekl Hippokratés: „Ať potraviny léčí a léky vyživují“.[3]
a v
16. století to byl přírodovědec a umělec Leonardo da Vinci, který přirovnal metabolismus k hořící svíčce. V roce
1747 provedl James Lind, lékař námořnictva Britské říše, první vědecký léčebný experiment tím, že podával
citronovou šťávu námořníkovi, jenž trpěl kurdějemi. Přestože kurděje vyléčil, byl tento experiment 40 let
ignorován a teprve v roce 1930, když objevili vědci vitamín C, se zjistilo, že jeho nedostatek byl příčinou kurdějí.
Zakladatel kalorimetrie a termochemie, Antoine Lavoisier, zformuloval v roce 1744 zákon o zachování hmoty a
definitivně vyvrátilteorii flogistonu a objasnil roli kyslíku při spalování a dýchání. V roce 1790 rozpoznal
George Fordyce důležitost vápníku pro životaschopnost organismu, když experimentoval s výživou slepic.
Začátkem 19. století byly rozpoznány základní stavební prvky všech organických sloučenin – uhlík, dusík, vodík a
kyslík – jako primární komponenty potravin a v roce 1816 ukázal François Magendie na experimentu se psy, že
bílkoviny je nepostradatelnou výživovou složkou všech heterotrofních organismů. Význam nitrotělního prostředí a
homeostáze prokázal v roce 1860 Claude Bernard, když objevil, že lidský organismus může ukládatglukózu v
podobě tuku nebo glykogenu a v roce 1897 objevil Christiaan Eijkman, že vitamíny stimulují růst a jsou schopny
léčit choroby. Začátkem 20. století vysvětlili Carl Von Voit a Max Rubner principy kalorické energie u různých
živočichů na základě fyzikálních zákonů a v roce 1906 objevil Frederick Hopkins při experimentálních pokusech s
krysami proteinogenní aminokyselinu tryptofan, která patří mezi esenciální aminokyseliny nezbytné pro přežití
heterotrofních organismů.[4]
V první polovině 20. století bylo objeveno několik vitamínů a provitamínů nezbytných
pro výživu člověka, především k prevenci nemocí, jako jsou kurděje, beri beri, pellagra a křivice.[5]
V roce 1927
objevil Adolf Windaus způsob přeměnycholesterolu na vitamín D3
[6]
a v roce 1928 získal Nobelovu cenu za výzkum
struktury sterolů a jejich vztahu k vitamínům.[7]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A1_v%C3%BD%C5%BEiva

13. Je ve vaší stravě vše co si myslíte?
VITAMINY vs MINERÁLY
KALORIE vs TUKY
Naše tělo potřebuje kromě vitamínů přijímat z potravy také minerální a stopové prvky, které si tělo
nedokáže samo vytvořit. Minerály hrají významnou roli pro náš metabolismus, zvláště při regulaci a kontrole
metabolických pochodů a také aktivují funkce hormonů a enzymů, redukují cholesterol v těle, podporují
látkovou výměnu v našem těle a pokud je jich ve stravě nedostatek, mohou se objevit zdravotní potíže. Minerály
tvoří v těle asi 4 % naší váhy.
Mezi minerály a stopové prvky se řadí vápník, hořčík, fosfor, sodík, draslík, železo, síra, zinek, selen, křemík,
chrom, jód, fluor, měď, mangan, kobalt, Bór a další.
Důležité je, v jakém poměru se tyto minerály v těle vyskytují, protože v některých případech může být jejich
nadbytek pro tělo toxický (selen, hliník).
Vitamíny jsou nezbytnou součástí našeho těla. Existuje 13 základních typů vitamínů, získáváme je z potravy
a každý z nich hraje důležitou úlohu v určitém odvětví, je proto třeba doplňovat všechny druhy vitamínů, aby náš
organismus mohl dobře fungovat a byl chráněný vůči různým onemocněním. Vitamín A například na
zrak, vitamíny B-komplexu pro naše nervové funkce, vitamín C je především vynikajícím antioxidantem a
posilovačem našeho imunitního systému, vitamín D pro správný vývoj kostí a zubů, vitamín E pro celkovou
imunitu a nervový systém, vitamín F je základní složkou pro tvorbu buněčných membrán a vitamín K ovlivňuje
srážlivost krve.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch
Získáme vše potřebné ve stravě co jíme?

14. Všichni víme, že zdraví je ta nejvyšší hodnota, kterou máme.
Společnost Agel skloubila zdraví s byznysem – nabízí vynikající produkty, které slouží k
posílení zdraví a skvělé obchodní možnosti, které se zcela odlišují od všech současných.
Toto jsou základní věci pro úspěch! Společnost AGEL spadá do kategorie Welness, což je
oblast, která má roční obrat přesahující 80 miliard Eur a každým rokem se zvyšuje.
Také jedinečný nový odměňovací systém způsobil, že do společnosti vstoupila řada
největších světových obchodníků, kteří v ní vidí skvělou příležitost.
AGEL vstoupil aktivně i na český trh a nachází se v té nejlepší situaci. Český trh se zrovna
otevřel a stačí se podívat, čeho všeho už Agel dosáhl na světové úrovni, aby bylo jasné,
jaká příležitost se nám v tomto okamžiku nabízí.
Kompenzační plán Agelu je jednoduchý, mimořádně motivující a výnosný. Lidé si tak
mohou vytvořit nejen skvělý výdělek navíc, ale také vyznamný zdroj příjmů, kterých lze
dosáhnout i prací na částečný úvazek.
Pro ty, jež plně využijí tuto příležitost, se tak nabízí velmi zajímavé možnosti.
Máte štěstí, že jste ve správný čas na správném místě, tedy věc, která se stává velmi
zřídka…

15. Všichni víme, že zdraví je ta největší hodnota, kterou máme!Všichni víme, že zdraví je ta největší hodnota, kterou máme!

16. Technologie Gelceuticals – Suspenzní gel přesně jak si přála matka příroda
Představte si, že by bylo možné dokonale smíchat hrst lesních plodů. Co myslíte,
že by z té směsi vzniklo? Nebyla by to tableta. Ani šťáva. Vznikl by gel.
Vnímejte změnu, chcete se dozvědět více?

17. Vnímejte, ochutnejte změnu.
…změna jste VY a Vaše rozhodnutí…