Přednáška v Pražském lingvistickém kroužku, Praha, 19. listopadu 2012.

1. SÉMIOTIKA BUDOUCNOSTI
VÍT GVOŽDIAK vit.gvozdiak@upol.cz
Sémiotická skupina ČSKI semiotickaskupina.cz
Katedra obecné lingvistiky FF UP oltk.upol.cz

2. Current state of semiotics is not very good.
[...] Everyone – without any special education
– can use semiotics (as a word) ... trying to do
something.
Boris Uspenskij (Rozhovor s Ingou Külmojou),
Tartu Summer School of Semiotics 2011.

5. Everyone is more or less in agreement on the
existence of this process of signifying, and
the nature of the elements on which it is
based. But in the perspective of a generalized
semiotics, the different types of sign are
“more or less significant” so that it becomes
difficult to make out the limits of their field.
Pierre Guiraud: Semiology. London – Henley – Boston: Routledge – Kegan Paul 1975.

6. WHAT DO SEMIOTICIANS DO?
1 collect, document and systematically catalogue
semiotic resources – including their history
2 investigate how these resources are used in speci#c
historical, cultural and institutional contexts, and how
people talk about them in these contexts – plan them,
teach them, justify them, critique them, etc.
3 contribute to the discovery and development of new
semiotic resources and new uses of existing semiotic
resources
Theo van Leeuwen: Introducing Social Semiotics. London – New York: Routledge 2005.

7. SÉMIOTIKA BUDOUCNOSTI
(1) institucionální
(2) terminologická (znak)
Culler, Jonathan: The Pursuit of Signs. London – New York: Rouledge 1981/2001.
Bernard, Je$: Signs, Conviviality, and the Future. 10 Theses (příspěvek na 8. kongresu IASS/AIS,
Lyon 2004). <http://jgalith.univ-lyon2.fr/Actes/articleAsPDF/
BERNARD_Finale_pdf_20061022124150>.

8. I can assure you confidently that the future
will be like the past. [...] I must add that while I
am sure the future will be like the past, I am
not sure in just what way it will be like the
past. No matter what happens, the future will
be in some way like the past.
Nelson Goodman: Seven Strictures on Similarity. In: Problems and Projects. Indianapolis:
Bobs-Merrill 1972.

9. Lze si tedy představit vědu, která studuje život
znaků v životě společnosti. [...] Nazveme ji
sémiologie [...]. [...] Protože zatím neexistuje,
nelze říci, čím bude; má však právo na
existenci a její místo je již předem vytyčené.
Ferdinand de Saussure: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia 1996. [orig. 1916]

10. DĚJINY SÉMIOTIKY
Jakobson, Roman: Coup d´oeil sur le développement de la sémiotique. Bloomington:
Indiana University Publications 1975.
Eschbach, Achim – Trabant, Jürgen (eds.): History of Semiotics. Amsterdam –
Philadelphia: John Benjamins Publishing Company 1983.
Todorov, Tzvetan: Theories of the Symbol. Ithaca: Cornell University Press 1984.
Wellbery, David E.: Lessing's Laocoon: Semiotics and Aesthetics in the Age of Reason.
Cambridge: Cambridge University Press 1984.
Eco, Umberto – Marmo, Constantino (eds.): On the Medieval Theory of Signs.
Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins Publishing Company 1989.
Clarke, D. S.: Sources of Semiotic. Readings with Commentary from Antiquity to the
Present. Carbondale – Edwardsville: Southern Illinois University Press 1990.
Deely, John: Four Ages of Understanding. Toronto – London – Bu$alo: Toronto
University Press 2001.
Rosen#eld, Sophia A.: A Revolution in Language. The Problem of Signs in Late Eighteenth-
Century France. Stanford: Stanford University Press 2001.
Deely, John: Augustine & Poinsot: The Protosemiotic Development. Scranton: University
of Scranton Press 2009.
[...]

11. ZÁKLADY MODERNÍ SÉMIOTIKY
(1) (proto)historie
(2) otcové zakladatelé (Peirce, de Saussure)
Univerzalita moderní sémiotiky
je založena na univerzalitě
retrospekce.

12. UNIVERZALITA
Sémiotika redukuje dějiny ve prospěch
struktury.
Ricouer, Paul: Čas a vyprávění II. Kon#gurace ve #ktivním vyprávění. Praha: OIKOYMENH 2002.
Generalizace (lingvistického) strukturalismu (de
Saussure), univerzální logika (Peirce),
syntetičnost (Augustin), univerzální nástroj
(Morris)

13. TRADICE JAKO BUDOUCNOST
Sémiotika je/byla postavena na autoritách.
Jakmile autority zmizí, zmizí i sémiotika.
Danesi, Marcel: Rozhovor s Ingou Külmojou. Tartu Summer School of Semiotics 2011. <http://
blog.ut.ee/podpress_trac/web/1232/3/Danesi-interview.mp3>
Sémiotika = tradice – autority

14. TRADICE JAKO BUDOUCNOST
Artikulace a procesualizace tradičních konceptů
(literární, #lmová, hudební, vizuální ... sémiotika)
Sémiotika jako „an instrument of sciences“,
Morris, Charles: Foundations of the Theory of Signs [International Encyclopedia of Uni#ed Science
1 (2)]. Chicago: University of Chicago Press 1938.
tj. sémiotika jako metoda.

15. META-SÉMIÓZA JAKO KRITÉRIUM
„[M]eta-analysis across disciplines is extremely
rare in the sciences, and the role of semioticians
in this respect is crucial.“
Bouissac, Paul: Semiotics and the Science of Memory. Paper presented at the conference on
Semiotics and the European Heritage (Dresden, 1999). <http://www.semioticon.com/
people/articles/Semiotics%20and%20the%20science%20of%20memory.htm>.
Viz též Sonneson, Göran: Semiotics Inside-Out and/or Outside-In. How to Understand
Everything and (with Luck) In,uence People. Revue Signata 2. Annales des Sémiotiques /
Annals of Semiotics. Liège : Presses Universitaires de Liège 2011, s. 315–348.

16. No forms of semiotics […] can exist other than
as a critique of semiotics.
Julia Kristeva: Semiotics: A Critical Science and/or a Critique of Science. In: The Kristeva
Reader. New York: Columbia University Press 1986. [orig. 1969]

17. BOHUŽEL
mezi sémiotiky neexistuje žádná shoda v tom, co
a jak mají dělat; neexistuje ani žádný společný
(meta)jazyk.
Tarasti, Eero: Rozhovor s Ingou Külmojou. Tartu Summer School of Semiotics 2011 <http://
blog.ut.ee/podpress_trac/web/1232/2/Tarasti-interview.mp3>.

18. NA.TĚSTÍ
sémiotika nemusí být redukována na univerzální
a koherentní jazyk či metodu.
Sémiotika je permanentní proces
rekontextualizace, není to meta-analýza, ale
spí/e transanalýza.

19. SÉMIOTIKA JAKO VĚDA
Kritika univerzality retrospekce – kritika
unverzality sémiotiky:
„[W]hether the price paid for the birth of
semiotics is not too high“?
Todorov, Tzvetan: Theories of the Symbol. Ithaca: Cornell University Press 1982, s. 58.
„[A] general theory of sign must avoid
glottocentrism.“
Petrilli, Susan: Ten theses for the future anterior of semiotics. <http://www.susanpetrilli.com/PDF/
Ten%20theses%20for%20the%20future%20anterior%20of%20semiotics.pdf>
Srov. Deacon, Terence: The Symbolic Species. The Co-Evolution of Language and the Brain. New
York: Norton 1997, zejm. s. 52n.

20. GLOBÁLNÍ SÉMIOTIKA
nikoli univerzální a neutrální,
Srov. např. Posner, Ronald: Post-modernism, post-structuralism, post-semiotics? Sign theory
at the #n de siècle. Semiotica 183, 2011, s. 9-30.
nýbrž síťová.
„[T]herʼs magic in the web of it“
Othello (akt 3, scéna 4)
(1a) The criterial mark of all life is semiosis
(1b) Semiosis presupposes life.
Sebeok, Thomas A.: Global Semiotics. Bloomington – Indianapolis: Indiana University Press 2001, s.
10.

21. GLOBALITA
jako kultura?
 konvergence sémiotiky a antropologie
(a kulturálních studií, médiologie etc.)
Kultura je příli/ přeceňovaný koncept.
Viz např. Sperber, Dan: Explaining Culture. A Naturalistic Approach. Oxford: Blackwell
Publishers 1996.
Globální sémiotickou hranicí je prostředí.

22. GEOSÉMIOTIKA
je „the study of the social meaning of the
material placement of signs in the material
world“.
Scollon, Ron – Scollon, Suzie Wong: Discourses in Place. Language in the Material World.
London – New York: Routledge 2003, s. 110.
Teorie umístění značek, cedulí a nápisů
s ohledem na jejich materiální kvality (velikost,
font...) a transkulturnost
Viz též Blommaert, Jan – Huang, April: Semiotic and spatial scope: Towards a materialistic semiotic.
Working Papers in Urban Language & Literacies 62. London: King's College London 2010.

23. UMWELT
(1) Sémiotická povaha objektů v prostředí není
těmto objektům inherentní.
(2) Samo toto prostředí není univerzální, nýbrž
species-speci#c, tj. pre-artikulováno percepčním
ústrojím.
Jakob von Uexküll
A Foray into the Worlds of Animals and Humans. Minneapolis – London: University of Minnesota
Press 2010. [orig. 1934]
Srov. např. Deely, John: Umwelt. Semiotica 134, 2001, s. 125–135.

24. SÉMIÓZA
je způsob orientace v Umweltu.
Sémiotika je nauka o sémióze
jakožto orientaci v Umweltu.

25. UMWELT A INNENWELT
Organismus jako subjekt
Innenwelt: soubor reprezentací zku/eností
s prostředím
„The #rst task of research on such environments
[Umwelt] consists in seeking out the animalʼs
perception signs and, with them, to construct
the animalʼs environment. “
von Uexküll, Jakob 1934/2010, s. 53.

26. VON NEUMANNOVA SONDA
je vesmírné plavidlo interagující s prostředím
(kovy, nerosty, těžba) a se svou základnou.
Sebe-replikace:
(1) přístup k součástkám
(2) algoritmus pro vytvoření repliky
von Neumann, John: Theory of Self-Reproducing Automata. Urbana – London: University of Illinois
Press 1966.

27. MEZE GLOBÁLNÍ SÉMIOTIKY
prostředí + subjekt
Sémióza = von Neumannova sonda jako
ne-náhodný a rekurentní proces interpretace
rozpoznatelných prvků Umweltu
„Meaning is the child of physics.“
Wheeler, John Archibald: Bits, quanta, meaning. In: Giovanni, A. et al. (eds.) Problems in
Theoretical Physics. Salerno: Salerno University Press 1984, s. 123.
Srov. též Kristeva, Julia: Semiotics. A Critical Science and/or a Critique of Science. In: Moi, T. (ed.)
The Kristeva Reader. New York: Columbia University Press 1986, s. 75–88. [orig. 1969]

28. ALIQUID STAT PRO ALIQUO
Znak je něco, co může stát za něco úplně jiného
(než bychom mohli očekávat).
Bernard, Je$: Signs, Conviviality, and the Future. 10 Theses.
Strukturální model znaku (formání elegance)
vs
Dekódovací schopnosti (psychological truth)
García, Erica C.: Grasping the Nettle: Variation as Proof of Invariance. In: Waugh, L. R. – Rudy, S.
(eds.) New Vistas in Grammar: Invariance and Variation. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins
Publishing Company 1991, s. 33–59.

29. ČISTÁ, MODERNÍ SÉMIOTIKA
Znakové funkce
jsou formálně elegantní, imanentní,
anti-psychologické a reduktivní,
resp. nejsou ani „v“ subjektu, ani v Umweltu.
 univerzální strukturální sémiotika,
hyperstrukturalismus
Znak není reprezentace (Morris, Peirce).

30. SUBJEKT A ZNAKY
(1) Existenciální sémiotika
Tarasti, Eero: Existential Semiotics. Indiana: Indiana University Press 2001.
Hirsch, Richard: Language as re,ective experience. Semiotica 182, 2010, s. 215–228.
Petrilli, Susan - Ponzio, Augusto: Transcendence and alterity: On life, communication, and
subjectivity. Semiotica 184, 2011, s. 229–250.
Duits, Rufus: Tarasti’s existential semiotics: Towards a functional model. Semiotica 192, 2012, s.
577–603.
(2) Kognitivní sémiotika
sémióza a kognice?

31. SÉMIÓZA A KOGNICE 1
Sémiotika studuje znaky.
Kognitivní věda studuje reprezentace, resp.
procesy, nemá teorii znaku.
Srov. Sonneson, Göran: The meaning of meaning in biology and cognitive science: A semiotic
reconstruction. Sign Systems Studies 34, 2006, s. 135–213.
(1) Kognitivní vědu lze podřadit sémiotice.
Elmar Holenstein: Interview. In: Benatti, R. (ed.) Scripta Semiotica 1. Frankfurt/M. – Berlin – Bern –
New York – Paris – Wien: Peter Lang 1992, s. 133–150.
(2) Interdisciplinarizace (sémiotika jako věda)
Sonneson, Göran: Here comes the semiotic species: Re,ections on the semiotic turn in the
cognitive sciences. In: Wagoner, B. (ed.) Symbolic Transformation. The mind in movement through
culture and society. London - New York: Routledge 2010, s. 38–58.

32. SÉMIÓZA A KOGNICE 2
Sémióza a kognice jsou procesy spjaté (pokud ne
totožné).
Brandt, Peer Aage: Toward a Cognitive Semiotics. In: Fastrez, P. (ed.) Recherches en
Communication 19. Dossier Cognitive Semiotics. Louvain: Université catholique de Louvain 2004, s.
1–13.
Daddesio, Thomas C.: On Minds and Symbols. The Relevance of Cognitive Science for Semiotics.
Berlin – New York: Mouton de Gruyter 1995.
Zlatev, Jordan: What is cognitive semiotics? SemiotiX 6, 2011 <http://www.semioticon.com/
semiotix/2011/10/what-is-cognitive-semiotics/>.

33. ZNAK JAKO SCHÉMA
Schéma je
abstraktní reprezentace elementárních
časoprostorových interakcí mezi entitami
derivované z percepce
rekurentní napříč doménami (např. inkluze)
Thom, René: Mathematical Models of Morphogenesis. Chichester: Ellis Horwood 1983.

34. KOGNITIVNÍ PERSPEKTIVA
Znak není produktem modulárního generátoru,
který je imanentní a existuje na nějakém
nespeci#kovaném místě vně lidského
organismu.
Viz Bundgaard, Peer – Stjernfelt, Frederik: Logic and cognition. In: Cobley, P. (ed.)
The Routledge Companion to Semiotics. London - New York: Routledge 2010,
s. 57–73.

35. KOGNITIVNÍ MODEL SÉMIÓZY
Terenzi, Graziano: Semiosis in cognitive systems. Semiotica 171, 2008, s. 131–162.

36. IKÓN, INDEX, SYMBOL
Jaké je plausibilita této typologie?
Daddesio, Thomas C.: On Minds and Symbols. The Relevance of Cognitive Science for Semiotics.
Berlin - New York: Mouton de Gruyter 1995.
(1) Ikón
(2) Index (předchozí symbolická generalizace)
(3) Symbol  schéma

37. IKÓN, INDEX, SYMBOL
Sonneson, Göran: Here comes the semiotic species: Re,ections on the semiotic turn in the
cognitive sciences. In: Wagoner, Brady (ed.) Symbolic Transformation. The mind in movement
through culture and society. London - New York: Routledge 2010, s. 38–58.
Podobnost a soumeznost jsou přítomné v/ude v
Umweltu, ale neutvářejí znak.
FIRSTNESS
SECONDNESS
THIRDNESS
PRINCIPLE
Iconicity
--
--
GROUND
Iconic ground
Indexical ground
Symbolic ground
SIGN
Iconic sign
Indexical sign
Symbolic sign

38. SÉMIOTIKA (MJ. KOGNITIVNÍ)
„Tradiční“ a kognitivní sémiotika nejsou
konkurenční směry, spí/e se opírají jeden
o druhý.
Kognitivní perspektiva jako impulz pro
empirické/experimentální ověřování.

39. RADIKÁLNÍ KOGNITIVISMUS?
Není kognitivistická kritika strukturálních
a behaviorálních modelů pouze transpozicí
těchto konceptů do kognitivního slovníku?
Symbol Grounding Problem
Harnad, Stevan: The Symbol Grounding Problem. Physica D 42, 1990, s. 335–346.
systematičnost (kognitivní, ani strukturální) není
sama o sobě zárukou úspě/né orientace v
Umweltu

40. KOGNITIVNÍ TYP
primární sémióza (percepce)
úspě/ná identi#kace prvků Umweltu
privátní (kognitivní) návod pro úspě/nou
referenci
Eco, Umberto: Kant and the Platypus. Essays on Language and Cognition. San Diego – New York –
London: Hartcourt 1999, s. 130n.

41. EVOLUCE KT
9–13 měsíc: znaková funkce (dvojí asymetrie)
14–19 měsíc: intencionalita/komunikace
Srov. DeLoache, Judy S. – Burns, Nancy M.: Early Understanding of the representational function
of pictures. Cognition 52, 1994, s. 83–110.
20–27 měsíc: konvencionalita (iconic/indexical
ground mizí)
od 28 měsíce: systematičnost
Zlatev, Jordan - Andrén, Mats: Stages and transitions in children’s semiotic development. In:
Zlatev, J. et al. (eds.) Studies in Language and Cognition. Newcastle: Cambridge Scholars 2009, s.
380–401.

42. KT NEJSOU DOSTATEČNÉ  JO
Úspě/ná sémióza nemusí být výsledkem
privátních KT
Jádrový obsah
komunikační homologizace
Intersubjektivní, tj. veřejné vyjasnění základních
rysů prvků Umweltu
Eco, Umberto: Kant and the Platypus. Essays on Language and Cognition. San Diego – New York –
London: Hartcourt 1999, s. 136n.

43. JO A ÚSPĚ.NÁ SÉMIÓZA
Účastnící komunikace kooperují na návodech
úspě/né orientace.
Znakové funkce jsou interlokuční.
Roberts, Gillian L. – Bavelas, Janet Beavin: The Communicative Dictionary: A Collaborative Theory
of Meaning. In: Stewart, J. (ed.) Beyond the Symbol Model. Re&ections on the Representational
Nature of Language. Albany: State University of New York Press 1996, s. 135–160.

44. JO A ÚSPĚ.NÁ SÉMIÓZA
(1) K nerozporné referenci je v komunikaci
potřeba stále méně slov
Clark, H. H.: Referring as a colaborative process. Cognition 22, 1986, s. 1–39.
(2) Zásadně niž/í schopnost overhearer
identi#kovat referent
Schober, M. – Clark, H. H.: Understanding by addressees and overhearers. Cognitive Psychology 21,
1989, s. 211–232.
(3) Arbitrárnost je výsledkem komunikační
kooperace
Fay, Nicolas – Garrod, Simon – Roberts, Leo: The #tness and functionality of culturally
evolved communication systems. Philosophical Transactions of the Royal Society B 363, 2008,
s. 3553–3561.

45. JO A ÚSPĚ.NÁ SÉMIÓZA
(4) Trvanlivost znaků v médiu nemá vliv na
utváření komunikační shody, má ale vliv na
kompozicionalitu komunikátů (dvojí artikulace)
Galantucci, Bruno - Kroos, Christian - Rhodes, Theo: The e$ects of rapidity of fading on
communication systems. Interaction Studies 11, 2010, s. 100–111.

46. A NAPŘ. DAL.Í
Slovník vs encyklopedie
Marconi, Diego: Lexical Competence. Cambridge – London: MIT Press 1997.
Modelling Systems Theory
Sebeok, Thomas A. – Danesi, Marcel: The Forms of Meaning. Modeling Systems Theory and Semiotic
Analysis. Berlin – New York: Mouton de Gruyter 2000.
[...]

47. SÉMIOTIKA
BUDOUCNOSTI
JE
GLOBÁLNÍ
MEDIÁLNÍ
EXPERIMENTÁLNÍ

48. GLOBÁLNÍ
a. pokračující artikulace autorit + interdisciplinární
b. sémioetika a globalizace
c. předpokladová (vs bez-předpokladová)
PŘEDPOKLADOVÁ
(UMWELT / VON NEUMANNOVA SONDA)
a. biosémiotika a metajazyky přírodních věd
b. antroposémiotika
MEDIÁLNÍ A KOGNITIVNÍ ANTROPOSÉMIOTIKA
a. sémiotické modely kognice
b. kognitivní modely sémiózy
EXPERIMENTÁLNÍ
a. dětská sémióza
b. Komunikační kooperace

49. DĚKUJI.
vit.gvozdiak@upol.cz