1. Argumentační text
Environmentální problematika úzce souvisí s činností pedagogů – jak budoucích, tak i stávajících.
Každý učitel by měl mít na paměti ochranu přírody a svým svěřencům by měl vštěpovat, jak důležité
je se o okolní přírodu zajímat, na co je třeba dbát, jaké aspekty mohou přispět ke zlepšení či zhoršení
stavu prostředí.
Výběr vhodného názvu práce byl snadný, nadpis hned na první pohled prozrazuje, jaká problematika
bude probírána a kterého regionu se týká.
Klíčová slova
Environmentální problematika, ochrana přírody, Bystřice pod Hostýnem
Anotace
Seminární práce „Podhostýnský mikroregion“ je svým obsahem zaměřena na environmentální
problematiku zvoleného regionu.
V úvodu je upřesněna poloha regionu, v které části České republiky se nachází. Nechybí ani výčet
jednotlivých obcí, které do Podhostýnského mikroregionu patří.
Následují informace, jak je na tom region s půdními typy, lesními porosty, kvalitou ovzduší, vodními
toky, či zásobami pitné vody.
Regionální environmentální problematika
Podhostýnský mikroregion
1. Lokalizace
Podhostýnský mikroregion se nachází v severní části Zlínského kraje v okolí Svatého Hostýna.
Mimojiné se může pochlubit četnými kulturními i přírodními hodnotami. Přirozeným hospodářským a
správním centrem regionu a zároveň obcí s rozšířenou působností je město Bystřice pod Hostýnem se
zámkem (přestavěn z původní tvrze). V předzámčí bystřického zámku se nachází Informační centrum,
kde je možno informovat se o všem turistických atraktivitách regionu a o kulturních událostech.
Bystřice pod Hostýnem leží na úpatí Hostýnských vrchů, na rozhranní tří krajů – Valašsko,
Haná a Záhoří. Díky své poloze se může pyšnit bohatou kulturní a společenskou rozmanitostí. Udržují
se zde staré zvyky a lidové tradice, v jednotlivých okolních obcích funguje pestrá spolková činnost.
K regionu dále patří i okolní vesnice: Blazice, Brusné, Chomýž, Chvalčov, Jankovice, Komárno,
Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice
Celková rozloha mikroregionu je 168,21km². Založen byl v roce 1999 a jeho vznikem byl
vytvořen základ pro rozvoj spolupráce členských obcí. [1]

2. Obrázek - Podhostýnský mikroregion
2. Půda a půdní reliéf
Nachází se zde několik typů půd. V jižní až jihozápadní části území města Bystřice pod
Hostýnem se na geologickém podloží tvořeném flyšovými bezkarbonátovými až karbonátovými
pískovci vyskytují půdy typu pelické černice. Na sprašových hlínách jsou pak v jihovýchodní části
katastru města hnědozemě. S rostoucí nadmořskou výškou a změnou podloží (flyšové až silně
karbonátové břidlice) se pak objevují kambizemě. [2]
3. Vody
3.1 Vodní toky a rybníky
V okolí Bystřice pod Hostýnem pramení nebo městem protékají následující řeky: Bystřička,
Černý potok, Mlýnský potok a Korzárský potok. Nejvýznamnější z nich je řeka Bystřička. Pramení na
území obce Chvalčov a je levostranným přítokem řeky Moštěnky. Jedná se o malý vodní tok, jehož
plocha povodí činí 25km². V Bystřici pod Hostýnem činí šířka říčky asi 2m.
Na území města Bystřice pod Hostýnem se nachází 12 rybníků, některé jsou ve vlastnictví
města, jiné ve vlastnictví soukromých osob. Nejvýznamnější z nich jsou rybníky Obora I, II a III a
Rybníky na Belidlech.
3.2 Studánky a prameny
V Bystřici pod Hostýnem a v blízkém okolí můžeme nalézt hned několik studánek a pramenů
s nezávadnou pitnou vodou. Mezi nejznámější patří Hurbanova studánka, pramen u Vodní kaple na
sv. Hostýně, studánka Fr. Táborského a Fr. Ondrúška.
3.3 Zásobování vodou

3. Obce bývají zásobeny především z vlastních zdrojů (studny, jímací zářezy). Město Bystřice
pod Hostýnem je připojeno na skupinový vodovod Holešov. Jihovýchodní část – lokalita „Lázně“je
připojena na tzv. Hostýnský vodovod.
3.4 Kanalizace a odpadní vody
V mikroregionu jsou vybudovány následující čističky odpadních vod (dále už jen ČOV):
Bystřice pod Hostýnem (napojena i obec Chvalčov), Rusava (kaly se odvážejí na další zpracování do
Holešova), Loukov (Kořenová ČOV).
Obce, které ještě čištění odpadních vod vyřešeno nemají, vybudování ČOV nebo alespoň
připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV plánují. Jedná se především o obce Osíčko,
Chomýž, Jankovice, Komárno a Mrlínek.
4. Ovzduší
Kvalita ovzduší, především její narušení, představuje problém celosvětového měřítka.
Důsledky znečištění mohou mít negativní vliv na zdraví obyvatelstva, zvířat, rostlin i půdy.
Asi největším problémem znečišťování ovzduší v Podhostýnsku je silniční doprava, přesněji řečeno
výfukové plyny. Městem Bystřice pod Hostýnem procházejí frekventované tranzitní komunikace, na
několika místech se dokonce kříží. Město je zatěžováno dopravou, jejími negativními produkty (hluk,
exhalace).
Může se ale projevovat i dálkové znečištění ovzduší z Přerova a Valašského Meziříčí, a to
v obdobích, kdy vanou větry příslušných směrů.
5. Lesy
Lesní porosty se nachází na 70% výměry území přírodního parku Hostýnské vrchy.Nachází se
zde lesní vegetační stupně dubobukový, bukový a jedlobukový (který převažuje).
5.1 Doubravy
Vyskytují se v nadmořské výšce 220 – 400m. Původní buk lesní, který se vyskytoval v tomto
společenství, již bohužel vymizel. V současné době se v Doubravách vyskytují změněná společenstva
pařezin, především dub s habrem obecným, bříza bělokorá a lípa. Do porostů byla často nevhodným
způsobem vnášena borovice, či smrk ztepilý, což způsobuje degradaci a rozvrácení původního
osazení..
5.2 Bučiny
Buk lesní má na většině území optimální podmínky pro růst, jeho porost tedy zaujímá největší
plochu. Vyskytují se od přibližně 350 do 680m n.m.

4. 5.3 Jedlové bučiny
Vyskytují se ve vyšších polohách Hostýnských vrchů.
Jako méně rozšířená společenstva označujeme olšiny, jaseniny a javořiny (do 400m n.m.)
Od konce 19.století dochází k výsadbám smrku. Tyto porosty často trpí řadou škodlivých
činitelů a jsou ekologicky velmi málo stabilní. Setkat se můžeme i s výsadbou borovice lesní a
modřínu opadavého.
Na okrajích smíšených lesů můžeme ojediněle nalézt jabloň lesní a hrušeň polničku, jalovec
obecný, hloh. Kolem toků se vyskytují olše lepkavé, vrba bílá a střemcha obecná.
Státní podnik Lesy ČR s.p. – lesní správa Bystřice pod Hostýnem v současnosti usiluje o vyšší
zastoupení původních dřevin. [3]

5. Použitá literatura
[1] Podhostýnský mikroregion [online] [2013-01-06] dostupný z :
http://www.podhostynsko.cz/index.php?main_m=zakladni_informace
- informace jsou objektivní
- text není komerčně zaměřen
- text obsahuje aktuální informace
- hloubka a šířka obsažené tématiky dostatečná
- text je důvěryhodný a odborně kvalitní
[2] Portál města Bystřice pod Hostýnem [online] [2013-01-06] dostupný z:
http://www.mubph.cz/clanek.php?id=262
- autor textu uveden
- text obsahuje odbornou terminologii
- hloubka a šířka obsažené tématiky dostatečná
- informace jsou objektivní
- text není komerčně zameřen
[3] SVAČINA, T., HRADÍLEK, Z. a kol. Příroda Hostýnských vrchů. 1.vyd. Chvalčov:
Českomoravská sdružení pro ochranu přírody. 2007. 127s. ISBN 978-80-254-0101-9
- autor textu uveden
- text je strukturován pomocí podnadpisů a odstavců
- informace jsou přesné, objektivní
- autor textu je erudovaný v tématu článku
- hloubka a šířka obsažené tématiky dostatečná