1. Hospodářská politika státu – subjekty
HPS jako teoretická disciplina
zkoumá cíle, které stát sleduje, a nástroje sloužící k dosažení těchto cílů.
Praktická HPS
je souhrn cílů a opatření státu, kterými stát ovlivňuje národní
hospodářství – ekonomiku státu.
2. Základní funkce státu
Funkce právní jistoty a bezpečí:
tvorba právního systému a zajištění jeho fungování
tvorba zákonů, zajištění jejich dodržování, zajištění vymahatelnosti práva,
zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti,
Funkce sociální:
zabezpečení potřeb občanů v oblasti veřejných statků a služeb,
vytvoření nutné sociální sítě, transfery obyvatelstvu, důchodový systém,
řešení nezaměstnanosti, rodiny s dětmi atd.
Funkce hospodářská:
vytváření podmínek pro úspěšné podnikání a činnost podnikatelských subjektů,
stanovení pravidel hospodářské soutěže, zajištění jejich dodržování,
správná fiskální a monetární politika,
mezinárodní politika, rozvíjení mezinárodních obchodních vztahů,
zadávání státních zakázek, účast v podnicích (zejména strategického významu)
3. Nositelé hospodářské politiky státu
Nositeli HPS jsou instituce a orgány, jejichž prostřednictvím plní stát
své funkce.
Při naplňování svých funkcí vykonává v horizontálním členění:
moc zákonodárnou,
moc soudní,
moc výkonnou.
Nositelé HPS
Parlament – výkon moci zákonodárné
Soudy – výkon moci soudní
Vláda a jí řízené instituce – výkon moci výkonné
Česká národní banka
4. Parlament – výkon moci zákonodárné
schvaluje zákony, schvaluje mezinárodní smlouvy, vyslovuje důvěru
vládě apod.
Má dvě komory: poslaneckou sněmovnu a senát.
Poslanecká sněmovna:
200 poslanců volených na 4 roky.
Podmínka pro zvolení – občan ČR, věk 21 let.
Poměrový systém, počet mandátů politických stran poměrem podle platných hlasů.
Pro získání poslaneckých mandátů minimální hranice pro politické strany 5 % hlasů.
Senát:
81 senátorů volených na 6 let.
Podmínka pro zvolení – občan ČR, věk 40 let.
Volby – většinový systém voleb.
Každé 2 roky se volí 1/3 senátorů.
5. Zánik mandátu
Během funkčního období nelze poslance ani senátora odvolat.
Mandát zaniká:
smrtí poslance nebo senátora,
uplynutím volebního období,
vzdáním se mandátu,
rozpuštěním poslanecké sněmovny,
odepřením složení slibu,
vznikem neslučitelnosti funkcí.
6. Zákonodárná iniciativa
Zákonodárnou iniciativou se rozumí právo podávat návrhy zákonů.
Zákonodárnou iniciativu má:
každý poslanec či skupina poslanců,
senát,
vláda,
zastupitelstva krajů.
7. Průběh legislativního procesu
u běžných zákonů
Poslanecká sněmovna:
podání návrhu zákona, projednání ve výborech, v poslanecké sněmovně v 1-3. čtení
schvalování zákona – zákon je schválen nadpoloviční většinou přítomných poslanců.
Minimálně musí být přítomna 1/3 tj. nejméně 67 poslanců. Postoupí zákon do senátu.
Senát:
Zákon projedná a schválí nebo vyjádří vůli nezabývat se zákonem nebo nechá
uplynout 30denní lhůtu k projednání.
V těchto případech se předá prezidentovi k podpisu.
Nebo podá pozměňovací návrhy či návrh zamítne a vrátí zákon do PS.
Poslanecká sněmovna znovu hlasuje o navrženém zákonu.
Buď schválí pozměňovací návrhy (nadpoloviční většinou přítomných poslanců)
Nebo schvaluje původní návrh. Minimální počet pro schválení je 101 hlasů.
Je-li zákon schválen, předá se prezidentovi k podpisu.
Prezident:
buď podepíše zákon nebo zákon odmítne podepsat. Zákon se vrací do PS k novému
schválení. Minimální počet pro schválení je 101 hlasů.
Zákon nabývá platnosti nejdříve uveřejněním ve Sbírce zákonů.
8. Soudy – výkon moci soudní
Soudy jsou nezávislé.
Nezávislost soudu je zajišťována:
soudce je jmenován bez časového omezení,
nelze jej odvolat nebo přeložit bez jeho souhlasu.
Výjimky stanovuje zákon, prakticky pouze z kárných důvodů na základě rozhodnutí
kárného soudu.
Podmínky jmenování soudce:
absolvování VŠ právnické,
absolvování přípravné služby justičního čekatele včetně vykonání zkoušky,
věk minimálně 25 let.
9. Soudní pravomoci a druhy soudů
Druhy soudní pravomoci:
civilně – právní: rozhodování sporů o právo mezi stranami (FO a PO)
trestně – právní: ochrana společnosti rozhodováním o vině a trestu
správně – právní: přezkoumání rozhodnutí vydaných správními orgány
ústavně – právní: rozhodování o ústavnosti zákonů a zákonnosti právních předpisů.
Druhy soudů podle stupňů:
soudy I. stupně: obvodní, městské, okresní
soudy II. stupně:krajské
soudy III. stupně: vrchní, pro Čechy – Praha, pro Moravu – Olomouc
soud IV. stupně: nejvyšší soud – Brno
Ústavní soud
orgán ochrany ústavnosti. Má 15 soudců, jmenováni prezidentem ČR na 10 let. V čele
ústavního soudu předseda + místopředsedové.
10. Vláda a jí řízené instituce – výkon moci výkonné
Nejvyšší výkonný orgán státu, hlavní tvůrce aktuální hospodářské politiky státu.
Skládá se z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů.
Vláda je odpovědná poslanecké sněmovně.
Předsedu vlády jmenuje prezident republiky na základě výsledků voleb a na jeho
návrh pak jmenuje ostatní členy vlády (ministry) a pověřuje je řízením ministerstev
nebo jiných úřadů.
Vláda rozhoduje o zásadních otázkách celostátního významu. Vláda rozhodnutí
přijímá formou usnesení vlády.
Usnesení vlády musí schválit nadpoloviční počet všech členů vlády a zavazuje
všechny její členy, ministerstva a další orgány státní správy.
Vláda si zřizuje k podpoře své činnosti své poradní a pracovní orgány složené z
členů vlády a dalších odborníků.
Mimo vládu existuje celá řada úřadů a ústavů, podléhajících jednotlivým
ministerstvům, např. Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce,
Hlavní hygienik, Česká školní inspekce atd.
11. Česká národní banka
ČNB je nezávislá právnická osoba, uskutečňuje monetární politiku státu.
V čele guvernér ČNB, 2 více guvernéři, 4 členové bankovní rady.
Jmenuje je prezident ČR na dobu 6 let.
Hlavní cíl ČNB – zajištění stability měny.
Základní úkoly:
uskutečňuje monetární politiku státu,
je cedulovou bankou – vydává bankovky a mince,
řídí peněžní oběh, platební styk, zúčtování bank,
vykonává bankovní dohled nad bankovní činností v ČR.