1. K tématu mě přivedla myšlenka, která napadla mého otce. Častokráte tvrdil, že lidé se chovají
jako virus (název práce), obsadí a ničí, dokud vše není zničeno. Tato myšlenka mě už poprvé
velice nadchla, když jsem ji probíral s přáteli, přitakávali mi, a když jsem přidal základní
argumentaci, souhlasili. Protože studuji filosofii a tohle mi připadalo jako zajímavá myšlenka,
rozhodl jsem se toto téma zpracovat.
Lidstvo jako virus
Pohančeník Vladimír
Všichni se představíme, jak vypadá člověk, co má ale společného s něčím menším než je
buňka? Viry jsou nejjednodušší organismy. Sami buňku nemají, a proto nejsou schopné se
rozmnožovat, růst, dělit se, opatřovat nebo ukládat energii. Všechny viry obsahují
nukleonovou kyselinu, která je držitelem genetické informace (DNA nebo RNA). To určuje
program činnosti buňky a nepřímo i celého organismu. Pro vir je podstatné se dostat ke
správné buňce, k takové, která jim nabízí správné podmínky pro život. Např. RNA-viry
potřebují ke svému množení enzym, schopný replikovat RNA. Některé z nich si již hotový
enzym mohou přinést s sebou. Další viry mohou žít s buňkou v symbióze a replikovat se při
jejím buněčném dělení. Jiné žijí jako parazité, mohou své RNA přepsat na DNA a začlenit ho
do DNA hostitele (př. virus HIV, původce nemoci AIDS). Tato schopnost, sjednotit 2
genomy, má jasný evoluční význam. Pokud je nový gen užitečný, tělo ho přebere a nově
vzniklé DNA předá i potomstvu. Jako u každého kroku evoluce, přizpůsobivější se s novým
genem lépe srovnají, součást přirozeného výběru. Tělo se proti virům i jiným cizorodým
látkám brání imunitním systémem. Ten by měl stejně jako antivirus v počítači, zabránit
napadení buňky. Avšak existují viry, které se jako první postarají o imunitní systém, než se
začnou „nápadně“ šířit. Záleží pouze na tom, kdo pomyslný souboj vyhraje.
Kromě velikosti jsou zde i další rozdíly. Viry nemají pět smyslů jako my, ale jistým
způsobem dokáží zjišťovat chemické sloučeniny z povrchu buněk. Tímto způsobem zjišťují,
zda je pro ně buňka příhodným místem. Naše smysly využívají podobné chemické vlastnosti.
Nemají schopnost myšlení, protože jim chybí mozek, ale přesto si poradí s využitím „výkonné
inteligence genomu“, jak to nazval evoluční biolog Frank Ryam. Z toho vyplývá, že na rozdíl
od nás nemají možnost volby, v tom co dělají, protože nemají žádnou morálku. Mají pouze
jediný úkol, nutnost rozmnožovat se.
Virus se ale nemůže rozmnožovat bez hostitelské buňky. A pokud si představíme naší
planetu jako buňku, tak se ani člověk nemůže rozmnožovat, bez jejího využití (mohla by
vzniknout otázka, co rozmnožování na palubě vesmírné lodi? Zde sice buňka pro samotné
rozmnožování není za potřebí, ale 1. nejenže vesmírná loď je naším produktem, ale 2. pro
život takto vzniklého viru je zapotřebí hostitelské buňky pro dočerpání životadárných zdrojů).
Celý vesmír by potom byl jakýmsi složitým organismem, složeného především z buněk. Vím,
že toto už jsou dosti složité téma, protože si zde hraji s myšlenkou, kde ve „střední“ sféře
žijeme my, využívaje Zemi pro přežití a můžeme býti kdykoli napadeni malinkatými viry,
nebo imunitním systémem. Ve „vyšší“ sféře existuje nám neznámý organismus, který nutně
2. nemusí být a pracovat stejně jako náš, ale nějak podobně. I vesmír má své zákony a pravidla.
Už jsme zjistili, že vznikl Velkým třeskem a vypočítali jsme, že opět zanikne Velkým
krachem (i my jsme se narodili a opět zemřeme). Když se zahledíme do mikroskopů na
„nižší“ sféru, nalezneme viry, vesele obývající buňky. Víme, že jsou napadány imunitním
systémem, ale co když i ony ve svém životě zápasí s něčím ještě mnohonásobně menším, tak
titěrným, že to nemůžeme spatřit na žádném sebelepším mikroskopu?
Z tohoto pohledu jsou viry na mnohem lepší úrovni, než jsme jako virus my. Existuje
mnoho smrtících druhů, které ohrožují lidský život. My jsme se zatím nedokázali ani
přesunout na jinou buňku. Natož pak být schopni porazit imunitní systém a před zánikem
hostitele (Velký krach) ho zcela opustit, změnit. Blíží se ale nová doba.
Lidská rasa (jako virus) se uchytila, právě na jedné, pro nás známé planetě. Na té, kde pro
ni byli vhodné podmínky pro život. Zde se zrodila a žila dlouhou dobu v symbióze. Když byl
virus dostatečně silný, začal vládnout a rozmnožovat se obrovským tempem. Za posledních
200 let se populace zvýšila 7x a stále stoupá. Dnes se uvažuje o zřízení stanic na Měsíci, nebo
na Marsu, nových koloniích. Právě růst populace a omezenost planety nás nutí rozšířit své
území, a pokud nenalezneme planetu, která pro nás má dostatečné podmínky pro život,
využijeme našich dovedností, abychom jinou, méně vhodnou, planetu upravili tak, aby BYLA
obyvatelnou. Chováme se jako virus, protože jsme virem.
Co tato myšlenka, může přinést do budoucnosti? Jako lidstvo ovládáme zatím jednu buňku.
V celém organismu, se může nalézat jiný, odlišný virus (třeba námi předpokládaná rasa
mimozemšťanů). Od toho bychom nemuseli být ohroženi, dokonce bychom se s ním mohli
naučit žít v symbióze. Co nás ohrožovat bude, je imunitní systém (který se může projevit,
jako makrofág, jenž pohltí nakaženou buňku). A nejjednodušší způsob naší zkázy je zničit si
životodárnost původní buňky. Pokud se stále budeme chovat, jako parazitický virus a ne ten
symbiotický a budeme si ničit naši planetu, tak se zničíme sami. My na rozdíl od viru máme
svědomí a morálku. Můžeme se změnit, formovat, zacházet s tím co máme s rozmyslem,
protože to nemusíme mít věčně. Tím nechci říci, přestaňme se chovat jako virus, protože to by
bylo proti naší přirozenosti, ale naučme se žít s buňkou v symbióze, nebo je naším jediným
východiskem rychlý vývoj a přizpůsobení se životu někde jinde.
Anotace:
Článek řeší podobnost lidstva a viru. Nejprve se autor snaží nastínit, jak vlastně vir vypadá a
jak se chová. Potom na společných rysech s člověkem, dokázat tuto domněnku. Uznává, že
mezi nimi jsou i rozdíly, ale podobnosti převažují. Přidává také myšlenku vesmíru jako formy
nějakého organismu. Z tohoto pohledu, by se člověk skutečně jevil jako případný virus. Na
závěr se snaží poukázat na možnosti, které z textu vyplývají a jaké jako virus máme. Věci,
které už dávno děláme, z nichž jednu bychom měli omezit a tu druhou podpořit.
Klíčová slova: virus, buňka, člověk, organismus, imunitní systém, vesmír, evoluce
3. Zdroje:
RYAN, Frank. Viry: hrozba našeho času : po stopách nových vražedných nemocí od současnosti do
budoucnosti. Překlad Pavel Toman. Praha: Práh, 1998, 388 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-858-0967-2.
(- kvalitní naučná publikace, zabývá se tématem Viry, napsaná evolučním biologem (člověkem, který
má blízko k tématu), shoduje se s tím, co mi řekla wikipedie, další rozšiřující informace)
KUBIŠTA, Václav. Obecná biologie: úvodní učební texty biologie pro 1. ročník gymnázií. 2. vyd. Praha:
Fortuna, 1996. Učebnice. ISBN 80-7168-325-6.
(- naučná kniha, zabývá se absolutními základy „Virů“, také organismy a základy biologie obecně, pro
1. Ročník gymnázia – sepsaná pro studium, schváleno ministerstvem školství)
RYAN, Frank. You are half virus. New Scientist [online]. 30. 1. 2010, č. 2745 [cit. 2013-01-05].
Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/detail?sid=8282f5e5-8717-4051-8dca-
af97148059ff%40sessionmgr14&vid=1&hid=18&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a
9h&AN=48135217
(- nalezl jsem tento článek na Metalibu, napsaná evolučním biologem (člověkem, který má blízko k
tématu), již jsem měl od stejného autora možnost číst i knihu, zajímavosti o virech, publikováno
v časopisu New Scientist)
Virus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-
[cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Virus
Makrofág: Funkce makrofágu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Makrof%C3%A1g
Světová populace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2001- [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:World-
Population-1800-2100.png
(- všechna tři témata (virus, makrofág, světová populace) nalezena na jedná webové stránce,
wikipedie je dosti ověřená el. encyklopedie, informace se mi shodují s informacemi získanými
z ostatních knih, články zde uvedené se odkazují na další knihy a zdroje z kterých je zde čerpáno,
s případnými problémy stránek, bych se mohl zeptat přímo správců a ti by mi potom pomohli vyřešit
případný problém)
