1. Jsou na sebe vzájemně připraveni?
Mgr. MgA. Mariana Koutská
mariana.koutska@gmail.com
Knihovny a
neslyšící čtenáři
2. Úvod
Mariana Koutská
2010 Výchovná dramatika pro neslyšící (JAMU)
2010 Speciální pedagogika: surdopedie a znakový jazyk (MU)
Výzkum: Začlenění kulturních institucí do vzdělávání neslyšících
žáků ZŠ
Kulturní instituce (knihovny) v českém kurikulu
Neslyšící žáci ZŠ a jejich vztah ke knihovnám
Jak si učitelé představují spolupráci s knihovnami?
Přístupnost českých knihoven pro neslyšící
Příklady dobré praxe
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
3. Knihovny ve vzdělávání
neslyšících
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
Vzdělávací
oblast
Literární
výchova
Informační a
komunikační
technologie
Člověk a jeho
svět
Očekávané výstupy
1. stupeň
• vyhledává informace
• formuluje názory na
umělecké dílo
• vyhledává informace
na portálech, v
knihovnách a
databázích
• využívá archivů,
knihoven jako
informačních zdrojů
pro pochopení
minulosti
Očekávané výstupy
2. stupeň
• vyhledává informace
• formuluje dojmy z
četby
-- --
Návštěva knihovny ano -- ano
4. Výzkumné šetření
Začlenění kulturních institucí do vzdělávání neslyšících
Dotazníkové šetření v šesti školách pro sluchově postižené
žáci 1. a 2. stupně ZŠ
učitelé ZŠ pro sluchově postižené
Praha-Radlice, Praha-Holečkova, Brno, Plzeň, České Budějovice,
Valašské Meziříčí
Dotazníkové šetření v českých knihovnách
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
8. Co se ti v knihovně líbí a co ne?
„Líbí se mi knihy o
princeznách. Mám ráda
knihovu.“
„Mám ráda časopisy (Bravo) a
kreslené pohádky.“
„Mám rád čtení o mrtvolách.“
„Líbí se mi, protože mám ráda
jazyk, chodit do knihovny,
vědět, co se stalo.“
„Knihovna je nuda.“
„Nemám ráda slova, věty, text.
Protože nemám písmena.“
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
9. Co by si přály děti?
„V knihovně by měl být tlumočník.“
„Čtení ve znakovém jazyce.“
„Aby knihovníci uměli znakový jazyk.“
„Chtěl bych hry a noc v knihovně.“
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
11. Co by si přáli učitelé?
Vytvoření tlumočené prohlídky knihovny.
Vytvoření série her v průběhu celé prohlídky.
Vytvoření speciálního projektu, na kterém by
spolupracovaly děti neslyšící s dětmi z běžné
školy.
Rozvoj motivace žáků ke čtení.
Udělat z knihovny místo, které budou děti brát
jako přirozený prostor pro trávení volného času.
Možnost sebevzdělávat se.
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
26. Současný stav
Kulturní instituce ve vzdělávání neslyšících
▶ Z 15 knihoven, které cílí i na neslyšícího čtenáře. Pouze 4
organizují speciální aktivity častěji než jednou do roka.
▶ Pouze 3 knihovny organizují speciální program pro neslyšící děti.
▶ Častěji jsou zaváděna opatření týkající se zaměstnanců (školení,
kurz znakového jazyka, zaměstnání neslyšícího lektora).
▶ Úroveň technických opatření je minimální.
▶ Minimum institucí spolupracuje s odborníky na problematiku
sluchového postižení.
▶ Hlavním faktorem ovlivňujícím míru integrace kulturních institucí
do vzdělávání neslyšících žáků ZŠ jsou lidské a finanční zdroje a
neznalost problematiky sluchového postižení.
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
27. June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
medicínský a kulturní přístup
kultura & kultura
28. Kulturní politika v EU
všeobecná vs. menšinová kultura
„Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života své komunity,
těšit se z umění, sdílet a užívat výdobytků technického pokroku.“
Všeobecná deklarace lidských práv, článek 22 a 27
„Osoby s postižením mají nárok na rovnoprávnou účast na kulturním
životě.“
Úmluva o právech osob s postižením, článek 30
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
„Osoby s postižením mají nárok, rovnoprávně s ostatními, na uznání a
podporu jejich specifické kultury a jazykové identity, včetně znakových
jazyků a kultury Neslyšících.“
Úmluva o právech osob s postižením, článek 30
„Znakové jazyky by měly být uznány jako projev kulturního bohatství.“
Evropská charta pro regionální a minoritní jazyky, s. 182
38. Pôles sourds
OPATŘENÍ
neslyšící zaměstnanec, slyšící zaměstnanci vybavení ZJ
znalost pravidel o komunikace u všech zaměstnanců
použití on-line tlumočení
webové stránky s videem ve ZJ nebo využití youtube a vimeo
http://www.dailymotion.com/video/xxyv76_6-avril-2013-a-16h-paris-chaptal-75-spectac
UX7aMSuAug0
KNIHOVNICKÉ FONDY
knihy a slovníky ve ZJ, o ZJ
publikace o sluchovém postižení, o kultuře Neslyšících a specializované edice
speciálně zaměřené časopisy
upravené elektronické materiály
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
39. Pôles sourds
SPECIÁLNÍ PROGRAM
bilingvní pohádky
ADAPTOVANÝ KULTURNÍ PROGRAM
konference, diskuze, semináře, přednášky týkající se problematiky
tlumočení akcí profesionálními tlumočníky
SPOLUPRÁCE S ORGANIZACEMI
z komunity Neslyšících
organizací pro sluchově postižené, nedoslýchavých apod.
se školami
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
45. June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
http://www.dailymotion.com/video/xt3a7w_animaux-en-mouvement-e-book-a-vivre-avec-le-corps_animals#.UX7caCuAug2
46. Doporučení
Rozvíjet přístupnost pro osoby se specifickými
nároky a pro jazykové a kulturní menšiny, která se
může stát obohacením pro všechny.
Využívat stávajících možností a možnosti konzultace
s externími organizacemi.
Zapojení neslyšících externistů.
Začít dávat světu najevo, co nabízíme/ co bychom
chtěli vidět tak, aby se kulturní instituce: „staly
místem, kam neslyšící spontánně napadne zajít
strávit volný čas a třeba se setkat se slyšícími.“
June 28, 2013Mgr. MgA. Mariana Koutská
ZJ a kultura Neslyšících: CZ výjimečně, SWE v předmětu ZJ a Pohyb a Drama pro Neslyšící Kultura ve školských zákonech: přímo vypsaná ve francouzském kurikulu Kulturní instituce: v očekávaných výstupech na konci ZV by děti měly mít za sebou zkušenost s návštěvou KI, ale jinak je to pouze na učitelích
knihovně jsme si povídali ve škole 17, doma 10 za zabávnou návštěvu považovalo 18 dětí.
28 žáků 2. stupně prohlásilo, že ví, co je to knihovna. Pouze 18 to vědělo správně. Knihovna je zaměňována za obchod s knihami, knihou nebo místem, kde jsou vystavené různé věci jako sochy, obrazy, nábytek apod. Návštěvu knihovny v naprosté většině případů děti absolvovaly se svým učitelem. Pouze v pěti případech s rodiči. Městskou knihovnu navštívilo jen 18 dětí.
knihovně jsme si povídali ve škole 17, doma 10 Knihy umí podle svých slov v knihovně vyhledávat 19 dětí.
9 neslyšících a 31 slyšících, naprostá většina ženy. Většinou několikrát do roka, 3 učitelé jednou týdně. Návštěva městské knihovny. Většinou vlastní výklad a tlumočení, 4x objednání tlumočníka za školu. V naprosté většině případů vyšel první podnět k pravidelné spolupráci od školy. Učitelé hledají informace sami, informováni institucí bývají minimálně.
Patří neslyšící žáci ZŠ mezi cílovou skupinu? Jaká opatření na úrovni lidských zdrojů instituce zavedly s cílem zpřístupnit knihovnu neslyšícím žákům? Jaká technická opatření knihovny zavedly pro lepší přístupnost pro neslyšící žáky? Spolupracují knihovny se školami pro sluchově postižené? Spolupracují knihovny s organizacemi sluchově postižených? Jaké jsou nejvýznamnější překážky pro vzájemnou spoluráci mezi knihovnami a školami pro sluchově postižené?
Naprostá většina knihoven má méně než 20 neslyšících čtenářů ročně. Pouze 2 mezi 20 a 50 čtenáři. Podobné je to i u neslyšících dětí. Nicméně s touto návštěvností je spokojeno 31 knihoven. Z 15 knihoven se 11 zaměřuje i na dětského neslyšícího čtenáře. Akce nejčastěji: prohlídka knihovny ve znakovém jazyce, divadelní představení nebo přednáška o problematice neslyšících, pouze 1x čtení tlumočené do ZJ, tvůrčí dílna pro neslyšící, beseda pro neslyšící děti MŠ,
Žádné workshopy vedené neslyšícími lektory. Žádné divadelní představení ve znakovém jazyce.
10 knihoven má mezi svými zaměstnanci osobu zodpovědnou za přístupnost osob se specifickými nároky.
5 knihoven zavedlo nějaká tato opatření.
3 knihovny zavedly technická opatření
LORM, Unie Neslyšících, Svaz neslyšících a nedoslýchavých, Bezbariérová knihovna SKIP, Planeta neslyšících.
nevhodné prostory, nevyškolený personál
Pravidelný program: čtení ve ZJ, přednášky, poezie
BUDE DROBNĚ UPRAVENO!!!
Město s velkou menšinou Neslyšících: MŠ, dvě ZŠ, SŠ, gymnázium, VŠ obory, Deaf Studies (švédský znakový jazyk 2. nejpoužívanější jazyk ve městě). Klasická práce knihovníka. Sbírka.
Knihovna ve čtvrti s velkým výskytem neslyšících + IVT (Divadlo neslyšících): 2 školy pro sluchově postižené, silná komunita, přirozené centrum.
Zásadní role knihoven pro sociální a kulturní integraci neslyšících do společnosti. Contes sur tes doigts.
Zásadní role knihoven pro sociální a kulturní integraci neslyšících do společnosti. Contes sur tes doigts.
Knihovna ve čtvrti s velkým výskytem neslyšících + IVT (Divadlo neslyšících): 2 školy pro sluchově postižené, silná komunita, přirozené centrum.
Přístupnost pro osoby se sluchovým postižením. Přístupnost pro osoby s kompenzačními pomůckami (se sluchadly): indukční smyčka. Osoba ovládající znakový jazyk