1. Obsah
1. Argumentace ....................................................................................................... - 2 -
2. Anotace ............................................................................................................... - 2 -
3. Klíčová slova ...................................................................................................... - 2 -
4. Eva Kantůrková a její tvorba............................................................................ - 2 -
Životopis ................................................................................................................... - 2 -
Tvorba Evy Kantůrkové ......................................................................................... - 3 -
5. Seznam literatury ................................................................................................ - 5 -
6. Obrázek s vizualizací ......................................................................................... - 7 -

2. 1. Argumentace
Protože studuji mimo jiné také český jazyk, vybrala jsem si jako téma pro
závěrečný úkol část mé seminární práce z Teorie literatury, která byla na téma Eva
Kantůrková a její tvorba. Název je tedy jasný – Eva Kantůrková a její tvorba. Tuto autorku
jsem si vybrala především kvůli Smuteční slavnosti, která patří mezi mé oblíbené knihy.
2. Anotace
V seminární práci, která nese název Eva Kantůrková a její tvorba, se autorka práce
zaměřuje na život a dílo známé české spisovatelky. První část je věnovaná stručnému
životopisu Evy Kantůrkové. Čtenář se tak dozví, že Eva pochází ze spisovatelské rodiny,
takže v psaní byla jistě podporována. Zbylé části jsou věnované její tvorbě. Kantůrková
psala nejen knihy, ale také časopisecké články, které publikovala v několika časopisech a
v samizdatu. Některé její texty se dočkaly také filmového zpracování.
3. Klíčová slova
Eva Kantůrková, tvorba Evy Kantůrkové, samizdatová literatura
4. Eva Kantůrková a její tvorba
Eva Kantůrková je autorkou, jejíž díla patří ke klenotům české samizdatové prózy.
Životopis
Tato pražská rodačka se narodila 11. května 1930 manželům Sílovým. Vyrůstala ve
spisovatelské rodině. Otec Jiří Sílový byl levicovým novinářem a matka Bohumila psala
knížky pro děti. Proto není divu, že i Evu lákalo psaní. Odmaturovala na dělnické
-2-

3. přípravce a poté vystudovala filozofii a historii na Filozofické fakultě Karlovy univerzity
v Praze. Dvakrát se provdala. Poprvé za komunistického novináře a spisovatele J. Šterna,
se kterým má dva syny Ivana a Jana. Její druhý manžel, Jiří Kantůrek, byl známý jako
novinář a televizní publicista. Eva Kantůrková je za svého života velice aktivní. Stala se
tajemnicí ČSM na Strojní fakultě ČVUT, kde působila až do roku 1958. Známá je také
v období normalizace jako signatářka a mluvčí Charty 771. Bezpochyby ji velmi ovlivnila
událost, která se přihodila na počátku 80. let. V roce 1981 byla totiž obviněna
z podvrácení republiky2 a následně zatčena a uvězněna. Propustili ji v březnu 1982 a to
bez soudu. Trestní stíhání proti ní však bylo zastaveno až v prosinci 1989. Krátce po
propuštění působila jako poslankyně a členka předsednictva ČNR. Od roku 1990 je
členkou v různých politických a odborných organizacích. I později zastávala řadu
veřejných funkcí.
Tvorba Evy Kantůrkové
Jak jsem již zmínila v úvodu, Eva Kantůrková vyrůstala ve spisovatelské rodině.
Začínala jako novinářka. Svými články přispívala do deníků Rudé právo a Práce a do
časopisů Literární noviny, Plamen, Kulturní tvorba nebo Film a doba. V 70. a 80. letech
publikovala v samizdatových a exilových periodikách a sbornících: Listy (Řím), Svědectví
(Paříž), Obrys (Mnichov) nebo Rozmluvy (Londýn). Později od roku 1989 píše články a
prózy do literárních časopisů Tvar, Literární noviny nebo Nové knihy. V samizdatu vydala
spoustu textů. Mezi ně můžeme zařadit drama Člověk v závěsu (1977), Sen o zlu (1977),
Fejetony 1976-1980, Dvanáct rozhovorů (1980) nebo Sešly jsme se v této knize (1980) ad.
1 Charta 77 vznikla v roce 1977. Je to neformální československá občanská organizace, která kritizovala
nedodržování lidských a občanských práv.
2Důvodem zatčení bylo zahraniční vydání knihy rozhovorů Sešly jsme se v této knize a zadržení kamionu se
zakázanou literaturou.
-3-

4. Dovolím si vybrat pár knih z její tvorby. Její knižní prvotina nese název Jen tak si
maličko povyskočit a byla vydaná v roce 1966. Je to sbírka psychologických povídek. Další
knihu vydala o dva roky později, tedy v roce 1968, pojmenovanou Smuteční slavnost, kterou
později také přepracovala pro stejnojmennou filmovou verzi. Asi nejznámější knihou Evy
Kantůrkové je ale Přítelkyně z domu smutku, která vyšla v roce 1984 v Kolíně nad Rýnem.
Zde vychází ze svých osobních zážitků z ruzyňské vazby, kde byla v 80. letech vězněna za
podvrácení republiky. Můžeme si povšimnout, jak autorka popisuje osudy žen za mřížemi,
sociální problémy lidí na okraji společnosti a také jak zvládá zobrazit povahy
popisovaných postav. Podle této knihy byl natočen i čtyřdílný stejnojmenný seriál, který
od roku 1992 vysílala Česká televize. Hlavní roli paní Marty si tehdy zahrála Ivana
Chýlková. V knize Černá hvězda, která byla vydána v samizdatu v roce 1977, můžeme
sledovat morální podtext, kdy umírající komunistický publicista bilancuje nad svým
životem. Podobně laděný je román Pán věže publikovaný v roce 1979, který navíc obsahuje
i kapku fantaskního střetnutí současnosti a evangelní tradice. Vypráví o zemřelém
prominentním spisovateli, který se během svého života pokoušel napsat knihu o Kristovi.
Bohužel marně. Eva Kantůrková se pustila také do faktografického životopisu našeho
největšího reformátora Jana Husa (1991). Dalším směrem, který autorka zkusila, byla
psychologická próza, která analyzuje ženské a mužské povahy. Sem můžeme zařadit
Zahradu dětství jménem Eden (1998). Nejsi (2000) můžeme zařadit mezi sebereflexivní prózu.
Autorka se v této knize vyrovnává s manželovou smrtí. Eva Kantůrková napsala také
mnoho filmových scénářů ke svým prózám (Smuteční slavnost – v hlavních rolích Jaroslava
Tichá a Josef Somr, Člověk v závěsu – hlavní roli si zahrál Jan Hrušinský nebo Přítelkyně
z domu smutku – v hlavní roli Ivana Chýlková).
V textech Kantůrkové můžeme nalézt dvě hlavní hodnotové veličiny. První z nich
je „hodnota autentičnosti citového života ženy od dětských a dívčích spontánních tužeb až po milostnou
-4-

5. tematiku zralé ženy k ženatému muži.“ 3 Druhou linii tvoří zájem o mravní celistvost lidské
osobnosti. Kantůrková nemoralizuje ale spíše naopak. V některých jejích prózách
popisuje povahy a osudy svých hrdinů s humorem (např. v knize Pozůstalost pana Ábela).
Na rozdíl od ostatních autorů, kteří se také zabývali vězeňskou tematikou,
Kantůrková zůstala věrná psychologické próze. Ve svých textech se autorka snažila podat
obraz „niterného rozměru života svých spoluvězeňkyň.“4 Díky tomu, že se snaží vystihnout jejich
charakterové a povahové rysy, můžeme si zcela reálně představit tyto postavy stojící na
okraji společnosti. Kantůrková vydala také soubor několik esejí, které jsou věnované
výrazným osobnostem české společnosti (V. Černý, M. Šimečka, J. Zvěřina aj.). V těchto
esejích může čtenář objevit její subjektivní pohled na své osobní i občanské zkušenosti a
názorového vývoje před i po listopadu 1989.
Jak už jsem několikrát naznačila, že Evu Kantůrkovou spolu s Milanem Kunderou,
Pavlem Kohoutem, Josefem Škvoreckým nebo Ludvíkem Vaculíkem řadíme do
samizdatové literatury. Samizdatová literatura jsou vlastně ineditní knihy. Byly to
především knihy autorů, které nevyhovovaly tehdejší politické situaci u nás. Eva
Kantůrková spolupracovala s edicemi Petlice, Kvart nebo s Edicí Expedice.
5. Seznam literatury
1. DOLEJŠÍ, P. Školní slovník českých spisovatelů – 331 českých spisovatelů od počátků
písemnictví do současnosti. 3. vyd. Humpolec: Pavel Dolejší, 2003. 287 s. ISBN 80-86480-27-5.
2. JANOUŠEK, P. a kol. Dějiny české literatury 1945-1989 – III. díl, 1958-1965. 1. vyd.
Praha: Nakladatelství Academia, 2008. 692 s. ISBN 978-80-200-1583-9.
3 Menclová, E. Slovník českých spisovatelů. 2. vyd. Praha: Libri, 2005, s. 321. ISBN 80-7277-197-5.
4 Tamtéž, s. 365.
-5-

6. 3. JANOUŠEK, P. a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945 – I. díl, A-L. 1. vyd.
Olomouc: BRÁNA, 1995. 792 s. ISBN 80-85946-16-5.
4. MENCLOVÁ, E a kol. Slovník českých spisovatelů. 2. vyd. Praha: Libri, 2005. 822 s.
ISBN 80-7277-197-5.
5. POLÁČEK, J. a kol. Průhledy do české literatury 20. století. 1. vyd. Brno:
Akademické nakladatelství CERM, 2000. 308 s. ISBN 80-7204-162-2.
6. Smuteční slavnost (1969). Filmová databáze [online]. 2003 [cit. 2012-05-01].
Dostupné z: http://www.fdb.cz/film/24683-smutecni-slavnost.html
7. PEŇÁS, Jiří. Lidský faktor Evy Kantůrkové. Lidovky.cz [online]. 12. 1. 2012 [cit.
2012-12-30]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/lidsky-faktor-evy-kanturkove-d21-
/ln_kultura.asp?c=A120111_160107_ln_kultura_btt
Citace 1-5 považuji za důvěryhodné zdroje, jelikož se jedná o odborné
slovníky. Všechny uvedené knihy obsahují informace týkající se života nebo díla Evy
Kantůrkové. Jelikož jsem čerpala z těchto knih volně přístupných ve studovně PdF MU,
jsem si jistá, že udávají pravdivé informace. Pravdivost informací v jednom slovníku lze
ověřit kontrolou ve slovníku druhém. Navíc zde můžeme najít odkazy na další publikace,
které se věnují, v mém případě, Evě Kantůrkové. Tyto odkazy mi pomohou v další práci.
Odkaz na webovou stránku (citace č. 6) jsem vybrala, abych doložila existenci
filmového ztvárnění prózy napsané Evou Kantůrkovou. Jedná se pouze o informace o
filmu se stručnou anotací. I v tomto případě se jedná o oficiální web, který umožňuje
koupi DVD filmů. Proto by měly i zde být pravdivé informace. Na této stránce se nachází
také datum premiéry, délka filmu, herecké obsazení a další. Toto může přiblížit divákovi
film a díky komentářům popř. hodnocení si tak může každý udělat vlastní názor na film.
-6-

7. Poslední zdroj pochází z elektronického článku, který byl publikovaný na
stránkách lidovky.cz. Jiří Peňás zde představuje poslední knihu od Evy Kantůrkové
s názvem Nečekej, až zajde slunce!. Nepíše pouze o této knize, ale shrnuje celou tvorbu či
hlavní myšlenku všech textů publikovaných Evou Kantůrkovou. Lidovky nepatří mezi
bulvární články, proto informace čerpané z tohoto webu jsou pravdivé.
6. Obrázek s vizualizací
Odkaz na vytvořenou grafiku, kterou jsem pomocí printscreanu zkopírovala
(http://www.dipity.com/Leni361418/Tvorba-Evy-Kant-rkove_1/ )
-7-