1. V uplynulém semestru jsem měla zapsaný povinný předmět Hospodářské dějiny. Jedna
z kapitol přibližovala příčiny a dopad Velké hospodářské krizi ve 30. letech. Kapitola mě
zaujala, ale nedočetla jsem se v ní podrobnější informace, jak tato krize probíhala na území
Československa. Proto jsem se rozhodla využít příležitosti a sepsat danou problematiku v této
závěrečné práci. Definování tématu bylo tudíž snadné. V kombinaci s probíranou látkou a
mým zájmem byl název práce jasný.
Anotace
Text pojednává o dopadech Velké hospodářské krize v Československu. Nejdříve jsou krátce
naznačeny možné příčiny krize a také je uvedeno zjevné epicentrum celosvětové katastrofy.
Další odstavec krátce srovnává rozdílná data počátku a konce Velké hospodářské krize
v Československu oproti ostatním státům světa. Následující části práce se zabývá hlavními
dopady světového propadu na průmysl, nezaměstnanost, a zemědělskou výrobu. V posledním
odstavci textu jsou nastíněna možná řešení československé vlády se snahou nastartovat a
obnovit zpět všechny sektory ekonomiky. Také jsou zde uvedeny oblasti, které přispěly
celkovému nastartování československé ekonomiky.
Klíčová slova
Velká hospodářská krize, ekonomika, Československo, hospodářství, pokles, průmysl,
nezaměstnanost, zemědělství, produkce

2. Velká hospodářská krize v Československu
Světová ekonomika ve dvacátých letech prosperovala. Počátkem třicátých let avšak
padla do dlouhé a hluboké krize, z toho důvodu si krize zasloužila přívlastek „velká“. Známá
je také jako Světová hospodářská krize nebo Velká deprese. Kořeny krize bychom mohli
hledat ve Spojených státech Amerických, které v té době hrály úlohu nejsilnější ekonomiky a
byly zároveň tahounem celého světového hospodářství. Hlavním impulzem krize byl propad
na americké burze 24. října známý pod pojmem Černý pátek. Nebyla to pouze jedna příčina,
která vyvolala takovou celosvětovou katastrofu. Krizi přispěl také propad mezinárodního
obchodu, zadlužení domácností, pokles celkové spotřeby, špatná zemědělská situace,
v neposlední řadě také hospodářská politika a mnoho dalšího.1
Krize zasáhla všechny státy světa, avšak s rozdílnými daty. Také délka a hloubka
jejího trvání se lišila u každého státu. Československo krize zasáhla v posledním čtvrtletí roku
1929. Následná obnova československé ekonomiky by mohla být datována do druhého
čtvrtletí 1933. Nejvíce zasaženými zeměmi bylo převážně Německo, Polsko a USA.
Československo bylo čtvrtou nejpostiženější zemí světa. Tento fakt je také patrný, když
porovnáme počátky postupného obnovování světových ekonomik. Například Švédsko,
Argentina, Japonsko nabralo síly téměř o rok dříve. 2
Průmyslová výroba byla zasažena již v roce 1930 a poklesla o celých 40%. Tento
obrovský propad byl způsoben klesající poptávkou ze zahraničí, prudkým nárůstem
dovozních cel a i nižší produktivitou práce okolních států, což se vcelku projevilo snížením
exportů z Československa. Jelikož je československý průmysl exportně orientován, pokles
výroby měl proto značně negativní dopad. V některých odvětvích však byl pokles ještě
markantnější. Například v textilnictví pokles činil 59,2%, sklářství 42,2% . Jisté oživení
průmyslové výroby nastalo v roce 1935. Ani v roce 1937 však nebylo stále dosaženo
předkrizové úrovně. Průmyslová výroba dosahovala 96,3% úrovně z roku 1929. Příčiny
tohoto nepříznivého vývoje nespočívaly jen v neschopnosti československé ekonomiky.
Velkou roli hrály zhoršující se zahraničněpolitické vztahy a ohrožení demokratického
Československa nacistickým Německem. 3
1
ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2. rozšířené vydání, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš
Čeněk, s.r.o., 2009, s. 400, ISBN: 978-80-7380-184-7
2
Great Depression. Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Inc [Online]. 2012. [cit. 2012-12-18].
Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/243118/Great-Depression
3
Dědictví finanční krize z roku 1929 [online]. 2009. [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:
http://dejiny.nln.cz/archiv/2009/1/dedictvi-financni-krize-z-roku-1929-

3. Další velmi postiženou oblastí byla nezaměstnanost. Zavíráním továren a omezováním
jejich provozu nezaměstnanost extrémně vzrostla, a to z přibližných 40 000 v roce 1929 až na
700 000 v roce 1933 (viz Graf 1). Konsekvencí tohoto extrémního nárůstu nezaměstnanosti
během krize byla dlouhodobá nezaměstnanost, která měla následně negativní dopad na celou
československou ekonomiku. Snižovaly se platy, také úředníci a státní zaměstnanci byli
hromadně propouštěni. Kvůli tomu se snížila koupěschopnost obyvatelstva, což způsobilo
klesající agregátní poptávku. Ta následně působila na snižování cen zemědělských produktů.
To silně poškozovalo drobné rolníky, kteří byli závislí na příjmech z prodeje své úrody.
Téměř 60% obyvatel pracovalo v hospodářství, proto nejvíce postiženými byli právě tito
drobní rolníci. Ti si poté nemohli koupit, co potřebovali k jejich podnikání, když měli stěží
jen na svou obživu. Šlo o téměř začarovaný kruh. Dalšími postiženými světovou krizí byli
ševci, kterých zkrachovalo na 50 000 a téměř 30 000 krejčích. Lidé se začínali zadlužovat,
rolníci a zemědělci, kteří neměli velké finanční hotovosti ve svých zálohách, se museli dříve
nebo později hospodářství zbavit. V zemědělství poklesly nejdříve ceny cukrové řepy a obilí.
Také odvětví jako byla chmelařství a sladovnictví pociťovala značné ztráty. Co se týče
exportně orientovaných surovin, poklesy byly prvotně zaznamenány převážně s dřívím, sklem
a keramikou. Proto se krize nejprve projevila v průmyslu sklářském. Jedinými pozitivními
oblastmi zůstalo stavebnictví, oprava silnic, což bylo hlavní oblastní pro nouzové zaměstnání
obyvatel bez práce.4
4
PERNES, Jiří,KOCIÁN, Jiří, OLDŘICH, Tůma a kol. České průšvihy aneb Prohry, krize, skandály, a aféry
českých dějin let 1948-1989. 1. vyd., nakladatelství Barrister & Principal, 2004, s. 360, ISBN 80-86598-87-X

4. S ohledem na hloubku a délku krize, která postihla Československo, nebylo snadné se
navrátit ke stavu předkrizového období. Ani v následujících pár letech po krizi, kdy se již svět
postupně začal z krize zotavovat, nedocházelo v Československu k pozitivním výsledkům.
První náznaky vzestupu byly zaznamenány až v roce 1936 a následující růst začal až v roce
následujícím. Přesto ani v roce 1937 nedosahovaly ukazatele ekonomického růstu
předkrizových úrovní. Za hlavní ukazatele byl brán hrubý domácí produkt, zahraniční obchod,
průmyslová výroba a peněžní hodnota zemědělské produkce. Nejdříve se léčení z krize týkalo
zemědělství. Vláda se snažila z krize dostat množstvím regulací, jako byla například obilní
monopol, státní podpora exportu, zvýšení agrárních cel, úprava úrokových sazeb nebo také
dvojí devalvace koruny, rozšíření systému veřejných prací a mnohé další. Vrcholní
představitelé tedy razili cestu značné intervence státu do ekonomiky. Zotavení se ze světové
deprese nebylo lehkým úkolem a vzalo na sebe trvání několika dlouhých let. Na oživení
československé ekonomiky se podílelo také snižování nezaměstnanosti, následně vyšší
spotřeba obyvatel. V neposlední řadě přispěl rozvoj energetiky, průmysl chemický, hutní,
strojírenský, papírenský a polygrafický, v nich se podařilo dosáhnout úrovně roku 1929. 5
5
PERNES, Jiří,KOCIÁN, Jiří, OLDŘICH, Tůma a kol. České průšvihy aneb Prohry, krize, skandály, a aféry
českých dějin let 1948-1989. 1. vyd., nakladatelství Barrister & Principal, 2004, s. 360, ISBN 80-86598-87-X

5. Zdroje
[1] ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2. rozšířené vyd., Plzeň: Vydavatelství a
nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009, s. 400, ISBN: 978-80-7380-184-7
 publikace má autora, v případě nejasností není problém jej kontaktovat
 daná problematika je v publikaci dopodrobna popsána
 obsahuje odbornou terminologii
 text je strukturovaný do podnadpisů, odstavců
 jsou uvedeny zdroje, ze kterých autor čerpal
[2] Great Depression. Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Inc [online]. 2012.
[cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/243118/Great-
Depression
 článek obsahuje odborné názvy
 je členěn do odstavců, obsahuje i podnadpisy
 jsou uvedeni autoři článku
 článek je aktuální, mohu jej považovat za důvěryhodný
 hloubka a šířka článku je dostatečná
[3] Dědictví finanční krize z roku 1929 [online]. 2009. [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:
http://dejiny.nln.cz/archiv/2009/1/dedictvi-financni-krize-z-roku-1929-
 je uveden autor příspěvku
 je uveden zdroj, ze kterého autor čerpal
 příspěvěk je členěn do odstavců
 obsahuje důvěryhodná data
 vyskytuje se v příspěvku i odborná terminologie
[4] PERNES, Jiří,KOCIÁN, Jiří, OLDŘICH, Tůma a kol. České průšvihy aneb Prohry, krize,
skandály, a aféry českých dějin let 1948-1989. 1. vyd., nakladatelství Barrister & Principal,
2004, s. 360, ISBN 80-86598-87-X
 publikace má autora
 je dělená do odstavců, podkapitol
 informace jsou důvěryhodné
 text obsahuje odborné termíny
 jsou uvedeny zdroje