1. GOTIKA
ve světě pol. 12. – 15. st.

2. Periodizace
• raná – přechodné období
• vrcholná - 13.-14.st.
• pozdní – 15.st. (v Itálii již renesance)

3. Periodizace v českých zemích
Jednotlivá období jsou spojována s panovnickými rody:
gotika přemyslovská – 13. st.
gotika lucemburská - 14.st.
gotika jagellonská (vladislavská) - 15.st.
Gotické umění již nesloužilo výhradně církvi a feudálům,
ale stále více se v něm uplatňovaly požadavky měšťanstva.
Od 14. století získával gotický sloh v jednotlivých zemích
specifické národní rysy.

4. Zrodila se v polovině 12. století v Ille – de – France v okolí
Paříže. První stavbou nového slohu byl klášterní chrám
Saint – Denis u Paříže, který dal přestavět opat Suger.
Pojmenování gótské neboli germánské a barbarské umění
se vžilo zásluhou Giorgia Vasariho v období renesance.
„Tyto stavby vypadají , jako by byly z papíru a ne z kamene či
z mramoru. Tato díla mají tolik výčnělků, prohlubní, konzolek a
ozdůbek, že se pod nimi ztrácejí veškeré proporce…“ G. Vasari.
Z Francie se gotika rozšířila do celé Evropy a stala se
univerzálním slohem. Zásluhu na jejím šíření mají mnišské
duchovní řády, například cisterciáci.

5. ARCHITEKTURA

6. Charakteristické znaky
• lomený oblouk
• žebrová klenba
• opěrný systém
• vertikalita
• bohaté zdobení
• členitost
• stavební materiál – kámen, vysoké cihly
(tzv.“buchty“)

7. Lomený oblouk
• okna
• portály
• arkády

8. Klenby
• Klenba žebrová
• Druhy:
– křížová
– šestidílná
– hvězdicovitá
– vějířovitá
– sklípková

9. Žebra
• nosný prvek gotické
klenby tesaný z kamene
nebo ve formě
terakotové tvarovky,
který umožňuje svádět
síly klenby do podpor a
odlehčovat obvodové zdi
(žebrová klenba)

10. Čtyřdílná

12. Šestidílná klenba

13. Osmidílná

14. Obkročná

16. Hvězdová

17. Vějířovitá
• oblíbená v anglické gotice

18. Přesahy žeber
• pozdní gotika

19. Větvoví

20. Sklípková
• nebo diamantová

21. Opěrný systém
• Milánský dóm

22. Okna
• velice vysoká
• lomený oblouk
• vyplněna vitráží
• rozetová okna

23. Saint Chapell

24. Fiála
• Štíhlý jehlan posázený
kraby a ukončený křížovou
kytkou, umístěný zpravidla
na vrcholech pilířů
opěrného systému gotické
katedrály. Může však být
použit také k dekoraci
jiných prvků, například
štítů budov,
architektonického
orámování oken, portálů,
nik pro osazení soch,
baldachýnů atp.

25. Krab
• dekorativní prvek
gotické architektury ve
tvaru svinutého
zprohýbaného listu,
umisťovaný na hranu
fiál, opěrných
oblouků, štítů nebo
vimperků

26. Kytka
• dekorativní
ukončující článek
na vrcholu fiály,
vimperku apod.

27. Vimperk
• ozdobný trojúhelníkový štít
nad portálem, oknem nebo
sanktuářem, zpravidla
vyplněný slepou kružbou,
někdy provázený kraby,
fiálami, kytkou

28. Krakorec
• nosný článek vystupující ze
zdi, zpravidla složený ze dvou
a více na sebe kladených a
odstupňovaných kamenných
dílů (mohutnější než
konzola), který nese ochoz,
balkón, arkýř; prevet (viz
arkýř konzola, vpadlina)

29. Konzola
• ze zdi vystupující nosný
architektonický článek, který
podpírá římsu, balkón,
sochu, klenební žebro, často
je dekorativně ztvárněný
• Konzola:
●
figurální
●
vegetabilní
●
svazková
●
jehlancová
●
kuželová

30. Kružba
• souměrný obrazec,
který tvoří dekorativní
výplň oblouku okna
nebo arkády, zábradlí,
tympanonu, není-li ve
volném prostoru,
mluvíme o liché (slepé)
kružbě či kružbové
panelaci, např. v ploše
stěny, konzoly, hlavice

31. Druhy staveb
• katedrály
• kláštery
• kostely
• hrady
• města, městská
opevnění
• měšťanské domy,
paláce
• mosty

32. Katedrála (dóm)
• Každý biskupský nebo arcibiskupský kostel (katedra –
trůn pro biskupa, zprvu v ose presbyteria, pak na jeho
levé straně, nyní opět usedá biskup v ose kněžiště,
tváří k věřícím)
Gotický vícelodní kostel s ochozem kolem hl. oltáře, k
němuž přiléhá věnec kaplí. Nad tento ochoz vyrůstá
tzv. chór s velikými okny a při jejich patě, ale i po
obvodu hl. bazilikální lodi, obíhá úzký chodbovitý
ochoz – triforium. Katedrála má bohatě rozvinutý
opěrný systém z opěrných pilířů s fiálami, kraby
a kytkami (kyticemi) a z opěrných oblouků. Na
západě velkolepé dvouvěžní průčelí s bohatě
zdobenými portály a rozetovým oknem mezi věžemi.
• Gotická katedrála – živý organismus plný symbolů a
mystiky

33. Katedrály
• Francie
– St. Denis
– Chartres
– Amiens
– Remeš
– Tours
– Notre Dame
Paříž
• Notre Dame Paříž

34. Chartres

35. Amiens

36. Katedrály

37. Notre Dame Paříž

40. • Saint Chapell

42. Mont Saint Michel

43. Avignon

44. Katedrála v Canterbury
• Anglie

45. Lincoln
• anglická gotika
• širší průčelí

46. Milánský dóm

47. Benátky – dóžecí palác

48. Kolín nad Rýnem

49. Štrasburk

50. Katedrála sv. Víta, sv. Vojtěcha a sv. Václava
Praha
• Matyáš z Arrasu
– fr. Architekt, za Karla IV. (1344 – zákl. kámen) kněžiště s věncem
kaplí
– Mozaika Posledního soudu na J straně – benátší umělci
• Petr Parléř – pokračoval ve stavbě (asi 40 let)
– síťová klenba
– stavitelská huť
– Hvězdovizá klenba nad kaplí sv. Václava
– Pokračovali jeho synové Jan a Václav
• 1554 dostavěna věž
• 1770 barokní helmice na věži
• konec 19. st. Josef Mocker dostavěl v novogotickém slohu Z průčelí s
věžemi
• zač. 20. st. dokončil stavbu Kamil Hilbert (1929 – katedrála dostavěna)

51. Katedrála sv. Víta roku 1887

52. • Novogotické
západní průčelí

55. Kláštery
• Anežský klášter

56. Zlatá Koruna

57. Vyšší Brod

58. Hrady
Karlštejn • Karlštejn
– korunovační
klenoty
– Matyáš z Arrasu
– Petr Parléř

59. Města, městská opevnění
• Bezděz

60. Pernštejn

61. Měšťanské domy
• Dům u kamenného zvonu • Kamenný dům v Kutné Hoře

62. Věže
• Staroměstská
mostecká věž
(Petr Parléř)

63. • Prašná brána
– Matěj Rejsek z
Prostějova

64. Karlův most
• nestarší pražský most
• jeho základní kámen slavnostně položil Karel IV. 9.7.
1357 a stavba mostu se táhla téměř do konce 14. st.
• roku 1378 pak byly po novém mostě převezeny ostatky
Karla IV. na pražský hrad k uložení do Svatovítského
chrámu
• Petr Parléř

67. Sv. Barbora v Kutné hoře

68. • Patr Parléř
• dokončil (pozdní gotika)
– Benedikt Rejt (pokračuje na katedrále sv. Víta,
Vladislavský sál)
– Matěj Rejsek (Prašná brána)

69. Katdrála sv. Ducha v Hradci Králové

70. Katedrála sv. Bartoloměje v Kolíně

71. SOCHAŘSTVÍ

72. • za architekturou spoždění asi 100 let
• první sochy románské (Chartres)
• většinou vázány na architekturu
• později volná plastika
• posun k realismu
• materiál:
●
dřevořezby (polychromie)
●
kámen (polychromie)
• náměty:
●
náboženské motivy ( nejčastěji madony, piety)
• Madony
●
časem zjemnění tváře, lyričnost ve výrazu, propracovanější
draperie
●
ladné „esovité“ prohnutí těla (krásný sloh – u nás)

73. Giovanni Pisano

75. Andrea Pisano
• Reliéfy bronzových
dveří baptistéria ve
Florencii
• (výzdobu posledních
dveří dokončil
Lorenzo Ghiberti -
renesance)

79. Petr Parléř
• portrétní busty ve sv. Vítu • výzdoba mostní věže u
Karlova mostu

81. Busty Petra Paléře
• Karel IV.
• Eliška Pomořanská

82. • Matyáš z Arasu
• Petr Parléř
• Alžběta
Pomořanská
• Anna Falcská
• Anna Svidnická

83. Jezdecká socha sv. Jiří bojujícího s drakem
• bronz
• na 3. nádvoří Pražského
hradu uprostřed kašny
• vyrobili v r. 1373 bratři
Martin a Jiří z Kluže
• originál v NG

85. Madona
plzeňská

86. Madona
strakonická

87. Madona
krumlovská

88. MALBA

89. Giotto di Bondone
• perspektivní konstrukce • Madona s dítětem
• postavy z profilu i zezadu
• hl. Florencie
• fresky v kapli v Padově
• Fresky v kostele sv. Františka z
Assisi

92. Simone Martini (1284 - 1344 (60)
• fresky v Assisi
• fresky v papežském paláci v Avignonu

95. Bratři Lorenzettiové

97. Bratři z Limburku
• Přebohaté hodinky vévody z Berry
• nádherně zdobený rukopis hodinek (knihy obsahující
modlitby pro každou liturgickou hodinu dne)
• objednavatel - vévoda Jan z Berry kolem roku 1410
• kniha bývá nazývána králem iluminovaných rukopisů,
pravděpodobně je nejdůležitějším iluminovaným
rukopisem 15. st.
• kniha má 416 stran a zhruba polovina z nich obsahuje
celostránkové ilustrace, jež navzdory své poměrně malé
velikosti patří k vrcholům gotické knižní malby

100. Mistr vyšebrodského oltáře
• autor devíti deskových maleb oltáře ve Vyšším Brodě
• Oltář byl zhotoven kolem roku 1350
• Oltář se skládá ze třech linií
– Ve spodní linii - výjevy zachycující radostné události
ze života Krista (Zvěstování, Narození, Klanění tří
králů)
– v prostřední linii - pašijové výjevy (Kristus na hoře
Olivetské, Ukřižování, Oplakávání)
– v horní linii - výjevy mystické (Zmrtvýchvstání,
Nanebevstoupení, Seslání Ducha Svatého)
• Dále je tomuto malíři přisuzována Madona vyšehradská,
Madona zbraslavská, Madona strahovská a Madona z Veveří.
• Barvy: zlatá, modrá, červená – mariánské barvy

103. Mistr třeboňského oltáře
• působil na dvoře českého krále Václava IV.
• poznamenal pozdější vývoj evropského malířství
• hlavní představitel krásného slohu vytvořil nový ideál
figury s typickou stylizací oděvu a příznačnou
obličejovou lyrikou.

104. • krásný sloh spojující skutečné a nadpozemské
• výrazná stylizací izolovaných nepřirozeně protažených
esovitě prohnutých postav
• ladný pohyb štíhlých postav, rytmická hra záhybů
drapérie, líbezné obličeje světic a klidné výrazy tváří
světců
• Práce:
– Třeboňský oltář
– Madona roudnická
– Deska z Církvic
– Ukřižování ze sv. Barbory
– Adorace

105. Třeboňský oltář
• Zavřený oltář představoval pašijové scény: Kristus na
hoře Olivetské, Kladení Krista do hrobu a
Zmrtvýchvstání Krista
• Na opačných stranách oltáře vidíme na soklech před
zlatým pozadím pod baldachýnovou architekturou
trojice svatých:
• zleva nahoře stojí tři světice: sv. Kateřina, sv.Máří
Magdaléna a sv. Markéta
• naproti apoštolové sv. Jakub Mladší, sv. Bartoloměj a
sv. Filip
• a ve spodní řadě patron kostela sv. Jiljí a zakladatel
řádu sv. Augustin a sv. Jeroným
• Střední deska rozměrného oltáře musela být přes tři metry vysoká.
Dodnes se bohužel nedochovala.

106. Třeboňský oltář
• Kladení do hrobu Zmrtvýchvstání

107. Madona
roudnická

108. Ukřižování z
kostela sv.
Barbory

109. Adorace

110. Mistr Theodorik
- nejstarší malíř, kterého známe jménem- výzdoba hradní
kaple sv. Kříže na Karlštejně
- jeho dílem je soubor 130 deskových obrazů
- obrazy se dodnes zachovaly v autentickém uspořádání a
tvoří tzv. nebeské vojsko Kristovo. Zahrnuje všechny členy
nebeské hierarchie - mučedníky, biskupy a vyznavače,
panovníky, panny a řeholnice. Toto vojsko mělo chránit v
kapli chované ostatky svatých a Kristova utrpení a zvláště
korunovační klenoty Svaté říše římské.
- výzdoba kaple vznikla v neuvěřitelně krátké době - v letech
1365 - 1367 a je jedinečným příkladem naší gotické malby
70. let 14. století.

111. - portréty svatých se vyznačují velkými obličeji a široce
otevřenýma hlubokýma očima
- důraz je kladen na barvu a světlo
- barvy rouch, zvláště těch modrých, jsou vystupňovány až k
bílé a to jim dodává na zářivosti a plasticitě
- není autorem všech prací, pracovalo se podle vzorníku

112. Pod vliven Theodorika byla vytvořena
- Votivní deska Jana Očka z Vlašimi
- Madona Aracoeli
- malá brněnská deska se Smrtí Panny Marie

115. Sv. Matouš

116. Knižní malba
• prudký rozvoj, vysoká úroveň
• Pasionál abatyše Kunhuty
– rané období (kol. r. 1320)
– velké množství námětů
• obrazová bible Velislavova (1325 až 1349)
– soubor perokreseb jemně kolorovaných základními barvami
– nedokončena
• šestidílná Bible Václava IV.
– vrcholné dílo miniaturního malířství dvorské
• z konce 15. století pochází řada kancionálů, objednávaných řadou
městských literárních bratrstev Antifonář kutnohorský z roku 1471
• úpadek iluminace se projevoval jako následek postupně se
rozšiřujícího knihtisku

117. Pasionál abatyše Kunhuty

118. Kutnohorský antifonář
liturgická kniha obsahující antifony (střídavé žalmové zpěvy kněze a sboru)

120. Kutnohorský
graduál
• liturgická kniha
obsahující mešní zpěvy s
výjimkou zpěvů
celebranta

121. Vytvořený obrazový a textový učební materiál vznikl
jako doplněk učebních materiálů využívaných
v estetické výchově.
Byl připraven výhradně pro účely výuky. Pro tyto
účely nám autorský zákon dovoluje citovat autorská díla
celá nebo jejich části.
Doporučení:
zpracované kapitoly lze využít jak pro výuku
estetické výchovy, tak i dějepisu, českého jazyka,
základů společenských věd…

122. Použitá literatura:
 Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004
 Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1 – 4. Praha 2000
 Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994
 Pijoan, J.: Dějiny umění 1-10 Praha 1982 – 1990
 Gombrich, E. H.:Příběh umění. Praha 1975
 Herout, J.: Staletí kolem nás. Praha 1970
 Hora, P.: Toulky českou minulostí 1-9. Praha 1985 – 2004
 Brych, Vl.; Rendek, J.: České hrady a zámky, Ottovo
nakladatelství, Praha 2006
 Internet jako zdroj obrázků