1. Argumentace:
Pro zpracování odborného textu v závěrečném úkolu jsem si vybrala téma etymologie
a moji práci jsem nazvala Etymologie a její historický vývoj. Tento název podle mě přesně
vystihuje to, čemu se v textu budu věnovat. Téma jsem vybrala především proto, že se o něj
již delší dobu zajímám a sloužilo také pro zpracování mé seminární práce. Jelikož studuji obor
Lektorství ruštiny, veškeré informace týkající se jazyka jsou pro mé studium důležité a potřebné.
Původem slov se většinou nezaobíráme, a proto je zajímavé se pozastavit a o jejich vývoji se
něco dozvědět.
Anotace:
V první části textu je popsán a vysvětlen pojem etymologie. Je objasněn hlavní cíl
etymologického bádání a způsoby tvoření slov. V další části je text zaměřen na lidovou
etymologii a je uveden její příklad v praxi. Následuje hlavní bod, a to historický vývoj
etymologie, který je popsán od dob řeckých, přes středověké etymologické snahy, renesanci a
humanismus až k novodobé české práci v tomto zajímavém oboru.
Klíčová slova :
● etymologie
● slovo
● původ
● vývoj

2. Etymologie a její historický vývoj
Lingvistická disciplína, která se zabývá vypátráním původu slovotvorně neprůhledných
slov, co se týče jejich původního znění a významu a odhaluje tak vnitřní příbuznost slov v
rámci jednoho jazyka a srovnatelné slovní protějšky i přes hranice tohoto jazyka, je nazývána
etymologie.
Hlavní cíl je tedy především vnímán v odhalování původu slov. Stanovujeme jejich
původní struktury, motivaci významu a jejich stáří. Slova mohou vznikat přizpůsobováním a
rozdělením stávajících slov, skládáním slovních kořenů, rozšířením o přípony, předpony a
koncovky, změnou významu a přejímáním.
Lidová etymologie je založena na nesprávné slovní etymologické analýze. Mezi
snahy mluvčích patří změna značkových pojmenování na popisná, interpretace etymologicky
neprůhledných slov a také snaha zařadit některá izolovaná slova do etymologického hnízda, kam
vlastně původně vůbec nepatří.
Jak uvádí REJZEK (1995) :,,Např. stč. veždajší (odvozené od veždy), chybným čtením
vezdajší s významem ‚běžný, každodenní‘ (chléb náš vezdejší) se po změně aj>ej začalo
pociťovat jako příbuzné s adverbiem zde. V důsledku toho se u něj vyvinul i nový význam
‚pozemský, zdejší‘ (život vezdejší), který je dnes běžnější. “ 1
Téměř od nepaměti nacházíme snahu o interpretaci původního významu slov. V řeckém
světě pěstovali metodu vývoje a původu slov jak filologové, tak i filozofové zejména sofisté.
Jak uvádí ERHART a VEČERKA (1975) : ,, Úvahy starořeckých filosofů o podstatě slov
a jazyka vůbec se po celé věky soustřeďovaly okolo sporu, zda je slovo spjato se skutečností,
kterou označuje, phusei,´´od přírody´´, svou podstatou samou, nebo thesei, tj. na základě
´´ úmluv´´, společenské konvence. Zastánci prvního názoru, ´´analogisté´´, odvozovali své
stanovisko z učení Herakleitova / okolo 500 př.n.l./, zastánci druhého, ´´anomalisté´´, se hlásili k
Demokritovi/kolem 460-360/. “ 2
1 REJZEK, Jiří. Lidová etymologie a česká náboženská terminologie. Naše řeč [online]. 1995, roč. 78, č. 5 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://
nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7268
2 ERHART, Adolf a Radoslav VEČERKA. Úvod do etymologie: (Pro bohemisty i ostatní lingvisty). 1.vydání. Brno: rektorát UJEP Brno,
A.Nováka 1 - vlastním nákladem, 1975, 191 s.

3. Za praotce etymologického bádání je považován Platon, a to především díky svému dílu
Kratylos. I přesto, že jeho dílo neobsahuje nic o metodologickém postupu je díky pokládání
zásadních a podstatných otázek považováno za základ etymologického bádání. Ve starověku a
raném středověku se kromě filozofů začali zabývat etymologií i přímo takzvaní gramatikové,
kteří zastávali více směr zaměřený na výklad slov odvozených či popisných.
V ranném evropském středověku vznikala lexikografická díla jako Etymologicum
Genuinun z 2. poloviny 9. století, Etymologicum Gudianum z 11. století, Etymologicum
Magnum z 1. poloviny 12. století a například ještě latinské dílo Isidora Sevillského Origines.
Renesance a humanismus přinášejí jistý posun jazykovědných metod, navrací se k
filozofickým a kulturním zdrojům římské a řecké antiky. Je položen základ textologicky
orientované filologie, což je pro etymologii důležitý krok, tímto je připravena půda pro rozvoj
historické lingvistiky.
V Evropě se v době 18. století dostává do podvědomí jazykovědný odkaz starověkých
indických gramatiků, kteří byli mnohem důslednější a přesnější lingvisté než Řekové. V jejich
zájmu bylo udržovat a zaznamenat texty psané kulturním jazykem sanskrtem. Etymologii v
dnešním slova smyslu však indičtí gramatikové nevytvořili, přesto byli výborní v oblasti fonetiky
a lexikografii.
V druhém desetiletí 19. století vstupuje do evropské jazykovědy německý badatel Jakob
Grimm. Etymologie se stává jednou z hlavních metod jazykovědné práce, taktéž bylo přispěno
mnoha výklady slov i etymologickými slovníky.
Ve vývoji etymologie jsou ve 20. století zaznamenány výrazné posuny. Pozornost
lingvistů se začala stále více obracet k přejímání a migraci slov.
Již v lexikografických a lexikologických snahách našeho středověku a raného novověku
lze rozpoznat kořeny československé etymologické práce. Programový spis Josefa Dobroského
(1753-1829) pod názvem Entwurt zu einem allgemeinen Etymologicon der slavischen Sprachen
představuje skutečný teoreticky ucelený počátek československého, ale i světového bádání o
slovanské etymologii.

4. Jak uvádí ERHART a VEČERKA (1975) : ,, Nejvýraznějším reprezentantem tohoto
směru v další generaci čsl. jazykovědců byl Pavel Josef Šafařík /1795-1861/, v otázkách
jazykovědných československý grimmovec. Podal např. přehled národních jmen slovanských /
ČČM 1835/, psal o tvoření slov zdvojováním kořene a šíření “ časoslovných kořenův a kmenův
vsouváním a přiřazením souhlásek” /ČČM 1845/, vyložil některá pomístní jména bulharská /
ČČM 1847/, otiskl “mluvozpytný rozbor čísloslova” /ČČM 1848/ apod. “ 3
V.Šmilauer, V.Polák a V.Machek pokračovali v etymologickém výzkumu češtiny,
slovanských a indoevropských jazyků po roce 1945. Poslední jmenovaný vydal v 1957
Etymologický slovník jazyka českého a slovanského. V padesátých letech 20.století vzniká
Etymologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Příruční knihovna
disponuje velkým množství publikací etymologických, slavistických a indoevropských a
také řadou encyklopedií a výkladových slovníků. Právě v roce 2012 slavilo Etymologické
oddělení 60. výročí svého založení, za kterým stojí právě již zmiňovaný Václav Machek. Nyní
patří mezi hlavní a nejdůležitější úkoly oddělení práce na Etymologickém slovníku jazyka
staroslověnského, který jako jediný na světě vysvětluje původ staroslověnské slovní zásoby. V
roce 2011 ústav pořádal Etymologické symposium Brno 2011 s podtitulem Teorie a empirie v
slovanské diachronní jazykovědě.
Použité zdroje:
3 ERHART, Adolf a Radoslav VEČERKA. Úvod do etymologie: (Pro bohemisty i ostatní lingvisty). 1.vydání. Brno: rektorát UJEP Brno,
A.Nováka 1 - vlastním nákladem, 1975, 191 s.

5. ERHART, Adolf a Radoslav VEČERKA. Úvod do etymologie: (Pro bohemisty i ostatní
lingvisty). 1.vydání. Brno: rektorát UJEP Brno, A.Nováka 1 - vlastním nákladem, 1975, 191 s.
- kniha je přímo zaměřená na téma etymologie
- velice kvalitní text, který shrnul velké množství fakt z jiných zdrojů
- detailně popsaná historie
- oba autoři vysoce kvalifikovaní
- odborný text s mnoha příklady
REJZEK, Jiří. Lidová etymologie a česká náboženská terminologie. Naše řeč [online]. 1995, roč.
78, č. 5 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7268
- časopis Naše řeč je recenzovaný odborný časopis
- časopis se věnuje češtině jako mateřskému jazyku
- v článku je velice výstižně zpracované téma lidové etymologie
- autor článku je doc. PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. ,napsal monografii Lidová etymologie v češtině.
Praha: Karolinum, 2009. a Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2001.
- v článku jsou názorné příklady
Ústav pro jazyk český: Akademie věd ČR.Oddělení etymologické: Charakteristika oddělení
[online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/oddeleni/oddeleni-
etymologicke/
- zajímavé etymologické informace
- souhr dění v této oblasti
- sbírky ke stažení
- publikační činnost
- souhrn plánů a úkolů