1. . Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.

2. Toto je výlet velikou rychlostí překonáváním vzdáleností s frakcí 10. Pozorování začněme zvětšením, kdy se 1 dílek rovná 1 metru, a zvyšujme velikosti jeho násobky, 10x10=100 metrů, 10x10x10=1000 metrů, 10x10x10x10=10.000 metrů, atd. až naše představivost dosáhne Vesmíru. Později se rychle vrátíme k místu, kde jsme začali, abychom pokračovali obráceným směrem, snižováním vzdáleností, až k miniaturnímu Vesmíru. Pozoruj stálost zákonů ve Vesmíru a uvědom si, co všechno lidstvo ještě nezná!

3. Šťastnou cestu!

4. Vzdálenost hromádky listí na zahrádce. 10 0 1 metr

5. Jděme blíže, možná, uvidíme i jednotlivé listy. 10 1 10 metr ů

6. Na tuto vzdálenost vidíme konec lesa i obrysy budov. 10 2 100 metr ů

7. Teď zaměníme metry za kilometry . Z této výšky je už možné skočit padákem. 10 3 1 km

8. Město vidíme, ale domy už nejsou k rozeznání. 10 4 10 km

9. Z této výšky můžeme vidět Floridu – jeden ze států USA. 10 5 100 km

10. Typic ký pohled z družice. 10 6 1 000 km

11. Severní hemisféra Země a část Jižní Ameriky. 10 7 10.000 km

12. Země se zdá malinká. 10 8 100 000 km

13. Země a oběžná dráha Měsíce značená bíle . 10 9 1 mil i ón km

14. Část oběžné dráhy Země kolem Slunce v modré barvě. 10 10 10 m il ónů km

15. 10 11 100 mil ónů km Oběžné dráhy Venuše a Země .

16. Oběžné dráhy Merkuru, Venuše, Země, Marsu a Jupitera . 10 12 1 bil i ón km

17. Z této výšky našeho výletu můžeme pozorovat sluneční soustavu a oběžné dráhy planet. 10 13 10 bil ionů km

18. 10 14 100 b il iónů km Sluneční soustava se zdá být malou.

19. Uprostřed tisíce hvězd je Slunce jako malá hvězdička. 10 15 1 tril i ón km

20. Ve vzdálenosti 1 světelného roku je Slunce jako velice malá hvězda. 10 16 1 světelný rok

21. Tady v nekonečnu už není vidět nic. 10 17 10 světelných let

22. “ Ni c ” jen hvězdy a skupiny hvězd . 10 18 100 světelných let

23. 10 19 1000 světelných let V této vzdálenosti začíná náš výlet po Mléčné dráze.

24. Po kračujme na cestě po Mléčné dráze . 10 20 10 000 světelných let

25. Přiblížili jsme se k okraji Mléčné dráhy. 10 21 100 000 světelných roků

26. Z této nesmírné vzdálenosti bychom mohli vidět celou Mléčnou dráhu i ostatní galaxie. 10 22 1 milión světelných let.

27. Z této vzdálenosti vypadají všechny galaxie malé v porovnání s prázdným meziprostorem. Stejné zákony platí pro všechny živé tvory ve Vesmíru . Mohli bychom dále cestovat v naší představivostí, ale vraťme se rychle zpátky. 10 23 - 10 million ů světelných let

28. 10 22

29. 10 21

30. 10 20

31. 10 19

32. 10 18

33. 10 17

34. 10 16

35. 10 15

36. 10 14

37. 10 13

38. 10 12

39. 10 11

40. 10 10

41. 10 9

42. 10 8

43. 10 7

44. 10 6

45. 10 5

46. 10 4 Otázky, nad kterými se jistě zamyslíme. .. - Kdo jsme ? - Kam směřujeme ? - Odkud jsme přišli ?

47. 10 3 Nebo... Čím vlastně jsme v celém Vesmíru ?

48. 10 2 Na tomto výletě “ vpřed ” jsme použili 23 . mocninu čísla 10 .

49. 10 1 Nyní nás výlet povede do záporných hodnot , abychom se pokusili pochopit složitost mikrokosmu .

50. Přistáli jsme tam, kde jsme začali a máme vše na dosah rukou. 10 0

51. Přiblížením na vzdálenost 10 cm, můžeme studovat detaily listu. 10 -1 10 c ent i met rů

52. Z této vzdálenosti je možné pozorovat složení listu. 10 -2 1 c ent i me t r

53. Ukazuje se buněčná struktura listu . 10 -3 1 m il i metr

54. Vidíme buněčné stěny. Je možné vidět i podobnost buněk. 10 -4 1 micron

55. Začínáme naší cestu uvnitř buňky . 10 -5 10 micron ů

56. Je vidět jádro buńky. 10 -6 1 00 micr o n ů

57. Ještě jednou jsme změnili měřítko do minusově stupnice měření. Můžeme vidět chromozomy. 10 -7 1Angstro m

58. V tomto miniaturním Vesmíru je vidět řetěz DNA. 10 -8 10 Angstrom ů

59. ... je možné studovat kostky nebo špalíky chromozomů. 10 -9 10 0 Angstrom ů

60. Vypadá to jako obláčky elektronů... Jsou to uhlíky atomů formující náš svět. Můžete zaznamenat podobnost miniaturního Vesmíru s obrovským Vesmírem. 10 -10 1 Milia ngstrom

61. V tomto miniaturním světě můžete pozorovat elektrony obíhající kolem atomů. 10 -11 10 pi ko metr

62. Úžasně veliký, volný prostor mezi jádrem a oběžnou dráhou elektronů. 10 -12 1 00 p i ko metr ů

63. V této neuvěřitelné mínusové velikosti můžeme pozorovat jádro atomu. 10 -13 1 F o t o metr

64. Nyní můžeme pozorovat jádro uhlíkového atomu. 10 -14 10 F o t o metr ů

65. Tady jsme na poli sci-fi, tváří v tvář protonům. 10 -15 1 00 F o t o metr ů

66. Prohlédni si nejmenší částice! Nikam dál se už jít nedá . Jsme na hranici současného vědeckého zkoumání. Toto je hmota, ze které je stvořeno vše . 10 -16 100 At o metr ů

67. A teď. ... Jsme středem celého vesmíru ? Jsme zvláštními tvory ve vesmíru ? Co se skrývá za těmito hranicemi ? Jsou vůbec nějaké hranice? Uvědomte si, že “ opačným ” směrem je možné jít jen na vzdálenost m í nus 16ª na 10 a dosáhnout tak hranice hmoty . Do makrokosmu jsme ale šli až do vzdálenosti 23ª na 10 a zastavili jsme se . Doopravdy bychom ale mohli pokračovat až k hranicím naší představivosti !!! Tak a co t e ď ? Kdo říká, že jsme sami v celém vesmíru ?

68. konec výletu ! nezmokli jsme už jsme tu, ale bylo to zajímavé, že?