Závěrečný úkol KPI11 - Claudia Kotolanová
•
0 gostou•251 visualizações
Závěrečný úkol do předmětu KPI11. Téma: Estetické otázky, které nám dodnes klade román Žert.
Recomendados
Mais conteúdo relacionado
Destaque
Destaque (20)
Závěrečný úkol KPI11 - Claudia Kotolanová
- 1. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Studijní obor: Český jazyk a literatura Etické otázky, které nám dodnes klade román Žert Závěrečná práce KPI11 Podzim 2012 Claudia Kotolanová Brno 2012
- 2. Argumentace: Výběr tématu pro mne nebyl vůbec lehký, avšak to, že se bude týkat literatury, bylo vzhledem k oboru, který studuji, zcela jasné. Milan Kundera je jedním z autorů, kteří jsou z mého pohledu pro českou literaturu velice důležití. Jeho slavné dílo Žert pokládám za jeho největší úspěch. Při jeho interpretaci však přináší mnoho etických otázek, které jsou i obsahem snímku. A právě na tyto otázky a nejen na ně se budu v této práci zaměřovat. Anotace: Text je zaměřen na interpretaci románu Žert od předního českého autora Milana Kundery. Zabývá se otázkami, které vznikají při interpretaci románu, a snaží se na ně odpovědět. Jsou to otázky, které souvisí s morálními hodnotami a s ohlasy v době vzniku filmu, zkrátka jde o otázky etické. Vedle toho se věnuje i literárněhistorickému kontextu románu i filmu. Klíčová slova: Film Žert, román Žert, Milan Kundera, literatura/film 60. let 20. století, Ludvík Jahn, Československo 50. a 60. let Pokus o odborný text: Literárněhistorický kontext: V 60. letech 20. století se v komunistickém Československu postupně uvolňují politické poměry a mnozí spisovatelé a režiséři začínají tvořit díla s tématikou nedávné minulosti, tedy období socialismu, poúnorového období nebo období druhé světové války. Doba však nebyla natolik uvolněná na takto výrazné projevy tehdejší doby prostřednictvím filmu nebo literatury, a proto spousta děl nemohla být dokončena, dále distribuována nebo putovala rovnou do trezorů. Jedním z takovýchto filmů byl i snímek Žert, který vznikl roku 1968. Natočil ho režisér Jaromil Jireš podle stejnojmenného románu Milana Kundery. Roku 1971 byl však kvůli režimu Husáka umístěn do trezoru a znovu byl uveden až v srpnu roku 1990. I při vydání knižní podoby, která vznikla ještě o rok dříve než film (roku 1967), se objevily negativní hlasy z řad politiků, zejména v době normalizačního režimu, kdy byl román Žert, stejně jako stejnojmenný snímek, zakázán. Důvodem byla jasná kritika komunismu. Avšak před zákazem a poté i po pádu totalitního režimu byl opěvován předními literárními kritiky a teoretiky jako jsou Zdeněk Kožmín, Milan Suchomel, či Václav Černý. Stručná interpretace: Román se odehrává hned na několika místech, největší část knihy se však odehrává v Ostravě a na jižní Moravě, kde se nachází rodné město Ludvíka Jahna, hlavní postavy románu. Příběh je zasazen do období těžkého komunismu, tedy jedná se o 50. a 60. léta 20. století.
- 3. Děj je vyprávěn retrospektivně pomocí 4 vypravěčů, kteří vzpomínají na svoje mládí. A právě mládí je to, co všechny čtyři spojuje. Autor tedy nezachovává chronologickou linku, což dle mého názoru zcela jistě oživí sled událostí. Hlavními postavami jsou tedy: Jaroslav, zapálený muzikant a člen folklórní skupiny; Helena, naivní novinářka a především žena pana Zemánka, který se právě zasloužil o to, že byl Ludvík Jahn vyhozen ze strany; doktor Kostka, pobožný člověk a přítel z Ludvíkova mládí; Ludvík Jahn, hlavní postava s cynickým smyslem pro humor, bývalý komunista, který byl ze strany vyhozen. Každý z nich je zcela odlišná osobnost a díky tomu, že jim spisovatel, Milan Kundera, dal tu možnost, aby k nám promlouvali každý zvlášť, je velmi zvláštní a zajímavé pozorovat svět očima každého z nich. Každý má jiné představy o životě, o tom, jak se chovat a jakým člověkem být. Zcela přesně můžeme také analyzovat jejich jazyk, který se u každého liší. Etické otázky: Román Žert se dotýká těžkého období 50. let, vůči kterému Milan Kundera zaujal kritický postoj jako k době nespravedlnosti a rizika projevu, za který bychom mohli být potrestáni stejně jako Ludvík Jahn. Nečekal, že jeho žertovný a naprosto banální vzkaz s úderným textem na pohledu, způsobí takový poprask. Stálo zde: „ Optimismus je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!“. Odeslal ho své přítelkyni Markétě, která byla obdivovatelkou komunistické ideologie a jako žert tento vzkaz rozhodně nepochopila a způsobila tak Ludvíkovi potíže na celý život. Jeho vzkaz byl prý projevem jeho individualismu, pokrytectví a přetrvávajícího buržoazního myšlení. A proto se stále musím ptát, jak je možné, že vzkaz, který nebyl zprvu vůbec namířený proti ideologii mohl způsobit takové pozdvižení? Vždyť to byl jen žertovný nápis. A mezi lidmi, kteří ho vyhodili ze strany byli i jeho přátelé, a přesto se ho nezastali. Jak je možné, že lidé, kteří byli Ludvíkovými přáteli, mohli udělat něco takového? Copak ani trochu netušili, co by mohlo takové rozhodnutí způsobit? A co Markéta? Byla to jeho přítelkyně, která ho velice milovala, tak proč mu způsobila takové problémy? Tyto otázky jsou pro mne zcela zásadní a pořád nepochopitelné. Toto poukazuje na šílenou nespravedlnost a hlavně pokrytectví z řad těch lidí, kteří této době vládli. Lidé totiž neměli na vybranou. Buďto sympatizovali s dobou dobrovolně nebo jen chtěli mít život bez potíží. Na druhou stranu díky tomuto ztráceli svá přátelství, možnost svobodného názoru nebo seberealizace (pokud nebyla v rámci ideologie). A co Jahn? Ten se kvůli této události zcela úplně změnil. Stal se z něj bezcitný a cynický člověk, který nedokáže učinit jakékoliv odpuštění a cítí se stále ukřivděný. Křivda je pro něj tak silná, že i po letech je schopen msty. Usmyslí si, že ublíží tomu, kdo měl u rozhodnutí o vyhazovu ze strany hlavní slovo. Chce ublížit panu Zemánkovi, bývalému kamarádovi ze strany, tím, že mu svede manželku. Později však zjišťuje, že spolu již nežijí. To mu zcela zkazí záměr jeho msty. Myslel si, že ho uspokojí vědomí, že někomu takto ublížil, ale bohužel tomu tak nebylo. Cítil se ještě hůř, způsobil totiž to, že se se do něj Helena zamilovala. Je vůbec možné, že se lidé mohou takto změnit? Věřím, že se musel cítit opravdu hrozně, tak hrozně, že byl schopen takového bezcitného chování a ztráty úplné schopnosti navázání veškerého kontaktu nebo dokonce přátelství. Přestal úplně věřit a být schopen mít někoho rád. Je pro mě stále nepochopitelné jak hrozná doba to musela být a jak se lidé dokázali změnit a úplně převrátit. A hlavně jak se ze začátku nevinná ideologie mohla proměnit v hrozbu doby a lidé jejími
- 4. oběťmi? Tuto otázku si budu klást ještě hodně dlouho a odpověď asi bohužel již nenajdu. Infogr.am: http://infogr.am/PROCENTA-‐TVORICI-‐PROMLUVY-‐JEDNOTLIVYCH-‐ VYPRAVECU-‐V-‐ROMANU-‐ZERT/ Průměrný odhad procent tvořících promluvy jednotlivých vypravěčů v románu Žert
- 5. Použité zdroje: KUNDERA, Milan a Zdeněk KOŽMÍN. Žert. Vyd. 5. V Brně: Atlantis, 1991, 325 s. ISBN 80-‐710-‐8007-‐1. • vzhledem k tématu mé práce stěžejní dílo • jedná se o kritické vydání • jedná se o primární text • obsahuje ediční poznámku • jedná se tištěnou formu ŠPORKOVÁ, Alena. Poučena z krizového vývoje: Obraz „pražského jara“ v „normalizační“ próze. Soudobé dějiny [online]. 2005, roč. 12, č. 2, s. 309-‐333 [cit. 2012-‐12-‐29]. ISSN 1210-‐7050. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/archiv_SD/sd_2_2005.pdf • odbornost příspěvku • erudovanost autorů • důvěryhodný zdrojový dokument • přehlednost • podává informace z dob vzniku románu/filmu PILAŘ, Martin a Klára KUDLOVÁ. Milan Kundera. ÚSTAV PRO ČESKOU LITERATURU AV ČR, v. v. i. Slovník české literatury: po roce 1945 [online]. 2006-‐ 2011 [cit. 2012-‐12-‐29]. Dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1265 • odbornost příspěvku • důvěryhodný zdroj • přehlednost • podává základní informace o autorovi • obsahuje mnoho odkazů k další literatuře Žert. Praha: Ateliéry Bonton Zlín, c1968, 1 videodisk (DVD).