1. 1. Argumentace:
Téma své práce „Multikulturalita ve vzdělávacích institucích a u pedagogů“ jsem zvolila
zcela účelově. Je úzce spojeno i s problematikou inkluzivního vzdělávání, jež je řešeno také
v rámci vzdělávacích institucí připravujících budoucí pedagogické pracovníky. Tito se budou
čím dál více setkávat s cizinci či jinými etnickými skupinami v rámci své praxe. Na tento fakt
by tedy měli být intenzivně připraveni a umět s ním nakládat. Ve stručnosti zde shrnu
základní fakta a představím východiska a principy, v jejichž rámci by měla být
multikulturalita uplatňována. Tímto je i definován název mého textu.
Klíčová slova:
Multikulturalita, multikulturní výchova, integrace, inkluzivní vzdělávání.
Anotace:
Text seznamuje čtenáře s nutností, možnostmi a realizací zavádění multikulturní výchovy do
vzdělávání. Jejím cílem je práce s žáky takovou formou, aby pochopili kulturní odlišnosti
jiných etnických případně rasových či náboženských skupin a uměli s nimi pracovat. Samotná
realizace multikulturní výchovy s sebou nese další stránku věci, a tou je vzdělávání pedagogů,
jejich rozvoj a práce s tématem interkulturního vzdělávání.

2. Multikulturalita ve vzdělávacích institucích a u pedagogů
Koncem 90. let došlo k podstatnému zvýšení zájmu o problematiku multikulturality,
inkluzivního vzdělávání a problematiku integrace ve vzdělávacích institucích. Samotné téma
multikulturality je pak řešeno v rámci multikulturní výchovy (dále MV). Průcha ji definuje
takto: „Edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi z různých etnik, národů, rasových
a náboženských skupin žít spolu, vzájemně se respektovat a spolupracovat.“1
Principem fungování multikulturalismu ve vzdělávacích institucích je podpora
studentů a žáků ke zjišťování informací z dané oblasti, umožnění bezpečného prostoru pro
tvorbu vlastního názoru na dané téma. Domnívám se, že problematika rasových předsudků ve
společnosti není dána primárně rasistickou výchovou, ale spíše pramení z nepochopení jiných
kultur a etnických skupin, jejich historie a zásadně pak z nedostatečné informovanosti. Jelikož
je pedagogická veřejnost prioritně konfrontována s otázkami inkluzivního a integračního
vzdělávání, je nezbytné zachovat několik základních principů. Průcha2 definuje tyto:
Je nezbytné učitele teoreticky vybavit znalostmi rasové a etnické problematiky a seznámit
se základy MV, předpokladem by měly být didaktické schopnosti, díky nimž by mohla být
realizována a pochopení pro specifika studentů jiných etnických skupin a dovednost jednat i
s jejich rodiči. Průcha uvádí i nutnost zavést multikulturalitu jako povinnou součást
vzdělávání a to na všech vzdělávacích stupních a současně zjišťovat dopady na pedagogy.
Jak uvádí web inkluzivníškola.cz3, práce s třídním kolektivem, kde je žák-cizinec, s sebou
nese určitá specifika. Je nezbytné minimalizovat problematické situace v interakci mezi tímto
žákem a učitelem, stejně tak i mezi žáky navzájem.
Průcha uvádí průzkum zaměřený na problematiku etnického vědomí u českých žáků4 a
dokladuje, že u studentů na ZŠ, tzn. do 15ti let věku, bylo zjištěno, že většina z nich se
k těmto otázkám vyjadřovala kladně a jen nízký počet respondentů byl odmítavý. Naproti
tomu u žáků SŠ ve věkovém rozmezí od 15ti do 19ti let již dochází k setkávání s cizinci či
1 PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006. 263 s. První
pomoc pro pedagogy; 4. ISBN 80-7254-866-2.
2
Tamtéž
3
Inkluzivní škola: Informační portál zaměřený na začleňování žáků cizinců do českého vzdělávacího systému.
[online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/
4 PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006. 263 s. První
pomoc pro pedagogy; 4. ISBN 80-7254-866-2.

3. jinými etnickými skupinami a respondenti vycházející z vlastních zkušeností, navrhovali
zavádění integračních opatření bez prvků pozitivní diskriminace.
Výše uvedené tedy potvrzuje, že studenti a žáci základních a středních škol nejsou a priori
rasisticky zaměření, ale jejich pohled na odlišné skupiny, s nimiž se setkávají, utváří mimo
jiných i školní prostředí a pedagog.
Při aplikaci MV je třeba dodržet několik kroků pro její úspěšnou realizaci. Díky nim
by měl být pedagog schopen zvolit jak správné prostředí a téma, tak i metodu. Počáteční fází
je pedagogův pohled na MV. Může být totiž do její aplikace tlačen vzdělávacími kurikuly.
Prioritně je nutné si vlastní nechuť uvědomit a následně s ní začít pracovat. Dalším krokem by
mělo být výběr konkrétních témat a metod výuky. Vzhledem k tomu, že v současnosti
neexistuje jednotné dogma pro výuku MV, je třeba vycházet z vlastních sympatií k tématu.
Třetím krokem je vlastní zpracování jednotlivých témat prostřednictvím formulování
pedagogických cílů. V návaznosti na zformulovaný konkrétní cíl je třeba správně zvolit i
vhodnou metodu, kterou v daném kolektivu může pedagog užít.
V dnešní době lze předpokládat, že ředitelé školních institucí a pedagogická veřejnost
k problematice interkulturního vzdělávání přistupují s velkou zodpovědností a snahou o její
kvalitní aplikaci do učebních plánů. Přesto je nezbytné problematiku dále studovat a hledat
nové principy, které usnadní žákům z jiného kulturního prostředí snazší zapojení do hlavního
vzdělávacího proudu. Danou problematikou se zabývá mimo jiné i metoda TAR (Teacher
Action Research). Jejím cílem je zapojení pedagogů do hodnocení a zdokonalování jejich
vlastní praxe, pomáhá k přehodnocování výukových metod a implementaci změn
v pedagogickém prostředí.5 Jedná se pak především o netradiční a skupinově založenou formu
hodnocení pedagogických aktivit, jež je prováděna pedagogy samotnými se zaměřením na
zdokonalení vyučovacího procesu ale i společenských a vnějších faktorů, jež kvalitu a
efektivitu vyučování ovlivňují. Principem je snaha o zlepšení a změnu v rámci
přehodnocování a sebereflexe. Následující mapa demonstruje cyklické fáze TAR, vysvětlení
procesu prostřednictvím otázek zaměřených na ekvitu a interkulturní vzdělávání.
5
Průvodce INTER: Praktický průvodce implementací interkulturního vzdělávání ve školách [online]. [cit. 2013-
01-06]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/aliance-civilizaci/INTERPRUVODCEFINAL.pdf

4. Identifikace problému – hodnocení – doporučení – aplikace – reflexe –
zvažování nových otázek
Z výše uvedeného vyplývá, že okruhů, jimiž je možné se v rámci multikulturality a
inkluzivního vzdělávání zabývat, je bezpočet. Prioritou však vždy musí být nejen její
zavedení ve školách, jak ukládá Rámcový vzdělávací program6, ale jeho realizace
prostřednictvím zkušené a sebereflektivní pedagogické veřejnosti.
6
Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-s

5. Seznam použitých zdrojů:
1. ČEPOVÁ, Miroslava. Knihovna Muzea romské kultury jako informační, kulturní a
vzdělávací centrum. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav České literatury
a knihovnictví, 2008. 174 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jana Horváthová.
2. PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. Vyd. 1. Praha:
Triton, 2006. 263 s. První pomoc pro pedagogy; 4. ISBN 80-7254-866-2.
3. Školní výuka dějepisu a překonávání stereotypních obrazů sousedních národů I, Red. B.
Gracová, R. Psík. Předmluva B. Gracová. Ostrava: Repronis, 1999. 179 s. ISBN 80-7042-
558-2.
Elektronické zdroje:
1. Doporučené očekávané výstupy: Metodická podpora pro výuku průřezových témat v
gymnáziích [online]. 1. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské
zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2011[cit. 2013-01-06].
ISBN 978-80-87000-77-9. Dostupné z: www.vuppraha.cz/wp-
content/uploads/2011/11/GYMmultikulturni.pdf
2. Inkluzivní škola: Informační portál zaměřený na začleňování žáků cizinců do českého
vzdělávacího systému. [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/
3. Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-s
4. Multi-kulti: Výukové programy přibližující žákům a studentům 7 minorit žijících na
území ČR (Romové, Ukrajinci, Rusové, obyvatelé Zakavkazska, Vietnamci, Číňané a
Mongolové). [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.multi-kulti.cz/multikulturni-
vychova.html
5. PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova; problémy spojené s její realizací. Metodický
portál: Články [online]. 02. 09. 2004, [cit. 2013-01-06]. Dostupný z WWW:
<http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/32/MULTIKULTURNI-VYCHOVA-PROBLEMY-
SPOJENE-S-JEJI-REALIZACI.html>. ISSN 1802-4785.

6. 6. Průvodce INTER: Praktický průvodce implementací interkulturního vzdělávání ve
školách [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/aliance-
civilizaci/INTERPRUVODCEFINAL.pdf
7. TYKVARTOVÁ, Oľga. Interkulturní výchova a její využití ve volném čase dětí a
mládeže [online]. České Budějovice, 2007 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://theses.cz/id/yhn9f1/downloadPraceContent_adipIdno_9372. Diplomová práce.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce PaedDr. Petr Bauman.
Argumentace zdrojů:
Odborný článek:
PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova; problémy spojené s její realizací. Metodický portál:
Články [online]. 02. 09. 2004, [cit. 2013-01-06]. Dostupný z WWW:
<http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/32/MULTIKULTURNI-VYCHOVA-PROBLEMY-
SPOJENE-S-JEJI-REALIZACI.html>. ISSN 1802-4785.
- Zdroj je vzhledem ke svému obsahu zcela relevantní, slouží jako prostor pro sdílení
informací a zkušeností pedagogů.
- Autor je zakladatelem České asociace pedagogického výzkumu, působí
v mezinárodních vědeckých organizacích a redakčních radách odborných časopisů.
Přední odborník v oblasti pedagogické teorie a výzkumu, pracuje jako nezávislý expert
a konzultant, přednáší na našich i zahraničních univerzitách.
- Článek se přímo zabývá aplikací multikulturní výchovy a důrazem na nutnost
vzdělávání pedagogických pracovníků.
- Stručně a jasně shrnuje základní oblasti multikulturního vzdělávání a vzdělávání
pedagogů v této oblasti.
- Současně pak odkazuje na další literaturu vhodnou k tématu.
Odborná monografie:
PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. Vyd. 1. Praha: Triton,
2006. 263 s. První pomoc pro pedagogy; 4. ISBN 80-7254-866-2.

7. - Kniha poskytuje poznatky, na kterých stojí a o něž se opírá multikulturní výchova.
- Autor shrnuje a představuje praxi a teorii, uvádí příklady dobré praxe a výzkumy jak
z Česka, tak ze zahraničí.
- Kniha může sloužit nejen pedagogické, ale i laické veřejnosti, neboť je psána
srozumitelnou a čtivou formou.
- Text je doprovázen četným ilustračním materiálem, který jej obohacuje a výborně
doplňuje.
- Autor je zakladatelem České asociace pedagogického výzkumu, působí
v mezinárodních vědeckých organizacích a redakčních radách odborných časopisů.
Přední odborník v oblasti pedagogické teorie a výzkumu, pracuje jako nezávislý expert
a konzultant, přednáší na našich i zahraničních univerzitách.
Webová stránka:
Inkluzivní škola: Informační portál zaměřený na začleňování žáků cizinců do českého
vzdělávacího systému. [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/
- Webová stránka se přímo zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání a
multikulturní výchovou.
- Poskytuje podrobné návody, jak se v rámci dané problematiky chovat, jaké metody
volit a jak postupovat při aplikaci modelu inkluzivního vzdělávání.
- Tento zdroj poskytuje množství kvalitních odkazů a dostatek studijních materiálů
k tématu.
- Cílem webové stránky je seznámit zejména pedagogy, ale i sociální pracovníky a další
pracovníky interkulturního vzdělávání s co nejširším pohledem na danou problematiku
a tím jim pomoci lépe začleňovat tyto žáky do výuky, kolektivu i do společnosti.
- Poskytuje jak obecné, tak odborné informace k problematice, které předkládá
srozumitelnou a přehlednou formou.