Jindra Pavelková - Die Bibliothek des Stiftes in Welehrad im Augenblick seine...
Co se nepodařilo převázat aneb „původní“ vazby v rajhradské klášterní knihovně
1. Co se nepodařilo převázat aneb
„původní“ vazby v rajhradské
klášterní knihovně
Olomouc, 30.10.2013
PhDr. Jindra Pavelková
2. První doklady o vazbách knih – 2. polovina 17. stol.
za probošta Coelestina Arleta (1666-1683)
brněnský knihař Georg Leuthner (Leitner) – 70. léta
první snaha o pohledovou unifikaci
prkénková vazba potažená bílou vepřovicí s ornamentální slepotiskem a
dvěma sponami
používáno první rajhradské supralibros na přední i zadní desce
2
4. Poč. 18. století – proměna vazeb
bílé pergamenové vazby
použití na fond tištěný ale
zejména na fond rukopisný
brněnští knihaři Benedikt
Schreiber (poč. 18. stol.) a
Martin Lier (20. léta 18. stol.)
4
5. Účty za knihařské práce
v letech 1670-1721
po roce 1764 po celou dobu správy probošta Otmara Conrada
Ivan Stiler – laik, který po roce 1721 zřídil v klášteře knihařskou dílnu
účty dnes nedochované
5
6. Otmar Conrad (1764-1812)
-
lepenkové desky, potažené teletinou se zlacenými hřbety
teletinovými zlacenými hřbety opatřovány i starší vazby
knihy vázány opět v Brně u
Vincence Milda a jeho vdovy
Josefa Berna
Wolfa (od r. 1790), Jakuba a Dominika Sauera (od r. 1804)
zavedeno nové supralibros a aliančním znakem a dvě exlibris
osobní Conradovo supralibors – stejné jako klášterní, doplněno
písmeny O:C:P:R
6
9. Doba sekularizací
před vlastními sekularizacemi zisk knihovny olomouckého
sufragána Jana Václava Xavera, svobodného pána z Freyenfelsu
erbovní supralibros bez legendy
erbovní exlibris s legendou: Joannes Wenceslaus Xauerius L.
Baro de Freyenfels Dominus in Lösch Abbas Schimogiensis Eccl.
Wratis. Collegi ad S. Crucem Canonicus
Jednotná úprava hřbetů dole s nápisem L.B. Freyenfels a
signaturami typu „A 26“
9
11. Doba sekularizací
brněnští františkáni X mikulovští kapucíni
hřbety knih natřeny šedou olejovou barvou
knihy mikulovských kapucínů jinak upravené nápisy na hřbetě –
nahoře je název díla a dole signatura
11
15. Doba sekularizací
brněnští kartuziáni
není jednotná úprava vazeb
identifikace podle supralibros
tisky z 16. století - vyobrazení Boha Otce s ukřižovaným Kristem
a Duchem svatým s legendou „Sigillum Domus Brunensis S.
Trinit. ordin. Carth.“
Tato podoba rovněž na mladších, většinou dřevěných vazbách
potažených vepřovicí se slepotiskem
vazby pergamenové - menší zlacené supralibros
15
16. Doba sekularizací
Otmar Conrad – snaha po pohledové unifikaci
pokud ponechána původní vazba, upraven alespoň hřbet
přelepování exlibris původního majitele
na původní vazby umisťováno klášterní supralibros
při celkové převazbě knihy použita nejčastěji pergamenová vazba
méně časté převazby – teletina či hovězina
při úpravě hřbetu použita teletina či hovězina se zlaceným
slepotiskem
nejvíce převazovány knihy z kapucínských a minoritských
klášterů
16
18. DĚKUJI ZA POZORNOST
PhDr. Jindra Pavelková
Moravská zemská knihovna v Brně
Kounicova 65 a
601 87 Brno
Jindra.Pavelkova@mzk.cz
Benediktinský klášter Rajhrad jako kulturní fenomén
www.rajhradskyklaster.cz
18