Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století. Liberec 1991-2000
1. Vize o knihovně 21.století veVize o knihovně 21.století ve
víru přeměn 90. let 20.víru přeměn 90. let 20.
století. Liberec 1991-2000.století. Liberec 1991-2000.
BrnoBrno FFMU 2.FFMU 2. 5.5. 20132013
Věra VohlídalováVěra Vohlídalová
2. Brno FFMU 2.5.2013 2
Vize o knihovně 21.století ve víruVize o knihovně 21.století ve víru
přeměn 90. let 20. století.přeměn 90. let 20. století.
OsnovaOsnova
ÚvodÚvod.. Stav na samém počátku 9O.letStav na samém počátku 9O.let
Předpoklady pro změnPředpoklady pro změnuu.. Umět přijmout měnící se celospolečenskýUmět přijmout měnící se celospolečenský
politický systém jako nástroje pro proměnu služeb knihovenpolitický systém jako nástroje pro proměnu služeb knihoven (viz(viz
UNESCO, IFLA, strategie, mezinárodní doporučení…)UNESCO, IFLA, strategie, mezinárodní doporučení…)
Koncepce.Koncepce. Jakou knihovnu chtít, konkretizovat představy….Jakou knihovnu chtít, konkretizovat představy….
Situace v regionu a městěSituace v regionu a městě.. Roky 1990-1996Roky 1990-1996.( Mapování,.( Mapování,
rozhodování, hledání přízně a financí. (OÚ, MK, Sněmovna Parlamentu ČR.rozhodování, hledání přízně a financí. (OÚ, MK, Sněmovna Parlamentu ČR.
politiků regionu i republiky…(odkaz napolitiků regionu i republiky…(odkaz na Na houpačce nejen s knihovnouNa houpačce nejen s knihovnou))
Technika budováníTechnika budování.. Co vše bylo třeba pro startCo vše bylo třeba pro start a následné stavění, přia následné stavění, při
absenci legislativních norem a kompetentního zřizovatele ve fázi konečnéhoabsenci legislativních norem a kompetentního zřizovatele ve fázi konečného
rozhodování (7 ministrů a bezpočet ekonomic náměstků).rozhodování (7 ministrů a bezpočet ekonomic náměstků).
Dobrodružství začínáDobrodružství začíná.. Jak stavba probíhala.Jak stavba probíhala. JJak jsme se vyrovnávaliak jsme se vyrovnávali
s nepřízní zřizovatele, kdo s námi souzněl, pomáhal..s nepřízní zřizovatele, kdo s námi souzněl, pomáhal..
FináleFinále.. Odpovídal finální stav připravené koncepci?Odpovídal finální stav připravené koncepci? NeuvěřitelnéNeuvěřitelné
překážky (finance), nařčení, stíhání… uspokojení,ohlasy.překážky (finance), nařčení, stíhání… uspokojení,ohlasy.
3. Brno FFMU 2.5.2013 3
Liberec je pátým největším městem České republiky a největšímLiberec je pátým největším městem České republiky a největším
městem Euroregionu Nisa (trojzemí)městem Euroregionu Nisa (trojzemí)
Nová, moderní knihovna by měla mít předpoklady sloužit kraji i
euroregionu jako centrum knihovnických a informačních služeb s
kreativním kulturním zázemím pro širokou veřejnost
4. Brno FFMU 2.5.2013 4
Předpoklady pro vybudování takové knihovnyPředpoklady pro vybudování takové knihovny
ObjektivněObjektivně
-- Vnímání knihoven ve společnostiVnímání knihoven ve společnosti
jako základních pilířů vzděláváníjako základních pilířů vzdělávání
- Znalosti o funkci a rozvoji knihoven- Znalosti o funkci a rozvoji knihoven
ve světě ̽ve světě ̽
- Nástup moderních informačních- Nástup moderních informačních
technologiítechnologií
-- Obecné vzrůstající nároky uživatelůObecné vzrůstající nároky uživatelů
- Stavební program s vizí fungování- Stavební program s vizí fungování
v konkrétní lokalitěv konkrétní lokalitě
- Finanční rozvaha x reálné možnosti v čase- Finanční rozvaha x reálné možnosti v čase
5. Brno FFMU 2.5.2013 5
Předpoklady pro vybudování takové knihovnyPředpoklady pro vybudování takové knihovny
SubjektivněSubjektivně
V ů l eV ů l e
-- hledat a prohlubovat kontakty profesní i osobníhledat a prohlubovat kontakty profesní i osobní
- otevřít se světu, zohlednit hlavně evropské- otevřít se světu, zohlednit hlavně evropské
zkušenosti, dát o sobě vědětzkušenosti, dát o sobě vědět
-- vidět „to“ na vlastní očividět „to“ na vlastní oči
-- snažit se držetsnažit se držet krok se světem – vzdělávání vkrok se světem – vzdělávání v
oblasti knihovnictví i rozvíjejících se informačníchoblasti knihovnictví i rozvíjejících se informačních
technologií, neustrnouttechnologií, neustrnout
- vypracovat konkrétní představu „té naší“ knihovny- vypracovat konkrétní představu „té naší“ knihovny
6. Brno FFMU 2.5.2013 6
Jakou knihovnu chtít? Tvoření koncepceJakou knihovnu chtít? Tvoření koncepce
Úvahy z r.Úvahy z r. 19931993 o proměnách role knihoven.o proměnách role knihoven.
Čím by pro uživatele i pro nás knihovna měla či mohla být:Čím by pro uživatele i pro nás knihovna měla či mohla být:
„„Knihovna je místem, kde hledám, kdeKnihovna je místem, kde hledám, kde
nalézám, kde i odpočívám, kde se takynalézám, kde i odpočívám, kde se taky
setkávám…O čem je knihovna? O kultuře lidí,setkávám…O čem je knihovna? O kultuře lidí,
vzdělání, informacích a jejich pramenech,vzdělání, informacích a jejich pramenech,
o prožitku, službě, fantazii, naslouchání,o prožitku, službě, fantazii, naslouchání,
setkávání, o dědictví předků, tvorbě, vizíchsetkávání, o dědictví předků, tvorbě, vizích
budoucna, o hledání. O všem, co chci vědět,budoucna, o hledání. O všem, co chci vědět,
vnímat, čerpat i dávat sobě, druhým, světu. A tovnímat, čerpat i dávat sobě, druhým, světu. A to
vše pro každého, ať jsme kdo jakýkoliv.“vše pro každého, ať jsme kdo jakýkoliv.“
7. Brno FFMU 2.5.2013 7
Jakou jsme chtěli tedy knihovnuJakou jsme chtěli tedy knihovnu
(pro Liberec(pro Liberec)?)?
Nevěděli jsme jak bude knihovna vypadat, ale
učili jsme se, co vše by mohla a měla „umět“…
a
potom
jsme „vykročili“
8. Brno FFMU 2.5.2013 8
Jak jsme začínaliJak jsme začínali
Bylo třeba:Bylo třeba:
-- zmapovat situaci / MK zřizovatel, v místě/Liberec, euroregionuzmapovat situaci / MK zřizovatel, v místě/Liberec, euroregionu
- získat podporu orgánů i veřejnosti – průzkumy o potřebách- získat podporu orgánů i veřejnosti – průzkumy o potřebách
i představách (i potencionálních) uživatelůi představách (i potencionálních) uživatelů
- najít místo- najít místo
- získat formální povolení / územní, stavební…- získat formální povolení / územní, stavební…
- vypracovat stavební program dle (bohužel starých norem)- vypracovat stavební program dle (bohužel starých norem)
doplněný naší konkrétnější představoudoplněný naší konkrétnější představou
- a podstoupit mnoho dalších náročných jednání na mnoha- a podstoupit mnoho dalších náročných jednání na mnoha
úrovníchúrovních
- připravit architektonickou soutěž- připravit architektonickou soutěž
9. Brno FFMU 2.5.2013 9
Jak jsme začínaliJak jsme začínali
Další vývoj ukázalDalší vývoj ukázal
-- že je třeba vložit k vybranému místu symboliku, ježže je třeba vložit k vybranému místu symboliku, jež
tomu místu náleží (tomu místu náleží (pozemek židovské obce)pozemek židovské obce)
-- že se rozvíjíže se rozvíjí širší a zcela specifické zakotveníširší a zcela specifické zakotvení
služeb v oblasti působení i v euroregionu (trojzemí)služeb v oblasti působení i v euroregionu (trojzemí)
- že je třeba koncipovat knihovnu s ohledem na tuto- že je třeba koncipovat knihovnu s ohledem na tuto
skutečnost a bez ohledu na to, že to přinese obtížeskutečnost a bez ohledu na to, že to přinese obtíže
- že bude třeba základní program rozšířit a získat- že bude třeba základní program rozšířit a získat
pro něj podporu (prezident, MK, osobnosti a instituce i zepro něj podporu (prezident, MK, osobnosti a instituce i ze
zahraničí …)zahraničí …)
- předpoklady pro přeshraniční spolupráci, zdroje financí…- předpoklady pro přeshraniční spolupráci, zdroje financí…
- i absenci odborníků u nás, což vedlo k hledání odborné- i absenci odborníků u nás, což vedlo k hledání odborné
pomoci „venku“pomoci „venku“ ̽̽
10. Brno FFMU 2.5.2013 10
Co jsme předložili ke stavebnímuCo jsme předložili ke stavebnímu
programu architektůmprogramu architektům ̽̽
„„Knihovna musí být schopna reagovat na všechny trendy, ale iKnihovna musí být schopna reagovat na všechny trendy, ale i
schopna odolat všem trendům, které jak v architektuře, filozofiischopna odolat všem trendům, které jak v architektuře, filozofii
informačních služeb (formy informačních médií – nosičůinformačních služeb (formy informačních médií – nosičů
informací) i skladbě vnitřního prostoru mohou nastat. Interiéryinformací) i skladbě vnitřního prostoru mohou nastat. Interiéry
budou tedy vysoce mobilní, přestavitelné, prostory cobudou tedy vysoce mobilní, přestavitelné, prostory co
nejpřehlednější, pohodlné, bez chodeb, ale s klidovýminejpřehlednější, pohodlné, bez chodeb, ale s klidovými
zónami…zónami…
Budova by měla vyzývat k navštívení již zdálky, budeBudova by měla vyzývat k navštívení již zdálky, bude
významnou dominantou středu města spolu s radnicí,významnou dominantou středu města spolu s radnicí,
divadlem… nebude je ale zastiňovat. Na první pohled by měladivadlem… nebude je ale zastiňovat. Na první pohled by měla
být místem klidu, radosti z možného povznesení duchovního…být místem klidu, radosti z možného povznesení duchovního…
mluvíme o knihovnách radosti – Spousta médií a prostředkůmluvíme o knihovnách radosti – Spousta médií a prostředků
evokujících a motivujících k dalšímu vzdělávání, prožitkům – aževokujících a motivujících k dalšímu vzdělávání, prožitkům – až
magické působení – blízkost s psychologií prodeje.magické působení – blízkost s psychologií prodeje.
Bezbariérové přístupy. Příznivé vnitřní klima – dům září,Bezbariérové přístupy. Příznivé vnitřní klima – dům září,
vyrovnaná škála barev, harmonie, dobré osvětlení (i možnostvyrovnaná škála barev, harmonie, dobré osvětlení (i možnost
zastínění) doplnit i bytovým zařízením mezi vystavenými regály.zastínění) doplnit i bytovým zařízením mezi vystavenými regály.
11. Brno FFMU 2.5.2013 11
Co jsme předložili ke stavebnímuCo jsme předložili ke stavebnímu
programu architektůmprogramu architektům
Příjemné klima vytváří příjemné prostředí pro komunikaci,Příjemné klima vytváří příjemné prostředí pro komunikaci,
odpočinek a příjemné lidi.odpočinek a příjemné lidi.
Knihovna je členěna tak, že prostor uvnitř není uzavřen, je vidětKnihovna je členěna tak, že prostor uvnitř není uzavřen, je vidět
do všech pater.do všech pater.
Důraz na perfektní prostorovou orientaci od samého počátkuDůraz na perfektní prostorovou orientaci od samého počátku
vstupu do budovy.vstupu do budovy.
Podřizujeme se definici jednoho ze základních lidských práv:Podřizujeme se definici jednoho ze základních lidských práv:
KAŽDÝ OBČAN MÁ PRÁVO NA INFORMACE – na prvnímKAŽDÝ OBČAN MÁ PRÁVO NA INFORMACE – na prvním
místě je tedy uživatel, vlastní funkce knihovny je až na místěmístě je tedy uživatel, vlastní funkce knihovny je až na místě
druhém.druhém.
Nekomplikovaný, bezpečný přístup k budově a do budovy –Nekomplikovaný, bezpečný přístup k budově a do budovy –
Rumjancevova je dost rušná ulice.Rumjancevova je dost rušná ulice.
Jednou z hlavních orientací knihovny je tedy užívání služeb.Jednou z hlavních orientací knihovny je tedy užívání služeb.
Uživatel má možnost volného bezbariérového pohybu, volbyUživatel má možnost volného bezbariérového pohybu, volby
formy obsluhy prostřednictvím služeb nebo samoobsluhy –formy obsluhy prostřednictvím služeb nebo samoobsluhy – vševše
je tu pro nějje tu pro něj – nejaktuálnější fondy všech dokumentů by mělo– nejaktuálnější fondy všech dokumentů by mělo
být umožněno zpřístupňovat fyzicky, zabezpečit ale protibýt umožněno zpřístupňovat fyzicky, zabezpečit ale proti
odcizení.odcizení.
12. Brno FFMU 2.5.2013 12
Co jsme předložili ke stavebnímuCo jsme předložili ke stavebnímu
programu architektůmprogramu architektům
Místo pro výpočetní techniku – tato technika je jenMísto pro výpočetní techniku – tato technika je jen
prostředníkem ke zjednodušení, urychlení nutných agend,prostředníkem ke zjednodušení, urychlení nutných agend,
komunikace s informacemi a jejich přenosu, ale neměla by býtkomunikace s informacemi a jejich přenosu, ale neměla by být
dominantní. Technika spojuje dnes uživatele knihovny s celýmdominantní. Technika spojuje dnes uživatele knihovny s celým
světem (Internet), ale v nejbližší době i s domovem – z vlastníhosvětem (Internet), ale v nejbližší době i s domovem – z vlastního
počítače pracoviště i z domova do knihovny – on-line katalogy,počítače pracoviště i z domova do knihovny – on-line katalogy,
souborné katalogy, faktografické informace z databázísouborné katalogy, faktografické informace z databází
knihovny…knihovny…
Hala vracení a příjem fyzických (absenčních – mimo knihovnu)Hala vracení a příjem fyzických (absenčních – mimo knihovnu)
výpůjček co nejjednodušší a nejrychlejší akt, pokud možno bezvýpůjček co nejjednodušší a nejrychlejší akt, pokud možno bez
čekání.čekání.
Pracovníci mají svá zázemí pro kultivaci, nabrání sil, prostor proPracovníci mají svá zázemí pro kultivaci, nabrání sil, prostor pro
svá setkávání a výměnu zkušeností.“svá setkávání a výměnu zkušeností.“
14. Brno FFMU 2.5.2013 14
FináleFinále
„Knihovna v tomto pojetí není pult, kde
dostanete vyžádaný komínek knížek a
rychle pryč, ale obří pavilon inteligentní
Komunikace volného času.“
Irena Reifová o liberecké knihovně 2001
15. Brno FFMU 2.5.2013 15
Co knihovna umíCo knihovna umí OdkazOdkaz http://www.http://www.youtubeyoutube..comcom//watchwatch?v=8-mmC5Km1N0?v=8-mmC5Km1N0
16. Brno FFMU 2.5.2013 16
Knihovny neznají hraniceKnihovny neznají hranice
Tedy ani pro lidi by neměly hranice existovat !!!
Tedy ani pro lidi by neměly hranice existovat !!!
17. Brno FFMU 2.5.2013 17
Výstavba moderních knihoven nezamrzne. I u nás se z nich budeme těšit na více
místech. Vždyť „knihovny jsou základními pilíři osobního rozvoje“(bývalý rektor MU
Jiří Zlatuška)
Klient říká: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně být rychle obsloužen
příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem
nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní
či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu“ Tato vize rozvoje
knihoven pro nejbližší období stručně vyjadřuje, že:
• zásadní prioritou budoucnosti knihoven je jednoznačná orientace na kvalitní a
pohotové služby, které jsou díky využívání informačních technologií v podstatné
míře dostupné 24 hodin, sedm dnů v týdnu!“
18. Brno FFMU 2.5.2013 18
http://www.kvkli.cz/o-knihovne/zakladni-o-knihovne/video.html
Notas do Editor
K novým strukturám, se kterými jsme se mohli seznamovat a přijímat (na základě zkušeností v zahraničí) jako pozitivum, patřily euroregiony. Jeden z prvních euroregionů v republice. Navíc v příhraničí 3 zemí Premiérem Klausem nechtěná společenství obcí se samosprávou .Pocit ohrožení vlády, dalším mocenským centry-směšné! Přesto se ern prosadily i u nás - široká a dosud trvající spolupráce, ze které všechny strany těžily,dodnes i knihovny
Přijetí měnícího se celospolečenského politického systému jako nástroje pro proměnu služeb knihoven . Studium principů služeb veřejných knihoven v demokratických zemích (UNESCO, IFLA, strategie mezinárodní doporučení, koncepce…) ̽ To předpokládalo hodně cestovat, protože v té době moc informací k nastudování nebylo. Cesty spojené se školeními Německo, Švýcarsko, USA, Skandinávie Ne všude šlo něco převzít (Rakousko) (K ověření správnosti naší koncepce další návštěvy po zhotovení ještě např Alexandrie a další)
( 1991-2 Žitava - poprvé e-mail – oči navrch hlavy…)
Další citace číst z TEXTU fenomen knihovna…
Hodně jsme se nechali poučit, okukovali jsme , inspirovali jsme se k dalším nápadům, OPISOVALI jsme do našeho konceptu to, co se dalo použít. Ale to, co bylo nejdůležitější, já věděla, že se to podaří a bylo mou rolí, přesvědčit ostatní na naší cestě. Jak jsem to formulovala v Haupačce : Věřit, že to, co chci, lze uskutečnit nebo lépe řečeno dokázat, vydám-li se trpělivě za tím a s důvěrou v sebe budu vidět cíl stále před očima. Zasvěcení vědí, že jsem dávno před zahájením architektonické soutěže vídávala mnohokrát při představě hotového díla, aniž jsem tušila jak vypadá konkrétně, dvě postavy ke mně zády, jak přestřihují pásku. To mělo být svědectvím o dovršení našeho cíle. Věděla jsem z „mých“ kurzů, že cesty k cíli nejsou jednoduché. Dělí se, mizí, jsou plné balvanů, ale že k tomu cíli se prostě vždycky najde jiná a další. Klikatí se a uhýbá, ale míří tam, kam má. (Neříkal to už Saint-Exupéry, že rovná cesta k cíli nevede?) Já netušila, že to funguje tak silně! A přece: O přestřihování pásky při přípravách na slavnostní předání budovy knihovny a synagogy nebyla nikdy žádná řeč. Proč taky. Vchody byly dva – do dvou objektů - knihovny a synagogy. Zdálo se, že pásku stříhat vlastně ani nejde nebo se to nehodí. Někoho to ale najednou napadlo. Stříhat pásku budou dva přestavitelé projektu (ministr kultury Dostál a zástupce EK Ralf Dreyer). A to uvnitř. Na mohutném středovém schodišti! Věřte nevěřte, to byly ty dvě postavy, opravdu ke mně zády. Já jsem totiž po svém úvodu na schodišti ustoupila níž, abych dala těm dvěma mužům ke stříhání prostor. A tak oni dva slavnostně přestřihli pásku a otevřeli tak náš stánek.… a já si uvědomila o dost později, že k této scéně směřovaly mé kroky více než 10 let.
Soutěž byla vyzvaná . Přinesla také problémy. Nebyly peníze na odměny, přesto se architekti zúčastnili. Jenže Komora architektů protestovala. Ač nám to zákon neukládal odměny dávat, přistoupili jsme na to, protože by jinak architekti museli odstoupit. Rozpory v legislativě (komora měla pocit nadřazenosti jejich normy… Nakonec jsme vyřešili kompromisem. Výhodou bylo i to, že jsme se všichni znali, i po dokončení komunikovali, nevraživost eliminovali… (viz Kaplického knihovny) citovat z Houpačky v textu Obr. 8
Obsah programu dostává mezinárodní rozměr Výjezdy ven na školení- Německo odborná centra (Fachstellen) Sasko i Bavorsko a důkladně připravené dotazy na cestách ostatních. První kolektivně navštívenou knihovnou a jakýsi malý vzor byla městská v Reutlingenu- ta byla vzorovou pro EKZ (metodické a nákupní centrum pro německé knihovny). Skoro každá nová moderní knihovna měla (tam venku) nějaký symbol, kt ji charakterizoval. Ta naše pak postupně polovina Davidovy hvězdy, symbioza 3 kultur, spolupráce a život 3 příhraničních zemí., ochrana menšin, symbolické odškodnění ŽO Spojení cest s hledáním finanční podpory K tomu je možné povědět příběh s panem Talismanem s. 74-75 PRO obr.10 až 12 komentovat poznámku z 1O
Měla jsem zadání ukázat jak to tehdy bylo. A tak tu jsem tak trochu podrobnější, možná nudnější ve výčtu toho co jsme vše museli.Nesmíte zapomenout, že v té době nikdo o stavbě neuvažoval a také neexistovala jakákoli koncepce rozvoje knihoven, Partyzánské postavení- pohled směřoval tedy do zahranič... Doma se nebylo čeho zachytit o co se opřít . . Dnes už to umějí jak zřizovatelé, manažeři knihoven(doufám) a hlavně architekti.Těch několik zdařilých projektů o tom svědčí. Jen kdyby se mohli realizovat. My jsme se to teprve učili . Snad jsme ale dali dobrý příklad na jedné straně a poučení z chyb na straně druhé
Důležité bylo také, aby i fyzicky byla budova pěkně zakomponovaná do okolní zástavby a zdůrazňovala význam, který oba kulturní stánky představují. Opak toho, čemu knihovny i církve byly vystavovány v minulosti. Podporovatelé, sympatizanti i ti, kteří snili tom, že se na „naši“ cestu vydají také, se scházeli, přijížděli, diskutovali…ti, co měli pomáhat rozhodně nebudovali, škodili. Ukazuje se postupně, kolik osobního nesrozumitelného v celém procesu bylo. Dále číst z TEXTU
Jak moc významné bylo symbolické propojení synagogy s knihovnou a vůbec symbolika do novostavby vložená vyjadřují slova Viktora Fischla. Celý náš projekt pak nebyl jen o navrácení důstojného postavení knihovny, ale povýšil mezilidskou komunikaci a vzdělávání, kulturu obecně na přední příčky společenské prestiže. Zda to platí ještě dnes, je o jiném příběhu. „ Jsem si přirozeně vědom toho, že spojení stavby knihovny se stavbou malé synagogy je snad především gesto a symbol. Vím také, že v těchto dnech mají gesta a symboly důležitost snad větší, než kdy jindy. Jistě se dopouští chyb každý, kdo žije v iluzi, že cokoliv se stane mezi lidmi nebo mezi národy, je odpustitelné a dokonce zapomenutelné. Jsou také věci, které zapomenuty být nejen nemohou, nýbrž nesmějí. A všechno se ve mně příčí při myšlence, že by mohly upadnout v zapomnění. Přesto však patří k nejvyšším lidským povinnostem na této zemi dělat vše pro sblížení a smíření mezi lidmi i mezi národy. Každý krok, ba každý sebemenší krůček vedoucí k tomuto cíli, pomáhá zajizvit staré rány, každou píď, o níž se přiblížíme na daleké, kamenité cestě, musíme přijímat s pokornou vděčností. I to, čeho jsme právě svědky při otevření liberecké knihovny, je takový krůček ve správném směru a ty, kdo pro tento krůček razili cestu, můžeme odměnit jen povzbudivým potleskem a přiložením pomocné ruky k jejich dobrému dílu.“
To překvapení pro mnohé knihovníky a nejen pro ně byla vize o naší nové knihovně. Nebylo mnoho těch, kteří zaznamenali změny v nabídkách služeb knihoven nebo dokonce jejich fyzické podoby, odehrávající se na západ od našich hranic. Systém, ve kterém jsme do revoluce 1989 žili nás držel v izolaci. Po otevření knihovny to bylo tedy pro některé překvapení. Např. volný pohyb uživatele s knihou v ruce po celé knihovně. Celá knihovna je studovnou a čítárnou. –někteří následovníci zůstali v zajetí minula –zřídili čítárnu s odlišnou provozní dobou. Já n e c h á p u Redaktorka Přítomnosti Ireny Reifová o nové liberecké knihovně z r. 2001 : „Novostavba SVK v Liberci je omamným čtenářským zážitkem. Kromě knih tu totiž můžete dlouhé hodiny číst i knihovnu samotnou. Ač umístěna v městě pod Ještědem, připomíná operu v Sydney. A stejně jako na břehu oceánu, i tady lze snít. Třeba o ideální společnosti, otevřené všem, o světě, kde je každý vítán, protože jeho heslem je být „veřejný“. Liberecká knihovna je velký dům s interiérem postmoderního paláce, v nichž obvykle vídáme kapitány tohoto světa. Pouze s tím rozdílem, že knihovna je tu i pro paní s nákupní taškou, i pro ošuntělého studenta….. je to myšlenka knihovny pro nové tisíciletí v trojrozměrném vyjádření. Myšlenka, která účel a možnosti využití knihovny zcela redefinuje, neboť ji povyšuje na prostor nově přičtený k již existující veřejné sféře. Knihovna v tomto pojetí není pult, kde dostanete vyžádaný komínek knížek a rychle pryč, ale obří pavilon inteligentní komunikace volného času. …“ Byla ta vize až tak nereálná, jak se na počátku zdálo? J e třeba si všimnout i toho, že ač nebyly v té době takové knihovny za západní hranicí žádnou vzácností, podařilo se nám mnohdy překvapit i tamní kolegy. Ples v knihovně, o kterém jsem snila se uskutečnil až v r.2012, ale i to knihovna umí . …
Bylo to naším mottem. Hranice, i ve smyslu omezení pro nás neexistují A dodnes je knihovna součástí národní i mezinárodní spolupráce. Právě díky otevření hranic, jsme dokázali tehdy zdánlivě nemožné. Do knihovny může vstoupit i umění. Tuto plastiku (Žíla Lukáše Rittsteina k poctě Mejly Hlavsy), která hraje v určitou hodinu jeho Bílou muchomůrku Veřejné knihovny jsou ve vyspělých demokraciích intelektuálními centry měst. Jsou totiž nejen místem, kde hledáme informace a zdroje ke svému vzdělávání, ale i místem setkávání, komunikace a prožitku, vnímání i přijímání lidské tvorby… Je tedy přirozené, že i jejich architektonické ztvárnění patří do celkového pojetí obrazu takovéto instituce širokých občanských služeb. I díky tomu jsou knihovny také cílem turistického ruchu, pozoruhodností toho kterého města. Ne jinak tomu je v Liberci. Ukázalo se, že se vyplatí investovat do moderních knihoven i z tohoto (komerčního) pohledu. Jak krátkozrací byli ti, kteří tolik bránili stavbě knihovny v Liberci, krátili rozpočet stavby a „trestali“ jejich realizátory i tvůrce. A nejinak je tomu bohužel v mnoha městech naší republiky stále. Nakročeno však je a během těch 13 let jsme nezůstali sami. Náš průkopnický počin nezůstal bez odezvy. Hodnoty, které knihovny představují přijímají jen ti, kteří je používají a vědí proč. Ti, kteří o nich rozhodují dojdou k témuž brzy v budoucnu.
Seatle, Alexandrie, Drážďany, Birmingham, projekt Krajs. Knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Žíla Lukáše Rittsteina k poctě Mejly Hlavsy Na závěr si neodpustím připomenout, že tam za naši západní hranicí i dole na jiných kontinentech rychle rostou neobvyklé stavby knihoven, které nabízejí stále progresivnější služby i fyzický vzhled. V našem českém rybníce se moc štik ještě neuchytilo. Kaplického knihovna podle mého názoru mohla dát nový impuls do budování knihovnických krasavic. Ta naše kompozice spolu s Národní technickou knihovnou a několika dalšími se v 21.století dobře usadily a brána do toho století dalšího, ač s mírným skřípěním je a zůstane otevřená! ALE Výstavba moderních knihoven nezamrzne. I u nás se z nich budeme těšit na více místech. Vždyť „knihovny jsou základními pilíři osobního rozvoje“ (bývalý rektor MU Jiří Zlatuška)