Zborník príspevkov medzinárodnej konferencie OSSConf 2011
•
1 gostou•5,416 visualizações
Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach: zborník príspevkov medzinárodnej konferencie OSSConf 2011 (Žilinská univerzita, 6.-9.júla 2011). Editors: Michal Kaukič, Ladislav Ševčovič, Miloš Šrámek, Pavel Stříž. Bratislava: Spoločnosť pre otvorené informačné technológie, 2011. ISBN 978-80-970457-1-5
Recomendados
Mais conteúdo relacionado
Semelhante a Zborník príspevkov medzinárodnej konferencie OSSConf 2011
Semelhante a Zborník príspevkov medzinárodnej konferencie OSSConf 2011 (9)
Mais de Geokomunita
Mais de Geokomunita (20)
Zborník príspevkov medzinárodnej konferencie OSSConf 2011
- 1. Spolocnost’ pre otvorene informacne technologie ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ OTVORENY SOFTVER VO VZDELAVANI, ´ ˇ VYSKUME A V IT RIESENIACH Zbornık prıspevkov medzinarodnej konferencie ´ ´ ´ OSSConf 2011 6.–9. jula 2011 ´ ˇ Zilina, Slovensko
- 2. Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach 6.–9. júla 2011, Žilina, Slovensko Organizátori: Miloš Šrámek, FMFI, Univerzita Komenského, SOIT, Bratislava Michal Kaukič, Žilinská univerzita, SOIT, Žilina Slavko Fedorik, SOŠ elektrotechnická, Poprad Lýdia Gábrišová, Žilinská univerzita, Žilina Karol Grondžák, Žilinská univerzita SOIT, Žilina Aleš Kozubík, Žilinská univerzita, SOIT, Žilina Marek Mahut, Red Hat CZ, SOIT, Brno Tomáš Majer, Žilinská univerzita, SOIT, Žilina Ľubica Michálková, Žilinská univerzita, Žilina Peter Mráz, DRU, SOIT, Kremnica Miloslav Ofúkaný, Portál GeoInformatika, SOIT, Bratislava Pavel Stříž, Univerzita Tomáše Bati, Zlín Ladislav Ševčovič, FEI, Technická Univerzita v Košiciach, SOIT, Košice Tatiana Šrámková, FEI, Slovenská technická univerzita, SOIT, Bratislava Peter Štrba, Gymnázium Mikuláša Galandu, SOIT, Turčianske Teplice Editori: Michal Kaukič Ladislav Ševčovič Miloš Šrámek Pavel Stříž Vydavateľ: Spoločnosť pre otvorené informačné technológie, Bratislava ISBN 978-80-970457-1-5 DOI: 10.5300/2011-OSSConf A Sadzba programom pdfL TEX Ladislav Ševčovič Copyright c 2011 autori príspevkov Ktokoľvek má dovolenie vyhotoviť alebo distribuovať doslovný opis tohoto dokumentu alebo jeho časti akýmkoľvek médiom za predpokladu, že bude zachované oznámenie o copyrighte a o tom, že distribútor príjemcovi poskytuje povolenie na ďalšie šírenie, a to v rovnakej podobe, akú má toto oznámenie.
- 3. Recenzenti Bábel, Ján, Ing. Balážovič, Ľuboš, Mgr., PhD. Blaško, Rudolf, RNDr., PhD. Blišťan, Peter, doc., Ing., PhD. Boháčik, Ján, Ing., PhD. Boltižiar, Martin, doc., PhDr., RNDr., PhD. Čačková-Talandová, Petra, Ing., Ph.D. Dolejšová, Miroslava, Ing., Ph.D. Fodrek, Peter, Ing., PhD. Grondžák, Karol, doc., Ing., PhD. Hofierka, Jaroslav, doc., Mgr., PhD. Homolka, Lubor, Ing. Ivanič, Jozef, Ing., PhD. Janech, Ján, Ing., PhD. Kaňuk, Ján, RNDr., PhD. Kaukič, Michal, Mgr., PhD. Klímek, Petr, doc., Ing., Ph.D. Kozubík, Aleš, RNDr., PhD. Kubíček, Petr, RNDr., CSc. Kusendová, Dagmar, doc., RNDr., CSc. Lehuta, Juraj, Mgr. Levashenko, Vitaly, doc., Ing., PhD. Lietz, Wojciech, DVM, PhD. Mahút, Marek, Mgr. Ofúkaný, Miloslav, Mgr. Peško, Štefan, doc., RNDr., PhD. Petrovič, Pavel, Mgr., PhD. Rusnák, Pavol, Mgr. Sadloň, Ľubomír, Mgr., Ing., PhD. Sarga, Libor, Ing. Straka, Juraj, Mgr. Stříž, Martin, Ing. Stříž, Pavel, Ing., Ph.D. Ševčík, Jaroslav, Ing. Ševčovič, Ladislav, RNDr. Šrámek, Miloš, prof., Ing., PhD. Šrámek, Rastislav, Mgr. Zámečník, Peter, Ing.
- 4. SPONZORI KONFERENCIE PARTNERI KONFERENCIE CST G U
- 5. Obsah ´ UVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 ´ ´ˇ POZVANI PREDNASATELIA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Jir´ Rybicka ˇı ˇ XELTEX – krok spravny smerem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 A ´ ´m ˇ Stanislav Slacka ˇ Slobodny a otvoreny softver v slovenskom skolstve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ OCENENE STUDENTSKE PRACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 ´ ´ ´ OTVORENY SOFTVER VO VEDE A VYSKUME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Richard Balogh Using an Open Software for Electronics and Robotics . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Michal Huckoˇ Utilisation of the Open Build Service for a volume data processing library . . . . . . . . . . . . . 49 Matus Chochlık ´ˇ ´ MIRROR – a Portable C++ Reflection Library . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Jan Janech, Tomas Baca ´ ´ˇ ˇ Principles of DSM Applied in Education and Research with UML .FRI Tool . . . . . . . . . . . 67 Tomasz Kanik, Małgorzata Domino WEKA – Empirical Study on Applications of Data Mining Techniques in Veterinary Medicine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Lucia Panc´kova, Katarına Zabovska ˇı ´ ´ ´ ´ Prognozovanie v prostredı R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 ´ ´ Pavel Str´z ˇıˇ Program Gambit ve vy ´uce predmetu Rozhodovanı v riziku a nejistote . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 ˇ ˇ ´ ´ ˇ
- 6. ˇ Martin Sechny´ Jazyk GDL na spracovanie vedecky dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 ´ch ´ Michal Turek Vyuzitı Scilabu pri koordinaci svetelny krizovatek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 ˇ ´ ˇ ˇ ´ch ˇ ˇ Richard Turek Moznosti synchronizace linek MHD ve Scilabu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 ˇ ´ OPEN GIS – OTVORENY SOFTVER V GIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Miroslava Dolejsova ˇ ´ Zarazenı GIS do vy ˇ ´ ´uky predmetu Informatika ve verejne sprave . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Jaroslav Hofierka, Rastislav Micanık ˇ ´ Vyuzitie open source technologiı pri vy ˇ ´ ´ ´voji a aplikacii webovy GIS riesenı ´ ´ch ˇ ´ na prıklade systemu GISPLAN 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 ´ ´ Imrich Jakab, Titusz Bugya Vyuzitie slobodny softverov v navrhu koncepcie rozvoja fakulty v oblasti GIS . . . . . . 151 ˇ ´ch ´ ´ Juraj Kisztner Spracovanie dat slovenskeho katastra pomocou open source aplikaciı ´ ´ ´ ´ pre WEBGIS technologie a ich publikovanie 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 ´ Gabriel Petr´cek, Martin Mahrık ˇı ˇ ´ Publikacia komplexneho digitalneho modelu reliefu prostrednıctvom ´ ´ ´ ´ ´ open source technologiı 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 ´ ´ TEX A JEHO PRIATELIA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 ˇ ˇ Petra Cackova ´ TEX a otevreny software v male firme aneb Efektivnı kancelar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ˇ Libor Sarga Nech TEX nas by pohled na krusne zacatky sazecske z pohledu nesazecu . . . . . . . . . . . . 189 ´ ´t: ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ˚
- 7. Pavel Str´z ˇıˇ Typografie a carove kody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 ˇ´ ´ ´ Pavel Str´z ˇıˇ Balıcek PGFplots: o tvorbe jednoho grafu na zakazku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ OTVORENY SOFTVER VO VZDELAVANI A V IT RIESENIACH . . . . . . . . . . . . . 221 Rudolf Blasko ˇ LTEX nie je farba na mal’ovanie, ale na pısanie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 A ´ Rudolf Blasko ˇ LTE A Xovnık . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 ´ Martin Foltin, Michal Blaho, Peter Fodrek Otvoreny format textovy dokumentov v kancelarii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 ´ ´ ´ch ´ Ales Kozubık ˇ ´ Prezentacne materialy v triede beamer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249 ˇ ´ ´ Peter Tuharsky ´ Pouzitie free/open-source technologiı v samosprave mesta Banska Bystrica – I . . . . . . . . 259 ˇ ´ ´ ´ ´ Peter Tuharsky ´ Pouzitie free/open-source technologiı v samosprave mesta Banska Bystrica – II . . . . . . . 271 ˇ ´ ´ ´ ´ ABSTRAKTY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286
- 9. Vazenı citatelia, ´ˇ ´ ˇ tento zbornık je jedny z vy ´ ´m ´stupov uz tretej samostatnej konferencie na Slovensku, ktora ˇ ´ je venovana slobodnemu a otvorenemu softveru a jeho vyuzitiu vo vzdelavanı, vede, ale ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ aj v ostatny oblastiach, kde sa vyuz´vaju informacne technologie. Konferencia je jed- ´ch ˇı ´ ˇ ´ ´ nou z aktivıt obcianskeho zdruzenia „Spolocnost’ pre otvorene informacne technologie“ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ (SOIT), http://www.soit.sk. Podobne podujatia na propagaciu otvoreneho softveru sme ´ ´ ´ ´ organizovali uz od r. 2007 (dve specializovane sekcie v ramci medzinarodnej konferencie ˇ ˇ ´ ´ ´ Aplimat 2007 a 2008 a Vıkend s Linuxom v Kremnici v lete 2008). Na organizacii tohto- ´ ´ rocnej konferencie sa vy ˇ ´znamne podiel ˇ ’ali aj partneri z Ceskej republiky (CSTUG, Liberix) a takisto skladbou ucastnıkov sa konferencia stala vskutku medzinarodnou. ´ˇ ´ ´ V celosvetovom meradle, obzvlast’ v statoch EU, pozorujeme vel’ky narast pouz´vania ´ˇ ˇ´ ´ ´ ˇı otvoreneho softveru (OSS). Dokonca aj viacere komercne firmy ponukaju riesenia, kde je ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ zakladom tento softver. Vel’ke firmy v oblasti IT, ako Google, HP, IBM, Red Hat, nielen ´ ´ ´ deklaruju podporu otvoreneho softveru, ale ho aj vyvıjaju a davaju d’alej k dispozıcii vy ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´vo- jarskej komunite. Ty sa vy ´ ´m ´razne rozsiruju moznosti vyuzitia OSS doma, vo vzdelavanı, ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ vy´skumnej cinnosti a tiez aj v softverovy firmach pre nekomercne i komercne riesenia. ˇ ˇ ´ ´ch ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Napriek ty ´mto faktom, OSS sa dostava do povedomia verejnosti t’azsie, ako komercne ´ ˇˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇı operacne systemy a softver. S´ri sa hlavne v mens´ch komunitach, „ustnym podanım“ a osob- ˇı ´ ´ ´ ny prıkladmi blızkych osob. Existuje mnoho ucitel’ov, studentov, vy ´mi ´ ´ ˆ ˇ ˇ ´skumnıkov alebo ´ prosto nadsencov, ktorı OSS vo svojej praci vyuz´vaju, nahradzaju ci dopl ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇı ´ ´ ´ ˇ ´naju nım drahe ´ komercne riesenia a pritom zıskavaju cenne skusenosti, z ktory by mohli mat’ uzitok aj ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ch ´ˇ ostatnı. Problemom je, ako tieto skusenosti odovzdat’. Jednou z prılezitostı moze byt’aj nasa ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˆˇ ˇ konferencia. Sme presvedcenı, ze otvoreny softver sa moze vel’mi dobre uplatnit’ v oblasti vy ˇ by ˇ ´ ˇ ´ ´ ˆˇ ´uc a vy ´skumu na vsetky stupnoch skol. V mnohy prıpadoch otvoreny softver v tejto ob- ˇ ´ch ˇ ˇ ˆ ´ch ´ ´ ´ lasti poskytuje plnohodnotnu nahradu viacery financne narocny softverovy produktov ´ ´ ´ch ˇ ´ ˇ ´ch ´ ´ch (kancelarske balıky, matematicky softver, siet’ove sluzby a administracia, programy na vy ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´- ucbu roznych predmetov na zakladny a stredny skolach). Niektore z ty ˇ ˆ ´ ´ch ´ch ˇ ´ ´ ´chto otvoreny ´ch alternatıv su prezentovane v materialoch konferencie (webstranka konferencie a zbornık). ´ ´ ´ ´ ´ ´ Vy ´hody otvoreneho softveru sa neprejavuju len v ekonomickej oblasti, ale maju aj vy ´ ´ ´ ´ ´- znamny dopad na myslenie ziakov, studentov i ucitel’ov. Podporuju tvorivy prıstup k softveru, ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ktory sa hlbavemu pouz´vatel’ovi uz nejavı ako cierna skrinka, ale umoznuje mu prisposobit’ ˇı ˇ ´ ˇ ˇˇ ˆ si jeho funkcionalitu vlastny potrebam. Zaroven maju pouz´vatelia vel’ky vplyv na jeho vy ´m ´ ´ ˇ ´ ˇı ´ ´- voj, pretoze ich ohlasy, zelania, kritika a chybove hlasenia pomahaju vy ´ rom pri d’alsom ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´voja ˇ zdokonal’ovanı a s´renı prıslusneho softveroveho systemu. ´ ˇı ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Podujatie Otvoreny softver vo vzdelavanı, vyskume a v IT rieseniach nie je len konferen- ´ ´ ´ ´ ´ ˇ cia v klasickom, akademickom ponımanı, ale najma neformalne stretnutie l’udı, ktory spaja ´ ´ ¨ ´ ´ ´ch ´ zaujem o otvoreny softver (jeho tvorbu, vyuzitie, komplexnejsie riesenia na zaklade existu- ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ juceho softveru). Popri recenzovany prıspevkoch, ktore su publikovane v tomto zbornıku, ´ ´ ´ch ´ ´ ´ ´ ´ na podujatı boli prezentovane d ˇ ´ ´ ’alsie moznosti vyuzitia otvoreneho softveru a otvoreny ˇ ˇ ´ ´ ´ch informacny technologiı. Strucne abstrakty ty ˇ ´ch ´ ´ ˇ ´ ´chto ukazok a prezentaciı su uvedene v za- ´ˇ ´ ´ ´ ´ ´ vere zbornıka. ´
- 10. Sucast’ou konferencie bol po prvy ´ t aj jednodnovy odborny seminar pre ucitel’ov ´ˇ ´kra ˇ ´ ´ ´ ˇ zakladny a stredny skol. Po druhy ´ t si v programe konferencie nasla svoje miesto aj ´ ´ch ´ch ˇ ˆ ´kra ˇ „Cena SOIT a Liberixu“ o najlepsiu bakalarsku a diplomovu pracu ty ´ cu sa otvoreneho ˇ ´ ´ ´ ´kaju ´ softveru a d’als´ch otvoreny technologiı. ´ ˇı ´ch ´ ´ Vsetky prıspevky, uvedene v tomto zbornıku, ako aj prezentacie, ktore na konferencii od- ˇ ´ ´ ´ ´ ´ zneju, budu vol’ne prıstupne na stranke podujatia, http://ossconf2011.soit.sk. Okrem ´ ´ ´ ´ ´ toho, na tejto stranke najdete aj odkaz na konferencne medium (obraz DVD), ktore okrem ´ ´ ˇ ´ ´ ´ spomınany materialov konferencie obsahuje distribuciu GNU/Linux Ubuntu s d’als´m ´ ´ch ´ ´ ˇı pridany softverom, ktoreho sa budu ty ´m ´ ´ ´ ´kat’prıspevky konferencie. ´ Tato konferencia je jednou z aktivıt SOIT na propagaciu otvoreneho softveru. Sme toho ´ ´ ´ ´ ´ nazoru, ze c´m skor sa pouz´vatel’ poc´taca s otvoreny a slobodny softverom zoznami, ´ ˇ ˇı ˆ ˇı ˇı ˇ ´m ´m ´ ´ ty lepsie bude vediet’ ocenit’ jeho prednosti, z ktory bude neskor profitovat’, ci uz ´m ˇ ´ch ˆ ˇ ˇ profesionalne alebo v sukromı. Zaroven sa rozsiruje jeho vseobecny rozhl’ad, ked’ sa odvazi ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ˇ nakuknut’za oponu, mimo javiska, ktore mu prezentuje svet reklamy a obchodny zaujmov ´ ´ ´ch ´ softverovy gigantov. ´ ´ch Na podporu a propagaciu alternatıvneho vyucovania informatiky a ostatny predme- ´ ´ ˇ ´ch tov na zakladny stredny a vysoky skolach prostrednıctvom bezplatneho otvoreneho ´ ´ch, ´ch ´ch ˇ ´ ´ ´ ´ softveru sluzi tiez projekt „Slobodny a otvoreny softver pre skoly“ s domovskou strankou ´ ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ http://sospreskoly.org. Ciel’om projektu je vytvorit’ komunitu zaujemcov a pouz´va- ´ ˇı tel’ov otvoreneho softveru na skolach vsetky urovnı. Je pokusom o spojenie ty ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ch ´ ´ ´ch, ktorı ´ vedia ako na to a rovnako aj ty ktorı si uvedomuju moznosti, ktore otvoreny softver pre ´ch, ´ ´ ˇ ´ ´ ´ skolstvo a spolocnost’ poskytuje, ale nevedia ako a kde zacat’. ˇ ˇ ˇ Nic sa neurobı samo od seba, takze tento projekt je prılezitost’ou aj pre vas. Mozeme ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˆˇ postupne budovat’ vzorove ucebne s vol’ne prıstupny edukacny softverom, pracovat’ na ´ ˇ ´ ´m ˇ ´m ´ jeho prıpadny upravach a lokalizacii, vytvarat’ navody a prırucky pre spravcov ucebne ´ ´ch ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ a pouz´vatel’ov, aby sme coraz viac cıtili, ze v nasich snahach nie sme osamotenı. Sucast’ou ˇı ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ snah projektu SOS pre skoly je aj presadzovanie (na urovni vladnej i regionalnych samosprav) ´ ˇ ´ ´ ´ ´ otvoreneho softveru v pouzitı pre skolske administratıvne a ekonomicke ucely. ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ˇ Tento zbornık, materialy konferencie, aj samotny fakt, ze sa toto podujatie mohlo usku- ´ ´ ´ ˇ tocnit’, su kolektıvnym dielom organizatorov, editorov, autorov prıspevkov a prezentaciı, ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ recenzentov i vsetky ucastnıkov. Myslienka pravidelnej samostatnej OSS konferencie sa ˇ ´ch ´ ˇ ´ ˇ mohla realizovat’ len vd’aka prıkladnej spolupraci a dobre odvedenej praci vsetky zainte- ´ ´ ´ ˇ ´ch ´ch. ˇ resovany Dakujeme im a dufame, ze sa aj v buducnosti budeme stretavat’ na podobny ´ ˇ ´ ´ ´ch podujatiach a ze nas bude coraz viac, aby nase hlasy nezanikli v lomoze kazdodenneho ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ zhonu a agresıvnej reklamy softverovy firiem. ´ ´ ´ch Nasa vd’aka patrı sponzorom, HP Slovensko, Red Hat a Gista, bez ktory by sa nemohlo ˇ ´ ´ch uskutocnit’vydanie tohto zbornıka. Osobitne treba spomenut’sponzorsky dar Slovenskej in- ˇ ´ ´ ´ formatickej spolocnosti, z ktoreho sme podporili ucast’viacery ucastnıkov z radov ucitel’ov ˇ ´ ´ˇ ´ch ´ ˇ ´ ˇ formou ciastocneho uhradenia ich nakladov spojeny s ucast’ou. ˇ ˇ ´ ´ ´ch ´ ˇ Organizacny vybor OSSConf 2011 ˇ ´ ´
- 13. Pozvaní prednášatelia 13 Otvorena vlada na Slovensku?! ´ ´ Abstrakt: Pocas ostatnej dekady sa na celom svete presadzovalo prijatie zakonov umoz- ˇ ´ ´ ˇ nujucich obcanom prıstup k informaciam verejnej spravy. Najvyspelejsie demokracie vsak ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ prisli so zmenou prıstupu od pasıvnej transparentnosti (na ziadost’ obcana) k aktıvnemu ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ zverejnovaniu datovy katalogov na internete. Tieto vladne projekty nasli okamzite vel’ku ˇ ´ ´ch ´ ´ ˇ ˇ ´ odozvu v komunite aktivistov, ale aj technologov a programatorov. Data sa zacali vyuz´vat’ ´ ´ ´ ˇ ˇı na tvorbu najroznejs´ch webovy aplikaciı sluziacich sirokej verejnosti. Prednaska prinesie ˆ ˇı ´ch ´ ´ ´ˇ ˇ ´ˇ zakladnu orientaciu v teme, ako aj v celosvetovy a zahranicny iniciatıvach za otvorenie ´ ´ ´ ´ ´ch ˇ ´ch ´ vladnych administratıv verejnosti, proaktıvnom zverejnovanı informaciı a zavedenı stan- ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ˇ dardov v tejto oblasti. Predstavı obciansky navrh na zmenu filozofie komunikacie verejnej ´ ˇ ´ ´ spravy s obcanmi na Slovensku a bude informovat’o dialogu iniciatıvy s vladou. ´ ˇ ´ ´ ´ Zuzana Wienk vedie od roku 2002 obcianske zdruzenie Aliancia ˇ ˇ Fair-play, ktore sa dlhodobo venuje odhal’ ´ ovaniu kauz a verejnej kon- ´ trole politickej reprezentacie i verejnej spravy. Zdruzenie prevadzkuje ´ ´ ˇ ´ sluzbu datanest.sk, ktora zhromazd u ´ ˇ ´ ˇ ’ je udaje o tom, kam prudia ve- ´ rejne zdroje, podporuje vznik novych aplikaciı s vyuzitım verejnych dat ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ a koordinuje snahy o presadenie datovach standardov na Slovensku. ´ ´ ˇ Wienk vystudovala zurnalistiku a pred zalozenım Aliancie posobila ako ˇ ˇ ˇ ´ ˆ novinarka v printovych a elektronickych mediach. ´ ´ ´ ´ ´
- 14. 14 Konferencia OSSConf 2011 XEL TEX – krok spravny smerem A ´ ´m ˇ Abstrakt: Mnoho uzivatelu osobnıch poc´tacu ma zajem vytvorit kvalitnı dokumenty, nej- ˇ ˚ ´ ˇı ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ casteji ze sve profesnı oblasti, tedy odborne texty s radou specialnıch symbolu. Donedavna ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ byla jednou z mala skutecne pouzitelny variant sazba v systemu LTEX – avsak vzhle- ´ ˇ ˇ ˇ ´ch ´ A ˇ dem k jeho historicke koncepci vznikala rada obtızne resitelny problemu zejmena s fonty ´ ˇ ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ch ´ ˚ ´ a kodovanım vstupu. Pr´spevek se zaby ´ moznostmi a nektery zkusenostmi pri pou- ´ ´ ´ ˇı ˇ ´va ˇ ˇ ´mi ˇ ˇ zitı systemu XELTEX, jehoz vlastnosti mohou vy ˇ ´ ´ A ˇ ´razne prispet k zachovanı kvalitnı sazby ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ jako ve znamem a rozs´renem systemu LTEX, ale s mnoha zajımavy rozs´renımi: vyuzitı ´ ´ ˇıˇ ´ ´ A ´ ´mi ˇıˇ ´ ˇ ´ fontu instalovany v ramci operacnıho systemu, moznosti vstupu znaku v kodovanı UTF-8 ˚ ´ch ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ a s tım spojene moznosti sazby v ruzny jazycıch, moznosti matematicke sazby a pouzitı ´ ´ ˇ ˚ ´ch ´ ˇ ´ ˇ ´ specialnıch symbolu potrebny pro odborne texty. ´ ´ ˚ ˇ ´ch ´ Jir´ Rybicka se zabyva zpracovanım textu na poc´taci jiz pres 20 let. ˇı ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇı ˇ ˇ ˇ Tezistem jeho zajmu je predevs´m sazba publikacı systemem LTEX. Je ˇˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇı ´ ´ A ˇ ´ ˇ clenem vyboru Ceskoslovenskeho sdruzenı uzivatelu TEXu, kde se ve- ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ nuje zejmena zac´najıcım uzivatelum (kniha LTE ´ ˇı ´ ´ ˇ ˚ A X pro zacatecnıky, vysla ˇ´ ˇ ´ ˇ s podporou tohoto sdruzenı). Na Mendelove univerzite se venuje vyuce ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ specializovaneho predmetu Zpracovanı textu poc´tacem a zabyva se ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇı ˇ ´ ´ problemy zvysovanı formalnı urovne zaverecnych pracı. ´ ˇ ´ ´ ´ ´´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´
- 15. Pozvaní prednášatelia 15 Slobodny a otvoreny softver v slovenskom skolstve ´ ´ ´ ˇ Abstrakt: Slovenske skolstvo preslo od roku 1989 urcite vy ´ˇ ˇ ˇ ´ ´vojove obdobie v oblasti softveru ´ ´ na vyucovanie, tvorbu a spracovanie skolsky informaciı. Pouz´val sa proprietarny – li- ˇ ˇ ´ch ´ ´ ˇı ´ cencovany softver od roznych firiem (T602, Microsoft. . . ). Tento softver v zaciatkoch pod- ´ ´ ˆ ´ ˇ poroval rozvoj a nasadzovanie digitalnych informacny technologiı do vzdelavania a bol ´ ˇ ´ch ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ financne nenarocny pre skoly (bezplatne, za 1 $). Dalsou softverovou moznost’ou pre oblast’ ˇ ´ ˇ skolsky PC a serverov je slobodny – otvoreny softver, ktory je bezplatny a vol’ne prıstupny ˇ ´ch ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ pre pedagogov a studentov. V ramci prezentacie , ukazeme jednotlive moduly slobodneho ´ ˇ ´ ´ ´ˇ ´ ´ a otvoreneho softveru, ktore sa pouz´vaju v slovensky skolach, moznosti zıskania infor- ´ ´ ´ ˇı ´ ´ch ˇ ´ ˇ ´ maciı o realizacii workshopov, vzdelavacıch aktivıt, akreditovany vzdelavanı, overovania ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ch ´ ´ profesijny kompetenciı a vyuz´vanie slobodneho – otvoreneho softveru na nasich skolach. ´ch ´ ˇı ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Mgr. Stanislav Slacka vystudoval MFF UK Bratislava (http: // ˇ ˇ ˇ sslacka. webnode. sk/ o-mne/ ). Od roku 1987 pracuje v Skolskom ´ ˇ ´ ´ˇ ´ vypoctovom stredisku Banska Bystrica, v sucasnosti pracovisko Ustavu informaciı a prognoz skolstva Bratislava. V ramci svojej 24 rocnej ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ skolskej praxe participoval na projektoch zavadzania softverovych pro- ˇ ´ ´ ´ duktov do vzdelavania (Microsoft Select, Infovek, Slobodny – otvoreny ´ ´ ´ softver a ine). S ´ ´ ˇkolske vypoctove stredisko v Banskej Bystrici pouz´va ´ ´ ˇ ´ ˇı operacny system Linux od roku 1995. Spravovanım tychto linuxovych ˇ ´ ´ ´ ´ ´ serverov zac´nal ako student strednej skoly RNDr. Jan Oravec, v sucas- ˇı ˇ ˇ ´ ´ˇ nosti Software Engineer, firmy Facebook Palo Alto, California.
- 17. A Jiří Rybička: XEL TEX – krok správným směrem 17 DOI: 10.5300/2011-OSSConf/17 XƎLTEX – KROK SPRÁVNÝM SMĚREM A RYBIČKA, Jiří (CZ) Abstrakt. Mnoho uživatelů osobních počítačů má zájem vytvořit kvalitní doku- menty, nejčastěji ze své profesní oblasti, tedy odborné texty s řadou speciálních symbolů. Donedávna byla jednou z mála skutečně použitelných variant sazba v systému LT X – avšak vzhledem k jeho historické koncepci vznikala řada obtížně A E řešitelných problémů zejména s fonty a kódováním vstupu. Příspěvek se zabývá možnostmi a některými zkušenostmi při použití systému XƎLT X, jehož vlastnosti A E mohou výrazně přispět k zachování kvalitní sazby jako ve známém a rozšířeném systému LT X, ale s mnoha zajímavými rozšířeními: využití fontů instalovaných A E v rámci operačního systému, možnosti vstupu znaků v kódování UTF-8 a s tím spojené možnosti sazby v různých jazycích, možnosti matematické sazby a použití speciálních symbolů potřebných pro odborné texty. Klíčová slova. T X, XƎT X, LT X, XƎLT X, kompatibilita, fonty dokumentu, kódování E E AE A E vstupu, UTF-8, vícejazyčná sazba. XƎLTEX – STEP IN THE RIGHT DIRECTION A Abstract. Many PC users interested in creating quality documents, most of their profession, i.e. technical texts with number of special symbols. One of the few really usable possibilities is LT X – but due to its historical concept there are A E dif icult problems solvable in particular, e.g. the use of various fonts and input encoding. The paper deals with possibilities and some experience in using the system XƎLT X whose properties can preserve present quality of LT X documents A E A E but with many interesting extensions: use of fonts installed in the operating system, the possibility of entering characters in the UTF-8 encoding and with the associated possibility of different languages characters, mathematical and special symbols needed for technical texts. Key words and phrases. T X, XƎT X, LT X, XƎLT X, compatibility, document fonts, E E AE A E input encoding, UTF-8, multilingual typesetting.
- 18. 18 Konferencia OSSConf 2011 Úvod Již dlouho slouž ı́ zejmé na pro tvorbu odborný ch textů mnoha už ivatelů m systé m LTEX. A S tı́m je spojena ř ada speci ik. Principy systé mu de inované na zač átku 80. let minulé ho stoletı́ jsou na jedné straně geniá lnı́ a v mnoha aspektech trvale použ itelné , na druhé straně vš ak s sebou nutně nesou nepř ı́jemné „drobnosti“. Např ı́klad jednou z nejzná - mě jš ı́ch vlastnostı́ je silná snaha o zpě tnou kompatibilitu. Ta ovš em dost č asto vede k ř eš enı́, které je tě žkopá dné , pro ř adu už ivatelů nepohodlné a mnohdy i na prvnı́ pohled nepochopitelné . I když je např ı́klad zmı́ně ná snaha o zpě tnou kompatibilitu nesporně velmi kladný m prvkem, vž dy je pravdě podobně potř eba najı́t vhodný kompromis a rozhodnout se pro optimá lnı́ ř eš enı́. Systé my postavené na principu TEXu se nachá zejı́ v silné konkurenci jiný ch př ı́stupů , které majı́ daleko vě tš ı́ rozš ı́řenı́. Cı́lem tohoto č lá nku nenı́ zkoumat, proč tomu tak je, př ı́činy totiž nejsou podstatné . Daleko dů lež itě jš ı́ je, ž e konkurenč nı́ systé my vı́cemé ně urč ujı́ smě ry vý voje a už ivatelé se tomu př izpů sobujı́, ať se jim to lı́bı́ nebo ne. Opě t nebudeme hodnotit, zda je to dobř e, do jaké mı́ry je to otá zka reklamy, byznysu nebo snad technický ch prvků . Postavenı́ systé mů , které jsou nynı́ stř edem naš eho zá jmu, tedy systé mů volně do- stupný ch a založ ený ch na principu TEXu, je zcela jistě nelehké . Je-li naš ı́m cı́lem zvý šit poč et už ivatelů , kteř ı́ je budou skutečně chtít využ ıvat, musı́me se nutně zamý šlet nad ́ tı́m, jaké konkurenč nı́ vý hody tyto systé my vů bec mohou př iná š et, dá le nad tı́m, jak tuto skuteč nost už ivatelů m sdě lit, a v koneč né fá zi také nad tı́m, jak tuto snahu podpoř it. Tento č lá nek by mě l bý t př ı́spě vkem k prvnı́mu z uvedený ch prvků – vš imneme si mož nostı́, které mohou př ispě t ke zvý šenı́ konkurenceschopnosti systé mů postavený ch na principu TEXu, konkré tně v podá nı́ systé mu XƎLTEX. A Proč XƎLTEX? A Vš eobecně zná mou silnou strá nkou vš ech systé mů postavený ch na principu TEXu je vel- ká př izpů sobitelnost. Existence ná strojů , jako jsou de inice nebo rede inice př ı́kazů a do- konce schopnost změ nit vnı́má nı́ vstupnı́ho lexika, poskytuje nepř eberné mož nosti vy- tvá ř et speci ické prostř edky pro ř eš enı́ vš emož ný ch potř eb už ivatelů . Pomineme-li v tu- to chvı́li skuteč nost, ž e ně která taková rozš ı́řenı́ jsou velmi netriviá lnı́ a vyž adujı́ sku- teč ně hluboké znalosti mnoha komplikovaný ch vnitř nı́ch vlastnostı́ a algoritmů , vzniká tı́m také do znač né mı́ry velmi rozsá hlá a má lo př ehledná množ ina realizacı́, jejı́ž po- už itelnost je v ně který ch př ı́padech opravdu diskutabilnı́. Jmenujme např ı́klad sazbu tabulek – existuje př es 30 balı́čků , které se ně jak dotý kajı́ nejrů zně jš ı́ch tabulkový ch prvků . Nejenž e ani tě ch 30 balı́čků neř eš ı́ vš echno, ale ně které nelze použ ı́t s jiný mi. Mezi už ivateli pak lze vysledovat celou š ká lu př ı́stupů – od tě ch, kteř ı́ ř ı́kajı́ „na vš echno už existuje ně jaký balı́ček LTEXu, jen je potř eba jej najı́t“, až po ty, kteř ı́ zastá vajı́ ná zor A „nikdy nepouž ıvá m cizı́ makra“. ́ Rekneme-li tedy XƎTEX nebo XƎLTEX, bě žný už ivatel pravdě podobně již př edem poj- A me podezř enı́, ž e se jedná „zas o ně co jako dalš ı́ balı́ček“ nebo speci ickou nadstavbu, jejı́ž použ itelnost v bě žné praxi č eské ho (slovenské ho) autora a sazeč e nebude nijak
- 19. A Jiří Rybička: XEL TEX – krok správným směrem 19 vý znamná , nebo (a to je ješ tě nepř ı́jemně jš ı́) bude ně jak mě nit již zabě hnuté , ově řené a použ ıvané postupy. ́ Lze vš ak ř ı́ci, ž e jako př ı́spě vek ke konkurenceschopnosti systé mů tohoto typu př ed- stavuje XƎLTEX krok správným směrem. Autor Jonathan Kew jasně deklaroval jeho zá klad- A nı́ cı́le: vyř eš it př edevš ı́m dva velké nedostatky dosavadnı́ch ř eš enı́ – umož nit snadné použ itı́ vš emož ný ch fontů a zpracová vat zdrojový text v kó dová nı́ UTF-8, a to vš e tak, aby to bylo pro už ivatele co nejjednoduš šı́. Zdrojový text Deklarovaná jednoduchost prá ce s XƎLTEXem je vyjá dř ena např ı́klad i tı́m, ž e pro jeho A použ itı́ př i zpracová nı́ již existujı́cı́ch textů , u nichž chceme dostat stejný vý sledek, nenı́ potř eba té mě ř nic mě nit. Stač ı́ př ipojit balı́ček xltxtra zahrnujı́cı́ v sobě volá nı́ dalš ı́ch potř ebný ch balı́čků : zejmé na fontspec a xunicode. Př ı́klad minimá lnı́ho zdrojové ho textu: documentclass{article} usepackage[czech]{babel} usepackage{xltxtra} begin{document} Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy. end{document} Po př ekladu př ekladač em xelatex dostaneme vý sledné PDF, v ně mž bude automa- ticky zvoleno pı́smo Latin Modern. Pokusme se př iblı́žit alespoň ně které smě ry, který mi krá č ı́ XƎTEX/XƎLTEX. A Směr – fonty Kdysi bý valo zvykem, ž e jaký koliv dokument, který vzeš el z TEXové nebo LTEXové dı́lny, A se pyš nil použ itý m Knuthový m pı́smem Computer Modern (byť ve verzi CS nebo ješ tě nově ji LM). K té to pý še je „bezesporu“ dobrý dů vod: toto pı́smo je v mnoha aspektech do- konalé a př ipoč teme-li k tomu ješ tě dokonalé algoritmy sazby, vý sledek (zejmé na v od- borný ch textech s matematický mi vý razy) byl skuteč ně té mě ř nedostiž ný (a je i dnes!). Computer Modern vš ak nenı́ jediné použ itelné pı́smo a navı́c systé mem LTEX nesá zı́- A me vž dy jen ně jakou matematickou perlu. Kvalitnı́ typogra ický ná vrh dokumentu tedy poč ı́tá s tı́m, ž e zvolı́me odpovídající pı́smo. Co mů ž eme vybı́rat v konkurenč nı́ch sys- té mech? Př i rozbalenı́ ně jaké jejich nabı́dky s pı́smy se objevı́ ř ádově desı́tky až stovky polož ek. Ano, je jistě potř ebné ihned dodat, ž e mnoho z nich př edstavuje nepouž itelný plevel, ale i př esto je samotný proces volby pı́sma velmi jednoduchý a dojde-li k tomu, ž e peč livý , znalý a zkuš ený už ivatel si ně jaké pı́smo obstará , do seznamu nabı́zený ch pı́sem je dostane prostou kopiı́ do vhodné ho adresá ř e. Kdo z bě žný ch už ivatelů ně kdy ovš em pojal myš lenku, ž e potř ebuje ně jaké pě kné pı́smo do své ho dokumentu v LTEXu, obstaral si je a chtě l je použ ı́t, pak tě žce narazil: A nezbý valo než se ponoř it do nepř ehledné baž iny pı́smový ch formá tů , ná rodnı́ch speci- ik, rů zný ch transformacı́, kon iguracı́, adresá ř ový ch cest a systé mový ch nastavenı́. Je
- 20. 20 Konferencia OSSConf 2011 zř ejmé , ž e bez hluboký ch znalostı́, navı́c v kaž dé m typu distribuce zcela odliš ný ch a zá - vislý ch na použ ité m operač nı́m systé mu, nebylo mož né pı́smo použ ı́t. A takové ná roky zcela diskvali ikovaly jinak nedostiž ně kvalitnı́ a do znač né mı́ry geniá lnı́ TEXové sys- té my v oč ı́ch „bě žný ch“ už ivatelů , kteř ı́ nemajı́ ambice stá t se odbornı́kem na poč ı́tač ová pı́sma, ale „pouze“ chtě jı́ vytvoř it tř eba pě knou pozvá nku na promoci. . . V tomto kontextu je tedy systé m umož ňujı́cı́ použ ı́t libovolný font instalovaný v ope- rač nı́m systé mu doslova zá zrakem. Zá kladem je mož nost systé mu XƎTEX, kdy lze pomocı́ primitivu font př ipojit libovolný dostupný font zadá nı́m jeho jmé na. Např ı́klad zá pis fontnadpis=”Minion Pro Bold” at 16pt fbox{nadpis Příliš náročná firemní výroba větrných elektráren} jednoduš e umož ňuje vysá zet: Příliš náročná remní výroba větrných elektráren Př ipomeň me, ž e font Adobe Minion Pro Bold je ve formá tu Open Type, na disku se jmenuje MinionPro-Bold.otf a je nakopı́rová n v adresá ř i spolu s ostatnı́mi systé mový mi fonty. Tato rodina je také souč ástı́ volně dostupné ho Adobe Readeru. Vš imně te si, ž e je automaticky použ ita ligatura „ i“ a nejsou problé my s ná rodnı́mi znaky. To ale nenı́ zdaleka vš echno. LTEXový komfort volby pı́sma, který umož ňuje ovlá dat A celý dokument symbolický mi př ı́kazy bez detailnı́ speci ikace konkré tnı́ho pı́sma, je už ivateli dostupný pomocı́ balı́čku fontspec, jehož autorem je Will Robertson. Nejenž e lze nastavit pı́smovou rodinu, ale také ovlá dat ř ezy a stupně standardnı́mi LTEXový mi A př ı́kazy a ve spoluprá ci s dalš ı́mi balı́čky využ ıvat dosavadnı́ způ soby sazby speciá lnı́ch ́ znaků . Již vytvoř ené zdrojové texty lze tedy znovu použ ı́t. V př ehledu uvedeme zá kladnı́ mož nosti balı́čku fontspec: fontspec – jedná se o zá kladnı́ př ı́kaz pro vý bě r fontu. V povinné m parametru je potř ebné uvé st jmé no pož adované ho fontu, v nepovinné m parametru pak lze uvé st ř adu voleb slouž ı́cı́ch k upř esně nı́ vý bě ru a chová nı́ fontu. Např ı́klad zá pis {fontspec[Scale=0.75]{Lucida Console}Toto je strojopis.} nastavı́ strojopisný font Lucida Console a vysá zı́ př ı́sluš ný text v dané skupině : Toto je strojopis. Po nastavenı́ fontu je mož né použ ıvat bě žné př ı́kazy pro změ ny ř ezu, a pokud ́ př ı́sluš ný ř ez existuje, je automaticky zapnut. Např ı́klad v pı́smu Georgia: Základní řez – kurzíva – tučné – tučná kurzíva. Volba Scale umož ňuje změ nit originá lnı́ velikost s daný m koe icientem, což na- př ı́klad u strojopisné ho fontu vede k vyrovnaně jš ı́mu obrazu s okolnı́m textem. Kromě konkré tnı́ho koe icientu (jak bylo v př ı́kladu použ ito 0,75) lze použ ı́t i in- teligentnı́ hodnoty MatchLowercase a MatchUppercase, které nastavujı́ velikost rovnu minuskové , resp. verzá lkové velikosti okolnı́ho fontu. Jednou z vý hod pı́sem formá tu OTF je ř ada typogra ický ch vymož enostı́, např ı́- klad variantnı́ č ı́slice. Verzá lkové č ı́slice vhodné do tabulek (majı́ stejné š ı́řky kvů li sprá vné mu zarovná nı́) a minuskové č ı́slice vhodné do bě žné ho textu mohou bý t zař azeny volbou Numbers=Uppercase, resp. Numbers=OldStyle.
- 21. A Jiří Rybička: XEL TEX – krok správným směrem 21 Např ı́klad ve fontu Cambria: verzá lkové č ı́slice do tabulek 1234567890 a minuskové č ı́slice do textu . Z dalš ı́ch mož ný ch voleb zmı́nı́me Mapping=tex-text (umož ňuje použ ıvat bě žné ́ př ı́kazy pro speciá lnı́ znaky, např ı́klad dva spojovnı́ky pro pomlč ku apod.), Color (de inuje barvu, zadá vá se jako trojice hexadecimá lnı́ch hodnot de inujı́cı́ch slož ky RGB a volitelně č tvrté č ı́slo jako prů hlednost), LetterSpace (prostrká nı́, hodno- tou je procento stupně pı́sma použ ité pro prostrká vacı́ mezery), FakeSlant,Fake- Stretch a FakeBold (mechanické změ ny tvaru; pomů cka pro modi ikaci sklo- nu, zú ž enı́ ř ezu nebo změ nu duktu – tyto změ ny jsou realizová ny jen poč ı́tač ovou transformacı́, proto je potř eba jich využ ıvat stř ı́zlivě a v odů vodně ný ch př ı́padech). ́ setmainfont – nastavenı́ zá kladnı́ho (antikvové ho) pı́sma dokumentu. Př ı́kaz má stejnou syntax jako fontspec. setsansfont – nastavenı́ fontu, který v dokumentu př edstavuje bezserifovou rodinu. Syntax opě t stejná jako fontspec. setmonofont – nastavenı́ fontu, který v dokumentu př edstavuje strojopisnou rodinu. Syntax je stejná jako fontspec. Uvedený mi tř emi př ı́kazy lze de inovat celkové podá nı́ dokumentu. Pro změ nu rodiny, ř ezu a stupně fungujı́ bě žné LTEXové ná stroje, nastavená pı́sma fungujı́ A i v př ı́kazech pro nadpisy atd. Pokud nejsou ž ádné fonty zavedeny, automaticky se zvolı́ rodina Latin Modern, reprezentujı́cı́ tradič nı́ pojetı́ – sazbu dokumentu pı́smem odvozený m z Knuthova originá lu. defaultfontfeatures – př ı́kaz umož ňujı́cı́ nastavit volby, které se pak použ ijı́ v kaž - dé m dalš ı́m př ı́kazu nastavujı́cı́m konkré tnı́ font. Už iteč né je např ı́klad nastavit defaultfontfeatures{Mapping=tex-text} a tuto volbu pak nenı́ nutné uvá dě t u ž ádné ho dalš ı́ho př ı́kazu fontspec. Jak již bylo zmı́ně no, popsaný balı́ček fontspec je volá n z balı́čku xltxtra. Ten zabezpeč uje sprá vnou funkci ně kolika prvků , které jsou př echodem na univerzá lnı́ kó - dová nı́ vstupu a libovolné fonty poruš eny (textové indexy a exponenty, body volitelné ho dě lenı́, prostř edı́ verbatim* a př ı́kaz verb*) a také de inuje loga TEX a dalš ı́. Směr – kódování vstupu V souč asné době je i v textech primá rně psaný ch v jednom jazyce č asto potř eba uvá dě t slova (např ı́klad vlastnı́ jmé na) s jiný m pravopisem a jiný m repertoá rem znaků . V tomto smě ru mě ly systé my postavené na principu TEXu vž dy rozsá hlé mož nosti, vš echny zá pi- sy rozlič ný ch ná rodnı́ch a jiný ch znaků vš ak byly v pů vodnı́ podobě zapisová ny sedmibi- tový mi znaky tabulky ASCII (univerzá lnı́ způ sob dosaž itelný na jaké mkoliv zař ı́zenı́). To s sebou samozř ejmě nese i urč itou tě žkopá dnost, takž e např ı́klad bě žný č eský text takto nezapisujeme a př irozeně př edpoklá dá me, ž e ná rodnı́ znaky př ı́mo vidı́me v editoru. Tento způ sob prá ce se s rozvojem konkurenč nı́ho programové ho vybavenı́ stal již standardem. Pro bě žné ho už ivatele takový ch systé mů je tě žko př edstavitelné , ž e by např ı́klad v č eské m textu zapsal jmé no François Didô t jako Franc{c}ois Did^ot,
- 22. 22 Konferencia OSSConf 2011 př ı́padně jmé no azbukou nebo dalš ı́mi exotič tě jš ı́mi jazyky ješ tě podstatně slož itě ji. Vy- ž aduje, aby př ı́mo v poř izovacı́m programu byly vš echny znaky vidě t. Zapisuje tedy př ı́mo z klá vesnice François Didôt nebo Александр Пушкин apod. Tuto funkč nost zajiš ťuje univerzá lnı́ kó dová nı́ ná rodnı́ch znaků , jaký m je UTF-8. Na univerzá lnı́ kó do- vá nı́ př echá zı́ vě tš ina programů , bylo by tedy velmi svazujı́cı́, kdyby se TEXové systé my do té to množ iny nezař adily. Dů lež itost univerzá lnı́ho kó dová nı́ vstupu je podtrž ena ješ tě i skuteč nostı́, ž e nejde jen o ně jaké vı́cemé ně exotické ná rodnı́ znaky, které použ ıvá jen zlomek už ivatelů , ale ́ i o nejbě žně jš ı́ typogra ické rekvizity potř ebné v prakticky jaké mkoliv textu. Porovnejme si alespoň ně které mož nosti, které byly doposud k dispozici, s mož nost- mi systé mu XƎLTEX se vstupem v kó dová nı́ UTF-8. A Uvozovky – Ty byly dostupné vž dy pomocı́ ně jaké ho př ı́kazu, nejč astě ji uv{...}, př ı́- padně clqq a crqq. Tyto dva př ı́kazy jsou de inová ny buď ve speci ické m stylu czech, nebo v č eské podpoř e vlož ené do stylu babel. Uhlové uvozovky byly poně - kud problematič tě jš ı́, byly vklá dá ny jako konkré tnı́ znak dané ho fontu. Dı́ky kó do- vá nı́ UTF-8 se mů ž eme vyhnout jaké mukoliv př ı́kazu a př ı́mo zapisovat „slovo“, nebo také »slovo«. Nevý hodou mů ž e bý t skuteč nost, ž e použ ıvaný editor neumı́ ́ tyto znaky efektivně vklá dat př ı́mo z klá vesnice, to je vš ak vě tš inou mož né snadno př ekonat. Vhodný ch editorů , které plně respektujı́ celou znakovou sadu UTF-8, je dostateč né množ stvı́. Pomlčky – Tento znak je pravdě podobně jediný , jehož doposud už ıvaný zá pis je na- ́ tolik efektivnı́, ž e jej nenı́ potř eba př ı́liš mě nit. Zá pis dvou nebo tř ı́ spojovnı́ků za sebou vede na ligaturu př edstavujı́cı́ pů lč tverč ı́kovou nebo č tverč ı́kovou pomlč ku. Tohoto efektu je dosaž eno i v nové m pojetı́ (viz fontspec), pokud font zavedeme s volbou Mapping=tex-text. Kromě toho lze ovš em použ ı́t i vlož enı́ př ı́sluš né ho znaku s kó dem 2013(hex) nebo s kó dem 2014(hex). To je vý hodné zejmé na tehdy, pokud editor sá m např ı́klad promě nı́ spojovnı́k zapsaný s mezerami za pomlč ku. Měny – Jeden z nejč astě jš ı́ch dotazů poslednı́ doby je „jak prosı́m zapı́šu znak euro?“ a dost trapnou odpově dı́ bylo „vı́te, to musı́te př ipojit balı́ček eurosym a pak zapi- sovat euro“. Už ivatel, který klade takový dotaz, je spı́še zač áteč nı́k a př edpoklá dá , když se tento znak jednoduš e zapisuje vš ude jinde, stejně jednoduš e to pů jde i v tak dokonalý ch systé mech, jaké jsou ty TEXové . Tento př edpoklad je splně n až nynı́. Opě t jde o zlepš enı́ vý sledku, protož e př ı́sluš ný znak je použ it z dané ho fontu, nikoliv z ná hradnı́ho fontu použ ıvané ho balı́čkem eurosym. Př ı́klad: 15 €. Podobně ́ lze využ ı́t znaku pro britskou libru a japonský jen: 15 £ a 15 000 ¥. Násobení – Znak byl dostupný dosud jen jako matematický symbol $times$. Nevý - hodou tohoto ř eš enı́ je zejmé na skuteč nost, ž e kresba matematické ho symbolu nemusela dobř e korespondovat s kresbou použ ité ho textové ho fontu. Vezmeme-li v ú vahu skuteč nost, ž e se jedná vı́ce o textovou než matematickou rekvizitu, je mož nost vlož enı́ př ı́mé ho znaku urč itě př ı́nosná . Porovnejme matematický sym- bol: 5× nebo př ı́mý znak dané ho fontu: 5×. Vybrané matematické symboly – Je mož né , ž e by v matematické sazbě existovalo ně - co, co by systé my založ ené na principu TEXu neumě ly nejlé pe ze vš ech? Jak už bylo
- 23. A Jiří Rybička: XEL TEX – krok správným směrem 23 uvedeno u znaku pro ná sobenı́, nejde vě tš inou př ı́mo o matematické vý razy, ale spı́še prvky, které se matematický m prostř edı́m vž dy ř eš ily, ale nynı́ to už nenı́ nutné a navı́c zı́ská vá me urč ité zlepš enı́. Jednı́m z takový ch symbolů je π – ve smyslu konstanty. Tu je podle typogra ický ch pravidel potř ebné sá zet vzpř ı́mený m ř ezem, ale matematický symbol pi dá vá kurzı́vnı́ variantu π . Obdobně symbol µ použ ı́vaný jako př edpona mikro-. Z dalš ı́ch už iteč ný ch znaků jmenujme symbol negace ¬, ochranná zná mka ®, stupeň °, plus minus ±, exponenty ¹, ², ³, paragraf §. Směr – za hranice českých a slovenských speci ik Již od zač átku jsou systé my na principu TEXu vybaveny urč itý mi mož nostmi ná rodnı́ch speci ik (uveďme např ı́klad š iroký repertoá r akcentů nebo př ı́kaz discretionary), ale př ece jen to bylo považ ová no za nedostač ujı́cı́ a pro dosaž enı́ kvalitnı́ch a praktic- ky použ itelný ch vý sledků byla vž dy doplň ová na rozsá hlá podpora speci ická pro č eské a slovenské už ivatele. Rozhodně nelze ř ı́ct, ž e by na tom bylo ně co š patné ho – rozš ı́řenı́ pro kvalitnı́ č eskou a slovenskou sazbu je velmi propracované a v urč ité m smě ru př edč ilo svý mi kvalitami pů vodnı́ mož nosti, dokonce lze ř ı́ci, ž e vů bec umož nilo bě žné použ itı́ TEXové ho systé mu obyč ejný mi už ivateli. V tomto př ı́stupu nebyla komunita č eský ch a slovenský ch už ivatelů TEXu vý jimkou. Podobný mi rozš ı́řenı́mi a doplň ky byly např ı́klad vybavová ny i instalace pro sazbu pol- ský ch i ně mecký ch textů . To s sebou automaticky př iná š elo urč itou povinnost tyto insta- lace udrž ovat a distribuovat, souč asně to př iná š elo jisté obtı́že př i př enosech zdrojový ch textů mezi rů zný mi takto upravený mi instalacemi. Ukazuje se, ž e ú drž ba a dalš ı́ rozvoj speci ický ch instalacı́ nenı́ nejlepš ı́ volbou – mož - nost využ ı́t univerzá lnı́ho ř eš enı́, které je podporová no meziná rodně a u které ho je vě tš ı́ nadě je na kontinuitu a dalš ı́ vý voj, je pro ná rodnı́ speci ika do budoucna pravdě podobně jedinou schů dnou cestou. Využ itı́ XƎLTEXu mů ž e takovou cestu př edstavovat. Již zmı́ně né mož nosti vstupu zdro- A jové ho textu v kó dová nı́ UTF-8 a mož nosti využ itı́ nejrů zně jš ı́ch fontů obsahujı́cı́ch ná - rodnı́ znaky nejen č eské a slovenské abecedy, ale i cyrilice apod. jsou toho jistý m dokla- dem. Krokem k univerzá lnı́mu ř eš enı́ ná rodnı́ch speci ik sazby je balı́ček babel, který je již dů stojnou alternativou speci ický ch ná rodnı́ch rozš ı́řenı́. Kromě toho vš ak lze využ ı́t balı́ček polyglossia, o ně mž se krá tce zmı́nı́me. Balı́ček polyglossia, jehož autorem je François Charette, má v manuá lu podtitul „ná hrada Babelu v XƎLTEXu“. Nejedná se vš ak jen o ná hradu, ale o nové mož nosti vyu- A ž ıvajı́cı́ plně existujı́cı́ch rozš ı́řenı́. Balı́ček zavede pro vš echny jazyky použ ité v doku- ́ mentu odpovı́dajı́cı́ vzory dě lenı́, umož ňuje nastavit font př i př epnutı́ jazyka (využ ıvá ́ př i tom balı́ček fontspec), nastavı́ urč ité typogra ické konvence (mezerová nı́ kolem interpunkce apod.), př ede inuje standardnı́ ř etě zce „kapitola“ „obrá zek“ atd., př izpů sobı́ formá tová nı́ kalendá ř nı́ho data, př ı́padně nastavı́ i sprá vný smě r sazby (využ ıvá balı́ček ́ bidi). Zavedenı́ balı́čku lze prové st alespoň dvě ma způ soby. Prvnı́ způ sob je podobný způ - sobu balı́čku babel, tedy usepackage[lang1,lang2,...]{polyglossia}, ale oproti balı́čku babel je jazyk uvedený v nepovinné m parametru jako první brá n jako jazyk implicitnı́.
- 24. 24 Konferencia OSSConf 2011 Druhou mož nostı́ je zavé st balı́ček polyglossia bez volitelné ho parametru a jednot- livé jazyky aktivovat př ı́kazem setdefaultlanguage[volby]{jazyk} pro implicitnı́ jazyk a př ı́kazem setotherlanguage[volby]{jazyk} pro alternativnı́ jazyky použ ité v dokumentu. Př epı́ná nı́ mezi jazyky lze prové st pro krá tké texty př ı́kazem textjazyk{text}. Např ı́klad př ı́kaz textrussian{today} dá vá po vysá zenı́ vysá zenı́ 30 мая 2011 г. nebo textgreek{today} zase 30 Μαΐου 2011. Pro delš ı́ texty v dané m jazyce je k dispozici prostř edı́ s ná zvem jazyka, např ı́klad: begin{slovak}...end{slovak}. Volitelné parametry u aktivovaný ch jazyků umož ňujı́ rů zná nastavenı́ a jsou k dispo- zici pro kaž dý jazyk zvlá š ť. Jejich podrobný seznam je uveden v manuá lu. Protož e sazba exotický ch jazyků nenı́ hlavnı́m cı́lem vě tš iny naš ich už ivatelů , nebudeme se rozsá hlý m mož nostem balı́čku polyglossia v tě chto oblastech vě novat. Závěr Systé m XƎLTEX př edstavuje bezesporu ná stroj, který poskytuje už ivatelů m LTEXu vý - A A znamná ulehč enı́ př i realizaci typogra ické ho ná vrhu dokumentů , rozš ı́řenı́ mož nostı́ a ř eš enı́ drobný ch, ale nepř ı́jemný ch problé mů . Podobně jako vý stupnı́ formá t PDF znamenal vý znamné př iblı́ženı́ TEXový ch ná strojů svě tu konkurenč nı́ch systé mů poč ı́tač ové sazby, je i XƎLTEX systé mem, jež posunuje vý voj A podobný m smě rem. Z praktický ch zkuš enostı́ vyplý vá , ž e s nový mi př ı́stupy jsou spojeny i dı́lč ı́ nedostat- ky – ne vš echno funguje, jak je popisová no v manuá lech, ne vš echno je zcela transpa- rentnı́ a zcela jistě se musı́me smı́řit se změ nami, které nezaruč ujı́ stoprocentnı́ zpě tnou kompatibilitu. Sezná menı́ s mož nostmi XƎLTEXu mů ž e už ivateli př iné st vý znamný efekt. Pokud k to- A mu př ispě je i tento č lá nek, byl jeho cı́l bezezbytku splně n. Kontaktní adresa Doc. Ing. Jiří Rybička, Dr., Ustav informatiky Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně , Země dě lská 1, 613 00 Brno, e-mail: rybicka@mendelu.cz
- 25. DOI: 10.5300/2011-OSSConf/25 ´ ´ ´ ˇ SLOBODNY A OTVORENY SOFTVER V SLOVENSKOM SKOLSTVE ˇ SLACKA, Stanislav, (SK) Abstrakt. Slovenske skolstvo preslo od roku 1989 urcite vyvojove obdobie v oblasti softveru na vyu- ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ covanie, tvorbu a spracovanie skolskych informaciı. Pouz´val sa proprietarny – licencovany softver ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇı ´ ´ ´ od roznych firiem (T602, Microsoft . . . ). Tento softver v zaciatkoch podporoval rozvoj a nasadzovanie ˆ ´ ˇ digitalnych informacnych technologiı do vzdelavania a bol financne nenarocny pre skoly (bezplatne, ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ prıpadne za 1 $). Dalsou softverovou moznost’ pre oblast’skolskych PC a serverov je slobodny – ´ ˇ ou ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ’ prıstupny pre pedagogov a studentov. V ramci prezenta- otvoreny softver, ktory je bezplatny a vol ne ´ ´ ´ ˇ ´ ´ cie ukazeme jednotlive moduly slobodneho a otvoreneho softveru, ktore sa pouz´vaju v slovenskych ´ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇı ´ ´ skolach, moznosti zıskania informaciı o realizacii workshopov, vzdelavacıch aktivıt, akreditovanych ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ vzdelavanı, overovania profesijnych kompetenciı a vyuz´vanie slobodneho – otvoreneho softveru na ´ ´ ´ ´ ˇı ´ ´ ´ nasich skolach. ˇ ˇ ´ Kl’ucove slova. Slobodny a otvoreny softver, skolstvo. ´ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 1 Uvod Slovenske skolstvo preslo za posledny 20 rokov urcite vy ´ˇ ˇ ´ch ˇ ´ ´vojove obdobie v oblasti pou- ´ z´vania poc´tacov a informacno-komunikacny technologiı. Niektorı si pamatame obdobie ˇı ˇı ˇ ˇ ˇ ´ch ´ ´ ´ ¨´ pouz´vania 8 bitovy poc´tacov typu PMD, PP-01, ktore vyuz´vali na pracu jednoduchy Ba- ˇı ´ch ˇ ı ˇ ´ ˇı ´ ´ sic. Nasledne v skolstve sa objavili na kratku dobu PP-06, ktore znamenali nastup poc´tacov ´ ˇ ´ ´ ´ ˇı ˇ typu PC. Zaciatkom 90-tych rokov do skolstva nastupuju PC-AT a pouz´vanie operacneho ˇ ˇ ´ ˇı ˇ ´ systemu MS DOS. Tieto poc´tace pracovali samostatne a vznikla potreba vytvorit’ siet’ove ´ ˇı ˇ ´ prepojenia. V tejto oblasti sa objavuje v roku 1994 operacny system Linux, ktory nahradza ˇ ´ ´ ´ ´ financne narocny UNIX. Bol vytvoreny ako slobodny softver, vy ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´vojovy model open source. ´ Jedna z prvy najstars´ch spravovany verziı Linuxu bola distribucia Slackware. ´ch ˇı ´ch ´ ´ V slovenskom regionalnom skolstve, v roku 1995, S ´ ˇ ˇ kolske vy ˇ tove stredisko v Ban- ´ ´poc ´ skej Bystrici ako jedno z prvy na Slovensku instaluje Linux na svojich serveroch a vyuz´va ´ch ˇ ˇı tento operacny system na zabezpecenie pripojenia do Internetu, spravu elektronickej posty, ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ nastupujucu sluzbu hypertextovy informacny zdrojov a vyhl’adavanı. S nastupom Info- ´ ˇ ´ch ˇ ´ch ´ ´ ´ veku v roku 1998 sa otvara pre slovenske zakladne a stredne skoly brana Internetu a skoly ´ ´ ´ ´ ´ˇ ´ ˇ
- 26. 26 Konferencia OSSConf 2011 zac´naju vyuz´vat’ informacno-komunikacne technologie (IKT) vo vzdelavacom procese. ˇı ´ ˇı ˇ ˇ ´ ´ ´ Pouz´vanie IKT prinasa so sebou aj naroky na uz´vatel’sky softver, pripojenie skol do In- ˇı ´ˇ ´ ˇı ´ ´ ˇ ˆ ternetu. Infovek pokracuje v distribucii softveru na skoly, ktore zacali realizovat’ Skolske ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vy ˇ tove strediska formou Selectovej zmluvy. S ´poc ´ ´ ˇ koly zıskavaju najma kancelarsky balık na ´ ´ ¨ ´ ´ pracu s textom, tabul’kami a prezentaciami. ´ ´ V tomto obdobı sa aj v oblasti uz´vatel’skeho softveru v regionalnom skolstve predstavuje ´ ˇı ´ ´ ´ ˇ slobodny a otvoreny softver. Ako jedny z prvy je program Audacity na nahravanie ´ ´ ´ ´m ´ch ´ a spracovanie zvuku. Fakulta prırodny vied Univerzity Pavla Jozefa Safarika v Kosiciach ´ ´ch ˇ ´ ˇ ´ ’ ´ ˇ pod vedenım Doc. Lubomıra Snajdera realizuje prıpravu ucitel’ov zakladny a stredny ´ ˇ ´ ´ch ´ch skol na vyuz´vanie IKT vo vyucovanı v module nahravanie a spracovanie zvuku, s podporou ˇ ˆ ˇı ˇ ´ ´ Audacity. V oblasti spracovania obrazu bol na skoly distribuovany licencovany softver Zoner Ca- ˇ ´ ´ ´ listo. Tento softver bol v niektory skolach nahradeny Open source softverom GIMP, alebo ´ ´ch ˇ ´ ´ ´ programom Inkscape. Zakladne a stredne skoly pouz´vaju vo vel’kom pocte na vyucovacom ´ ´ ´ˇ ˇı ´ ˇ ˇ procese kancelarsky balık Office. Za pomoci kancelarskeho balıka pripravuju svojich ziakov ´ ´ ´ ´ ´ ˇ na pracu s textom, tabul’kami, ucia ich vytvorit’prezentacie a na obchodny akademiach aj ´ ˇ ´ ´ch ´ ´ pracu s databazami. Ak chceme naucit’ ziakov pracu s kancelarskym balıkom, je potrebne, ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ aby si ziak mohol aj v domacom prostredı odskusat’ pouz´vanie, respektıve vyriesit’ ulohu, ˇ ´ ´ ´ˇ ˇı ´ ˇ ´ alebo sa pripravit’na hodinu, preto niektore skoly prechadzaju na pouz´vanie kancelarskeho ´ˇ ´ ´ ˇı ´ balıka Open Office. Tento programovy balık obsahuje textovy editor, tabul’kovy procesor, ´ ´ ´ ´ ´ prezentacny softver, databazu, spracovanie obrazkov. Open Office presiel urcity vy ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´m ´vojo- vy obdobım. V sucasnosti sa pouz´va vo vel ´m ´ ´ˇ ˇı ’kej miere verzia 3.2x. 2 Anketa o vyuz´vanı slobodneho a otvoreneho softveru ˇı ´ ´ ´ ´ V mesiaci maj v dnoch od 23.5 do 27.5.2011 bola realizovana anonymna elektronicka an- ´ ˇ ´ ´ ´ keta o vyuz´vanı slobodneho a otvoreneho softveru v slovenskom skolstve. Tejto anonymnej ˇı ´ ´ ´ ´ ˇ ankety sa zucastnilo 138 administratorov a spravcov poc´tacovy ucebnı zakladny a stred- ´ˇ ´ ´ ˇ ı ˇ ´ch ˇ ´ ´ ´ch ny skol Slovenska. Na otazky odpovedali anonymne, vy ´ch ˇ ˆ ´ ´berom z 3 moznostı. Vytvorenie ˇ ´ ankety, zber udajov a spracovanie vy ´ ´sledkov bolo realizovane za podpory formularoveho ´ ´ ´ prostredia Google dokumentov. Posobisko respondentov ˆ Pocet ˇ Percent na zakladnej skole ´ ˇ 63 48% na strednej skole ˇ 65 50% v skolskom zariadenı ˇ ´ 3 2% ´ˇ ´ ´ Tabul’ka prezentuje zlozenie ucastnıkov anonymnej ankety. Uvodom je potrebne si polozit’ ˇ ´ ˇ otazku. Bola tato vzorka dostatocna, reprezentatıvna na realizovanie anonymnej elektronic- ´ ´ ˇ ´ ´ kej ankety z ktorej je mozne robit’nejake analy – zavery? Ponuku na aktıvne zapojenie sa ˇ ´ ´ ´zy ´ ´
- 27. Stanislav Slačka: Slobodný a otvorený softvér v slovenskom školstve 27 do anonymnej elektronickej ankety dostali vsetci administratori – spravcovia poc´tacovy ˇ ´ ´ ˇ ı ˇ ´ch ucebnı na Slovensku, ktorı su clenmi diskusnej skupiny Infoveku. Anketa sa uskutocnila s ak- ˇ ´ ´ ´ˇ ˇ tıvnym vyuzitım elektronickej diskusnej skupiny spravcov poc´tacovy ucebnı zakladny ´ ˇ ´ ´ ˇ ı ˇ ´ch ˇ ´ ´ ´ch a stredny skol Slovenska. ´ch ˇ ˆ Poculi ste uz o slobodnom a otvorenom ˇ ˇ softveri? ´ Odpoved’ Pocet ˇ Percent A´ no 122 93% Nie 6 5% Neviem sa vyjadrit’ 2 2,00% Na tuto otazku odpovedalo 93 percent ano. To znamena, ze administratori poc´tacovy ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ı ˇ ´ch ucebnı v slovenskom regionalnom skolstve maju informacie o slobodnom a otvorenom ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ softveri. ´ V nasledujucej otazke sme zist’ovali, pouz´vanie slobodneho a otvoreneho softveru na za- ´ ´ ˇı ´ ´ ´ ´ kladny a stredny skolach. ´ch ´ch ˇ ´ Prezentovane vy´ ´sledky odpovedı v tabul’ke su vel’mi zaujımave. 82 percent zakladny ´ ´ ´ ´ ´ ´ch a stredny skol pouz´va slobodny a otvoreny softver vo svojej skole. Z tabul’ky vidıme, ze ´ch ˇ ˆ ˇı ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 17 ucastnıkov ankety co je 13 percent nepouz´va slobodny a otvoreny softver vo svojej skole. ´ˇ ´ ˇ ˇı ´ ´ ´ ˇ Anketa bola nastavena tak, aby tıto ucastnıci nepokracovali v ankete, pretoze odpovedat’na ´ ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ zostavajuce otazky by bolo pre nich zbytocne. Mozno v buducnosti, ak sa bude realizovat’ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ podobna anonymna elektronicka anketa, by bolo dobre zistit’ pouz´vanie vo vzdelavacom ´ ´ ´ ´ ˇı ´ procese a pouz´vanie v riadiacom procese. D ˇı ˇ alej si dovolım prezentovat’ vy ´ ´sledky podl’a vyuz´vania slobodneho a otvoreneho softveru vo vzdelavacom procese, spracovanı skolskej ˇı ´ ´ ´ ´ ´ˇ agendy. Pouz´vate slobodny a otvoreny softver vo vasej ˇı ´ ´ ´ ˇ skole, skolskom zariadenı? ˇ ˇ ´ Odpoved’ Pocet ˇ Percent A´ no 108 82% Nie 17 13% Neviem sa vyjadrit’ 6 5% Najviac zakladne a stredne skoly z oblasti slobodneho a otvoreneho softveru pouz´vaju ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇı ´ program Audacity. Z tabul’ky vidıme, ze viac ako 56 percent skol pouz´va tento program. ´ ˇ ˇ ˆ ˇı ˇı ´ ´ ´ˇ Rozs´renost’ Audacity je priamo umerna dlzke pouz´vania, vzdelavania ucitel’ov na pracu ˇı ´ ˇ ´ s programom. V ramci anonymnej elektronickej ankety nebol robeny prieskum pouz´vania ´ ´ ˇı slobodneho a otvoreneho softveru v oblasti spracovania videa. ´ ´ ´
- 28. 28 Konferencia OSSConf 2011 Pouz´vate na vyucovanie, spracovanie zvuku ˇı ˇ program Audacity? Odpoved’ Pocet ˇ Percent ´ Ano 73 56% Nie 37 28% Neviem sa vyjadrit’ 3 2% Na druhom mieste je kancelarsky balık Open Office, ktory vyuz´va 50 percent ucastnıkov ´ ´ ´ ˇı ´ˇ ´ anonymnej ankety, vo vyucovacom procese a na spracovanie skolskej agendy. ˇ ˇ Sumarny vy ´ ´sledok je zaujımavy pretoze kancelarsky balık Open Office obsahuje mini- ´ ´, ˇ ´ ´ malne 5 modulov, textovy editor, praca s tabul’kami, tvorba prezentaciı, databaza, graficky ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ editor, ktore sa vyucuju na zakladny a stredny skolach a aplikacne su vo vel’kej miere ´ ˇ ´ ´ ´ch ´ch ˇ ´ ˇ ´ rovnake ako licencovany MS Office. Napriek tomu skoncili az na 2. mieste v ankete. ´ ´ ˇ ˇ Pouz´vate Open office ako kancelarsky balık ˇı ´ ´ na vyucovanie, spracovanie skolskej agendy? ˇ ˇ Odpoved’ Pocet ˇ Percent ´ Ano 65 50% Nie 47 36% Neviem sa vyjadrit’ 2 1% V prvej trojke sa umiestnil produkt Hot potatoes – horuce zemiaciky. ´ ˇ Tento slobodny softver pouz´va viac ako 30 percent skol, ktore sa zapojili do ano- ´ ´ ˇı ˇ ˆ ´ nymnej ankety. Softver sa pouz´va na tvorbu interaktıvnych testovacıch modulov. Zakladne ´ ˇı ´ ´ ´ ´ informacie sa nachadzaju na http://hotpot.uvic.ca/ Hot potatoes je jeden z novs´ch ´ ´ ´ ˇı softverov, ktory sa objavil v ponuke pre skolstvo. Softver vel’mi ry ´ ´ ˇ ´ ´chlo zıskava svoje miesto ´ v slovenskom regionalnom skolstve. ´ ˇ Pouz´vate programovy balık Hot Potatoes- ˇı ´ ´ (horuce zemiaciky) na tvorbu interaktıvnych ´ ˇ ´ vzdelavacıch materialov? ´ ´ ´ Odpoved’ Pocet ˇ Percent A´ no 41 31% Nie 69 53% Neviem sa vyjadrit’ 3 2% (http://www.pastelka.sk/deti_horucezemiaciky.html, http://www.edu2.wbl. sk/Vystupy-z-Hot-Potatoes.html). Nasleduje otvoreny elearningovy portal Moodle s takmer 29 percentami. ´ ´ ´ Elearningova platforma, alebo digitalny vzdelavacı obsah je financne nenarocna a dava ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ skolam moznost’ komplexneho vyuzitia digitalnych technologiı vo vyucovacom procese. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ
- 29. Stanislav Slačka: Slobodný a otvorený softvér v slovenskom školstve 29 Vyuz´vaju sa tu prostriedky a nastroje, ktore ziaci pouz´vaju v beznom zivote pri vzajomnej ˇı ´ ´ ´ˇ ˇı ´ ˇ ˇ ´ komunikacii (email, chat, diskusna skupina). ´ ´ Pouz´vate elearning Moodle? ˇı Odpoved’ Pocet ˇ Percent ´ no A 38 29% Nie 74 56% Neviem sa vyjadrit’ 2 2% Zaverecna tabul’ka z anonymneho elektronickeho prieskumu prezentuje pouz´vanie operac- ´ ˇ ´ ´ ´ ˇı ˇ neho systemu Linux v skolskom prostredı. 23 percent zastupcov skol v anonymnej elektro- ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˆ nickej ankete uviedli, vyuz´vanie operacneho systemu Linux. ˇı ˇ ´ ´ ´sledok anonymnej elektronickej ankety je vel’mi zaujımavy a motivuje k urcity Tento vy ´ ´ ˇ ´m analy ´zam, odporucaniam. ´ˇ Vyuz´vate ako operacny system na skolskych ˇı ˇ ´ ´ ˇ ´ poc´tacoch Linux? ˇı ˇ Odpoved’ Pocet ˇ Percent ´ Ano 30 23% Nie 83 63% Neviem sa vyjadrit’ 1 1% ´ˇ Ucastnıci elektronickej ankety v zaverecnej otazke doplnili este zoznam otvoreneho ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ softveru, ktory je im znamy, prıpadne ho pouz´vaju. Najviac ucastnıkov uviedlo internetovy ´ ´ ´ ´ ˇı ´ ´ˇ ´ ´ prehliadac Firefox, nasledovali graficke editory Gimp, Inkscape, program na pracu s elek- ˇ ´ ´ ˇ ˇ tronickou postou Thunderbird. Dalej to bol program pre deti Tuxpaint, programovacı jazyk ´ Free pascal, ktory sa stal programovacım jazykom v sut’azi stredoskolakov ZENIT progra- ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇı ˇ movanie. Dals´mi casto pouz´vany boli IrfanView, Joomla a ine. Mozeme konstatovat’, ze ˇı ´mi ´ ˆˇ ˇ ˇ v nasom regionalnom skolstve je odpovedajuca informovanost’ o slobodnom a otvorenom ˇ ´ ˇ ´ softveri. V zakladny ´ ´ ´ch, stredny skolach, prıpadne v skolsky zariadeniach sa pouz´va ´ch ˇ ´ ´ ˇ ´ch ˇı tento softver aj vo vzdelavacom procese. ´ ´ 3 Zaver ´ Dolezity faktorom pri vyuz´vanı slobodneho a otvoreneho softveru v regionalnom skolstve ˆ ˇ ´m ˇı ´ ´ ´ ´ ´ ˇ je informovanost’ o jednotlivy produktoch, moznost’ odskusat’ si ich, ponuka odpovedaj- ´ch ˇ ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ucich skolenı a vzdelavacıch aktivıt. V tejto oblasti Skolske vy ˇ tove stredisko v Banskej ´ ´poc ´ Bystrici distribuovalo na vsetky stredne skoly banskobystrickeho kraja za podpory SOIT ˇ ´ ˇ ´ ˇ live DVD EDUbuntu. Skoly si mohli tento system nainstalovat’ do skolsky poc´tacov ´ ˇ ˇ ´ch ˇ ı ˇ a otestovat’si moznosti otvoreneho softveru. ˇ ´ ´