Nabídka workshopů na akci Národní seminář informačního vzdělávání IV.

1. NÁRODNÍ
SEMINÁŘ
INFORMAČNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ
IV.
WORKSHOPY - LEKTOŘI A ANOTACE

2. Citace zábavně
Mgr. Zuzana TeplíkováPhDr. Martin Krčál
Absolvent Kabinetu informačních studií a
knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy
univerzity, kde v současnosti působí jako
odborný asistent. Od roku 2004 provozuje
službu Citace.com a je spoluautorem
citačního manažeru Citace PRO. Pravidelně
přednáší problematiku citací, plagiátorství a
citačních manažerů vyučujícím a studentům
středních a vysokých škol.
Absolventka Pedagogické fakulty
Masarykovy univerzity a Kabinetu
informačních studií a knihovnictví
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
V současnosti působí jako lektorka
angličtiny. Při studiu na KISK FF MU
byla součástí projektu e:Citace, který se
zabýval zvyšováním citační gramotnosti.
V projektu a také ve své diplomové práci
se zaměřila zejména na výuku citační
problematikyzajímavouazábavnouformou.
Workshop vedený Zuzanou a Martinem bude zaměřen na výuku citací
v prostředí různých typů škol. Účastníci si vyzkouší vybrané aktivity, které
lektoři prezentovali ve své knize Naučte (se) citovat. Konkrétně půjde
oskládánícitací,aktivitucixesovysvětlujícístudentůmzákladnípojmyzoblasti
citování a aktivity popisující problematiku plagiátorství a jeho druhy.

3. Informační vzdělávání pro ZŠ
v městské knihovně Chodov
Mgr. Michaela Hušková
Jakožto vystudovaný filozof/historik se od
loňského roku pokouším zavést v našem
malémměstečkuamaléknihovněvChodově
mou verzi informačního vzdělávání. Loňský
NÁSER mi ukázal možnosti, představil
osobnosti a nabídl inspiraci ….. pokusím se
tedy také skromnou měrou přispět.
Mým životem jsou přátelé, hudba,
cestování, dobré jídlo a vůbec všechno čím
si člověk může zpříjemnit každý den. Mou
milovanou knihou je Tulák po hvězdách a
mým srdcovým songem Stairway to heaven.
Cílem tohoto workshopu bude předání mých zkušeností v oblasti
informačního vzdělávání žáků základních škol, jakožto nováčka, který se
stále ještě rád učí a také vnímá obavy těch, kteří jsou na tom podobně.
Mátevplánuzměnitklasické„výkladové“besedynalekceinformačního
vzdělávání? Bojíte se nového přístupu a odezvy žáků i učitelů? Nebo se
chcete naopak podělit o své vlastní zkušenosti .....
Během workshopu projdeme od obecné definice informačního
vzdělávání, přes možnosti mé/vaší knihovny, kontaktu a spolupráce se
školami až k lekcím samotným. Jak by měla lekce vypadat, jaké metody
mají u dětí největší úspěch a proč jsou lekce informačního vzdělávání
pro žáky zajímavější než besedy? Odpovědi najdeme společně!

4. Vizualizace dat
Bc. Tomáš Marek
Poslední tři roky se zabývá vizualizací dat,
a to především z hlediska její historie,
neuchopitelné současnosti a efektivity. Na
KISK právě dokončuje diplomovou práci
věnující se efektivní komunikaci dat skrze
základní statistické grafy. O vizualizaci píše
také nahttp://blog.vizualizacedat.cz/.
Tomáš je jedním z autorů vzdělávacích videí
pro Kurz práce s informacemi.
Stále častěji slýcháme o trendu big data, aniž by existovala jeho jasná
definice. Jedno však jasné je: data se stala hnacím motorem společnosti,
produkujeme jich ohromné množství a nyní hledáme nástroje, jak z nich
destilovatsmysl.Takovýmnástrojemjeivizualizacedat-umímesnívšak
efektivně pracovat alespoň na základní úrovni běžných statistických
grafů? Dokážeme rozpoznat, když s námi obyčejný sloupcový graf
manipuluje?
A proč nás to nikdy nikdo nenaučil? Společně si definujeme „vizualizační
gramotnost“ a najdeme cesty, jak ji zvyšovat.

5. Semináře CEINVE - příklady
dobré praxe a inspirace
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
Po studiu češtiny a latiny na Filozofické
fakultě MU v Brně jsem svou lásku ke klasické
filologii završila doktorátem. Skoro deset let
jsem strávila v budově jednoho brněnského
uměleckého gymnázia, kde jsem si vyzkoušela
různé pedagogické výzvy včetně té ředitelské.
Na projektu CEINVE se podílím mimo jiné na
inovaci předmětu Kurz práce s informacemi, na
vznikající metodice informačního vzdělávání,
ale především jako lektorka vedu semináře a
workshopy zaměřené např. na pedagogické
dovednosti, práci s odborným textem, tvůrčí
psaní, kritické myšlení nebo grantovou
problematiku. A abych úplně nezapomněla
antické citáty a přísloví, učím latinu budoucí
učitele dějepisu na Pedagogické fakultě MU.
Jednou z klíčových aktivit projektu Centra informačního vzdělávání
(CEINVE) jsou semináře pro studenty MU na témata reflektující potřeby
informačního vzdělávání v univerzitním prostředí a vycházející z
Modelu informační gramotnosti, který vzešel právě z CEINVE. Lektorky
týmu CEINVE vytvořily k tématům metodiku, Karty lekcí sloužící jako
komplexní metodicko-didaktická podpora pro přípravu, kvalitní vedení
i modifikaci lekcí, vznikl také funkční evaluační nástroj.
Na workshopu
»» budou přestaveny vybrané Karty lekcí na zajímavá témata,
»» lektorka se s vámi ráda podělí o příklady dobré „seminářové“
praxe projektu CEINVE,
»» dostatek prostoru budeme věnovat sdílení zkušeností mezi
účastníky workshopu.

6. Senior – žák nebo partner
ve vzdělávání?
Bc. Iveta Jansová
Iveta Jansová, 24 let z Ústí nad Orlicí, studentka
KISK. Od roku 2005 praxe se seniory: PC kurz na
základní škole, 3letá praxe v Domově důchodců,
bakalářská práce o seniorech a technologiích,
momentálně ukončeny dva PC kurzy (celkem 21
osob) ve spolupráci s MěK ÚO a SeniorKlubem
ÚO.
Chystáte se vzdělávat seniory a zajímají vás nové možnosti, jak do toho?
Jak odučit přes 10 lekcí po 1,5 hodině více než 20 seniorů denně tak, aby
byli nadšení, motivovaní, plnili úkoly a měli 90% účast na všech lekcích?
Chcete s nimi vytvořit komunitu,která bude spolupracovati po skončení
kurzu např. na děsem opředené sociální síti Facebook?
Pojďme si popovídat, jak nechat staré lidi omládnout, podělit se o tipy
a nápady z praxe a zjistit, kde nabrat sílu potřebnou pro tuto specifickou
cílovou skupinu. Probereme témata, která se seniory procházet,
a řekneme si, čemu se raději vyhnout.

7. Rychlé čtení
doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.
Od roku 1994 do současnosti je vyučujícím
Ústavu informačních studií a knihovnictví
Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
a od září 2013 působí také částečným úvazkem
na Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF
Slezské univerzity v Opavě. V letech 2000 až
2002 byl zástupcem ředitele ÚISK FF UK a od
roku 2002 do roku 2012 byl jeho ředitelem.
Dlouhodobým odborným zájmem jsou rešeršní
systémy a služby a role knihoven v informační
společnosti. Vedlejším odborným zájmem pak
vybraná témata rozhraní informační vědy a
souboru kognitivních věd včetně problematiky
čtení a tzv. rychlého čtení. Odborně a metodicky
spolupracuje od začátku roku 2012 s projektem
http://www.rozectise.cz.
Rychlé čtení (racionální čtení, dynamické čtení, efektivní čtení,
rychločtení) je možností, jak pracovat efektivněji s informacemi v době
kvantitativního nárůstu informací na osobní úrovni. Metody rychlého
čtení jsou rozvíjeny z hlediska literatury k tématu publikované a kurzů
již téměř sto let. V českém a slovenském prostředí se objevila tato
tematika v průběhu 60.let a mj. ne také náhodou částečně v oblasti
vědeckotechnických informací a knihovnictví.
Metody rychlého čtení není třeba přeceňovat, ale na druhou stranu
nejde o povrchní čtení, ale o skutečně soustředěné efektivní čtení. Je
vhodné střídat metody čtení, a proto lze o hovořit o strategii či taktice
čtení. Čtení je integrovaným výkonem zaměřující se na formu a obsah,
proto se také dají zlepšovat formální parametry našeho čtení (např.
rozšíření zrakového rozpětí, snížení počtu fixací na řádku) a zároveň
zlepšit obsahovou výtěžnost čteného materiálu. Tzv. rychlé čtení může
mít blízko ke čtenářské a informační gramotnosti.

8. Životní příběhy a jejich místo
ve vzdělávání
Mgr. at Mgr. Jaroslav Vaňous
Jaroslav vystudoval obor orální historie –
soudobé dějiny na FHS UK v Praze. Je členem
o. s. Političtí vězni.cz a České asociace orální
historie. Působil jako lektor společenskovědního
projektu Stopy totality.
Workshop se zaměří na možnosti praktického využití životních příběhů
jako prostředku při rozvoji vzdělávání mladých lidí. Nabídne inspiraci
pro zpracování jednoduchého projektu na bázi pamětnických svědectví
od přípravné fáze až po škálu možných finálních výstupů. Ukáže také,
že náplní zajímavých projektů nemusí nutně být jen tzv. „velká témata“.

9. Proč na našu Ivu, fšeci kantoři kývů
aneb takhle to děláme v Rožnově
Mgr. Alena Srovnalová
Alena absolvovala ÚISK a nyní pracuji v Městské
knihovně Rožnově pod Radhoštěm ve studovně
a čítárně. Kromě běžných prací, které obnáší
každodenní provoz ve službách, zviditelňuje
knihovnu ve virtuálním světě (web, sociální sítě)
a rediguje a graficky tvoří měsíční zpravodaj.
V loňském roce iniciovala rozšíření informačních
lekcí pro místní školy. Sama jako lektorka vede
lekce pro 2. stupeň ZŠ a středoškoláky.
V dílně představím aktivity rožnovské knihovny v oblasti informačního
vzdělávání pro základní i střední školy. Pobavíme se o úskalích zavádění
nové koncepce a jejím prosazování na školách. Zhodnotím první rok
fungování, silné a slabé stránky, zpětnou vazbu od pedagogů. Společně
si sestavíme modelový přehled základních informačních znalostí a
dovedností, které by v rámci IVU v knihovnách měli žáci ZŠ získat.

10. Webináře
Mgr. Michal Černý
Vystudoval učitelství fyziky a informatiky
pro střední školy na Přírodovědecké fakultě
MU a tamtéž pokračuje v postgraduálním
studiu Obecných otázek fyziky. Mimo to získal
bakalářský titul z teologie na Cyrilometodějské
teologické fakultě UP. V Kabinetu informačních
studií a knihovnictví vyučuje předměty Digitální
kompetence, Technologie ve vzdělávání či
Filozofie informace. Na CEINVE pracuje jako
metodik znalostního prostředí a podílí se na
tvorbě a realizaci dalších e-learnigových kurzů
(KPI11 a KPI22) a webinářů. Mimo to se věnuje
publikační a přednáškové činnosti.
Jak udělat dobrý webinář? V čem může online spolupráce pomoci
knihovnám? Patří budoucnost online vzdělávání? To jsou jen některé
otázky, na které se budeme snažit zodpovědět během workshopu
o webinářích. Budeme přitom vycházet jak z pedagogických teorií,
tak také z praktických zkušeností, které jsme během pořádání desítek
webinářů na CEINVE získali.

11. Rozvoj kreativního myšlení
Mgr. Dagmar Chytková
Vystudovala obor Učitelství českého jazyka
a literatury a Informační studia a knihovnictví
na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
Od roku 2009 se podílí na tvorbě a tutorování
e-learningového předmětu Kurz práce
s informacemi. V současnosti je garantkou a
autorkou kurzu Kreativní práce s informacemi.
Vede semináře a workshopy věnující se rozvoji
kreativního a kritického myšlení.
Vdobělineárníhomyšleníjevelkouvýhodou,pokudvládnetekreativním
myšlením. Kreativita se nemusí týkat jen umělců a vědců, uplatníte ji
kdekoliv. Na workshopu si ukážeme, jak jednoduše svoje kreativní
myšlení rozvíjet. Představíme si mnoho větších i menších technik, které
vám v tréninku pomohou. Zaměříme se na ty, které pomohou odstranit
bloky kreativity, a také na ty, které rozvíjí dlouhodobé postoje ke
kreativnímu myšlení.

12. Informační vzdělávání
jako příležitost
Mgr. Jan Jukl
ŘeditelMěstskéknihovnyPolička-víceinformací
nám o sobě nechtěl prozradit. My však dobře
víme, že se jedná o pravidelného účastníka
Národního semináře a to snad mluví za vše :-)
Informační vzdělávání v knihovnách optikou manažera. Prakticky
zaměřený workshop bude na příkladu menší městské knihovny hledat
cesty k trvale udržitelnému začlenění informačního vzdělávání do jejích
služebak pevnémuzačleněnídovzdělávacíchstruktur městasdůrazem
na symbiózu se školami.

13. Metody kritického myšlení
pro knihovnickou praxi
PhDr. Iva Zadražilová
Vystudovala obor Informační studia a
knihovnictví a v tomto oboru také působí v rámci
Kabinetu informačních studií a knihovnictví.
Byla odbornou garantkou projektu Národní
klastr informačního vzdělávání a od roku 2012
je manažerkou projektu CEINVE. Její hlavní
odpovědností je zajištění hladkého průběhu
všech klíčových aktivit projektu a naplnění jeho
cílů. Věnuje se výuce předmětu Psaní odborných
textů, garantuje e-learningový kurz Metody
kritického myšlení a diplomové semináře pro
bakalářské i magisterské studenty. V tomto
roce absolvovala rozšiřující kurz RWCT (Metody
kritického myšlení).
Metody kritického myšlení by měly povzbudit vlastní myšlení,
konstruktivistický přístup k učení, zážitek z předávaných znalostí,
spolupráci a vlastní kompetence. Workshop bude zaměřen praktické
vyzkoušení metody nazvané Bod zlomu. Tato metoda se dá praktikovat
s různými cílovými skupinami návštěvníků knihoven. Podporuje diskuzní
strategii, argumentaci, rozhodování, konsenzus, podporu vlastních
názorů a přijímání cizích. Absolvování Bodu zlomu přináší účastníků
většinou silný zážitek a taktéž povědomí o rozhodovacích procesech a
pravidlech řízení v institucích i nepracovních kolektivech.

14. S doktorandy a postdoky:
intenzivně, na úrovni a kriticky
Bc. Kristýna PaulováPhDr. Hana Landová, Ph.D.
Od roku 2002 se věnuje problematice
informačního vzdělávání ve Studijním a
informačním centru České zemědělské
univerzity v Praze. Zároveň působí jako
odborná asistentka na ÚISK FF UK. Je
dlouholetou členkou Odborné komise IVIG a
od roku 2013 i místopředsedkyní Výkonného
výboru Asocicace knihoven vysokých škol
ČR. Informační gramotnosti a informačnímu
vzdělávání se věnuje i na mezinárodní úrovni
a v rámci své publikační činnosti.
Právě dokončující své studium na Ústavu
Informačních studií a knihovnictví, se věnuje
problematice informačního vzdělávání už
několik let, z toho poslední rok aktivně jako
zaměstnanec Studijního a informačního
centra České zemědělské univerzity v
Praze. Zde se zabývá ještě zaváděním
nových technologií a postupů do výuky i do
propagace služeb knihovny.
Workshoppředstavímožnostinavazovánípartnerstvísvedoucímipředstaviteli
univerzity zodpovědnými za vědu a výzkum a také vybrané strategie přístupu
k informačnímu vzdělávání doktorandů a postdoků. Účastníci workshopu
budou krok za krokem provedeni celým procesem navazování kontaktů
s vedením univerzity, možnostmi přípravy společného projektu a realizací
různých formátů vzdělávacích akcí. Důraz bude kladen na témata vhodná pro
postgraduální studenty a na zapojení prvků kritického myšlení, zejména na
příkladu kritického čtení odborných textů. Celý workshop bude postaven na
praktických zkušenostech lektorek z prostředí České zemědělská univerzity
v Praze. Těšíme se na vás, na diskusi a výměnu zkušeností!

15. Sociální média 2014 - aneb jak nás
Facebook nepřestává překvapovat
Mgr. Adam Zbiejczuk
Vystudoval mediální studia na FSS MU, je
doktorandem na Informační vědě UISK FF
UK. Je konzultantem v oblasti sociálních médií
a pomáhá firmám i institucím lépe využívat
možnosti, které nová média nabízí. Stará se
o sociální sítě pro BMW Česká republika a rád
školí. Byl prvním bankovním blogerem v ČR pro
mBank, pracoval v agenturách Ataxo a H1.cz,
píše pro různá online i offline média a založil
anglicky psaný web o sociálních médiích ve
střední Evropě BabelGuide.com.
Facebook už není žádnou horkou novinkou a svou stránku na něm má
i knihovna v Horní Dolní. Ale jak se nám daří s FB pracovat? A co dělat,
když se naše příspěvky stejně většině uživatelů nezobrazují? Pojďme
se pobavit o něčem trochu jiném: jak knížky a knihovny dostat na FB
profily našich čtenářů!
(Nápověda: to klíčové slovo pro vaši pozornost je „hashtag“...)

16. Tablety a mobilní aplikace
ve vzdělávání
Mgr. Jan Zikuška
VystudovaloborInformačnístudiaaknihovnictví
na KISKu. Problematice informačního vzdělávání
se věnuje už od roku 2006, kdy začal vytvářet
e-learningové kurzy informační gratmotnosti
na Vysokém učení technickém v Brně. Od roku
2009 pracoval jako manažer projektu NAKLIV
- Národní klastr informačního vzdělávání. Na
KISKu se kromě projektu CEINVE věnuje také
výuce předmětu VIKBA32 Informační vzdělávání.​
Je spoluautorem portálu kurzy.knihovna.cz.
Využití mobilních technologií pro potřeby vzdělávání 365/7/24 se
v době jejich dynamického rozvoje stává nejen vítaným doplňkem, ale
brzy možná nutnou součástí. Podle některých předpokladů již příští
rok překoná počet prodaných tabletů počet prodaných PC (včetně
notebooků). Přichází tak doba post-PC a na to je třeba být připraveni!
Společně se podíváme na vybrané aplikace, které jsou využitelné pro
potřebynejenosobníhorozvoje,alepředevšímvevzdělávání.Důležitým
parametrem těchto aplikací je jejich využití v konstruktivistickém duchu
- tj. podpoře objevování, samostatné tvorbě, spolupráci a komunikaci
vašich žáků a studentů.
A pokud zbyde chvilka času, zahrajeme si Angry Birds :-)

17. Síla skupinových rozhovorů
Mgr. Gabriela Šimková
Je absolventkou oboru Informační studia
a knihovnictví na Filozofické fakultě
Masarykovy univerzity v Brně. V Centru
informačního vzdělávání pracuje jako
lektorka - informační gramotnost studentů
rozvíjí na face-to-face seminářích. Na
kabinetu vede Výzkumný seminář, podílí se
také na vedení Kurzu práce s informacemi a
Kreativní práce s informacemi. Je garantkou
projektu Výzkumy.knihovna.cz, který
systematicky rozvíjí znalosti a dovednosti
knihovníků v oblasti metodologie
výzkumných šetření.
Jak zjistíme, zda vzdělávání, které v knihovnách poskytujeme
různým cílovým skupinám, můžeme považovat za efektivní? Jednou
z nejpřímějších cest do hlav účastníků vzdělávání je rozhovor. Zeptejte
se jich, jak byli se vzděláváním spokojeni, co jim přineslo do života, co
jim chybělo…
Na workshopu si společně vyzkoušíme metodu vedení skupinových
rozhovorů, tzv. focus group. Jedná se o rozhovory řízené zkušeným
moderátorem, který řídí dynamiku diskuze vhodně pokládanými
otázkami a také zajišťuje, aby měl každý participant adekvátní prostor
k vyjádření. Síla této metody tkví především ve využití skupinové
dynamiky, která při diskuzi vzniká.
Rozhovorů se užívá ve všech fázích evaluace informačního vzdělávání
– ve fázi vývoje a designu vzdělávání (rozhovory s učiteli, tutory aj.), ve
fázi vlastní realizace, i po skončení aktivity, často i s několika měsíčními
odstupy.

18. Tvůrčí psaní
René Nekuda
René Nekuda vystudoval Literární akademii
v Praze, několik let pracoval jako novinář, píše
povídky a divadelní hry, cestuje po světě a
o svých cestách také přednáší. Od roku 2011
profesionálně vyučuje tvůrčí psaní.
Je vítězem první tištěné reality show (časopis
Nový prostor, 2005), na svém kontě má několik
drobných literárních ocenění a svoji tvůrčí
energii realizuje v mnoha veřejných projektech
(moderování, režie/ dramaturgie pořadů či jako
herec). Dále si vede svůj internetový medailonek
RenéNEKUDA.cz spojený s blogem (nejen)
o kreativitě a tvůrčím psaní.
V roce 2013 absolvoval přátelské školení výuky
tvůrčího psaní na Chapman university v Los
Angeles, USA.
Myslítesi,žetvůrčípsaníjepouzeopsaníbeletrie?Naštěstínení!Příběhy
jsou všude okolo nás a my se na základě společné diskuze a několika
praktických ukázek pokusíme zjistit, kde všude (a jakým způsobem) nás
příběhy ovlivňují. Začíná to u vztahů, pokračuje přes reklamu a končí
třeba u firemní prezentace. Přesah tvůrčího psaní do běžného života je
více než fascinující!

19. Mediální gramotnost
Bára Procházková
Bára pracuje jako novinářka a moderátorka.
Studovala politologii a východoevropská
studia na univerzitě v Hamburku. Působila jako
redaktorka v Českém rozhlase a v týdeníku
Respekt, později jako šéfredaktorka měsíčníku
Bel Mondo. Přednáší o mediální gramotnosti
v Česku i Německu, tam také vede semináře
politického vzdělávání.
Jak správně číst noviny? Každý den se na nás valí desítky a stovky
zpráv, jak ale v takovém množství najít tu pravdivou? A věřit sociálním
sítím? Jak se v nich nejlépe pohybovat? Informace jsou dnes „klíčovým
zbožím“, ale čím důležitější se stávají, tím těžší je se v nich orientovat.
Pojďme společně najít cestu, jak mediální džunglí úspěšně projít.